DÍL PRVNÍ - ÚVOD

Co je to Atopický ekzém

Atopickým ekzémem označujeme svědivé, chronicky se opakující neinfekční zánětlivou kožní chorobu, pro kterou jsou typické suchost kůže a různorodost projevů - příznaky se mění nejen svým vzhledem, ale i rozmístěním na těle, a to i v závislosti na věku, jak se dále zmíníme.

AE se může projevit takřka v každém věku, poměrně často však začíná již ve věku kojeneckém. AE bývá obvykle spojen s dalšími atopickými projevy (polinóza - senná rýma, astma). Pojem atopický znamená abnormální, atypickou a často nečekanou odpověď kůže a sliznic na rozličné provokační faktory (alergeny). Atopie je proto jakousi vstupenkou k alergickému onemocnění.

Rozvoj AE je podmíněn následujícími faktory (některé spolu úzce souvisejí):

• genetická dispozice

• regulační odchylka imunitních mechanismů

• porušená bariérová funkce epidermis (genetická porucha kožní bariéry - chybí hlavně tzv. ceramidy, lipidy vážící vodu, což má za následek vyšší ztráty vody a vysušení kůže)

Projevy

Kojenecká forma AE začíná obvykle kolem 3. měsíce značně svědícími výsevy pupínků i puchýřků na tvářích či ve vlasech, které se mohou rozšířit na celou hlavu, trup i končetiny. Může také dojít ke vzniku mokvajících ploch, které se pokrývají krustami (strupy). Relativně často je ekzém kojenců spojen s potravinovou alergií.

Dětská forma postihuje batolata (ve věku 0-3 roky je ekzém spojen rel.často s potravinovou alergií) a děti předškolního věku. Ekzém je nejčastěji v loketních a podkolenních jamkách, na krku, kolem kotníků, na nártech a zápěstích. Často též na rukou a obličeji. K mokvání nedochází často, jde spíše o „suché“ chronické projevy – zdrsnění a vysušení kůže s občasným zčervenáním a svěděním.

Forma dospívajících a dospělých je lokalizována hlavně v ohybech loktů, pod koleny, na zápěstích, na hrudníku, ramenou, krku, v obličeji a často i na rukou. Svědění nastává při zarudnutí kůže, ale také v teple a při rozčilení. Doprovodným projevem AE v tomto věku bývjí inhalační alergie (pylová, atd.) nebo astma.

Hlavním příznakem všech klasických forem AE je svědění, které přichází v záchvatech.

Léčba ekzému

Léčba ekzému je náplní následujícího dílu seriálu. Co se vyléčitelnosti AE týče, atopický ekzém je onemocnění s vrozenou dispozicí, není proto v možnostech současné medicíny se tohoto onemocnění zcela zbavit. Je však možné, při pečlivém dodržování všech léčebných a preventivních opatření, „dostat ekzém pod kontrolu“. Příznaky ekzému slábnou s postupujícím věkem. Většinou vymizí do 20. roku věku a jen ve zcela ojedinělých případech, u nejtěžších pacientů, sužuje postiženého i déle.

Která vyšetření jsou důležitá u pacienta s AE

Základem je celkové vyšetření:

• rozbor všech údajů o rodině, sourozencích a prostředí, v němž pacient žije

• zhodnocení stavu výživy, růstu, hmotnosti, zažívání, stolice, délky kojení, reakcí na změny ve výživě se zaměřením zejména na kravské mléko, vejce

• podrobný rozbor vzniku a vývoje ekzému

• pomocná laboratorní vyšetření: krevní obraz, stopové prvky - železo, zinek, hořčík

Alergologické a imunologické vyšetření:

• vyšetření základních ukazatelů imunity (vyloučit imunologickou nedostatečnost),

• vyšetření koncentrace alergických protilátek (IgE), posoudit, zda se jedná o atopika, tj. jedince s dědičně založeným sklonem k alergii,

• vyšetření specifických "alergických" protilátek (sIgE) hlavně proti bílkovinám kravského mléka, vaječného bílku, obilným bílkovinám, alergenům roztočovým, zvířecím, pylovým a plísňovým,

• kožní testy (Pricky)  jsou u ekzematika často obtížně proveditelné, může je nahradit vyšetření krve

Každý ekzém nemusí být projevem alergie, proto je toto vyšetření pro stanovení preventivních opatření a léčby důležité.

