1kulička |
|
(25.1.2012 20:05:09) Prožila jsem krušných pár dní - 6 letá dcera ležela v nemocnici, ale zatím nemám chuť se rozepisovat o tom proč. Zarazila mne věc kolem návštěv dcery - já pracuji, poměrně náročně a zrovna se mi to dost nakupilo (stres velký), ale od okamžiku, co se dcera probrala z narkózy jsem byla u ní a odcházela, dokud mne nevyhodili. Stejně tak o víkendu (teda vyspala jsem se a návštěvy byly od 13.00 do 20.00), můj brácha se hned zajímal, kdy jí může navštívit a domluvili jsme se, že mne prostřídá o víkendu. Další den si plánovala naše babička, že zajde s druhou holkou na nějaké nákupy, tak jsem hned navhla, aby navštívili nemocnou dcerku, abych tam nemusela sedět celé odpoledne já (snažila jsem se dohnat práci). Můj manžel měl celou tu dobu také volno a tak jsem jim navrhla, ať se v nemocnici prostřídají, aby nebyla dcerka sama a já tam přijdu až večer (uspat). Dopadlo to tak, že manžel s babičkou (a ještě s 3 dalšími lidmi) zajeli do nemocnice najednou, zdrželi se půl hodiny, protože prý ona stejně chtěla maminku. Když se manžel za hodinu objevil u mne v kanceláři, myslela jsem, že mně klepne. Proč jsem jediná, která má pocit, že 6 leté dítě by nemělo být samo v nemocnici? Můj brácha u ní byl ty 2 hodiny, jak jsme se domluvili a ještě se ptal, jestli má na mě počkat, aby dcera neměla pocit, že je sama. Její vlastní otec jí za 4 dny navštívil dohromady na 2,5 hodiny z toho ty 2 hodiny se mnou (pak odešel se starší dcerou a já zůstala) a půl hodiny s babičkou a jejími přáteli. Babička snad měla pocit, že by jí měla malá bavit, pak by tam možná vyrdžela dýl jak půl hodiny. Podotýkám, že všichni měli volno (nezaměstnaný, krátký týden), všichni jsou zdraví a pohybliví, celé dopoledne byli u nás a jen plkali. Moje máma se pořád ptala a volala, jak je a mrzelo ji, že nemůže přijet (invalida bez auta v malém městě) za dcerou. Uměl byste mi někdo vysvětlit, proč manželova rodina je tak nechápavá a proč vlastní otec netouží potěšit své dítě? Dcera se zotavila celkem rychle, byla veselá, když jsem u ní byla, nebylo to tak, že by na ní byl zoufalý pohled. Přesto to bylo na začátku o život.
|
foxyna |
|
(25.1.2012 20:09:48) kuličko, na to se ale musíš zeptat své rodiny, ne nás. a myslím, že se ani ptát nemusíš, stačí, když se zamyslíš nad tím, jak to u vás funguje normálně, a odpověď ti asi přijde sama.
za sebe - neumím si představit, že by šestileté dítě z naší rodiny zůstalo ve špitále samo - vždycky by tam někdo byl. víc asi nemám co dodat.
