|
Deník OCHRANA ZIVOTNIHO PROSTREDI Greenpeace, ochrana zvirat, pralesy, ochrana klimatu...
Články 1 až 10 z 10
|
ŽIVÁ ZAHRADA | OCHRANA ZIVOTNIHO PROSTREDI |
|
http://csop.ecn.cz/zivazahrada/ziva_zahrada.php
Živá zahrada �
projekt Českého svazu ochránců přírody
Projekt ČSOP živá zahrada si
klade za cíl motivovat veřejnost k úpravám svých zahrad i pro potřeby
volně žijících živočichů. Prostřednictvím živé zahrady se tak alespoň
částečně vrací příroda zpět do blízkosti člověka.
V posledních letech sledujeme významný úbytek
biodiverzity právě v okolí lidských sídli��. Mnozí živočichové, kteří
člověka u jeho sídli�� provázeli po staletí, najednou rychle mizí.
Příčiny nejsou zcela známé, ale je zřejmé, že jednou z nejdůležitějších
je změna péče o zahrady. V posledním desetiletí lze pozorovat, jak se
zahrady stále více izolují neprostupnými ploty, ze zahrad mizí ovocné
stromy, vysazují se na nich zdejší přírodě neznámé druhy rostlin,
intenzivně se sečou trávníky, používá se více chemických prostředků a
nevhodná technika. Často se také na zahrady zavádějí prvky, které jsou
živým organismům smrtelně nebezpečné (nevhodně konstruované nádrže s
vodou, bazény s kolmými stěnami, průhledné skleněné stěny, ...).
Přihlaste svojí zahradu do soutěže |
Více ... |
Vložil: ekodomov dne 30.4.2006 | | Bez komentářů | Přidej komentář | |
|
|
ŽIVÁ ZAHRADA II. | OCHRANA ZIVOTNIHO PROSTREDI |
|
Rady a návody, jak
na zahradu přilákat různé živočichy
Jak přilákat čmeláka nebo motýla
Čmelákům a motýlům je třeba nabídnout kvetoucí
rostliny po co nejdelší období v roce, motýlům navíc živné rostliny
pro jejich housenky. Mnoho druhů hmyzu po celou sezónu přiláká také
směska svazenky s hořčicí. Zdroj nektaru a pylu - z květin
dáváme přednost neplnokvětým formám, bohaté jsou hlavně složnokvěté,
(např. slunečnice, měsíček, kopretina), z aromatických rostlin hlavně
hluchavkovité (např. dobromysl, meduňka, máta) a miříkovité - mrkvovité
(např. kopr, koriandr, kerblík). Čmeláci kromě slunečnic navštěvují
rádi i vikvovité (např. jetel), pro včely je velkým lákadlem např.
svazenka (použitelná i jako vynikající zelené hnojení). Vykvést a
vysemenit můžeme nechat i mnoho zelenin, jako např. ředkvičku, kopr,
kadeřávek, černý kořen, salát apod.
Potrava pro ptáky
Pravidelné přikrmování ptáků je důležité zejména v
zimních měsících, v obdobích vysoké sněhové pokrývky. Vyskytne-li se
námraza, kdy se veškerá potrava ocitne pod pro ptáky neprostupnou
krustou ledu, stává se pro ně umělé přikrmování životně důležitým.
Rovněž nedostatek tekoucí čisté vody působí ptákům
velké obtíže. Proto je v této době vhodné ptákům pomoci. A proč jim
nepomoci pěkně v dohledu z okna kuchyně či obýváku a nepotěšit se tak
zároveň jejich blízkostí?
Typů ptačích krmítek je nepřeberné množství.
Pro jejich konstrukci platí vcelku tři zásady:
1,zastřešení není nutné, ale je výhodné - chrání
krmivo před vlhkostí a zapadání sněhem
2,zajištění odtoku vody z krmiště naopak nutné je -
krmivo nesmí ležet ve vodě
3,každé krmítko musí být konstruované tak, aby se k
němu nedostali kočky, kuny, potkani či jiní dobře šplhající predátoři
Umístění krmítek může být vcelku libovolné. Dbejte
pouze na to, aby tak, jako vy budete mít dobrý výhled na krmítko, měli
by mít ptáci z krmítka dobrý výhled do všech stran, aby včas
zaznamenali hrozící nebezpečí a mohli na něj zareagovat útěkem do
blízkého úkrytu. Rovněž nedávejte krmítka do blízkosti čirých,
průhledných či zrcadlících se skleněných stěn, do kterých by mohli
ptáci narazit. Takovéto smrtonosné pasti ovšem nemají na naší živé
zahradě co dělat!
