 Tak jsem se konečně dostala k tomu abych popsala Rozárčin příchod na svět :o) Nejsem moc velká spisovatelka tak se předem omlouvám za sloh :o)
8.1.2006 ve 20:00 plus mínus nějaká minutka jsem začala pociťovat takové silnější menstruační bolesti. Nic zvláštního tak co deset minut a o délce asi 20 vteřin. Byla jsem celkem v pohodě a taťkovi a babičce jsem tvrdila, že jsou to jen poslíčci :o) Taťka mi to moc nevěřil a pro jistotu se šel okoupat a nachystat si věci. V dest už volal do porodnice aby mu asistentky zadaly instrukce. Musely z něho mít hroznou srandu, ale on pořád tvrdil, že když náš první porod trval hodinu a půl tak chce mít vše pod kontrolou aby mě nemusel rodit doma :o) Kolem jedenácté se interval zkrátil na 5min a délka 30vteřin. To už taťka opravdu nevydržel a šel volat sanitku. Nechala jsem se ukecat, že teda do porodnice pojedu aby se koukli a poslali nás domů.
Přijela pro nás rychlá, jiné sanitky prý v rámci Ostravy pro rodičky nejezdí :o( Tím, že byla noc tak vzali i taťku do sanity, jinak by musel po vlastní ose :o) V porodnici mi natočili ozvy a vyšetřil mě doktor a nahlásil, že se porod pomalu rozbíhá tak nás poslali na sál.To byla půlnoc. Byla jsem otevřená na 1-2cm, zaniklý čípek, ale branka byla ještě tuhá :o( Na sále nás asistetky moc vřele přijaly, prý už na nás čekají :o) No po manželových telefonech se ani moc nedivím :o) Sepsaly se mnou papíry a píchly mi Plegomazin do zadku, prý je to injekce pravdy, buď se porod rozjede, nebo usnu. No neusnula jsem tak nás ubytovaly na pokojíčku pro porod s doprovodem ať máme soukromí a šly se věnovat další mamči co přijela po mě :o)
Taťka mi masíroval záda a průběžně mě honil do sprchy na balón. Ve čtyři ráno jsem byla otevřená na 3-4cm tak mi daly sestřičky přípravu, nálev a oholily mě. Pak jsem trávila další hodinu střídavě na WC a ve sprše. Tak se nám to táhlo až do rána. Po nálevu sice kontrakce zesílily, ale pořád byly co 2-3 min a 30 vteřin délka.
V sedm ráno přišel primář a konstatoval, že je to tak na prasknutí vody. Byla jsem otevřená na 5cm tak mi praskli vodu a varovali, že teď ty kontrakce ještě zesílí, ale mě už to bylo celkem jedno. Po probdělé noci už jsem chtěla mít Rozárku v náručí tak bych kývla na cokoli.
Kontrakce opravdu zesílily a protože už mi ani balón ani sprcha nevyhovovaly, tak jsem jen ležela na levém boku a funěla a tatínek mi masíroval záda. V osm mě vyšetřila asistentka, byla jsem otevřená na 7-8cm, ale kontrakce pořád byly krátké, tak jsme se domluvily na infuzi s Oxitocinem.
Pak už to byl fofr :o)) Infuzi jsem dostla asi v 8:15 a protože kapala pomalu tak se kontrakce zvýraznily až v 8:25. Ale to už byly nerozdýchatelné a s tlakem, u mě né na konečník, ale na močový měchýř, což mi porodní asistentka nechtěla věřit a tvrdila, že musíme čekat až bude tlak na konečník. Když jsem konstatovala, že se počůrám tak asistentka řekla že si zkusíme jen tak cvičně zatlačit. Druhá šla z vlastní iniciativy volat doktora a novorozeneckou sestru.
Po prvním "cvičném" zatlačení mi taťka nahlásil, že vidí vlásky a potvrdila to i asistentka. No prostě doktor už to nestihl :o))) Na další zatlačení se ukázala celá hlavička a ramínka a to už bylo 8:40 a já jsem držela Rozárku v náručí :o)))
Ten nádherný pocit radosti a úlevy, že už to máme všichni tři za sebou :o))) Tak na ten nikdy nezapomenu :o) Pak mi Rozárku odnesli na měření a vážení a tatínek se od ní nehnul ani na okamžik. Já jsem porodila placentu a konečně dorazila doktorka aby mě aspoň zašila, když už nic jiného nestihla :o))) Nebyla jsem nastřihávaná, to se taky nestihlo, ale jak šla Rozárka rychle tak mě trošku natrhla kolem močové trubice tak mi dr. udělala čtyři malé stehy a jeli jsme na poporodní pokoj. Tam nás nechali dvě hodinky v klidu samy tři. Rozárka se krásně přisála, ale jinak jsme padali únavou, tak jsem po hodině poslala tatínka domů a Rozárku si odnesli na novorozenecké aby jsme si od sebe na chvilku odpočinuli.
Bylo to nejdelších 12 hodin co jsem kdy zažila, ale taky to bylo dvanáct nejkrásnějších hodin co jsem kdy zažila :o)) | 