|
1kulička |
|
(25.1.2012 20:23:32) No jo, manžel nemá "normální" rodiče, ale fakt mě to dostalo - babička je ke všem strašně ochotná, hlídá děti známým (občas) a vůbec se prezentuje, jako že je obětavost sama. Pořád mi radí, jak je máme vychovávat.....já ji už dávno prokoukla, ale tohle mě dost vzalo. Že je manžel trouba, s dětmi to neumí a má strach z nemocnic, ale pro mě není omluva. Schytal to ode mne, ale můj příměr, že až bude on nebo jeho máti ležet v nemocnici, tak se na ně taky vyprdnu, mu přišel příliš mstivý
|
štěpánkaa |
|
(25.1.2012 20:29:07) vyprdnout se nemusíš, ale zajdeš tram jednou za týden a na půl hodinky jenomže tyhle typy se vůbec nepoučí
|
|
|
|
štěpánkaa |
|
(25.1.2012 20:28:02) taky jsem to zažila. Někteří lidé dokonce chodí do nemocnice na návštěvy "aby se neřeklo", takže klidně všichni najednou a na chvilku. U nás v rodině si děláme "služby", když je máma v nemocnici, tak táta koordinuje celou rodinu, i její kamarádky, abychom se jí tam zbytečně "nehromadili" teď s mobilama to jde jedna radost, v minulosti to bylo obtížnější... U malého dítěte to považuji rovněž za samozřejmé, že se prostřídáme, aby tam nebylo opuštěné, ale někteří lidé to prostě mají jinak. Dokonce jsme se setkala i s tím, že někdo řekl, že do nemocnice nepůjde, protože on to nemocniční prostředí nemá rád. Ani myšlenkou ho nenapadlo, že se do nemocnice chodí proto, aby potěšil nemocného.
|
kulička1 | •
|
(25.1.2012 21:36:08) Ano, to je přesně argument mého manžela, bohužel. Nemá rád nemocnice, chudáček.
|
|
|
anemon |
|
(25.1.2012 20:28:35) Jako sestra z dětské JIRP - někdo to fakt nedá, ani nedovyslechne informace a bere do zaječích, někdo si myslí, že to třeba není a pak jsou rodiče, který se i s ostatníma dětma přestěhují přes půl republiky, aby mohli navštěvovat denně
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(25.1.2012 21:09:13) anemon, a jaká je podpora rodičů, aby tam opravdu zůstali? Když jsem chtěla na JIRP zůstat s dcerou já, tak jsem si to musela aktivně zařídit, nikdo mi nic nenabídl. Víceméně mě posílali za ostatními dětmi domů a příjít jen o návštěvních hodinách, teprve když jsem trvala na tom, že tam budu, a jestli je možnost někde přespávat, tak mi řekli o mateřských pokojích.
|
..maya.. |
|
(25.1.2012 21:44:01) malý byl taky na jipce v osmi měsících a jezdila jsem ho kojit, taky mě poslali domů, takže jsem co tři hodky jezdila do nemocnice, nakojila, ponufkala, pochovala, a jela za staršíma dětma, navařila a nachystala a jakmile byl schopný jít na pokoj tak jsem byla s ním...nám to navíc blbě vyšlo, akorát byla chřipková epidemie a nemocnice byla zavřená, tak jsme víc jak týden byli sami...ale já jsem říkala že to je jak na dovolené, takové leháro jsem dlouho neměla..
|
..maya.. |
|
(25.1.2012 21:45:35) a moji švagrové které v pátek odvezla rychlá dcerku s akutní laryngitidou řekli že na ni nemá na jipce ani šahat protože ona byla v umělém spánku a jakmile cítila maminku začínala být neklidná..ted už jsou obě na pokoji...
|
|
|
anemon |
|
(25.1.2012 22:03:14) Máme místo pro kojící přímo na oddělení, pak ještě v jiném patře stejné budovy pro matky starších dětí. Ale fakt nikomu nestojíme na krku, když nechce jezdit denně (i když to jako matka nemocných dětí špatně chápu).
|
|
anemon |
|
(25.1.2012 22:14:23) Třeba jsme měli holčinu desetiletou, vážně nemocnou mamince jsem říkala, že ten druhý den po extubaci jsou matky dost důležité (odtlumení, hygiena, vlastně většinou začnou vnímat, že bylo něco špatně) nepřijela, ani na návštěvu, není to ojedinělé.
|
Květulina+3 |
|
(25.1.2012 22:18:34) To je hrozné, snažím se vcítit do pocitů toho dítěte, kdy je těžce nemocné a ještě mu chybí jeho nejbližší.
