Všechny naše deníky

DÍL PÁTÝ - HYPOALERGENNÍ DIETA aneb jak zjistit alergeny v potravě - METODA V. ZÍKOVÉ

Prvními alergeny, s kterými se dítě setká, jsou alergeny potravinové - potrava tedy může zhoršovat AE, a to se děje často ve věku 0-3 roky. Tento díl je tedy věnován HA dietě a jejímu vysledování - aneb jak zjistit, co ve stravě vadí - ať už v případě:

1) kojících matek (kdy důsledkem působení alergenu ve stravě kojící matky může být atopický ekzém - dále jen AE - miminka, popř.jiné projevy - neklid, zvracení, průjmy, krev ve stolici miminka, typické kojenecké koliky) nebo

2) dětí, jež trpí urputným atopickým ekzémem, průjmy, atd. a chtějí (resp.jejich rodiče) zjistit, zda to souvisí s potravinovou alergií a které složky potravy vadí.

Ad 1) Kojící maminky

Jak zjistit alergeny:

A) Alergo testy - nejznámější: kožní- Prick testy, krevní - sIgE testy, testy aktivace basofilů, atd. Jejich průkaznost u malých dětí je ale nižš. Proto nejspolehlivější je testování pozorováním - neboli

B) EET (eliminačně expoziční) test - o něm je tento díl. Jde o metodu dle V.Zíkové.

Děti 0-3 roky nejčastěji reagují na mléko a mléčné výrobky (resp.bílkoviny kravského mléka, BKM), soju a vejce. (podrobněji lze výčet HA a více alergenních potravin nalézt v článku "Bezpečné a potenciálně alergizující potraviny") Kojící matka tedy vysadí z jídelníčku mléko a mléčné výrobky (dále jen BKM), soju a vejce (a též hovězí a kuřecí maso) na 2-3 týdny. Co vše je potřeba vysadit a čím nahradit, naleznete na konci tohoto dílu ("Náhrada BKM a vajec") . Vhodné také je, aby kojící matka nasadila do stravy probiotika.

Pokud se do 2-3 týdnů ekzém (příp.jiné projevy atopie) nezlepší, nasadíme přísnější dietu postavenou na HA potravinách -viz Potraviny s nízkým alergenním potenciálem, tzv. HA - jejich výčet najdete v článku "Bezpečné a potenciálně alergizující potraviny". Zároveň necháme odborníka (dětský lékař, atd.) vyloučit možnost ostatních nežádoucích vlivů vstupujících do testování - např. možnost infikovaného ekzému, nutnost úprav v kosmetické péči, atd.

Souběžně s úpravami na úrovni stravy zavedeme HA kosmetiku (Bioderma Atoderm PP, Aderma Exomega, atd.)

Pamatujeme: atopický ekzém ovlivňuje v 0-3 letech věku významně strava a použitá kosmetika, působí ale také vliv infekcí , a také např.růst zoubků a očkování. Proto je někdy nutné test opakovat. V případě atopického ekzému se také připravíme na to, že v prvních dnech testování se může ekzém zhoršit. Toto zhoršení trvá cca 4-10 dní, v závislosti na věku a také na tom, zda byly v minulosti použity kortikoidy (pokud byly, a přitom se jedná o AE v závislosti na potrav.alergii, zhoršení je markantní a trvá déle).

Jakmile dojde k zlepšení ekzému, příp.dalších projevů atopie, kojící matka zařazuje (=expozice) zpět do stravy alergeny. Začínáme s BKM, tedy mlékem a mléčnými výrobky: 1.den si kojící maminka dá jogurt, 2.den jogurt k snídani a tvrdý sýr k večeři, 3.-7.den mléčné výr. neomezeně) - při případné reakci- zhoršení ekzému, trávicích projevů, atd.- ihned přestáváme jíst danou potravinu. Totéž uděláme pak s vejcem, příp.dalšími vyřazenými potravinami.

Doporučuji vést si deník a psát si snědené potraviny a stav dítěte. Výsledky konzultujte s lékařem - ten pak může udělat alergo test přímo na vystopované potraviny.

Ad 2) Děti 0-3 roky trpící atopickými projevy a jsou plně na UM nebo na UM + příkrmech:

(Jde o metodu dle V.Zíkové.)

Pokud je dítě kojené + příkrmy, matka musí nasadit jednak doporučení v ad 2), a též sobě nasadit doporučení v ad 1) neboli pro oba HA potraviny (výčet HA potravin najdete v článku "Bezpečné a potenciálně alergizující potraviny - viz Potraviny s nízkým alergenním potenciálem, tzv. HA)

První změnou, kterou je nutné udělat, je nasadit dítěti vhodné umělé mléko (extenzivní hydrolyzát, tj. například Nutrilon Allergy Care, namísto HA nebo „obyčejného“ umělého mléka) a co do příkrmů volit HA potraviny ((výčet HA potravin najdete v článku "Bezpečné a potenciálně alergizující potraviny - viz Potraviny s nízkým alergenním potenciálem, tzv. HA) . Zároveň dítěti nasadíme probiotika, pro děti 0-1 rok jsou ideální BioGaia.

Souběžně s úpravami na úrovni stravy zavedeme HA kosmetiku (Bioderma Atoderm PP, Aderma Exomega, atd.)

Pamatujeme: atopický ekzém ovlivňuje v 0-3 letech věku významně strava a použitá kosmetika, působí ale také vliv infekcí , a také např.růst zoubků a očkování. Proto je někdy nutné test opakovat. V případě atopického ekzému se také připravíme na to, že v prvních dnech testování se může ekzém zhoršit. Toto zhoršení trvá cca 4-10 dní, v závislosti na věku a také na tom, zda byly v minulosti použity kortikoidy (pokud byly, a přitom se jedná o AE v závislosti na potrav.alergii, zhoršení je markantní a trvá déle).

