| vroni. | 
 |
(13.12.2012 14:44:26)
Mám kamaráda, je mu 34 let, žije doposud s rodiči, nikdy neměl dlouhodobou vážnou známost.
Seznámili jsme se jako děti v nemocnici, souhrou náhodou se z nás pak stali téměř sousedé.
Vždycky byl a pořád je moc prima, je milý, ochotný, rád pomůže, je hodně rodinný typ, je i hezký, má práci, ve které je špička - dalo by se říct "ideální chlap".
Ale vždycky byl taky trochu "zvláštní", nikdy jsem to moc neřešila, protože je to jeho věc, já jsem si jen vždycky říkala, že je je prostě jiný než já, která jsem celé svoje mládí propařila...
Ale teď už je to trochu moc a rozhodně čím dál horší. Se mnou jako s kamarádkou nemá problémy, i když na pivo atd. ho vždycky musím pozvat já, on by mi nikdy neřekl. Má velmi úzký okruh kamarádů, vlastně svého bratra a ještě jednoho kamaráda a pak mě. Další jeho známí jsou lidi z jeho práce, se kterýma by dle jeho slov už ale měl problém na to pivo jít.
Abych to uvedla na pravou míru - v létě jsem se ho ptala, jestli nechce jít s náma na koupák, úplně se zhrozil, že do takového davu rozhodně nepůjde, prostě by tam nevlezl. Nemůže chodit ani do kina. Dřív hrál fotbal, ale to se prý teď už taky nedá. Občas se zvládne jít podívat coby divák, ale jedině se svým bratrem, maximálně jeho manželkou a dětmi.
O víkendu se u mě doma hodně opil a pak brečel, že to nezvládá. Že by strašně moc už chtěl fungující vztah a ne se bát, že bude moc lidí stát na přechodu pro chodce. Ale že neví, čeho se vlastně bojí. A že si s jednou holkou dopisuje, ale nedokáže ji nikam pozvat, i když má pocit, že ona by o to pozvání stála.
Myslíte, že mám právo hledat mu nějakou odbornou pomoc nebo to takový člověk musí zvládnout sám? Vůbec si nevím rady, mně na něm hodně záleží, ale třeba to ani není žádná nemoc, třeba takový zůstane...
Máte někdo zkušenost s někým takovým?
|
| Epepe | 
|
(13.12.2012 14:48:20)
Tak samozřejmě. Otázka spíš stojí, proč pomoc nehledat ...
Když mi něco vadí a chci to změnit, tak buď pro to musím něco udělat, nebo můžu doma pít a brečet. Je na každém, co zvolí.
Obávám se, že ty nemůžeš pomoci v tom, pro kterou z výše uvedených možností se kamarád rozhodne, ale pokud chceš, tak můžeš třeba nabídnout pomoc při hledání vhodného terapeuta nebo doprovod k místu terapie.
|
| Epepe |
|
(13.12.2012 14:50:00)
A ještě bych dodala, že tvůj kamarád se svou sociální fobií rozhodně není jediný. Takových lidí je mnoho a mnoho z nich také dokázalo svůj život změnit.
|
| vroni. |
|
(13.12.2012 15:02:08)
A nevíte, kde by se taková správná pomoc dala najít? Já jsem nikdy nebyla u psychologa, psychiatra atd. Jedná se o nejlépe o Jihomoravský kraj. Ráda bych mu poradila už nějakou přímou pomoc.
|
| Epepe |
|
(13.12.2012 15:34:43)
Nevím, z jakého jsi města.
Můžeš hledat přes znamylekar.cz, nebo hledej tady. Často jsou tu témata s dotazy na konkrétní odborníky.
Pomoci může jak psychoterapeut, tak psychiatr. Ale jako u každého odborníka, je samozřejmě lepší hledat dle referencí.
|
|
|
|
| holka anonymka | 
|
(13.12.2012 14:57:06)
souhlasím. Je to nemoc, potřebuje specializovanou pomoc, ty mu můžeš akorát pomoci vybrat tu správnou pomoc..