Já teda když malá byla teď na zákroku na očním, tak jsem si platila nadstandard, protože už jí bylo 6,5 a teď nás bude čekat zákrok na nosních mandlícjh a počítám s tím, že i tam si zaplatím pobyt s ní. Já si neumím představit, že by tam byla sama, v noci, a myslím, že i sestřičkám to určitě ulehčí jejich práci, přeci jen máma je máma.
|
1kulička |
|
(25.1.2012 22:30:38) V pondělí tam přijali malého kloučka, který každé návštěvě a sestře neustále opakoval, že chce maminku a že chce domů. byl tam sám, potřeboval sestru skoro furt, vylézal s postýlky, odcházel z pokoje jak ho napadlo. Chvíli jsem si s ním hrála, ale bylo mi smutno, že tam nikoho nemá - byl určitě čerstvě tříletý. Na druhou stranu se sestry k němu chovali moc pěkně a dodalo mi to klid, že kdybych nemohla, tak se někdo apoň trochu postará.
|
Lassie66 | •
|
(25.1.2012 22:32:19) Kolik stojí ten nadstandard?
|
Květulina+3 |
|
(25.1.2012 22:34:35) Byla jsem v Motole v říjnu a platila jsem za den 1 100,- Kč.
|
Lassie66 | •
|
(25.1.2012 22:38:29) To je hanba, tohle chtít po rodičích. Přitom dnes už každý ví, jak je přítomnost rodičů u dětí důležitá, nejen pro děti, ale i pro zdravotníky.
|
Květulina+3 |
|
(25.1.2012 22:40:18) A to máš bez nároku na jídlo, to si musíš zajistit sama.
|
Lassie66 | •
|
(25.1.2012 22:47:01) Síla
|
|
|
|
1kulička |
|
(25.1.2012 22:47:31) Ano, ta cena je bohužel taková (u nás teda 1240 kč, do 6 let snad 890), do 3 let to hradí pojišťovna, nad 3 roky jen možnost na nadstandartu. Ale mojí holčičce bude pomalu 7 a zvládla to opravdu dobře, byla tam 12 letá dívka a ta jí pouštěla televizi - kung fu pandu a holky si rozuměly.
|
Lassie66 | •
|
(25.1.2012 22:48:08)
|
|
Květulina+3 |
|
(25.1.2012 22:49:37) Tak to pozor, pojišťovna hradí přítomnost rodiče při hospitalizaci do 6 let, je to ze zákona, takže nějaké takové, že do tří tolik a do šesti tolik to ne, na to si dej pozor a informuj se na pojišťovně.
|
1kulička |
|
(25.1.2012 22:58:46) Tak jsem mrkla na ten jejich ceník a máš pravdu - pokud je místo na vícelůžkovém pokoji tak do 6 let zdarma, pokud není, tak ten nadstandard za 890 nebo normální jednolůžák za 300 - když je volná kapacita. Jinak je tam ještě ubytovna pro matky za 150, to je taky možnost. Holky, díky za pokec
|
|
|
vlad. |
|
(25.1.2012 23:16:32) Kuličko, pokud není změna, tak obecně je hrazen z veřejného pojištění doporovod dítěte do 6-ti let. Nevím, jestli se v tom jednotlivé pojišťovny liší.
|
Pole levandulové |
|
(25.1.2012 23:28:00) vlad - zkusenost z predmesice - jako doprovod ditete do sesti let jsem platila 100,- za den /mam pojistovnu jednu z tech nejznamejsich/. Takze zdarma ne, ale temer zdarma - bylo v tom jidlo, vlastni pokoj a hlavne - neomezeny kontakt s ditetem po celou dobu pobytu i na JIP a ten vlastni pokoj byl cca deset metru od te JIP a sestry pro mne v noci prisly dle domluvy, tj pokazde, kdyz se mala vzbudila a rekla si o mne. Pochopila to rychle, ani neplakala, protoze vedela, ze si rekne, sestra mne privede a ja u ni byla dokud neusnula nebo mi sama dcera nerekla, ze uz ma jit spat. Doufam, ze uz tu zkusenost s nemocnici nebudu muset opakovat, ale pokud by to pokazde probihalo takhle, tak je to parada. Sestry i doktori velmi mili, ochotni, vstricni.