Pokud se stav dítěte nezlepší, konzultujeme s odborníkem. Pod dohledem odborníka také provádíme zpětné nasazování potravin, které jsme vyloučili z jídelníčku dítěte.

Doporučuji vést si deník a psát si snědené potraviny a stav dítěte. Výsledky konzultujte s lékařem - ten pak může udělat alergo test přímo na vystopované potraviny.

Náhrada BKM (mléka a mléčných výrobků) a vajec:

... margaríny: používat margaríny bez BKM, např. Perla s vitamíny, Alfa vital, Flora light, Stella, atd.

...pečivo : musí být bez BKM – kupovat jen to, kde známe složení - např. balený chléb. Obecně- chléb mnohdy bývá bez BKM, rohlíky většinou taky (ty supermarketové zpravidla neobsahují BKM), ale ostatní pečivo (loupáky, koláčky, atd.) zpravidla nikoli.

...náhrada kravského mléka: k přímé konzumaci jsou vhodná Rýžová nebo Ovesná mléka s přídavkem vápníku, která již dnes jsou běžně dostupná na trhu (v prodejnách Zdravé výživy, nebo v DM – Reis drink extra Ca, Hafer drink extra Ca, atd.). K vaření a pečení lze jako náhradu kravského mléka využít též zmiňovaná alternativní mléka - ale s ohledem na finance je kombinujeme je s mléky např.Oves milk, Kokos milk, atd. Nejsou však vhodná mléka sojová ani s přídavkem soji (soja je alergen velmi podobný BKM), ani kozí ani jiné savčí mléko.

...suplementace vápníku: viz článek mého seriálu s názvem Vápník -Ca

..náhrada jogurtu: namísto jogurtu si lze dělat pudinky a kaše, a sice z výše jmenovaných obilninových mlék, vynikající jsou též rýžové jogurty (Amunáček, atd.), které lze sehnat na pultech prodejen se zdravou výživou

Osvědčené recepty:

RÝŽOVÝ PUDING (od 6M)

0,4 l Reis drink extra Ca (z DM), půlka ovocné přesnídávky, 1 pol. lžíce rýžového sirupu nebo glukózy, 4 vrchovaté lžíce kukuřičného škrobu

V mléce rozmícháme nejdřív ovocnou přesnídávku, pak škrob a rýžový sirup. Za stálého míchání přivedeme k varu a vaříme 3 min. Navrch můžeme posypat kukuř.lupínky, rozinkami, ozdobit zbytkem ovocné přesnídávky.

PUDINK Č.2 (od 6M)

150ml ovocné šťávy (meruňková HIPP, jablečnohroznová HIPP, hrušková HIPP, atd.), 2 lžíce kukuřičného škrobu , 1-2 lžíce instantní kaše rýžová HIPP nemléčná nebo Nestlé kukuřičná krupička, kojenecká voda.

Zahřejeme ovocnou šťávu a přidáme kukuřičný škrob rozmíchaný ve vodě. Vaříme cca 3 min do zhoustnutí (pokud to máme moc řídké, chce to napříště přidat více kukuř.škrobu). Necháme 15 min odpočinout. Přidáme instantní kaši a důkladně promícháme. Navrch můžeme posypat kukuř.lupínky, rozinkami, ozdobit ovocnou přesnídávkou.

Náhrada vajec v jídelníčku:

….vejce nahradíme při pečení a vaření snadno kukuřičným škrobem (obchodní název Gustin či Maizena) - když je v receptu napsáno 1 vejce, dáme místo toho 1 vrchovatou lžíci kukuř.škrobu. Lze též použít želatinu (1 sáček nahradí až 3 vajíčka).

…co nedoporučuji, je Vajahit - náhražka vajec. Obsahuje mléčnou součást, při současné dietě bez BKM je proto nevhodný.

DÍL ŠESTÝ - Lokální léčba atopického ekzému (AE) – preventivní a podpůrně léčebné prostředky

AE je komplexní problém, proto i léčba musí být komplexní. Pokud je příčinou výsevu četných pupínků u vaší ratolesti například to, že jste přehnali dávku velmi silně parfémované aviváže (nebo použili  dráždivou kosmetiku, atd.), pak je to ta lepší varianta – stačí upravit „vnější faktory“ (používání vhodné kosmetiky, pracích prášků, aviváže, upravit teplotu v místnosti, nenavlékat tolik dítě a nepodporovat tímto pocení, atd. ). Často však je nutné upravit také „vnitřní faktory“ – u dětí do 3 let (někdy i déle) má poměrně velký význam výživa. O úpravě jídelníčku dle individuálních reakcí dítěte jsme mluvili v předchozím díle.

Poznámka: příčinou vzniku "vyrážky" (kopřivka, ekzém, ale i jiné projevy atopie) může být u rizikových dětí (alergie v rodině) také očkování. Očkování je často plamenně diskutováno - a přestože je nyní moderní nedávat své dítě očkovat, podle mého názoru je to krok vzad a velká chyba, která- pokud by se toto dělo masově-měla negativní dalekosáhlé následky. Téma očkování by bylo na samostatnou rozpravu, napíšu tady ale jen to, že pokud objevíte u svého dítěte po očkování jakékoli projevy jako např. kopřivka, dušnost, průjem, neklid, zvracení, atd., nahlaste to svému pediatrovi, který již zváží další kroky (provedení lab.vyšetření , odeslání na odborné pracoviště – alergologie, očkovací centrum v Praze Motol, atd.) – v případě, že to bude skutečně potřeba, lze zavést speciální, šetrnější očkovací kalendář.

Vidíte tedy, že léčba AE probíhá na více úrovních. Lokální léčba je však také důležitá, proto se o ní zmíníme v této a také další kapitole- tato kapitola se týká preventivních a podpůrně léčebných prostředků, které používáme jak v období relativního klidu choroby, tak jako doplňující léčbu k vlastním ekzémovým lékům. O těch pak bude díl následující.