Základ léčby atopického ekzému

Klíčem úspěšné léčby je sám pacient – měl by pochopit, proč u něj došlo k rozvoji AE a jaký je jeho pravděpodobný průběh. Najít si kvalitního dermatologa je důležité, pacient však musí být přístupný též režimovým opatřením.

REŽIMOVÁ OPATŘENÍ

Cílem je odstranit všechny zhoršující faktory, které odstranit lze. Pro rizikové rodiny, kde se vyskytují atopické projevy (AE, astma, alergie, atd.) je určen díl č. 4 – opatření v těhotenství a kojení – tedy opatření ještě před narozením příp. pacienta.

Potravinové alergeny jsou obvykle prvními alergeny, s nimiž se dítě setká. Strava souvisí s AE kojenců a batolat rel. často. Souvislost potravy s AE bude náplní dalších dílů.

Po 3 roce většinou (avšak ne vždy!!!) již nemá dietní opatření takový význam. Štafetu zhoršujících vlivů pak přebírají alergeny ze zevního prostředí a infekce. Ve školním věku se navíc negativně projevuje fyzická i psychická zátěž, stres. V pubertě mívají na průběh AE vliv ještě hormonální změny.

Ne všechny provokující momenty lze odstranit, proto je nutné se soustředit na ty ovlivnitelné:

1. PRANÍ - používejte HA přípravky (Titan sensitive, Persil sensitive, mýdlové ořechy, atd.) A i v případě kvalitních praček se doporučuje dávat navíc máchací režim, aby se odstranily stopy tenzidů.

AVIVÁŽ ekzematika vynecháme. Prádlo změkčí ocet (přidáme do přihrádky na aviváž), který navíc pomáhá odstranit zbytky pracího prášku. Na vůni prádla ocet vliv nemá. Pokud máme tvrdou vodu, do prací lázně přidáme prací sodu, která chrání pračku před vodním kamenem a zvýšuje účinnost praní. Lůžkoviny pereme na 60° (opatření m.j. proti roztočům)

2.KOUPÁNÍ- dodržujte tzv. pravidlo tří. Koupejte 1x za 3 dny, koupeme max.3 min a po koupeli promazat krémem do 3 min. Používáme koupelovou kosmetiku a krémy přímo pro atopiky - o kosmetice budou další díly seriálu.

3.OBLEČENÍ používejte jen bavlněné. Hlavně vlna velmi dráždí.

4. BAVLNĚNÉ NÁVLEČKY NA RUCE se hodí u nejmenších hl.v noci, kdy ekzém mnohdy nejvíc svědí (svědění je tím horší, čím vyšší je teplota v ložnici). Návlečky se osvědčily, stejně jako časté stříhání nehtíků dítěte. Lze je snadno ušít.

5. VYTVOŘTE DOMA "HA" PROSTŘEDÍ (roztoči, zvířata, atd.):

…lepší než koberce jsou omyvatelné podlahy (plovoucí, korek, atd.)

… pokud máme koberce, řešení je kvalitní vysavač

…přikrývky z dutých vláken (ne peří).

…na matrace (i molitanové) a na povlečení volíme v případě roztoč.alergie speciální povlaky (Pristine, atd.).

… v případě inhalačních alergií (hl.roztoči, srst, ale i pyl) pomáhá nemít doma žádného "chlupáče" (kočka, morče, pes, atd.) – chlupáč patří na zahradu. Dřív, než psa "odlifrujete" z bytu či zahrady, zkuste dát zvířátko na 14 dní přátelům a když se po návratu chlupáče zdravotní stav nezhorší, mějte zvířátko doma. Někdy se dokonce zhorší ekzém - psychika dítěte negativně zareaguje na absenci oblíbeného zvířátka. Takže rozumně - vyzkoušejte a uvidíte.