|
vlad. |
|
(25.1.2012 23:31:34) Škramuško, to je fajn, že při tom všem stresu, byla aspoň pohoda na oddělení. Vždy když tě tady vidím, vzpomenu si, jak se vám daří. Doufám, že se to dcerce hojí bez komplikací.
A užijte si výstavu
|
Pole levandulové |
|
(25.1.2012 23:36:25) vlad, dekuju, dcera se hoji dobre, ted je to mesic a je to o hodne lepsi. Chodime na biostimulacni laser, masirujeme dvakrat denne tlakove, mazu ji to silikonovym gelem a promazavam kalciovkou - zatim nemuzu delat vic. Ona je teda vzorny pacient, jak je normalne jak z hadich ocasku, tak lecbu bere vazne a drzi naprosto v klidu ,akorat u vyndavani stehu plakala. Jinak co se tyka profesionality, tak operujici lekarka ji to udelala fakt krasne, napojila ji precizne cerven rtu, nema tam zadny posun, takze snad casem to bude jen par vrypu nad rtem, ale nic hrozneho.
ad vystava - uz se tesim
|
vlad. |
|
(25.1.2012 23:37:41) To je dobre
|
|
|
|
1kulička |
|
(25.1.2012 23:49:30) Skramusko, já malou přivezla v noci, sestry mne vyhodili po 22.00, že si mám zavolat, jestli spí...volala jsem po 23.00 a bylo mi řečeno lékařem, že ji budou operovat hned, že si mám zavolat za dvě hodiny - tak jsem volala, aby mi řekli, že nesehnali dětského gastroenterologa, takže poměr riziko x nepediatr vyšel, že ještě počkají do 7.00. Malá se pak druhý den (probrala se až odpoledne) usmívala, že ponocovala (což ona ráda), že ji vezli 2x na RTG a v křesle. Tak byla na JIP a tam mě nachali do 18.00 - je fakt, že jsem měla výčitky, že jsem si nezaplatila nadstandart, ale fakt jsem potřebovala po nocích pracovat (jednu služebku jsem zrušila, ale viselo mi v práci víc urgentních věcí). Malá vždycky můj odchod odsouhlasila a prohlížela si knížky. Opravdu to zvládla skvěle. Ona už byla jednu noc sama v nemocnici (dislokovaná zlomenina - taky na noc narkóza) ve 4 letech (já byla nemocná), ale jeli jsme tam hned druhý den ráno a za pár hodin ji propustili - to taky zvládla moc dobře, sestry ji chválili. Bohužel vedle ní brečel kluk tak 6 let, zlomené obě ruce a asi i žebra a bulel a nechápal, že máma ještě nepřijela. Druhá dcera by to tak dobře nejspíš nezvládla (a to je starší), s ní bych se musela ubytovat. Za celou dobu mi to tedy ani nikdo nenabídl, že bych tam mohla být přes noc, spíš mě fakt vyhazovali. Kdybych ale chtěla , tak si o určitě prosadím.
|
Pole levandulové |
|
(26.1.2012 0:40:43) kulicko, to je dcera sikulka, ze to tak pekne zvladla. Preci jen sestilete se to lip vysvetli, nez skorotrilete. Je mi jasne, ze kdybys tu moznost mela, jsi tam s ni porad, takhle jsi zaridila to nejlepsi, co jsi mohla. Tak hlavne, at uz je ji dobre, kdyz je doma. My jsme asi meli stesti, ze bylo mezi vanoci a oddeleni bylo hodne prazdne, tak slo vlastne vsechno o co jsem stala. A k te platbe - dcera platila 100,- a ja taky 100,- za den.Mela jsem jednoluzak pro sebe a byla tam postylka, ktera byla pak pro dceru, kdyz ji pustili z te JIPky. A co bylo mile, ze kdyz mi ji dali uz na pokoj, brali jako normalni, ze spime spolu v jedne posteli a tu jeji mame jen jako zabranu, abychom nespadly.