AE je onemocnění s velkou variabilitou projevů – od akutních stádií (zánětlivé pupínky a puchýřky, mokvání, stroupky) až po chronická stádia (zhrubnutí, barevné změny, olupující se plochy). Nepříjemné jsou tzv. krusty, které rozpraskávají. (Speciálním případem je pak infikovaný ekzém- ten je zmíněn v dalším – sedmém –díle - viz odstavec „Komplikace“. Tento typ ekzému patří výlučně do kompetence vašeho lékaře. Na trhu jsou však i přípravky, pamatující na možnost infekce kůže ekzematika- např. OILATUM PLUS roztok s antimikrobiálními přísadami, atd.).

Na rozdílné formy ekzémů aplikujeme různé typy přípravků:

Mokvavé plochy vysušujeme obklady např. 3% borovou vodou, Jarischovým roztokem, slabým roztokem hypermanganu, atd. Studený obklad se přikládá jen na několik minut, pak se nechává tekutina s povrchu kůže odpařit. Tento postup se takto se po 15 minutách opakuje. Moderní a komfortnější formou je aplikace ve formě aerosolového spraye (postřik, rosení), dostupné jsou spraye s obsahem zklidňujících termálních vod.
Jestliže jsou tyto mokvající plochy rozsáhlé, koupeme v bylinných odvarech (pomáhá např.černý čaj, řepík, dubová kůra, atd.), v odvarech z pšeničných otrub, škrobu, můžeme zkusit minerální koupele z mořské soli (popř.lázeňské soli), atd.

POZOR! Co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému. Nemůžu na tomto místě nezmínit případ maminky, která na radu místní léčitelky vykoupala své silně alergické batole (alergie na bílkoviny kravského mléka) v syrovátce (!!!!!). Nebudu vás děsit tím, co následovalo, jen chci upozornit na to, že každý organismus je individuální a proto postupujte s experimentátorským nadšením, leč opatrně, s rozumem a citem.

Na mokvající místa nikdy nedáváme mastné krémy, mastné masti a oleje!

Když mokvání odezní, aplikujeme vhodná lotia (tekuté emulze) a hydratující krémy typu olej ve vodě (O/W, O/V) Takové krémy jsou také vhodné na akutní projevy AE typu červené pupínky, puchýřky, červené skvrny, atd. Takovýchto hydratujících krémů je na trhu celá řada, jmenujme například A-derma EXOMEGA krém, Linola krém, BIODERMA Atoderm krém, Excipial U Hydrolotio, a další. Patří sem i hydrofilní lékárenské základy (Neoaquasorb, Ambiderman, atd.) Ke zmírnění zánětu můžete také použít léčebné pasty – například zinková pasta; kromě zinku je též oblíbenou součástí léčebných past ichtamol, který má protizánětlivé účinky a též tlumí svědění. Pasty mají příznivé zklidňující účinky, ale mohou i přesušovat. Proto se používají jen na ekzémová ložiska a ne k běžnému promazávání.

Pro chronická ložiska, zhrublá, suchá místa, která se mohou olupovat se pak hodí mastnější - lipofilní přípravky (typu voda v oleji , V/O nebo též w/o – např. Excipial mastný krém, Menalind derm krém, Lipobase repair, lipofilní jsou i mastné lékárenské základy jako vazelína (pro ekzematiky je vhodnější žlutá vazelína), Synderman, Pontin, Cutilan, Leniens,atd.). I u chronických stavů lze použít léčebné pasty, jako přísady se užívají kamenouhelný dehet, dehtová tinktura či ichtamol ve formě mastí. Působí protizánětlivě a protisvědivě, avšak špiní, mají dehtový zápach a některé pacienty dráždí.

Pozn.: Ichtamol, zinek, a další léčebné látky však nejsou pouze součástí past, například Holtův krém se užívá hojně k tlumení svědění a zánětlivých projevů pokožky, bílý dehet neboli ichtamol nalezneme v řadě běžně dostupných prostředků (např. I care řada, Ichtyo care řada, atd.); zinková mast má taktéž zklidňující a mírně chladivé účinky, již zmiňovaná Exomega mírní zánětlivé procesy dík přídavku extraktu ovsa a pupalky i dalších látek, atd. - krémů a mastí je celá řada, každému vyhovuje něco jiného, doporučuji konzultaci s odborníkem – dermatolog, atd.

Na  menší urputné, chronické, hrubé ložisko použijeme okluzivní zábal - naneseme  mast na ložisko, zakryjeme proužkem igelitové fólie a zavážeme obvazem. Necháme  20 min působit, aby se umožnilo masti proniknout do hlubší vrstvy. To se opakuje 2 x denně.

Jiný typ zábalu se nazývá Coverflex zábal - jde o medicínsky uznávanou metodu sloužící k léčbě AE (zejm. akutních stádií): použije se některý z promazávajících  preparátů (hydrat.krém, léčebná pasta, mast, atd.) v kombinaci s přes ně přiloženým vlhkým obvazem (ten se nazývá coverflex = jde o elastický, hadicový obvaz). Vlhký obvaz se obvykle ještě překryje suchým obvazem. Léčebný efekt tkví v chladivém účinku a v zmírnění zánětu a s ním i pocitu svědění, ochraně před rozškrábáním podrážděné kůže a v stabilizaci hladiny vlhkosti kůže.

V chronické fázi atop.ekzému se coverflex používá jako ochranný obvaz - suchý obvaz k zakrytí a ochraně odlupující se, nakrémované kůže.