…pokud máte byt v prašné lokalitě, zvažte čističku vzduchu

…nekuřte doma

6. VLHKOST A TEPLOTA-optimální vlhkost doma je kolem 50% (vyšší vlhkost = možnost plísní). Vlhkost případně vyreguluje odvlhčovač nebo zvlhčovač vzduchu. Teplota - přes den kolem 21-22°C, noční teplota cca o 2°C nižší (zapocení zvyšuje svědivost AE). S tím souvisí i oblékání ekzematika- "nabalování" opět znamená zapocení. (Vlhký zátylek dítěte= přehnali jste to s oblečením).

7. PSYCHICKÁ POHODA- z vlastní zkušenosti vím, že "ZŮSTAT V POHODĚ" je občas extrémně těžké. Upřímně míněná rada proto zní: snažte se bojovat s AE (ať už režimová opatření, hledání alergenů, atd.), a při tom všem se pokuste zůstat aspoň trochu v klidu.

PÉČE O KŮŽI, KOSMETIKA

Toto téma je náplní dalších dílů seriálu.

SPECIFICKÁ ČI NESPECIFICKÁ DESENZIBILIZACE (séroterapie, (auto)vakcíny), některé IMUNOMODULAČNÍ PŘÍPRAVKY

Tato léčba je vhodná hlavně pro alergiky na vzdušné alergeny a spadá výhradně do rukou alergologa.

SVĚTLOLÉČBA (fototerapie)

Tato léčba je vhodná spíše pro dospělé, u dětí skýtá rizika (UV záření, atd.). Tento seriál je ale určen převážně dětských pacientům, proto se k ní blíže zde vyjadřovat nebudu. Přirozenou formou fototerapie je pobyt u moře, v lázních či na horách.Slunění má být rozumné (střídání slunce a stínu, nebýt na slunci mezi 11h a 14 h). Účinky u těchto pobytů jsou komplexní, tedy nejen vliv slunka, termální či mořské vody, ale i relaxace a kombinace s dalšími příznivými vlivy.

ALTERNATIVNÍ MEDICÍNA

Je celá řada alternativních metod léčby (homeopatie, byliny, EAV, akupresura, atd.). Není u nich sice účinnost vědecky prokázána, mohou však mít efekt v kombinaci s dalšími metodami a režimovými opatřeními. Pokud se rozhodnete některou vyzkoušet, konzultujte to s odborníkem, a také prověřte reference léčitele.

PSYCHOTERAPIE

AE je občas hodně obtížně snesitelný (i např.pro rodiče ekzematika). Předpokladem úspěchu léčby AE je informovanost pacienta k vlastní chorobě. Pomoci může klinický psycholog rozborem situace, nácvikem relaxačních technik (autogenní trénink, jóga). Protože AE ovlivňuje mimo jiné také volbu povolání, i toto se doporučuje s psychologem probrat a zvážit možné eventuality a možnosti uplatnění.

Díl třetí - Atopický ekzém (AE) a potravinová alergie

Ve věku 0 - 3 roky dítěte je AE rel. často spojen s potravinovou alergií. Alergen v potravě, nejčastěji pak BKM (bílkoviny kravského mléka), pak může způsobovat potíže, jakými jsou AE, kojenecké koliky, zvracení, průjmy (někdy i s krví ve stolici), event. dušnost, atd.

Než přikročíme k "návodu" (viz 5.díl), jak alergen v jídelníčku dítěte - popř.kojící matky malého atopika - zjistit, povíme si něco o trávicím systému, zvláště pak o střevě.

STŘEVNÍ MIRKOFLÓRA

Střeva jsou základním kamenem imunity, asi 70 - 80 %. Hostí tisíce druhů bakterií. Některé zde žijí trvale, jiné trávicím traktem pouze projdou, spolu s jídlem. Některé bakterie jsou škodlivé, jiné jsou nezbytné pro správné fungování trávicího traktu ("přátelské"). To vše vytváří tzv. střevní mikroflóru, která ovlivňuje zdraví člověka, zejména jeho imunitu.

Střevní mikroflóra se tvoří v okamžiku narození dítěte - již v průběhu porodu. Dítě porozené císařským řezem se osidluje bakteriemi z okolí později, díky sterilnímu prostředí na operačním sále. Proto tento způsob porodu může být jedním z negativních stimulů pro rozvoj atopických obtíží, je-li k tomu genetická dispozice.