|
|
|
1kulička |
|
(25.1.2012 23:55:20) Jinak 100 za den jsem platila taky - hospitalizace dítěte, tak nevím, jak to počítají?
|
Květulina+3 |
|
(26.1.2012 0:03:50) 100 Kč za den, je normální taxa v nemocnici v rámci zdravotního pojištění, tzn. za dítě 100 a za tebe, pokud jsi s ním hospitalizována a je věkem do 6 let, tak taky 100 Kč. Pokud je mu víc jak 6, platí dítě 100 Kč a ty platíš nadstandart, protože tvůj pobyt se pak již nehradí z veřejného zdravotního pojištění. Těch 100 Kč je poplatek, který platí od 1. 1. 2012, do konce roku 2011 byl 60,- Kč/den.
|
|
|
|
|
|
|
|
Boba + bobíš | •
|
(25.1.2012 23:19:27) Jéžiš, nechat tříleťáka samotného v nemocnici, to prostě nechápu. Je mi ho líto. Mám 2,5leťáka a i jeho otec má pro případ, že by se cokoli stalo a já u toho nebyla, základní instrukci - v žádném případě dítě nenechat v nemocnici samotné. Považuje to za samozřejmé. S šestileťačkou nevím, nemám tak velké dítě, tak nemůžu soudit. Ale jistě je také lepší, když tam s ní někdo je, i pro proces léčení či hojení.
|
|
lipoo |
|
(26.1.2012 23:39:25) kuličko-taky jsme takhle zažili asi dvouletýho klučinu..ze začátku pořád fňukal,že chce mamintu /neuměl pořádně mluvit/-co chvíla se vyslíkat i z plenky papírové,jakože chce jít domů..bylo to děsné..na mě si trošku zvykl a bavil se se mnou,jeli jsme pak na víkend domů-protože "nás" operovali až v pondělí,a vrátili jsme se a klučina byl tak rád,že mě vidí..šla jsem s ním na tv /aby se naše mimčo mohlo vyspat/-a nějaká druhá maminka myslela,že jsem jeho maminka..prý "už mu po vás bylo smutno" a že nechtěl s nikým jiným na tu tv jít ani se bavit...no nebudu ani říkat,jak vypadal ke konci pobytu-co jsme my odjížděli!!!Oni ho pak po operaci dali jinam-někam dozadu,aby nerušil ostatní děti,protože pořád tesknil...ke konci byl uplně apatický-šla jsem mu zamávat u propouštění-a vůbec nevnímal..jen hleděl do stropu...no teď mu bude takových dvacet let
|
|
|
|
Zuuuza |
|
(25.1.2012 22:25:20) To je hrozný.. Nedokážu si představit nebýt tam s dítětem.. Mladšího syna čeká kolem jeho třetího roku operace a už teď je mi z toho hrozně. A rozhodně se od něj nehnu! Se starším byl v nemocnici dvakrát manžel (ač taky nemocniční prostředí špatně snáší). Já jsem nemohla jet. Poprvé jsem byla zrovna v porodnici s mladším (starší chytl laryngitidu, bohužel prarodiče to nerozpoznali včas, manžel to po telefonu podcenil..). A podruhé měl mladší 6 týdnů, když staršího zas laryng. trápila.. Naštěstí se na manžela dá 100% spolehnout.