Výběr vhodné kosmetiky se ale neřídí jenom formou ekzému. Kůže ekzematika potřebuje zvláčnit, promastit, hydratovat, to vše v optimálním poměru, což je individuální. Látky, které zajistí zvláčňující a hydratační účinek krémů, mlék, mastí, mycí kosmetiky (těmto zvláčňujícím krémům, mastem, atd.pak souhrnně říkáme emoliencia) se nazývají emulienty – sem patří celá škála účinných látek, např. kyselina linoleová (tu m.j. obsahuje např.zmiňovaná Linola krém), urea (neboli močovina, tu m.j.obsahuje například zmiňovaný Excipial), glycerin (hojně přidáván do kosmetiky, má výbornou schopnost vázat a udržet vlhkost), nejrůznější extrakty z přírodních zdrojů (byliny-např.Oenothera biensis – pupalka dvouletá, výborný prostředek v boji s AE – mimo jiných látek ji najdete také v Exomeze, mořské řasy, atd.), vosky (včelí vosk neboli cera alba či cera flava, lanolin, atd.) – emulientů je celá řada. To, co velmi pomáhá jednomu, nemusí pomáhat druhému – někdo si nemůže vynachválit krém s přídavkem včelího vosku, jiný na takový krém reaguje (na včelí vosk mohou reagovat zvláště pyloví alergici). Poměrně častou složkou kosmetických přípravků i mnohých mastí je lanolin – na něj budou negativně reagovat lidé s intolerancí lanolinu. Stejně tak močovina nemusí vyhovovat každému a jiný si ji nedokáže vynachválit, a dalo by se pokračovat.

Minimální či žádná parfemace a nepřítomnost dráždivých konzervačních látek (pozor na parabeny) jsou při správné volbě kosmetiky samozřejmostí. Také buďte opatrní i u léčivých bylinek a jiných přírodních produktů. Například heřmánek či propolis mohou způsobit reakci - takže kromě atopického ekzému byste si „pořídili“ ještě ekzém kontaktní.

Jako obecné pravidlo si proto osvojte, že jakýkoliv nový, a to i léčebný prostředek, nikdy napoprvé nenanášejte na větší plochy, ale napřed proveďte test tolerance. Aplikujte po 3 dny malé množství na malý okrsek kůže (např. na zápěstí). Pokud se neobjeví svědění či pálení, začervenání, pupínky, atp., pak teprve můžete dát na ostatní místa. Dalším pravidlem je- mazat raději slabší vrstvou než silnou a čím častěji, tím lépe.

Nyní přejděme k hygieně kůže. Kůže ekzematika se snadno vysušuje, je dráždivá a zranitelná. Proto je třeba šetrná hygiena (včetně častého stříhání nehtů, aby všetečné prstíky nezanesly do porušené kůže infekci). Klasická mýdla ani koupelové pěny se u AE neužívají, při větším znečistění jsou vhodná hypoalergenní tekutá mýdla (tzv. syndety) nebo HA šampony (přímo pro atopiky), bez parfemace, s neutrálním nebo lehce kyselým pH. Do koupele lze přidávat sprchové léčebné oleje (Balneum Hermal, Oilatum, Linola, atd.).

V této oblasti platí „pravidlo tří minut“. Koupel či sprcha do 3 minut (voda nemá být příliš teplá), pak kůži zlehka a šetrně osušíme (v případě léčebných olejů osušíme kůži tak, aby na ni olej zůstal jako film) a do 3 minut promažeme vhodným kosmetickým přípravkem. Já osobně bych toto pravidlo tří ještě obohatila o větu- raději než každý den koupat ob 3 dny. Podle mých zkušeností je to pro kůži malého ekzematika šetrnější.

Závěrem této kapitoly si jako autor dovolím napsat, jaká kosmetika se mi osvědčila u mé momentálně skoro 4 leté dcerky ( polyval.potrav.alergie, atop.ekzém – momentálně stabilizovaný díky úpravě stravy, nalezení vhodné kosmetiky , atd.atd.). Na pupínky, puchýřky , se nám osvědčil Bubchen krém na prevenci opruzenin. V případě dcerky funguje výtečně, přitom jsem na něj přišla náhodou – v době bezesných proškrábaných nocí, když jsem v jejím měsíci věku pracně vychytávala HA dietu (a to dietu SVOJÍ jakožto kojící matky, dcera reagovala značně už na to, co jsem jedla já), jsem se ve stavu totální vyčerpanosti (znáte všichni rodiče ekzematika) „přehmátla“ a namazala dceři rudá ložiska pupínků a puchýřků právě krémem na opruzeniny- a ukázalo se to být to pravé. Jako běžné každodenní preventivní hydratující promazávadlo si pak nemohu vynachválit A derma Exomega zvláčňující krém – tu používám i po koupeli. Hygienu pečlivě dodržujeme, ručky udržujeme v čistotě a nehtíky často stříháme, avšak co se koupelí týče, koupu ob 3 dny a většinou pouze ve vodě (pouze občas používám mycí kosmetiku od Bubchenu a po koupeli důkladně promažu Exomegou). Na sušší plochy se mi pak osvědčila kombinace žluté vazelíny (naváží vám ji v lékárně) a Exomegy – míchám si to v poměru 1:1. Stejně tak si chválím vitamínový krém, který si každý může připravit doma (jedn.složky volně prodejné: Infadolan, Bepanthen a Revitgal s vit.E smíchat v poměrech 1:1:1. Tato vitamínová mast je vhodná právě na šupící se, suché plochy.

Přeju všem ostatním šťastnou ruku při výběru vhodné kosmetiky pro vaší ekzematickou ratolest (a pevné nervy…).

DÍL PRVNÍ - ÚVOD

Co je to Atopický ekzém

Atopickým ekzémem označujeme svědivé, chronicky se opakující neinfekční zánětlivou kožní chorobu, pro kterou jsou typické suchost kůže a různorodost projevů - příznaky se mění nejen svým vzhledem, ale i rozmístěním na těle, a to i v závislosti na věku, jak se dále zmíníme.