V kojeneckém období tvoří 90% veškeré mikroflóry bifidobakterie, které dítě chrání před střevními infekcemi. Na růst bifidobakterií příznivě působí mateřské mléko. Později podíl bifidobakterií snižuje a mikroflóra se mění. Jejího stabilního složení se dosáhne asi po dvou letech života. Každý pak má svou vlastní mikroflóru, která ho potom provází po zbytek života a je pro něj unikátní.

PREVENCE ATOPICKÝCH PROJEVŮ DÍTĚTE

Atopie má tedy souvislost se střevem. Pokud se atopická žena chystá mít potomka, je vhodné pokusit se nastolit správné střevní mikroflóry (k rozvoji atopie dochází u geneticky predisponovaných jedinců již v těhotenství a časném poporodním období). K tomu napomohou pre- a probiotika, užívaná během těhotenství a kojení. O stravě atopické matky během kojení a těhotenství bude následují díl seriálu. Jeho hlavní poselství, především co se stravy těhotné a kojící maminky týče, připomíná staré známé motto "Všeho s mírou" - sterilní životní podmínky v kombinaci s přísnou dietou s úplným vysazením známých alergenů (hl.BKM, vejce, lepek, atd.) pouze z důvodu preventivního je pro vyvíjející se imunitní systém dítěte stejně nevhodné jako opačný extrém.

ROZVOJ ATOPICKÝCH OBTÍŽÍ DÍTĚTE

Procesu utváření střevní mikroflóry hned o narození významně napomáhá kojení. Ne každá maminka ale může kojit - miminko pak dostane umělé mléko. Do tělíčka dítěte pak vstupuje řada cizích, nových látek (hl. bílkovinné povahy), které u citlivých organismů mohou vyvolat přecitlivělost na některou tuto látku. Toto však může nastat už za plného kojení dítěte - dítě je senzibilizováno látkami, které sní kojící matka a předá tak ve svém mléce potomkovi. Nejčastěji jde o BKM.

Následně může dojít k příznakům, jako jsou např. ublinkávání, zvracení, průjmy (někdy i s krví ve stolici), koliky, neklid… Samozřejmě, ne každý neklid je příznakem potravinové alergie, stejně jako ublinkávání, atd. Pokud ale skutečně došlo k senzibilizaci organismu bílkovinou ve stravě a my tuto látku dále podáváme, může dojít vzniku alergie, která se může projevit ekzémem.

V této fázi většinou navštívíme kožního lékaře a obdržíme mast s kortikoidy. Využíváme jejich rychlý protizánětlivý a protisvědivý účinek. Kortikoid však AE neléčí - pouze potlačuje jeho projevy, a to jen po dobu, co jej pacient využívá. Pokud ale jde o AE, který souvisí s potravinovou alergií, taková dlouhodobá léčba důsledku, nikoli příčiny (=strava), nemá pozitivní dopad na zdraví malého atopika a na rozvoj dalších atopických obtíží (ty se netýkají jenom kůže, jak se mnozí čtenáři možná domnívají, ale posléze i jiných sliznic - a dostáváme se m.j. k již velmi rozšířeným inhalačním alergiím - pyly, roztoči, plísně, atd., astmatu, atd.) Je proto dobré včas zjistit, zda je kožní projev skutečně AE a že je skutečně odrazem potravinové alergie - a pokud ano, zahájit dietu s vyloučením dané potraviny z jídelníčku - tomu je věnován 5.díl seriálu)

Maminky často udivuje - dítěti v testech vyšla vyšší hodnota sIgE např.na arašídy, přestože je dosud nejedlo (aneb dotaz maminky: pokud mimi nikdy nejedlo mrkev, nemůže být z krve přece zjištěno, zda bude na ni alergický - alergická reakce přece vznikne až při střetu s alergenem, ne? Odpověď : k střetu s alergenem vůbec nemusí docházet až poté, co dítě vezme potravinu do úst. Dítě může být sensibilizováno už prenatálním stádiu, příp.během kojení. (Pro úplnost: vyšší sIgE ještě nemusí znamenat alergii , a navíc tato alergie nemusí nutně souviset s AE. Diagnostický závěr proto ponechejme na odborníkovi, který vezme v potaz ještě další důležité faktory pro vyřčení správné diagnózy.)

