Deník 02 Těhulka versus zaměstnavatel
Rady jiných, pracovní právo, dovolená.. a pod.

Nás, prosinčat se týká toto:

1.  potvrzení o PPM se opravdu zase musí nechat potvrdit u zaměstnavatele, což je pakárna, protože budou svátky a dovolené a musíme všechno odevzdat do konce ledna 2008
2. nás, které jsme před nástupem na rodíčák pobíraly PPM se dotýká to, že do konce měsíce, kdy dítě dovrší 21 měsíců, musíme znovu přijít a provést volbu, zda budeme od 22. měsíce doma do 3 let nebo 4 let věku dítěte
   a) varianta do 3 let = měsíční dávka 7600Kč
   b) varianta do 4 let = měsíční dávka 3800Kč
   OBOJÍ již právě od toho 22. měsíce.
3. ty, které neměly nárok na PPM to mají ještě horší, protože ty od 22. měsíce automaticky spadnou do kategorie 4 let, tedy že budou brát od 22 měsíce jen 3800 Kč.

V celkovém součtu vychází nejlépe na peníze varianta do 3 let, ale nevím o kolik.

Nástup na rodičovskou dovolenou

Dotaz:
Zaměstnankyně nastoupila po skončení mateřské dovolené zpět na původní místo a byla jí poskytnuta kratší pracovní doba (0,6 prac. úvazku). Tento stav trvá 4 měsíce. Nyní by chtěla nastoupit na rodičovskou dovolenou. Je to možné? Pokud ano, co musí splnit? Stačí to zaměstnavateli jen oznámit? Jsou stanoveny nějaké lhůty - jak u žádosti o poskytnutí rodičovské dovolené, tak pro zaměstnavatele do kdy musí vyhovět?

Odpověď:

Rodičovská dovolená se poskytuje podle § 158 ZP na žádost zaměstnance či zaměstnankyně k prohloubení péče o dítě. Zaměstnavatel je povinen rodičovskou dovolenou poskytnout na základě žádosti oprávněného zaměstnance či zaměstnankyně, a to v rozsahu o jaký požádají. Rodičovská dovolená se poskytuje nejdéle do věku 3 let dítěte.

Z ustanovení § 158 ZP vyplývá, že záleží výhradně a jedině na žádosti oprávněného zaměstnance, pro podání žádosti neexistují žádné formální náležitosti, může být podána i ústně a zaměstnavatel je povinen žádosti vždy vyhovět, a to i kdyby zaměstnankyně požádala o čerpání dovolené např. od následujícího dne po podání žádosti. Rodičovská dovolená se nemusí čerpat v celku, oprávněný zaměstnanec může po určitou dobu práci konat, avšak kdykoliv, a to až do věku 3 let dítěte, může požádat o poskytnutí rodičovské dovolené. Zákoník práce také ani nestanoví délku čerpání rodičovské dovolené, pokud jde o minimální rozsah. Zaměstnanec proto může požádat o čerpání rodičovské dovolené např. i v rozsahu několika týdnů či měsíců. Zaměstnavatel je tedy povinen žádosti oprávněného zaměstnance o čerpání rodičovské dovolené vyhovět, a to ode dne a v rozsahu, v němž o tuto do

Peněžitá pomoc v mateřství v příkladech

1. Podmínky nároku

Příklad č. 1

Paní Novotná má uzavřen od roku 2002 pracovní poměr na dobu neurčitou, pracovní doba činí 3 hodiny denně, uklízí od 17 do 20 hodin, mzda činí 4 000 Kč měsíčně. Od 1. 1. 2006 uzavřela souběžný pracovní poměr, pracovní doba činí 8 hodin denně od 6,30 do 15 hodin, mzda činí 15 000 Kč měsíčně. Očekávaný den porodu určil u ní lékař na 28. srpna. Tento den také porodí. Nárok na PPM má pouze z pracovního poměru uzavřeného na 3 hodiny denně, neboť jen v tomto zaměstnání splní podmínku 270 dnů účasti na nemocenském pojištění. Z druhého zaměstnání bude mít nárok na nemocenské, bude uznána práce neschopnou podle § 7 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 31/1993 Sb., v platném znění.

2. Ochranná lhůta

Příklad č. 2

Paní Zelená ukončila pracovní poměr 31. 12. 2005, v tomto dnu byla těhotná, do jiného zaměstnání již nenastoupila. Ochranná lhůta trvá do 30. 6. 2006. Očekávaný den porodu i skutečný den porodu byl stanoven na pondělí 14. srpna, šestý týden před očekávaným i skutečným dnem porodu připadá na 3. července. Nárok na PPM nemá, ochranná lhůta uplynula.

Pokud by byla uznána například od 8. června práce neschopnou, náleželo by jí nemocenské z ochranné lhůty a pokud by pracovní neschopnost trvala až do 2. července, náležela by jí od pondělí 3. července PPM.

3. Doba poskytování příspěvku

Příklad č. 3

Paní Červená má určen očekávaný den porodu na čtvrtek 29. 6 .2006. Šestý týden před tímto dnem připadá na čtvrtek 18.5.2006. Na mateřskou dovolenou nastoupila až v pondělí 22. 5. 2006, tj. 5 týdnů a 3 dny před očekávaným dnem porodu. Porodila 15. 6. 2006, tj. o dva týdny dříve než očekávala.

Před porodem pobírala PPM po dobu 3 týdnů a 3 dnů, ode dne porodu náleží PPM jen 22 týdnů, celkem tedy po dobu 25 týdnů a 3 dnů a nikoliv po dobu 28 týdnů.