AE se může projevit takřka v každém věku, poměrně často však začíná již ve věku kojeneckém. AE bývá obvykle spojen s dalšími atopickými projevy (polinóza - senná rýma, astma). Pojem atopický znamená abnormální, atypickou a často nečekanou odpověď kůže a sliznic na rozličné provokační faktory (alergeny). Atopie je proto jakousi vstupenkou k alergickému onemocnění.

Rozvoj AE je podmíněn následujícími faktory (některé spolu úzce souvisejí):

• genetická dispozice

• regulační odchylka imunitních mechanismů

• porušená bariérová funkce epidermis (genetická porucha kožní bariéry - chybí hlavně tzv. ceramidy, lipidy vážící vodu, což má za následek vyšší ztráty vody a vysušení kůže)

Projevy

Kojenecká forma AE začíná obvykle kolem 3. měsíce značně svědícími výsevy pupínků i puchýřků na tvářích či ve vlasech, které se mohou rozšířit na celou hlavu, trup i končetiny. Může také dojít ke vzniku mokvajících ploch, které se pokrývají krustami (strupy). Relativně často je ekzém kojenců spojen s potravinovou alergií.

Dětská forma postihuje batolata (ve věku 0-3 roky je ekzém spojen rel.často s potravinovou alergií) a děti předškolního věku. Ekzém je nejčastěji v loketních a podkolenních jamkách, na krku, kolem kotníků, na nártech a zápěstích. Často též na rukou a obličeji. K mokvání nedochází často, jde spíše o „suché“ chronické projevy – zdrsnění a vysušení kůže s občasným zčervenáním a svěděním.

Forma dospívajících a dospělých je lokalizována hlavně v ohybech loktů, pod koleny, na zápěstích, na hrudníku, ramenou, krku, v obličeji a často i na rukou. Svědění nastává při zarudnutí kůže, ale také v teple a při rozčilení. Doprovodným projevem AE v tomto věku bývjí inhalační alergie (pylová, atd.) nebo astma.

Hlavním příznakem všech klasických forem AE je svědění, které přichází v záchvatech.

Léčba ekzému

Léčba ekzému je náplní následujícího dílu seriálu. Co se vyléčitelnosti AE týče, atopický ekzém je onemocnění s vrozenou dispozicí, není proto v možnostech současné medicíny se tohoto onemocnění zcela zbavit. Je však možné, při pečlivém dodržování všech léčebných a preventivních opatření, „dostat ekzém pod kontrolu“. Příznaky ekzému slábnou s postupujícím věkem. Většinou vymizí do 20. roku věku a jen ve zcela ojedinělých případech, u nejtěžších pacientů, sužuje postiženého i déle.

Která vyšetření jsou důležitá u pacienta s AE

Základem je celkové vyšetření:

• rozbor všech údajů o rodině, sourozencích a prostředí, v němž pacient žije

• zhodnocení stavu výživy, růstu, hmotnosti, zažívání, stolice, délky kojení, reakcí na změny ve výživě se zaměřením zejména na kravské mléko, vejce

• podrobný rozbor vzniku a vývoje ekzému

• pomocná laboratorní vyšetření: krevní obraz, stopové prvky - železo, zinek, hořčík

Alergologické a imunologické vyšetření:

• vyšetření základních ukazatelů imunity (vyloučit imunologickou nedostatečnost),

• vyšetření koncentrace alergických protilátek (IgE), posoudit, zda se jedná o atopika, tj. jedince s dědičně založeným sklonem k alergii,

• vyšetření specifických "alergických" protilátek (sIgE) hlavně proti bílkovinám kravského mléka, vaječného bílku, obilným bílkovinám, alergenům roztočovým, zvířecím, pylovým a plísňovým,

• kožní testy (Pricky)  jsou u ekzematika často obtížně proveditelné, může je nahradit vyšetření krve

Každý ekzém nemusí být projevem alergie, proto je toto vyšetření pro stanovení preventivních opatření a léčby důležité.

Díl třetí - Atopický ekzém (AE) a potravinová alergie

Ve věku 0 - 3 roky dítěte je AE rel. často spojen s potravinovou alergií. Alergen v potravě, nejčastěji pak BKM (bílkoviny kravského mléka), pak může způsobovat potíže, jakými jsou AE, kojenecké koliky, zvracení, průjmy (někdy i s krví ve stolici), event. dušnost, atd.

Než přikročíme k "návodu" (viz 5.díl), jak alergen v jídelníčku dítěte - popř.kojící matky malého atopika - zjistit, povíme si něco o trávicím systému, zvláště pak o střevě.

STŘEVNÍ MIRKOFLÓRA

Střeva jsou základním kamenem imunity, asi 70 - 80 %. Hostí tisíce druhů bakterií. Některé zde žijí trvale, jiné trávicím traktem pouze projdou, spolu s jídlem. Některé bakterie jsou škodlivé, jiné jsou nezbytné pro správné fungování trávicího traktu ("přátelské"). To vše vytváří tzv. střevní mikroflóru, která ovlivňuje zdraví člověka, zejména jeho imunitu.

Střevní mikroflóra se tvoří v okamžiku narození dítěte - již v průběhu porodu. Dítě porozené císařským řezem se osidluje bakteriemi z okolí později, díky sterilnímu prostředí na operačním sále. Proto tento způsob porodu může být jedním z negativních stimulů pro rozvoj atopických obtíží, je-li k tomu genetická dispozice.

V kojeneckém období tvoří 90% veškeré mikroflóry bifidobakterie, které dítě chrání před střevními infekcemi. Na růst bifidobakterií příznivě působí mateřské mléko. Později podíl bifidobakterií snižuje a mikroflóra se mění. Jejího stabilního složení se dosáhne asi po dvou letech života. Každý pak má svou vlastní mikroflóru, která ho potom provází po zbytek života a je pro něj unikátní.