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(13.12.2012 14:50:32)
Odborná pomoc hned teď: je to učebnicový příklad. Naděje na vyléčení je velká, ať ten chlapec už neztrácí čas!
|
|
| Xantipa. | 
|
(13.12.2012 14:51:01)
Tak jasně že potřebuje léčbu. Ale tu musí chtít hlavně sám.
|
|
| x x |
|
(13.12.2012 15:01:56)
Myslím, že je to sociální fobie jak vyšitá. Jinak lidí, kteří nemají rádi davy lidí je plno, taky jsem jedním z nich, je to dáno mou povahou, ne že bych se bála množství lidí, ale nevyhledávám taková místa, prostě to nemusím a straním se toho, jako akce typu vinobraní (jsem asi jediná z našeho okresu, kdo tam nechodí) atd. Ale co popisuješ je extrém, stálo by za to, aby vyhledal odborníka.
|
| vroni. |
|
(13.12.2012 15:04:20)
Na internetu jsem si o sociální fobii našla to, že je to nemoc, kde se člověk víceméně bojí, že se před lidmi "ztrapní". Ale mě přijde, že tím on netrpí, že má spíš něco jinýho. Nebo je víc forem?
|
| x x |
|
(13.12.2012 15:07:17)
Heleď já třeba nesnáším výstupy před více lidmi, v životě bych nepřednesla přes 100 lidmi referát, to bych radši umřela. Ale samozřejmě nejsem odborník, co kdyby si fakt zašel za nějakým psychologem a probral to s ním? Ať se netrápí zbytečně.
|
|
|
|
| TS Garp | 
|
(13.12.2012 15:07:46)
Kamarád se opil, vylil si srdce a to jak to tak čtu neměl dělat. Už je to magor
|
| vroni. |
|
(13.12.2012 15:11:21)
Ale ne, nikdo z něj magora nedělá. Tobě nepřijde zvláštní, že NORMÁLNÍ DOSPĚLÝ CHLAP doposud neměl vztah? Že nechce jít na koupaliště a do kina z důvodu, že se bojí? Že musel přestat sportovat, protože mu vadilo, že je tam moc lidí? Nikdo z něj magora nedělá, ale jestli je nemocný, moc ráda bych mu pomohla. Protože jinak zůstane věčně zalezlý u svých PC her a příležitostně se opije, no nic moc život.
|
| holka anonymka |
|
(13.12.2012 15:17:46)
pokud by svůj život takový chtěl mít, jeho věc. Jestli mu to vadí, ať to jde řešit.
|
| vroni. |
|
(13.12.2012 15:19:36)
Myslím, že potřebuje pomoct i s tím, aby to řešit šel. Evidentně pomoc chce, jinak by si to srdce nevylil. Ale právě mu nechci dávat rady typu "jestli to chceš řešit, tak si najdi pomoc sám". Potřebuje popostrčit, pro lidi jeho typu není jednoduché se někomu svěřovat, což asi tahle terapie bude chtít.
|
| holka anonymka |
|
(13.12.2012 15:37:18)
samozřejmě, nemyslela jsem tím, že si má jít pomoct sám. Řekla bych mu, že jsem kdykoliv připravena mu pomoci.. případně bych mu brzy našla nějaký kontakt na odborníka, pak se zeptala, jestli tam byl.. ale nutit ho by mohlo být kontraproduktivní.
|
| vroni. |
|
(13.12.2012 15:38:55)
Anonymko, blbý je, že já nikoho neznám. Ani nevím o nikom, kdo by měl reference na terapeuta nebo psychiatra. Asi zkusím známý lékař, i když to je už hodně anonymní. Ale zase tam lidi píší pravdu.
|
| Epepe |
|
(13.12.2012 15:42:11)
Projeď to tady: http://www.rodina.cz/diskuse13389.htm
http://www.rodina.cz/diskuse13436.htm
|
|
|
|
|
|
| TS Garp |
|
(13.12.2012 15:19:41)
Já měl takovéhle kamarády dva, jednomu -"pomohli" oženil se má krásnou ceru ale prostě to nefungovalo, žije sám rozvedenej a už ani ty představy o životě nemá.