|
|
|
|
Kulička1 | •
|
(25.1.2012 22:16:49) Jak to nedá? Je to lhostejnost nebo nervová slabost? Můj M byl jak dub, ještě se urážel, že s ním nechci spát ( v době operace a po ní). Já když bya v nemocnici na pozorování v 17 letech a naši mě navštívili asi jen 1-2x za týden, tak jsem byla docela dost zklamaná a to jsem jezdila na víkend domů. A to jsem byla skoro dospělá. moje malá hned po probuzení plakala, že chce domů, ale postupně se otrkala a seznámila s dětmi i sestrami a už to bylo lepší, stejně si neumím předtsavit, že bych tam s ní byla jen hodinku a pak šla klidně domů. Na oddělení umožňovali pobyt rodičů až do 20.00, ale to jsem tam byla jediná (starší děti nad 3 roky). Na Jipu do 18.00, taky tam nikdo dlouho nevydržel (děti teda byli starší). Je mi líto, že se rodiče nesnaží na to dívat očima dítěte. Jasně, že jsou situace, kdy to nejde být pořád s dítětem, mluvím o tom, protože v našem případě to bylo tak, že ta možnost byla a moji blízcí dost zklamali.
|
anemon |
|
(25.1.2012 22:24:59) Kuličko, ten pohled na dítě na přístrojích zamává s každým (sloužila jsem před mateřskou 16 let a dechová tíseň, lehoučká, a krev ve stolici, vysvětlitelná abrupcí placenty u mé vlastní dcery mě položila, rozum jde stranou)
Nevyčítám, nesoudím, jak píšu nahoře - z pohledu sestry jsou rodiče moc důležití, jak se dítko začne zbavovat přístrojů a tlumení, ani tam není každý tak silný.
Tvá dcerka má teď štěstí na maminku, tatínek jí to jistě vynahradí jindy
|
1kulička |
|
(25.1.2012 22:39:38) když jsem byla kdysi v nemocnici s hodně dušnou 2,5 dcerkou, tak náš tatínek nakráčel se svou maminkou a oba buleli jak krokodýli . Velmi milá návštěva. Tehdy jsem to nějak překousla, že OK, slabé nervy. Teď s tou 6 letkou ale byli až přehnaně vyzívaní Ach jo, nevím, co s tou tchýní (teda spíš se mnou), mám na ní alergii a ona už jiná nebude.
|
|
|
vlad. |
|
(25.1.2012 23:20:51) Kuličko, tvůj M je fakt exemplář Jak se znám, pěkně bych mu to spočítala
|
1kulička |
|
(25.1.2012 23:31:30) Vlad. díky, oporu v něm fakt nemám - leda tak postavit dům a opravit auto, za jistých okolností to není málo
|
vlad. |
|
(25.1.2012 23:37:03) Kuličko, úplně tě chápu. U mně by tím strašně ztratil jako člověk. Barák je sice fajn...některé typy jsou fakt jiný živočišný druh.
Jako zdravotník jsem se na to vždy dívala očima dítěte. Hroutící se a plačící rodiče dítěti žádnou službu neudělají. Vždy jsem je brala stranou a snažila se jim říci, že TEĎ jsou tady pro dítě a MUSÍ to zvládnout, protože jsou dospělí. Až budou sami, mohou plakat celou noc až do rána, ale teď musí dítěti oporou. Protože v tu chvíli je to pro ně jediná jistota, kterou znají. A musím říct, že většina pochopila, že prý jim to ani nedošlo, bo to jejich dítě tak hrozně vypadá A taky nemají rádi nemocnice.
|
erika,2 děti |
|
(26.1.2012 9:22:18) nic si z toho nedělej, jsem úplně stejná. Vždy si říkám, že se ovládnu, ale jak přijde na věc, uplně mě to rozloží. Teď mě s pětiletým synem čeká magnetická rezonance - bez narkózy - a už jsem z toho uplně na mrtvici. A to je jen ambulantní vyšetření. Hospitalizace - to je moje noční můra.
|
|
|
|
|
|
|
|