| Shayla a 3 kluci | 
 |
(14.12.2009 19:06:47)
Jak řešíte tyhle sourozenecké "půtky"? Starší syn (4 roky) si něco postaví v obýváku na zemi (tam je centrum života, takže si tam oba hrají). Třeba vláčky nebo teď auto s koníkama a ohrádku. Mladší (rok) se přivalí jak tank, někde něco rozšlápne, sebere a starší se rozčiluje a rozčiluje, i když už si s tím pak nehraje. Říkám mu, ať si to postaví někam, kam mladší nemůže, ale moc nevím, jak to vymezit, pokoj má vzadu a byl by tam takhle vlastně osamocen, a v tom obýváku, kde si hrají, žádné takové místo není. Co s tím? Jsem v tomhle začátečník 
|
| irlev | 
|
(14.12.2009 19:11:00)
Starší si staví (skládá puzzle, kreslí, modeluje ap.) u kuchyňského stolu. Pokud na zemi, tak za mé stále přítomnosti a hlídání mladšího.
Vysvětlování nemá smysl, všechno odkývou a za deset vteřin se řeší ten samý problém. Takže jedině hlídat jako ostříž :)
Ještě využívám, když je manžel doma, že si děti rozdělíme. Pak teda ale řešíme, že to zas řvou, že chtějí být spolu :)
Mám kluky 31 a 15 měsíců.
|
|
| Gora | 
|
(14.12.2009 19:14:52)
Šášule, já mám kluky - pět let a 15 měsíců, a starší si taky stěžuje, že mu mladší něco boří. Já to řeším tak, že vždycky staršímu řeknu, že chtěl brášku, a chtěl ho něco učit, ale že nejdříve se takhle malé děti učí bořit, a pak teprvě stavět. Takže ho má nechat bourat, a ukazovat mu, jak se staví, a on se to brzy naučí taky. A taky mu vždycky připomínám a snažím se to říkat jako srandu, že nám taky všechno bořil, když jsme ho učili stavět. Že jsme třeba postavili obří věž, on se nahrnul a zbořil to. On se tomu většinou začne smát, a pak už brášku nechává zase bořit.
|
|
| remus | 
|
(14.12.2009 19:15:05)
Máme doma to samé, dcerka si postaví lego a malej frajer bourá a bourá, ze začátku to tu byl samý pláč, pak si nechala vysvětlit, že tomu brácha nerozumí, že ona dělala to samé, když byla menší, teď tomu drahý syn rozumí, ale občas mu to nedá a prostě to musí zbourat, no tak se dojde omluvit a postaví to spolu znovu, takže vysvětluj, vysvětluj a přeji ti kopec trpělivosti!
|
|
| Nítěnka | 
|
(14.12.2009 19:17:31)
U nás to zatím řešíme buď tím, že si to postaví v dětském pokoji (kde je i počítač, tak tu občas taky jsme) nebo třeba s malinkými panáčky (z kindrvajíček a tak) si hraje na palandě. A varianta číslo 2 - v obýváku máme vlatně rozložený gauč a z jedné strany je stůl, malý na něj zatím nevyleze, tak vzadu na stole nebo vzadu na gauči to jde.
Asi to je běžné období kolem roku, tak do 2 let toho mladšího, soudě o reakcích z okolí.
|
| Zajdulka | 
|
(14.12.2009 19:20:33)
No, naší madam jsou 3, bráchovi 6 a dělá mu to pořád. Ovšem už cíleně. Dost často si sice už spolu pěkně hrají, ale taky se dost často rvou. 
|
| Leňula, Andělka a Emilka | 
|
(14.12.2009 19:26:18)
Myslím, že je to všude stejný, taky mám cácory 3 a 6. a ta starší to dost odnáší, protože už by si taky něco v klidu udělala, ale nejde to když je na blízku ta vichřice, samozřejmě, že mají i světlé chvilky, kdy jsou zlatý a spojený spíš proti mě, ale bez křiku se to prostě neobejde. asi neznám rodinu, kde by bylo všechno v klidu 
|
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(14.12.2009 19:36:28)
Mám kluky 1 a 3, menší je taky tank, který bourá všechno, na co přijde. On už teda vyleze všude, na postel i na gauč. Starší je ještě ve věku, kdy se mu ani nedá moc vysvětlit, takže občas je pláč, občas chce starší dát menšího do postýlky, ale jinak se mají rádi. Doufám, že to bude brzy dobrý.