Krmítko je třeba udržovat v čistotě, za teplejšího
počasí je nutné odstraňovat kazící se zbytky ptačí potravy každý den.
Krmíme-li přímo na zemi, pak je nutné kvůli hrozící infekci místo
krmení čas od času, nejlépe jednou týdně změnit.
Jaké krmení pro
jaké ptáky
Semínka - především slunečnice, drcený oves,
len, proso, konopí, semínka trav a bodláků - pro vrabce, zvonky,
stehlíky a sýkorky
Ovoce (na zemi)- zejména jablka, ale i každé
jiné - pro kosy, drozdy, kvíčaly, cvrčaly
Bobule - na podzim sbírané, mražené nebo po
usušení znovu namočené jeřabiny, černý bez, šípky, víno - pro kosy,
drozdy, kvíčaly, cvrčaly, zvonky, jíkavce, hýly
Ořechy- včetně kokosového pro vrabce, zvonky,
sýkory a čížky
Odřezky masa pro špačky, sojky, straky či
havrany
Tuk (lůj)- pro sýkory, strakapoudy a brhlíky
Samozřejmě vaším krmítkem určitě nepohrdnou i mnozí
další ptáci. Vždyť jich na krmítkách bylo pozorováno už přes 100 druhů!
Vždy je lepší instalovat krmítek více. Mezi ptáky je totiž, inu jako u
lidí, mnoho agresivních nenechavců, kteří nestrpí, aby se na "jejich"
krmítku přiživoval s nimi ještě někdo jiný. Čím více krmítek, tím více
ptáků najednou může hodovat.
Recept na Ptačí
puding
Smíchejte v nádobě dohromady: strouhanku, strouhaný
tvrdý sýr (nesolený), nesolené buráky a jiné ořechy, semínka
slunečnice, prosa, lnu atd., ovesné vločky, rozdrcené studené vařené
brambory a zalijte rozpuštěným tukem (takovým, který při pokojové
teplotě ztuhne. Poměr: 1 část tuku na 2 části ingrediencí. Vše
promíchejte a nechte vychladnout. Puding můžete ptákům předložit přímo
v nádobě, ve které byl připraven či ho vtlačit do libovolné síťky či
třeba košíčku z pletiva.
Voda
Přístup k nezamrzlé vodě je pro ptáky životně
důležitý nejen pro ukojení žízně ale i pro koupání. Koupání je
důležitou činností, která ptákům pomáhá udržovat si v dobré kondici
peří. Ptáci se umí koupat tak, aby si peří nepromočili, proto se,
mohou-li, koupají i v zimě. Chcete-li ptákům zajistit po celý rok
dostatek vody na pití a koupání a neprotéká-li vaší zahradou zrovna
potůček, nezbývá vám, než si koupit či vyrobit nezamrzající ptačí
napajedlo. Jako každé napajedlo musí být mělké, nesmí mít kolmé stěny a
nemělo by mít kluzké dno. Minimálně jednou denně se v něm musí vyměnit
voda. A aby v zimě nezamrzlo zajistíte pouze za pomoci elektřiny. Buď
do něj instalujete topné tělísko a termostat, které používají akvaristi
nebo miničerpadlo, které zajistí neustálou cirkulaci vody. Z tohoto
důvodu, ale i pro potěchu umístěte napajedlo co nejblíže k oknu, třeba
i na balkón či terasu. Pohled na za mrazu se koupající ptáky určitě
stojí zato.