Peněžitá pomoc v mateřství v příkladech

4. Výše příspěvku

Příklad č. 4

Paní Veselá je od roku 1998 zaměstnána v pracovním poměru u téhož zaměstnavatele. V listopadu 2002 nastoupila na mateřskou dovolenou, 30. prosince 2002 porodila, v říjnu 2003 jí byla proplacena dovolená, kterou nečerpala, náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou činila 8 000 Kč. Na skončenou mateřskou dovolenou dne 10. 6. 2002 navazovala u ní bezprostředně rodičovská dovolená do 30. prosince 2005. Opět otěhotněla, očekávaný den porodu byl stanoven na 15. června 2006. Požádala proto zaměstnavatele o neplacenou dovolenou do nástupu na mateřskou dovolenou dne 20. dubna 2006 (nastupuje 8 týdnů před očekávaným dnem porodu), zaměstnavatel jí vyhověl.

Rozhodným obdobím je období od 1. 4. 2005 do 31. 3. 2006. V tomto období nemá ani započitatelný příjem a ani započitatelný den, proto se prodlužuje podle § 18 odst. 6 ZNP. Rozhodným obdobím je proto období od 1. 10. 2002 do 31. 3. 2006. Do vyměřovacího základu se zahrne i proplacená dovolená ve výši 8 000 Kč

Dotaz:
Zaměstnankyně byla v hlavním pracovním poměru celý rok 2005. Od srpna 2005 nastoupila na nemocenskou a v březnu 2006 pak tuto nemocenskou ukončila nástupem na mateřskou dovolenou. Za rok 2005 si však nevyčerpala celoroční dovolenou. Na co má nárok? Má zaměstnavatel právo jí dovolenou krátit? Může jí říct, že měla nemocenskou přerušit a do nástupu na mateřskou si dovolenou vybrat? Anebo má nárok na proplacení zbývající nevyčerpané roční dovolené?

Odpověď:V obdobných případech je nezbytné si především uvědomit, že zaměstnanec musí pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok především splnit základní podmínku zákoníku práce. Podle § 101 má každý zaměstnanec nárok na dovolenou za kalendářní rok (popřípadě na její poměrnou část, jestliže pracovní poměr ne­trval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku), pokud za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v kalendářním roce práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Za odpracovaný se přitom považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají. Mateřská dovolená, čerpaná podle § 157 zákoníku práce v délce 28 týdnů (porodila-li žena dvě a více dětí nebo jde-li o ženu osamělou 37 týdnů), se posuzuje podle § 40 nařízení vlády č. 108/1994 Sb. kterým se provádí zákoník práce a které další zákony, jako výkon práce. Pracovní neschopnost a rodičovská dovolená, (čerpaná podle § 158 zákoníku práce), se jako výkon práce neposuzuje. Z důvodu pracovní neschopnosti a čerpání rodičovské dovolené se dovolená na zotavenou krátí, a sice podle § 11 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých 22 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu.

Za rok 2005 zaměstnankyni vznikl nárok na dovolenou na zotavenou za kalendářní rok (pokud odpracovala více než 60 dnů), která jí bude krácena podle § 11 nařízení vlády z důvodu pracovní neschopnosti. Jestliže zaměstnankyně požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené (čerpané podle § 157 odst.1 zákoníku práce), je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět - jde o jediný případ, kdy si nástup dovolené určuje zaměstnanec. Čili, vznikne-li zaměstnankyni nárok na dovolenou na zotavenou za kalendářní rok 2006 splněním podmínky uvedené v § 101 zákoníku práce, dovolená za rok 2006 jí bude určena v nezkrácené míře. Podle § 11 odst. 1 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., dovolenou vyčerpanou podle § 108 odst. 4 zákoníku práce před nástupem rodičovské dovolené nelze z důvodu čerpání rodičovské dovolené krátit. Pokud by však žena nepožádala zaměstnavatele o čerpání dovolené (na kterou jí již vznikl nárok) tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou, bude ji čerpat až později tak, jak její čerpání určí zaměstnavatel, avšak v tomto případě se jí dovolená bude krátit (podle § 11 odst. 1 zákoníku práce z důvodu čerpání rodičovské dovolené).

Pokud žena na mateřské dovolené požádá zaměstnance o čerpání dovolené (právní předpisy nestanoví, že tak musí učinit písemně), je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Pokud však nepožádá (například z neznalosti právní úpravy), dovolená na zotavenou se jí neposkytne a v důsledku toho bude později z důvodu čerpání rodičovské dovolená na zotavenou její běžná dovolená krácena.

Proplácení nevyčerpané dovolené
Dotaz:
Mohu v měsíci říjnu proplatit zbývající dovolenou pracovnici, která je od měsíce května na pracovní neschopnosti, nečerpala v letošním roce dovolenou a 15. listopadu nastupuje na mateřskou dovolenou?

Odpověď:

Podle platné právní úpravy nelze zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval celý kalendářní rok a jemuž vznikl nárok alespoň na 4 týdny dovolené, poskytnout náhradu mzdy za 4 týdny nevyčerpané dovolené (s výjimkou skončení pracovního poměru). Pokud 4 týdny dovolené z příslušného kalendářního roku zaměstnanec nevyčerpá ani do konce příštího kalendářního roku, nárok na tuto dovolenou uplynutím příštího kalendářního roku zanikne. Pouze za tu část dovolené, která přesahuje 4 týdny, lze uplynutím příštího kalendářního roku poskytnout náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou. Znamená to, že v říjnu nelze náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou ani z příslušného, ani z předchozího kalendářního roku poskytnout.