|
|
| Markéta-M+F | 
|
(14.12.2009 19:43:07)
 taky nás to čeká ale naštěstí mají pokojík v dalším patře,tak ten starší může kdykoliv odejít si hrát,bez mladšího.
|
|
| Balbína | 
|
(14.12.2009 19:43:09)
máme to stejně, věkový rozdíl 4 roky. Malej vleze i na stůl, takže když si chce stavět lego nebo něco co malej boří, tak buď v době, kdy prcek spí nebo ve svém pokoji.
|
|
| Zazi (1+1+1) | 
|
(14.12.2009 20:40:07)
U nás tři děti (cca po dvou letech, ale prostřední je pozadu, takže je to někdy jak jeden o čtyři roky starší a malá dvojčata), nejstarší to měl v jednom období s mladšími hodně těžké. Napevno jsme mu oddělili kus místnosti, na pohled to vypadá trochu jako hrad, takže to i zapadá do dětského pokoje. Rychle se naučil, že když chce mít něco bez rizika zničení, může tam. Někdy jsem si taky hrála na zemi s nimi a mladší hlídala, taky nejstarší využíval kuchyňský stůl (ale i tam jsem musela aspoň trochu dozorovat).
Kamarádka posílala starší dceru a palandu, vedle palandy stála skříňka a na její vrchní straně se dalo hrát.
Já jsem tak ráda, že mladší už radši spolupracují než bourají, je to velká úleva. Funguje to tak od dvou let nejmladšího...
|
| Zazi (1+1+1) |
|
(14.12.2009 20:43:26)
no a v principu, mladší nemají právo bourat věci staršího, je to jeho práce a jeho věci. Samozřejmě, že jsme to často neuhlídali, ale nikdy to nebylo postavené jako jeho chyba, spíš jako jakési "nedorostění" těch mladších...
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(14.12.2009 21:33:57)
Zazi taky jsem slyšela o variantě dřevěná ohrádka, do které se starší schovával se svými aktivitami :)
|
| Zazi (1+1+1) |
|
(14.12.2009 22:34:56)
MarkétoP,
ohrádku moc propagovala moje sestřenice, co měla tři syny blízko po sobě (podotýkám, že mým nesplnitelným snem je vychovat své děti tak, jak to ona úžasně dokázala u svých) - to prý si tam vlezeš s knížkou a děti na tebe nemůžou
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(15.12.2009 15:08:25)
Zazi :)))))))))))))))  Výborný nápad!
|
|
|
|
|
| Winky | •
|
(14.12.2009 20:53:12)
jojo, je to pruda.
Dcera 4,5 r, synek 1,5r. Oba drčej a hučej celý dny. Mladší na to že je kluk mluví celkem obstojně, no a hlavně jejako ozvěna. Já nebo dcera něco řekneme a on už to opakuje. Další věc je, že se strašně opičí, takže když má dcera šaty (princeznovské, na hraní), synek je chce taky. Tož jsem mu jednou navlékla takové dceřiny džínsové šatičky, byl spokojený a děsně se mu to líbilo. Manžel když přišel z práce, tak ho málem kleplo, že má kluk šaty. No ale o pár dní později když tu byl s nima sám celý odpoledne, tak jsem večer přišla a měl je taky - sám muž mu je musel dát protože malej vřískal jak na lesy TAKY TAKY TAKY.
Dcera moc místa na sólo hraní taky nemá, navíc ona byla od počátku takový hamounek, kdykoliv k nám někdo přišel na návštěvu s dítětem (a bráška ještě nebyl na světě), snesla si hračky na postel a seděla na tý hromadě jak žába na prameni. Takže teď jsou bitky na druhou. Občas je prostě roztřídím do různých pokojů, střídavě spucuju dceru a syna. Neustále jsem jak rozhodčí. Nebaví mě to, nebaví. Ale když u nich jde o zdraví pokud po sobě jdou...... Dost se je snažíme udávat na střídačku babičkám, abychom měli čas aspoň na jednoho. Já když jsem s nimi celé dny sama, přijde mi že neudělám nic, malý je ničitel a koumes,než se ohlédnu už ukořistí co by neměl (taky už se dostane na stůl), tak třeba vánoční dekorace visí pouze na stěně pod stropem nebo na garnyži vysoko....
|
|
|
, se ti divím
- vsuvka, kterou prosím vypustit pokud se diskuze vrátí na RaRb
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)