|
Více ... |
Vložil: ekodomov dne 30.4.2006 | | Bez komentářů | Přidej komentář | |
|
|
ŽIVÁ ZAHRADA III. | OCHRANA ZIVOTNIHO PROSTREDI |
|
budky pro ptáky
konstrukce
budek pro ptáky
Přezimování ježků
Pokud ježkům chceme ulehčit hledání vhodného místa k
přezimování , můžeme jim vyrobit budku. Rozměry budky jsou přibližně 30
x 30 x 40 cm. Může být dřevěná či plastová. Do její dutiny vede dlouhý
(alespoň 60 cm), úzký (o průměru max. 14 cm) vchod. Směrem ven z budky
by se měl svažovat, aby jím do dutiny nezatékalo. U stropu musí být
dutina odvětrána například vodovodní trubkou - rovněž umístěnou tak,
aby do ní nezatékalo. Vyústění trubky v dutině je nutné zabezpečit tak,
aby se neucpalo - například ho lze omotat drátěným pletivem. Dno budky
je dobré vystlat do 1/3 výše suchým listím, senem či natrhanými
novinami. Budka je zakopána v hromadě hlíny, listí, slámy či třeba v
kompostu - okolní vrstva musí být dostatečně velká, aby dutina se
spícím ježkem nemohla v zimě promrznout. Ježek, pokud se v okolí
vyskytuje, by si měl na podzim sám budku najít a obydlet. Pokud tak
neučiní, nic se neděje, budka může sloužit jako zimní úkryt mnoha
dalším živočichům. Na vchod do budky můžete v těchto dnech ježka
upozornit, když co nejblíže ponecháte přes noc kousky vařeného masa -
nejlépe drůbežího anebo třeba jen misku s vodou. Na jaře, nejlépe v
květnu, je třeba budku otevřít a vyčistit. Ale opatrně! Nejdříve se
přesvědčte, zda ještě není obydlená, ježci by v ní totiž mohli mít
mláďata.
Nákres budky pro ježky
Pokud byste měli zájem o další informace o
přechovávání a krmení malých ježků v zimě, podívejte se na: http://www.csop.cz/poradna/jezci.php |
Více ... |
Vložil: ekodomov dne 30.4.2006 | | Bez komentářů | Přidej komentář | |
|
|
ŽIVÁ ZAHRADA IV. | OCHRANA ZIVOTNIHO PROSTREDI |
|
Úkryty pro hmyz i
jiné živočichy
* úkryty pro hmyz - pokud na zahradě není
dostatek křovin s drobnými úkryty pro hmyz, můžeme je přichystat v
podobě svazečků různě velkých větviček, snopečků slámy zavěšených pod
obráceným květináčem zavěšeným na stromě (ideální pro škvory, významné
konzumenty mšic) nebo špalíčků s navrtanými různě velikými otvory
* "divočina" - místo, kde budeme jen tichým pozorovatelem bez
zasahování, bez sekání trávy, někde na okraji zahrady, kde volně
žijící živočichové mohou najít bezpečný úkryt i klidné místo k
rozmnožování
* udělejte si na zahradě "divoký koutek" pěstujte zde plazivé
či popínavé keře (například ostružiny a břečťan). živé ploty,
popínavé rostliny a husté křoviny umožní na vaší zahradě úkryt velkému
množství zvířat. Hromada nařezaného dříví a kamení neuvěřitelně
podpoří život na vaší zahradě a přiláká spousty živočichů
* starý mrtvý strom - trouchnivějící dřevo - větší kusy,
nejlépe na různých místech zahrady nebo to mohou být prkna sloužící
zároveň jako cestičky či třeba umělecky pojaté a osázené pařezy apod. -
trouchnivějící dřevo potřebují k vývoji larev střevlíci, kteří nám pak
pomohou významně redukovat počty slimáků
* pokuste se, pokud je to jen trochu možné, pěstovat pouze původní
druhy stromů, keřů a květin. Vybírejte takové ovocné odrůdy, které
nejen, že vám přinesou bohatou a chutnou úrodu, ale které zároveň
poskytnou útočiště a potravu jiným živočichům. Stromovou dutinu však
částečně lze nahradit - ptačí budkou či polobudkou nebo umělým
útočištěm pro hmyz.
* kameny mezi kterými jsou štěrbiny, potřebují ke svému životu
ještěrky a slepýši. Může to být suchá zídka, skalka, obrubníky nebo
tzv. "bylinková spirála"
* hromada větví a listí jako úkryty pro obojživelníky, hmyz,
pavouky a malé savce. Shrabávejte listí pod křoviny, na podzim nechte
na zemi spadané ovoce, část jablek a jiných plodů ponechte na stromech.