Ne každý ekzém, bolest bříška, atd. je projevem alergie, stejně tak ne každý potravinový alergik trpí AE. Navíc, reakcí na potraviny je celá řada, potravinová alergie je pouze jednou z nich (ještě o tom bude řeč v 5.díle). AE v souvislosti s potravinovou alergií není jednoduchá záležitost. Proto je nutná spolupráce rodičů s odborníkem ten pomáhá rodiči orientovat se v nemoci potomka,určí vhodnou léčbu .

Závěrem přehled potravin, které u dětí nejčastěji způsobují alergické reakce na potraviny:

• Mléko
• Vaječný bílek
• Oříšky (u nás hl.lískové, v USA buráky. Na rozdíl od alergie na mléko či vejce trvá alergie na ořechy často do dospělosti)
• Rybí maso. Tyto alergeny jsou odolné vůči tepelné úpravě i enzym. natrávení.
• Z luštěnin hl. sója a zmíněné buráky (vzácněji hrášek a fazole)
• Obiloviny: nejzávažnějším druhem reakce na lepek (bílkovinu obilí) je celiakie (mechanismem působení se ale o pravou potravin.alergii nejedná) Sklony k celiakii má asi každý 250.člověk.
• Reakce na ovoce- hlavně jablko (mnohdy společně s alergií na pyl břízy a olše díky fenoménu zkřížené alergie) a obecně "české ovoce", roste počet případů reakce na exotické ovoce. Možná je reakce na kyselé a zralé (a přezrálé) ovoce (jahody, citrusy, atd.) - nemusí však jít o pravou alergii, častěji jde o jiný typ reakce (potravinová intolerance histaminoliberačního typu)
• Ze zeleniny je to hlavně kořenová zelenina - hl.celer –jeho alergen je termostabilní, naproti tomu např.brambor, který je také poměrně významný alergen, je po tepelném zpracování neškodný pro leckterého potrav.alergika. Dále pak rajče, petržel, atd. V případě zeleniny je opět častý jiný typ reakce, nežli pravá alergie, a sice potravinová intolerance histaminoliberačního typu
• Alergie na maso je celkem vzácná. Reakce na masné výrobky bývá spíše důsledkem reakce na antibiotika, konzervační látky aj. Stává se ale, že pacienti alergičtí na vaječný bílek mohou reagovat i na drůbeží druhy masa (hl.kuřecí), stejně tak lidé alergičtí na mléko (resp.BKM) mohou reagovat i na hovězí maso
• Nejrůznější "semínka" (slunečnicové, sezamové, mák, atd.), koření (některé druhy koření jsou významnými alergeny, koření ale může také způsobovat neimunologické typy reakcí - hl.již zmíněná potravinová intolerance histaminoliberačního typu), samostatnou kapitolou jsou potravinářská aditiva (barviva, stabilizátory, atd.)

Poznámka: ve výčtu potravin byl zmíněn jiný typ reakce, než imunologická = alergická, a sice tzv. farmakologickou histaminoliberační reakce (1 z typů potravinové intolerance), kdy potravina sama obsahuje látku s určitou schopností dráždit svého "hostitele",popř.je schopna takové látky uvolnit v organismu konzumenta. Obvykle to jsou budivé aminy (histamin, atd.); najdeme je v uzených, zrajících a kvašených potravinách, rybách (hl. uzená makrela či tuňák), aromatickém koření, v zelenině (kyselé okurky, velmi zralá rajčata, papriky, atd.), popř.v kyselém ovoci ( hlavně citrusy), jahodách, alkoholu, kávě, čokoládě a kakau, zrajících sýrech, atd. Blíže o jednotlivých typech reakcí na potraviny bude pojednávat díl č.5.

Atopický ekzém a "rizikový" kojenec

Genově dané dispozice pro atopii změnit nelze. Alergie ale vzniká z atopie až tehdy, pokud se spojí dědičné dispozice (atopie) a vlivy zevního prostředí při vývoji dítěte. Snaha je proto pokusit se co nejvíc předejít rozvoji atopie u svých dětí. Rizikovými kojenci jsou ti, jejichž oba rodiče jsou alergici, nebo pouze jeden z rodičů, nebo je alergik starší sourozenec dítěte.