PREVENCE ATOPICKÝCH PROJEVŮ DÍTĚTE

Atopie má tedy souvislost se střevem. Pokud se atopická žena chystá mít potomka, je vhodné pokusit se nastolit správné střevní mikroflóry (k rozvoji atopie dochází u geneticky predisponovaných jedinců již v těhotenství a časném poporodním období). K tomu napomohou pre- a probiotika, užívaná během těhotenství a kojení. O stravě atopické matky během kojení a těhotenství bude následují díl seriálu. Jeho hlavní poselství, především co se stravy těhotné a kojící maminky týče, připomíná staré známé motto "Všeho s mírou" - sterilní životní podmínky v kombinaci s přísnou dietou s úplným vysazením známých alergenů (hl.BKM, vejce, lepek, atd.) pouze z důvodu preventivního je pro vyvíjející se imunitní systém dítěte stejně nevhodné jako opačný extrém.

ROZVOJ ATOPICKÝCH OBTÍŽÍ DÍTĚTE

Procesu utváření střevní mikroflóry hned o narození významně napomáhá kojení. Ne každá maminka ale může kojit - miminko pak dostane umělé mléko. Do tělíčka dítěte pak vstupuje řada cizích, nových látek (hl. bílkovinné povahy), které u citlivých organismů mohou vyvolat přecitlivělost na některou tuto látku. Toto však může nastat už za plného kojení dítěte - dítě je senzibilizováno látkami, které sní kojící matka a předá tak ve svém mléce potomkovi. Nejčastěji jde o BKM.

Následně může dojít k příznakům, jako jsou např. ublinkávání, zvracení, průjmy (někdy i s krví ve stolici), koliky, neklid… Samozřejmě, ne každý neklid je příznakem potravinové alergie, stejně jako ublinkávání, atd. Pokud ale skutečně došlo k senzibilizaci organismu bílkovinou ve stravě a my tuto látku dále podáváme, může dojít vzniku alergie, která se může projevit ekzémem.

V této fázi většinou navštívíme kožního lékaře a obdržíme mast s kortikoidy. Využíváme jejich rychlý protizánětlivý a protisvědivý účinek. Kortikoid však AE neléčí - pouze potlačuje jeho projevy, a to jen po dobu, co jej pacient využívá. Pokud ale jde o AE, který souvisí s potravinovou alergií, taková dlouhodobá léčba důsledku, nikoli příčiny (=strava), nemá pozitivní dopad na zdraví malého atopika a na rozvoj dalších atopických obtíží (ty se netýkají jenom kůže, jak se mnozí čtenáři možná domnívají, ale posléze i jiných sliznic - a dostáváme se m.j. k již velmi rozšířeným inhalačním alergiím - pyly, roztoči, plísně, atd., astmatu, atd.) Je proto dobré včas zjistit, zda je kožní projev skutečně AE a že je skutečně odrazem potravinové alergie - a pokud ano, zahájit dietu s vyloučením dané potraviny z jídelníčku - tomu je věnován 5.díl seriálu)

Maminky často udivuje - dítěti v testech vyšla vyšší hodnota sIgE např.na arašídy, přestože je dosud nejedlo (aneb dotaz maminky: pokud mimi nikdy nejedlo mrkev, nemůže být z krve přece zjištěno, zda bude na ni alergický - alergická reakce přece vznikne až při střetu s alergenem, ne? Odpověď : k střetu s alergenem vůbec nemusí docházet až poté, co dítě vezme potravinu do úst. Dítě může být sensibilizováno už prenatálním stádiu, příp.během kojení. (Pro úplnost: vyšší sIgE ještě nemusí znamenat alergii , a navíc tato alergie nemusí nutně souviset s AE. Diagnostický závěr proto ponechejme na odborníkovi, který vezme v potaz ještě další důležité faktory pro vyřčení správné diagnózy.)

Ne každý ekzém, bolest bříška, atd. je projevem alergie, stejně tak ne každý potravinový alergik trpí AE. Navíc, reakcí na potraviny je celá řada, potravinová alergie je pouze jednou z nich (ještě o tom bude řeč v 5.díle). AE v souvislosti s potravinovou alergií není jednoduchá záležitost. Proto je nutná spolupráce rodičů s odborníkem ten pomáhá rodiči orientovat se v nemoci potomka,určí vhodnou léčbu .

Závěrem přehled potravin, které u dětí nejčastěji způsobují alergické reakce na potraviny:

• Mléko
• Vaječný bílek
• Oříšky (u nás hl.lískové, v USA buráky. Na rozdíl od alergie na mléko či vejce trvá alergie na ořechy často do dospělosti)
• Rybí maso. Tyto alergeny jsou odolné vůči tepelné úpravě i enzym. natrávení.
• Z luštěnin hl. sója a zmíněné buráky (vzácněji hrášek a fazole)
• Obiloviny: nejzávažnějším druhem reakce na lepek (bílkovinu obilí) je celiakie (mechanismem působení se ale o pravou potravin.alergii nejedná) Sklony k celiakii má asi každý 250.člověk.
• Reakce na ovoce- hlavně jablko (mnohdy společně s alergií na pyl břízy a olše díky fenoménu zkřížené alergie) a obecně "české ovoce", roste počet případů reakce na exotické ovoce. Možná je reakce na kyselé a zralé (a přezrálé) ovoce (jahody, citrusy, atd.) - nemusí však jít o pravou alergii, častěji jde o jiný typ reakce (potravinová intolerance histaminoliberačního typu)
• Ze zeleniny je to hlavně kořenová zelenina - hl.celer –jeho alergen je termostabilní, naproti tomu např.brambor, který je také poměrně významný alergen, je po tepelném zpracování neškodný pro leckterého potrav.alergika. Dále pak rajče, petržel, atd. V případě zeleniny je opět častý jiný typ reakce, nežli pravá alergie, a sice potravinová intolerance histaminoliberačního typu
• Alergie na maso je celkem vzácná. Reakce na masné výrobky bývá spíše důsledkem reakce na antibiotika, konzervační látky aj. Stává se ale, že pacienti alergičtí na vaječný bílek mohou reagovat i na drůbeží druhy masa (hl.kuřecí), stejně tak lidé alergičtí na mléko (resp.BKM) mohou reagovat i na hovězí maso
• Nejrůznější "semínka" (slunečnicové, sezamové, mák, atd.), koření (některé druhy koření jsou významnými alergeny, koření ale může také způsobovat neimunologické typy reakcí - hl.již zmíněná potravinová intolerance histaminoliberačního typu), samostatnou kapitolou jsou potravinářská aditiva (barviva, stabilizátory, atd.)