To je ideálním úkrytem také pro ježka, vítaného konzumenta
slimáků a různých housenek, ale chcete-li ho na zahradě vidět, musíte
mu umožnit na zahradu přicházet a zase z ní odcházet. Vysoká podezdívka
kolem celé zahrady je pro něj nepřekonatelnou bariérou
* hadník - kompost, který nepřehazujeme, kde se střídají vrstvy
větviček, tlejícího materiálu a kartonů, pokud je přístupný z boku, je
místem, lákajícím k založení hnízda užovky, které naši zahradu na
oplátku zbaví drobných hlodavců
Voda po celý rok
Poskytujte živočichům nezávadnou vodu po celý
rok. Nemusíte mít vždy hned zahradní jezírko. Stačí i obyčejná
mělká miska s pravidelně vyměňovanou vodou. Důležité je, aby žádná
vodní nádrž na vaší zahradě (včetně nádob s vodou) neměla kolmé vysoké
okraje po kterých by se do vody spadlý živočich nemohl vyškrábat ven.
Malé napajedlo, případně mělké koupaliště
je důležité nejen pro ptáky, kteří pak neozobávají tolik pupeny a
plody, ale i pro mnoho druhů hmyzu, hlavně pro včely. Je třeba zajistit
bezpečí (v blízkosti by neměly být křoviny, kde by se mohla skrýt
číhající kočka )
Malé zahradní jezírko přiláká na zahradu
obojživelníky jako jsou žáby a čolci a umožní jim i rozmnožování. Je
ovšem nutné zajistit možnost bezpečného návratu na břeh. Nejjednodušší
je to prostřednictvím kusu dřeva, přesahujícího ze souše do vody.
JEZÍRKO (tůňka)
Příklad jezírka na propustném podloží, kde je vodu
třeba zadržovat nepropustnou fólií
Postup:
na místo, kde chceme vyhloubit jezírko (tůňku) přidáme asi 10% délky na
průhyb a 1 m z ka�dého okraje na zachycení. Tento prostor vykolíkujeme,
fólii odstraníme a vyhloubíme jámu se sklonem stěn asi 30 stupňů,
tak aby maximální hloubka byla 100-150 cm. Po obvodu jámy
vykopeme ještě asi 30 cm hluboký a 30 cm široký příkopek, vzdálený
od "břehu" opět kolem 30 cm. Fólii položíme do jámy tak, aby
přesahující konce ležely na dně příkopu (viz. obrázek). Fólii v příkopu
zatížíme kameny a udusanou hlínou. Do dna nádržky položíme také několik
kamenů a trsy rákosu, ostřice a sítiny či orobince s větším obsahem
hlíny. Dno nádrže je případně také možné vyložit hrubým štěrkem.
|
Více ... |
Vložil: ekodomov dne 30.4.2006 | | Bez komentářů | Přidej komentář | |
|
|
ŽIVÁ ZAHRADA V. | OCHRANA ZIVOTNIHO PROSTREDI |
|
Podzim živé
zahrady
Úkryt, potrava a prostředí vhodné k rozmnožování
jsou, jak už víme, podmínky, které musíme živočichům vytvořit, abychom
je přilákali a udrželi na naší zahradě.
V začínajícím podzimu bychom se měli zaměřit zejména
na vybudování vhodných přezimovacích úkrytů a zajištění co nejpestřejší
krmivové základny pro živočichy, kteří přes zimu nespí. I nyní platí
osvědčené pravidlo - nevymýšlet vymyšlené, ale nacházet vzor a
inspiraci v okolní přírodě.
Umělé úkryty
Podívejme se, kam se živočichové (nejen) na zimu ukrývají v ekosystému
člověkem nepoznamenaném a zkusme podobná (když už nemůžeme stejná)
prostředí vytvořit na naší zahradě. Tak například:
1. V přírodě staré stromy nikdo nekácí, nerozřezává, nepálí či nedrtí v
štěpkovačích. Umírají vstoje, tlí v leže. Mrtvý či pozvolna umírající
strom poskytuje úkryt a potravu obrovskému množství živočichů. Máte-li
tu možnost, nechte si takový strom na své zahradě! Nemáte-li, pokuste
se na zahradu instalovat úkryty alespoň vzdáleně připomínající
práchnivějící dřevo, odchlípnutou kůru či stromovou dutinu. Všichni
určitě známe ptačí budky - více či méně dokonalé napodobeniny
stromových dutin. V zimě velmi často slouží mnoha druhům ptáků jako
noční úkryty. Méně se ví, že lze úspěšně použít i umělé napodobeniny
ztrouchnivělého či tlejícího dřeva jako úkryty pro hmyz. Umělé úkryty
pro hmyz (slunéčka, zlatoočky, škvory) lze vyrobit jednoduše třeba jen
z kusu plastové lahve vycpaném senem, listím, kartonem či jiným
pórovitým materiálem. Dřevěný špalek či trámek (ale třeba také cihla)
poslouží jako úkryt hmyzu, provrtáme-li ho co nejhustěji otvory různého
průměru a hloubky. Kombinováním různých materiálů lze při dostatku
řemeslné zručnosti vyrobit i velmi dekorativní prvky, které, nejen že
slouží mnoha druhům hmyzu, ale mohou být i zajímavou ozdobou naší
zahrady.