K rozvoji atopie dochází u geneticky disponovaných jedinců již v těhotenství a období raného dětství. Donedávna se odborníci rozcházeli v názorech na dodržování preventivní HA diety těhotnými a kojícími atopickými matkami (u neatopických žen dieta smysl nemá) . Z nejnovějších studií plyne, že dieta s vyloučením nejčastějších alergenů je chyba - neumožňuje nastolit správnou toleranci organismu dítěte vůči těmto látkám. To se děje právě v těhotenství (přestup velmi malých dávek potenciálních alergenů placentou) a v období kojení (přestup velmi malých dávek alergenů přes mateřské mléko). Tento citlivý přestup malých množství potenc. alergenů z matky na dítě učí dítě na ně správně , tj.nealergicky, reagovat.

Vysadit je potřeba pouze tu potravinu, na níž má samotná matka alergii.

Co je samozřejmostí, je nutnost nekouřit, nekonzumovat alkohol či dokonce omamné látky. Pokud je nutnost jakéhokoli léku, konzultovat nejprve s lékařem.

Obecná doporučení pro prevenci alergie

Obecně lze atopickým těhotným či kojícím matkám doporučit:

…nepřehánět dráždivé potraviny : uzené, zrající (zraj.sýr) a kvašené potraviny (např. uzená makrela, tuňák), aromatické koření - chilli, paprika, atd.,kyselé okurky, přezrálá rajčata, papriky, citrusy a ostatní kyselé ovoce, jahody, káva, čokoláda a kakao.

…nepřehánět krav.mléko a mléč.výrobky, sóju, ryby, vejce, celer, nejíst přehnaně výrobky z bílé mouky (klasickou pšenici lze „proložit“ jinými druhy obilovin v rámci pestrosti stravy), nepřehánět sladkosti, exotické ovoce

…střevní mikroflóru těhotných a kojících atopických maminek zharmonizují probiotika (v lékárnách velký výběr).

…med by neměly jíst maminky alergické na pyly - může obsahovat pylová zrnka.

Velmi rozumnou zásadou je pestrost stravy a nepřehánět množství.

Zlatá střední cesta pro prevenci alergie

Nejlepším řešením v prevenci alergie je tedy zlatá střední cesta - dítě ani přehnaně nechránit před vnějšími vlivy, ani je jim nadměrně nevystavovat. Strava těhotné a kojící atopické matky nechť je (v případě, že během kojení dítě reaguje neatopicky) pestrá - "jíst od všeho něco", nepřehánět množství určité potraviny . Tučně napsaná věta se však týká nejen stravy, ale celkově životního stylu (sterilní podmínky jsou z hlediska prevence alergie špatně, stejně jako "život ve špíně").

Jiný případ je pochopitelně dodržování diety, příp.dalších "HA" opatření kojící - ať už atopickou či neatopickou - matkou, pokud dítě alergicky reaguje. Alergenní potravinu je pak potřeba z jídelníčku kojící matky vyloučit, ale o tom již další díl seriálu.

Obecná preventivní opatření u rizikových dětí

V čem opět panuje shoda názorů - pokud dítě prospívá, tak by maminka rizikového dítěte měla plně kojit nejméně 6 M, dle WHO je kojení doporučováno pokud možno až do 2 roku věku , při nedostatku mléka se doporučuje náhrada vhodným umělým mlékem:

V případě pouhé prevence se u rizikových dětí, kteří mají věk do 6ti měsíců věku a nejsou již dostatečně kojeni, volí HA formule. Pokud však již nastal projev atopie (ekzém, nitky krve ve stolici, atd. ), pak nestačí HA formule, ale je nutno podat úplné hydrolyzáty, např. Nutrilon allergy care, popř. až na aminokyseliny naštěpený Neocate. Dostatek informací poskytne lékař.

Pokud dítě reaguje atopicky během kojení, je potřeba nalézt alergenní potravinu a nastolit vhodný dietní režim bez této potraviny (popř.potravin). Stejně tak v případě , že má dítě atopické projevy až po ukončení kojení - o HA dietě malého alergika, příp.kojící matky malého alergika bude následující, tj.5.díl.