Ten druhej je "sám" občas má nějakou kámošku - prostě život nejde nalajnovat podle tvých představ. Každý žijeme tu svoji pohádku a v některý holt princezny a draci nejsou.
|
| vroni. |
|
(13.12.2012 15:24:56)
Nejde o princezny a o draky, ale jen o to mu pomoct, aby mohl žít nějaký normální život. Tím, že je to čím dál horší, by to mohlo dopadnout taky tak, že v padesáti bude odmítat odjet do práce.
Já vím, že je to jeho život, ale taky vím, že by chtěl žít jiný život. Ne, že mu to budu lajnovat já.
|
|
|
|
| Luc. |
|
(13.12.2012 15:24:10)
Hele Garpe,on tu někdo psal, že ten kluk je magor? On má psychický problém a vroni na něm záleží a snaží se mu pomoc, což je super.
Ten, kdo se tomu posmívá je pro mě magor
|
| TS Garp |
|
(13.12.2012 15:29:12)
Jo dovede ho k psychoušům - na moravě - každý to o něm bude vědět. To mu rozhodně přidá na atraktivitě.
|
| Markéta | •
|
(13.12.2012 15:31:13)
Jestli byl kdysi nesmělý, zřejmě to přerostlo do sociální fobie. Takoví lidé si hledají záminky a zástěrky, proč se vyhnout zátěži. Musel by moct chtít, ty s ním třeba k odborníku zajít, odborník by mu musel sednout a pak je šance, že by se z toho dostal. Jinak to bude časem horší a horší.
|
| vroni. |
|
(13.12.2012 15:35:27)
Markéto, toho se právě bojím. Že to bude horší a horší, protože to horší a horší je. Před deseti lety to ještě tak hrozné nebylo, i když nesmělý teda byl fakt hodně - to vždycky.
Na Garpa už nebudu reagovat.
|
| Epepe |
|
(13.12.2012 15:36:25)
vroni, ale počítej i s tím, že někdo svoje problémy prostě řešit nechce - a je to jeho svaté právo.
|
| vroni. |
|
(13.12.2012 15:37:42)
Jasně, já vím a počítám s tím. Ale ta víkendová akce byla takovým jeho signálem, že by pomoct chtěl, že už neví, jak dál. Pokud chtít nebude, má na to svaté právo.
|
| Markéta | •
|
(13.12.2012 15:42:45)
Vroni, zřejmě kamarád nemá dostatečnou motivaci. Buďto najde někoho, kdo ho ze začátku do terapie dokope, posílí, bude kontrolovat docházku, nebo se bude muset namotivovat sám.
Pokud chybí vůle, obrovské chtění nebo dokopávač v okolí, pak to změnit nepůjde. Vyber si, jestli tohle chceš absolvovat a počítat s tím, že si ze začátku třeba bude hledat záminky, proč tam nechodit, aby tomu nemusel čelit. Terapeut od něj totiž nespíš bude chtít, aby se postupně zátěži začal vystavovat, na to jsou techniky. On z toho může vycouvat.
Samozřejmě musíte dobře vybrat terapeuta, na základě referencí, ne nějakého žabaře, aby měl kamarád posvěcený důvod, proč k tomu žabaři nechodit a zabalit to.
Tuším se tímhle zabývají terapeuti, co dělají kognitivně-behaviorální terapii /postupné zvykání si na zátěž/.
Z největší části to stejně ale bude na kamarádovi, jak moc chce změnit svůj život, jak moc má silnou vůli.
|
| vroni. |
|
(13.12.2012 15:55:06)
Markéto, tou pomocnou sílou bych pro něj byla ráda já. Jinak nevím o nikom v okolí, kdo by mu pomoct mohl, tak urputně se schovává před světem, že na něj možná už skoro všichni zapomněli. Ještě má velkého přítele v jeho bratrovi, ale ten je starší a neustále do něj dere nějaké velkolepé pravdy, je tak trochu machýrek a dost se nad něj nadřazuje, myslím, že on mu sráží víc sebevědomí, než je zdravé. Možná by mu mohla ještě pomoci jeho maminka, ve které má velkou oporu, ale asi bych ji musela kontaktovat já a my se neznáme. Takže vzít to na sebe by bylo asi nejlepší. Ale teď - kde začít?
|
| Luc. |
|
(13.12.2012 16:02:42)
vroni, ten bratr bych řekla mu moc nepomáhá, dělá to na mě te dojem.