Budka pro hmyz poskytuje úkryt mnoha druhům hmyzu.
V dutině pod střechou mohou hnízdit i ptáci. V ČSOP lze zakoupit za
890,- Kč.
2. V přírodě se také nesetkáte
s tak silně chemicky a mechanicky
ovlivňovanými (a navíc ještě monokulturními) porosty, jakými jsou naše
pečlivě udržované trávníky. Když už takové cizí a mrtvé, nicméně snad
díky americkým seriálům stále ještě módní, prvky chcete mít, nechte
alespoň kousek trávníku přírodě. A nesekejte na něm trávu tak často -
stačí 1 - 2x do roka. Ideální by rovněž bylo, nesekat tento kousek
zahrady motorovou sekačkou, nýbrž tak, jako naši tatíci - ručně.
Motorová sekačka totiž působí tak trochu jako mixér. Vše živé, co
v trávě hledá úkryt, nutíte tímto mixérem projít…! Nesekejte trávu
před
zimou. Slehlá tráva, pokud možno sněhem pokrytá, je významným útočištěm
pro hmyz, pavouky a mnoho dalších druhů živočichů. Musíte-li už trávu
posekat, nechte ji alespoň zetlít někde na kompostu, v kupce
v rohu
zahrady či jí uložte pod stromy a keře. A dříve, než na jaře
definitivně skončí mrazy, tato zvířecí útočiště neodkrývejte. To platí
i o kompostu - jedním z nejživějších míst na vaší zahradě.
V zimě se do
kompostu nesahá!
“Divoký koutek“ oživí každou zahradu.
3. Stavíte-li skalky, zídky, terásky či jiné
kamenné prvky,
myslete na své přátele z řad obojživelníků či plazů. Vytvořte jim
mezi
kameny hluboké dutiny, do kterých se mohou ukrýt. Napodobíte tak jejich
přirozené úkryty v dírách hlodavců, skalních puklinách či sutích.
Větší
dutiny mohou sloužit i jako úkryty ježkům. O tom, jak postavit budku
pro zimující ježky jsme se zmiňovali už dříve. Podrobné návody lze
najít na www.zivazahrada.cz.
Štěrbiny mezi kameny poslouží jako úkryty ještěrkám,
ropuchám,
čmelákům,
některým druhům sýkor a motýlů. Autorkou ilustrací sýkory,
čmeláka a babočky je Simona Prokešová.
4. I v naší české kulturní krajině lze
najít zákoutí, kde
podobně jako v člověkem nedotčených pralesech, spadané větve a
kmeny
stromů nikdo neodstraňuje. Hromady starého dřeva tak poskytují cenná
útočiště pro široké spektrum druhů živočichů. Ponecháme-li si na
zahradě hromadu větví, špalků či starých kmenů - přes zimu či ještě
lépe po celý rok - opět se o krůček přiblížíme přírodě.
|
Více ... |
Vložil: ekodomov dne 30.4.2006 | | Bez komentářů | Přidej komentář | |
|
|
ŽIVÁ ZAHRADA VI. | OCHRANA ZIVOTNIHO PROSTREDI |
|
Připravte si krmení na zimu už teď
- semínka trav i obilí
Posbírejte po vzoru našich babiček, no spíše prababiček, na sklizených
polích zapomenuté klásky či laty, květenství různých trav a usušte si
je. Mimochodem, na správné živé zahradě byste měli mít - třeba jen malý
- obilný koutek a pěstovat na něm známé i už takřka zapomenuté druhy
obilí. Kromě toho, že tak poskytnete potravu (a úkryt) mnoha živáčkům,
přesvědčíte se, že i obyčejné obilí je krásné.