U rizikových dětí příkrmy zavádíme velice opatrně, vždy 3 - 7 dní se konzumuje jeden druh potravy (např.brokolice) se sledováním případné reakce. Když není žádná, přidáme další druh potravy (např.brambory), zkoumáme případnou reakci, a tak pořád dál. Dříve se tradovalo, že rizikové dítě do 9M života by nemělo ochutnat lepek, BKM až po 1-2 letech života, atd.- nová studie však říká, že kvůli nastolení tolerance u dětí je správné začít dříve – s lepkem již v 4-6 M věku, stejně tak vejce a BKM je vhodné otestovat již kolem 6M věku.

Přehled bezpečných a potenciálně alergizujících potravin pro děti se zvýšeným rizikem vzniku alergií naleznete v přehledu Bezpečné a potenciálně alergizující potraviny (viz dále).

Všimněte si, že je vždy apelováno na dodržování pravidel zdravé výživy. Ta zde vyjmenovávat nebudeme, zabraly by samostatný seriál. Zaměříme se ale na vápník. Mnoho rozpaků totiž vyvolá doporučení omezit, případně (v případě alergie na BKM) vysadit mléčné výrobky. Vápníku proto bude věnován následující článek Vápník - Ca.

...přehled bezpečných a potenciálně alergizujících potravin pro děti se zvýšeným rizikem vzniku alergií.

• Potraviny s nízkým alergenním potenciálem, tzv. HA

Obiloviny bezlepkové: rýže, kukuřice, pohanka, jáhly; lze sem zařadit i „nepravé obiloviny“ quinou a amarant jako cenné zdroje kvalitních bílkovin

Zelenina: brambory, cuketa, špenát, pastinák, fenykl, dýně, baklažán, brokolice, růžičková kapusta, květák, patizon, kedluben, okurka, čínské zelí,

Ovoce: jablka, hrušky, broskve, meruňky, meloun, vodní meloun, hroznové víno, třešně, švestky, borůvky

Maso: krůtí, telecí, králičí , jehněčí

Mořské řasy (hijiki, nori, aramé, atd.)- vynikající zdroj Ca při bezmléčné dietě, mají velmi dobrou využitelnost Ca; existuje Reis drink extra Ca (- zde vápník z mořských řas , mají ho v DM, 4 dcl denně dodají skvělých 480mg vápníku)-nově existují i např.Ovesné nápoje obohacené mořskými řasami (Zdravá výživa); mořské řasy používáme při vaření v malém množství, ale často - např.do polévek - do hrnce, kde vaříme polévku pro celou rodinu, stačí dát kousek řasy velikosti poštovní známky, oblíbené jsou Nori vločky- opět- stačí špetka

• Potenciálně alergizující potraviny

Obiloviny s lepkem: obecně lepek pšenice Triticum aestivum je považován za nejagresivnější (pokud HA dietu drží kojící matka, může jíst lepek, který do MM nepřechází. Vhodné je ale proložit klasickou mouku, tj.klasickou pšenici, jinými druhy obilovin -takže např.když je v receptu na buchtu psáno 600g mouky, dáme 300g mouky klasické a 300g mouky špaldové nebo ovesné nebo kukuřičné, atd.)

Mléko: kravské, kozí, ovčí a výrobky z mléka

Vejce: zejména vaječný bílek či výrobky z vajec

zelenina: chřest, celer, kapusta, žampióny, hrášek, paprika, křen, ředkvička, rajčata, kyselé zelí

Ovoce: citrusové plody, exotické ovoce jahody, angrešt, rybíz, maliny, ostružiny

Ořechy: vlašské, mandle, pistácie, kešu, lískové, burské

Ryby: včetně sladkovodních, mořské plody

Sója: včetně sójového mléka

Maso: uzeniny, vepřové maso, hovězí maso (může vadit při alergii na BKM), pozor- při alergii na vejce může alergizovat i kuřecí maso