Poznámka: ve výčtu potravin byl zmíněn jiný typ reakce, než imunologická = alergická, a sice tzv. farmakologickou histaminoliberační reakce (1 z typů potravinové intolerance), kdy potravina sama obsahuje látku s určitou schopností dráždit svého "hostitele",popř.je schopna takové látky uvolnit v organismu konzumenta. Obvykle to jsou budivé aminy (histamin, atd.); najdeme je v uzených, zrajících a kvašených potravinách, rybách (hl. uzená makrela či tuňák), aromatickém koření, v zelenině (kyselé okurky, velmi zralá rajčata, papriky, atd.), popř.v kyselém ovoci ( hlavně citrusy), jahodách, alkoholu, kávě, čokoládě a kakau, zrajících sýrech, atd. Blíže o jednotlivých typech reakcí na potraviny bude pojednávat díl č.5.

Atopický ekzém a "rizikový" kojenec

Genově dané dispozice pro atopii změnit nelze. Alergie ale vzniká z atopie až tehdy, pokud se spojí dědičné dispozice (atopie) a vlivy zevního prostředí při vývoji dítěte. Snaha je proto pokusit se co nejvíc předejít rozvoji atopie u svých dětí. Rizikovými kojenci jsou ti, jejichž oba rodiče jsou alergici, nebo pouze jeden z rodičů, nebo je alergik starší sourozenec dítěte.

K rozvoji atopie dochází u geneticky disponovaných jedinců již v těhotenství a období raného dětství. Donedávna se odborníci rozcházeli v názorech na dodržování preventivní HA diety těhotnými a kojícími atopickými matkami (u neatopických žen dieta smysl nemá) . Z nejnovějších studií plyne, že dieta s vyloučením nejčastějších alergenů je chyba - neumožňuje nastolit správnou toleranci organismu dítěte vůči těmto látkám. To se děje právě v těhotenství (přestup velmi malých dávek potenciálních alergenů placentou) a v období kojení (přestup velmi malých dávek alergenů přes mateřské mléko). Tento citlivý přestup malých množství potenc. alergenů z matky na dítě učí dítě na ně správně , tj.nealergicky, reagovat.

Vysadit je potřeba pouze tu potravinu, na níž má samotná matka alergii.

Co je samozřejmostí, je nutnost nekouřit, nekonzumovat alkohol či dokonce omamné látky. Pokud je nutnost jakéhokoli léku, konzultovat nejprve s lékařem.

Obecná doporučení pro prevenci alergie

Obecně lze atopickým těhotným či kojícím matkám doporučit:

…nepřehánět dráždivé potraviny : uzené, zrající (zraj.sýr) a kvašené potraviny (např. uzená makrela, tuňák), aromatické koření - chilli, paprika, atd.,kyselé okurky, přezrálá rajčata, papriky, citrusy a ostatní kyselé ovoce, jahody, káva, čokoláda a kakao.

…nepřehánět krav.mléko a mléč.výrobky, sóju, ryby, vejce, celer, nejíst přehnaně výrobky z bílé mouky (klasickou pšenici lze „proložit“ jinými druhy obilovin v rámci pestrosti stravy), nepřehánět sladkosti, exotické ovoce

…střevní mikroflóru těhotných a kojících atopických maminek zharmonizují probiotika (v lékárnách velký výběr).

…med by neměly jíst maminky alergické na pyly - může obsahovat pylová zrnka.

Velmi rozumnou zásadou je pestrost stravy a nepřehánět množství.

Zlatá střední cesta pro prevenci alergie

Nejlepším řešením v prevenci alergie je tedy zlatá střední cesta - dítě ani přehnaně nechránit před vnějšími vlivy, ani je jim nadměrně nevystavovat. Strava těhotné a kojící atopické matky nechť je (v případě, že během kojení dítě reaguje neatopicky) pestrá - "jíst od všeho něco", nepřehánět množství určité potraviny . Tučně napsaná věta se však týká nejen stravy, ale celkově životního stylu (sterilní podmínky jsou z hlediska prevence alergie špatně, stejně jako "život ve špíně").

Jiný případ je pochopitelně dodržování diety, příp.dalších "HA" opatření kojící - ať už atopickou či neatopickou - matkou, pokud dítě alergicky reaguje. Alergenní potravinu je pak potřeba z jídelníčku kojící matky vyloučit, ale o tom již další díl seriálu.

Obecná preventivní opatření u rizikových dětí

V čem opět panuje shoda názorů - pokud dítě prospívá, tak by maminka rizikového dítěte měla plně kojit nejméně 6 M, dle WHO je kojení doporučováno pokud možno až do 2 roku věku , při nedostatku mléka se doporučuje náhrada vhodným umělým mlékem:

V případě pouhé prevence se u rizikových dětí, kteří mají věk do 6ti měsíců věku a nejsou již dostatečně kojeni, volí HA formule. Pokud však již nastal projev atopie (ekzém, nitky krve ve stolici, atd. ), pak nestačí HA formule, ale je nutno podat úplné hydrolyzáty, např. Nutrilon allergy care, popř. až na aminokyseliny naštěpený Neocate. Dostatek informací poskytne lékař.