- semínka olejnin
Pozor!
Zimní (Ptačí) kolo Živé zahrady se koná ve dnech 24. – 26. 12. 2005.
Školní zahrady soutěží v týdnu od 19. do 23. prosince. Pozorujte
na své
zahradě: sýkory, kosa, vrabce, havrana, zvonka, strakapouda, červenku,
stehlíka, špačka a brhlíka. Více informací: www.zivazahrada.cz. |
Len, řepka a slunečnice jsou tím nejlepším, co můžete v zimě
zrnožravým
ptákům poskytnout. Také konopí, ale to, pokud nemáte vynikající vztahy
se sousedy a neprůhledný plot, raději nepěstujte.
- semínka plevelů
V celých květenstvích si můžete nasbírat a usušit semínka
nejrůznějších
bodláků, šťovíků, jitrocele a mnoha dalších, většinou ruderálních
rostlin. Opět se vyplatí nejdříve pozorovat, na čem ti ptáci
(v tomto
případě zejména stehlíci či konopky) v přírodě hodují a teprve pak
sbírat.
Kdo minulou zimu nesklidil všechna jablka, mohl se těšit krásou
exoticky vyhlížejících brkoslavů severních.
- ovoce
Při sběru jablek, švestek, hroznů či ořechů ponechte část úrody
nesklizenou. Ať už spadne na zem či zůstane na stromech, pomůže mnoha
živáčkům přežít zlé zimní časy. Vynikající zimní potravou pro hýly,
kosy, jíkavce, brkoslavy či kvíčaly jsou jeřabiny. Nemáte-li jeřáb na
zahradě, nasbírejte si zásoby v celých květenstvích. Pokud je
usušíte,
je dobré je v zimě před vyvěšením na krmítko na pár hodin namočit.
- voda
Stejně důležitý jako dostatek potravy je, a to i v mrazivých
dnech,
přísun vody. Získávání vody ze sněhu je pro ptáky velice náročné.
Chceme-li jim pomoci, můžeme jim připravit nezamrzající ptačí
napajedlo. Stačí do nádoby s vodou instalovat akvarijní topné
tělísko a
vodu pravidelně vyměňovat.
Vydal Český svaz ochránců přírody – ÚVR
v září 2005.
Určeno účastníkům projektu Živá zahrada. Pokud v textu není
uvedeno
jinak, je autorem textu, ilustrací a fotografií Petr N. Stýblo.
© ÚVR ČSOP, Uruguayská 7, 120 00 Praha 2,
tel.: 222 516 115, fax.: 222 511 496, csop@ecn.cz |
Více ... |
Vložil: ekodomov dne 30.4.2006 | | Bez komentářů | Přidej komentář | |
|
|
|
|
|
OHZ-ochránci hospodářských zvířat | OCHRANA ZIVOTNIHO PROSTREDI |
|
http://www.ohz.cz/
Spolek ohz byl založen 6. 1. 1999. Jsme nepolitická a nenáboženská organizace bojující pomocí osvěty proti živnostem spojenými s trápením zvířat v zemědělství a v pokusných laboratořích jednak z hlediska zvířat, z hlediska konzumentů a z hlediska ochrany životního prostředí. Nekompromisně odmítáme každý trýznivý chov a využívání zvířat, jež je spojeno s jejich utrpením. Zaměřujeme se mimo jiné i na propagaci vegetariánského a veganského stylu života, jakožto životního stylu, který nejenom zdravotně, ale také eticky, duchovně a morálně přispívá k soucítění člověka se zvířaty a nenásilí. Naše práce je realizována prostřednictvím internetovských stran, zpráv ve Zpravodaji spolku, zpráv v médiích a publikací v časopisech. Veřejná pozornost je upoutávána protestními, letákovými a petičními akcemi proti objektům, v nichž jsou zvířata trýzněna a odhalováním zlořádů a intrik agromafií a mafií v oblasti výroby masa a s nimi zapletených úřadů. Dále se zajímáme o stavbu nových velkochovů - fabrik se zvířaty a o neúčinnost zákona na ochranu zvířat. |
Více ... |
Vložil: ekodomov dne 14.1.2006 | | Bez komentářů | Přidej komentář | |
|
|
Články 1 až 10 z 10 |
|