Nejčastějším alergenem u dětí jsou BKM, bílkoviny kravského mléka - jak tedy dodat do stravy dostatek vápníku, když mléko  a mléčné výrobky nesmíme?  Není to takový problém, přestože denní spotřeba vápníku není nízká:

kojenci a děti............. cca 550mg/denně

dívky 13 - 19 let ....... 800mg/denně

chlapci 13 - 19 let .....1 000mg/denně

dospělí muži a ženy ..700mg/denně

kojící ženy .................550mg denně navíc

Srovnání: mléko …120 mg vápníku na 100g

"Alternativní" potraviny s Ca (v závorce poměr Ca na 100g potraviny)

mořské řasy (např.Wakamé - 1300mg, Hiziki - 1400mg, mořské řasy mají velmi dobrou využitelnost Ca; existuje Rýžový nápoj obohacený vápníkem z mořských řas , k dostání v DM drogeriích, 4 dcl denně dodají skvělých 480mg vápníku-nově existují i např.Ovesné nápoje obohacené mořskými řasami; mořské řasy jsou  při bezmléčné dietě cenným pomocníkem - používáme je v malém množství, ale často - např.do polévek - do hrnce, kde vaříme polévku pro celou rodinu, stačí dát kousek řasy velikosti  poštovní známky, oblíbené jsou Nori vločky- opět- stačí špetka), mandle (240mg), sušené meruňky (87mg), vlašské ořechy (94mg), lískové ořechy (140mg), sezam (700 mg), semínka slunečnice (110mg), sardinky v oleji (354 mg), mák (1400mg), cukrová melasa (550mg), fazole, hlávkový salát, pórek (80 mg), pomeranče (1 l pomerančové šťávy obsahuje plnou denní dávku vápníku dosp.člověka), fíky sušené (193mg), brokolice (105 mg), kapusta (115mg), celozrnný chléb (54mg), kedlubny (68mg), dušené zelí (212 mg), listy pampelišky (170mg - v těch je více vápníku než ve špenátu), špenát (125mg, vápník ze špenátu je ovšem obtížně vstřebatelný), merlík chilský (quinoa), amarant (341mg) a vaječné skořápky (které se dají rozdrtit na prášek a přidat do jídla - pro zajímavost - naše babičky to dělaly tak, že vaječné skořápky nejprve rozdrtily na prášek, poté přidaly citronovou šťávu - prášek se rozpustí za cca dva dny a takovýto výluh je pak plný Ca - na bázi vaječných skořápek je kvalitní preparát BIOMIN H, kterým lze suplementovat vápník, pokud je potřeba), atd.

Vápník v tekutinách

Pití tvrdé vody může poskytovat 200mg vápníku denně, ale měkká voda neobsahuje skoro žádný (v ČR je ale pramálo lokalit s měkkou vodou). Určité minerálky také mohou  dodat dobře využitelný vápník - např. kojenecká voda Fromin (74mg/l), atd. Z čajů - Rooibos, Lapacho čaj obsahuje Ca, Lapacho ale není vhodný pro děti do 3 let a kojící ženy a těhotné. 

Vápník a hořčík

Vápník potřebuje k svému vstřebání další prvek- hořčík (Mg). Z hlediska dobré vstřebatelnosti obou  prvků  není správné konzumovat potraviny bohaté na Mg souběžně s potravinami bohatými na Ca - chybou je například celozrnný (=na Mg bohatý) loupák zapíjet Reis drinkem s extra Ca nebo ho pojídat s jogurtem, atd. Kromě Mg jsou ovšem  důležité  i další prvky (vitamín D, fosfor, zinek, atd.) a také pohyb.

Na vylučování vápníku z těla se negativně podepisuje kofein, alkohol, přílišné solení, nadužívání antacid, nadměrná konzumace kyselinotvorných potravin (cukru, produktů z bílé mouky,  coca-coly, ale též masa). Pozor též na nadměrnou konzumaci šumivých nealkoholických nápojů.

Pro zdraví kostí nepříliš vhodný a nevyvážený poměr minerálů bývá vyčítán právě mléku, takže pokud budete konzumovat stravu bohatou na zeleninu, luštěniny, semínka, celozrnné výrobky, které dodají hlavně hořčík tolik potřebný k dobrému využití vápníku v organismu, nemusíte se nedostatku Ca obávat.