Pokud dítě reaguje atopicky během kojení, je potřeba nalézt alergenní potravinu a nastolit vhodný dietní režim bez této potraviny (popř.potravin). Stejně tak v případě , že má dítě atopické projevy až po ukončení kojení - o HA dietě malého alergika, příp.kojící matky malého alergika bude následující, tj.5.díl.

U rizikových dětí příkrmy zavádíme velice opatrně, vždy 3 - 7 dní se konzumuje jeden druh potravy (např.brokolice) se sledováním případné reakce. Když není žádná, přidáme další druh potravy (např.brambory), zkoumáme případnou reakci, a tak pořád dál. Dříve se tradovalo, že rizikové dítě do 9M života by nemělo ochutnat lepek, BKM až po 1-2 letech života, atd.- nová studie však říká, že kvůli nastolení tolerance u dětí je správné začít dříve – s lepkem již v 4-6 M věku, stejně tak vejce a BKM je vhodné otestovat již kolem 6M věku.

Přehled bezpečných a potenciálně alergizujících potravin pro děti se zvýšeným rizikem vzniku alergií naleznete v přehledu Bezpečné a potenciálně alergizující potraviny (viz dále).

Všimněte si, že je vždy apelováno na dodržování pravidel zdravé výživy. Ta zde vyjmenovávat nebudeme, zabraly by samostatný seriál. Zaměříme se ale na vápník. Mnoho rozpaků totiž vyvolá doporučení omezit, případně (v případě alergie na BKM) vysadit mléčné výrobky. Vápníku proto bude věnován následující článek Vápník - Ca.

Nejčastějším alergenem u dětí jsou BKM, bílkoviny kravského mléka - jak tedy dodat do stravy dostatek vápníku, když mléko  a mléčné výrobky nesmíme?  Není to takový problém, přestože denní spotřeba vápníku není nízká:

kojenci a děti............. cca 550mg/denně

dívky 13 - 19 let ....... 800mg/denně

chlapci 13 - 19 let .....1 000mg/denně

dospělí muži a ženy ..700mg/denně

kojící ženy .................550mg denně navíc

Srovnání: mléko …120 mg vápníku na 100g

"Alternativní" potraviny s Ca (v závorce poměr Ca na 100g potraviny)

mořské řasy (např.Wakamé - 1300mg, Hiziki - 1400mg, mořské řasy mají velmi dobrou využitelnost Ca; existuje Rýžový nápoj obohacený vápníkem z mořských řas , k dostání v DM drogeriích, 4 dcl denně dodají skvělých 480mg vápníku-nově existují i např.Ovesné nápoje obohacené mořskými řasami; mořské řasy jsou  při bezmléčné dietě cenným pomocníkem - používáme je v malém množství, ale často - např.do polévek - do hrnce, kde vaříme polévku pro celou rodinu, stačí dát kousek řasy velikosti  poštovní známky, oblíbené jsou Nori vločky- opět- stačí špetka), mandle (240mg), sušené meruňky (87mg), vlašské ořechy (94mg), lískové ořechy (140mg), sezam (700 mg), semínka slunečnice (110mg), sardinky v oleji (354 mg), mák (1400mg), cukrová melasa (550mg), fazole, hlávkový salát, pórek (80 mg), pomeranče (1 l pomerančové šťávy obsahuje plnou denní dávku vápníku dosp.člověka), fíky sušené (193mg), brokolice (105 mg), kapusta (115mg), celozrnný chléb (54mg), kedlubny (68mg), dušené zelí (212 mg), listy pampelišky (170mg - v těch je více vápníku než ve špenátu), špenát (125mg, vápník ze špenátu je ovšem obtížně vstřebatelný), merlík chilský (quinoa), amarant (341mg) a vaječné skořápky (které se dají rozdrtit na prášek a přidat do jídla - pro zajímavost - naše babičky to dělaly tak, že vaječné skořápky nejprve rozdrtily na prášek, poté přidaly citronovou šťávu - prášek se rozpustí za cca dva dny a takovýto výluh je pak plný Ca - na bázi vaječných skořápek je kvalitní preparát BIOMIN H, kterým lze suplementovat vápník, pokud je potřeba), atd.

Vápník v tekutinách

Pití tvrdé vody může poskytovat 200mg vápníku denně, ale měkká voda neobsahuje skoro žádný (v ČR je ale pramálo lokalit s měkkou vodou). Určité minerálky také mohou  dodat dobře využitelný vápník - např. kojenecká voda Fromin (74mg/l), atd. Z čajů - Rooibos, Lapacho čaj obsahuje Ca, Lapacho ale není vhodný pro děti do 3 let a kojící ženy a těhotné. 

Vápník a hořčík

Vápník potřebuje k svému vstřebání další prvek- hořčík (Mg). Z hlediska dobré vstřebatelnosti obou  prvků  není správné konzumovat potraviny bohaté na Mg souběžně s potravinami bohatými na Ca - chybou je například celozrnný (=na Mg bohatý) loupák zapíjet Reis drinkem s extra Ca nebo ho pojídat s jogurtem, atd. Kromě Mg jsou ovšem  důležité  i další prvky (vitamín D, fosfor, zinek, atd.) a také pohyb.

Na vylučování vápníku z těla se negativně podepisuje kofein, alkohol, přílišné solení, nadužívání antacid, nadměrná konzumace kyselinotvorných potravin (cukru, produktů z bílé mouky,  coca-coly, ale též masa). Pozor též na nadměrnou konzumaci šumivých nealkoholických nápojů.

Pro zdraví kostí nepříliš vhodný a nevyvážený poměr minerálů bývá vyčítán právě mléku, takže pokud budete konzumovat stravu bohatou na zeleninu, luštěniny, semínka, celozrnné výrobky, které dodají hlavně hořčík tolik potřebný k dobrému využití vápníku v organismu, nemusíte se nedostatku Ca obávat.