Ze svého blízkého okolí znám podobný případ, jde teda o ženu a dospělo to do stádia, kdy se bála vyjít z bytu. Společná kmarádka jí domluvila schůzku se svojí psychložkou a osobně jí k ní odvezla autem a posléze domů. Prostě nekecej a jedem. Nebudu to protahovat. Dotyčná chodila na terapie + užívala léky cca 2 roky, nyní je bez léků, bez sezení, dokonce začala podnikat a daří se jí. Píšu to proto, že pomoc existuje a vyléčit se to dá, i když to trvá pár měsíců 
Jsi hodná, je vidět, že tě na něm záleží
|
| vroni. |
|
(13.12.2012 16:07:58)
Mně na něm záleží moc. Tak to kamarádka opravdu skvěle vyřešila s tou její kamarádkou, bohužel mně chybí právě ten "můj psycholog", ke komu bych ho odvezla. Fakt nikoho neznám. Snažím se teď najít.
|
| NovákováM |
|
(13.12.2012 18:18:39)
jinak asperger mne také napadl v souvislosti s kamarádem, ale to jsou prostě jen možnosti, které musí posoudit odborníci.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| TS Garp |
|
(13.12.2012 15:35:48)
Jo a musel by tak deset let k němu dál docházet, Hele tady někteří píší jako když se tím živí, tak kolik jste už vyléčili - vyléčily - jednou pro vždy lidí?
|
| Epepe |
|
(13.12.2012 15:43:00)
Vyléčil tě tvůj zubař jednou pro vždy?
|
| TS Garp |
|
(13.12.2012 15:48:06)
Dva zuby jo už v nich nemám nervy.
|
| holka anonymka |
|
(13.12.2012 15:53:32)
tak máš pocit, že už tě ty dva zuby nikdy nebudou bolet? 
|
| TS Garp |
|
(13.12.2012 15:55:22)
Ty dva tedy rozhodně ne 
|
| Ursus+3 | 
|
(13.12.2012 20:37:12)
neboj, oni se ulomí a bude to nanovo...
|
|
| Insula | 
|
(13.12.2012 20:43:28)
Jooo, jak mě takhle jednou pěkně bolel mrtvý zub.
|
|
| štěpánkaa | 
|
(13.12.2012 21:40:43)
to ti závidím tu naivitu, pokud jde o mrtvé zuby. s jedním mertvým zubem jsem si užila jednu z nejhorších bolestí v životě
|
|
|
|
|
|
| Luc. |
|
(13.12.2012 15:56:00)
Garpe, meleš nesmysly bez hlavy a paty, akorát ze sebe děláš hlupáka, ale asi tě to baví že.
Kolik tě je? Typuju věk kolem puberty.
|
| TS Garp |
|
(13.12.2012 16:00:58)
Ze všeho nejraději mám když mě označují za hlupáka a za puberťáka - ale tady je vás holky na mě moc. Takže mi napiš konkrétní statě kde se omlazuji - já ti to mladicky vysvětlím můžeš na pseudomejla v.vaclav.vanek@seznam.cz - to jméno sem si vymyslel sám mami.
|
| Luc. |
|
(13.12.2012 16:03:52)
Když se tak chováš tak se nediv.
|
| TS Garp |
|
(13.12.2012 16:16:51)
Asi se na vše koukáš jen prvoplánově?
|
|
|
|
|
|
|
| holka anonymka |
|
(13.12.2012 15:51:05)
moraváci nemaj rádi psychiatry?
|
| TS Garp |
|
(13.12.2012 15:53:48)
A kdo má?
Všude je to společenský problém.
Nebo ty by sis vzala člověka co se dochází "radit"
|
| Tessis | 
|
(13.12.2012 17:44:18)
Garpe, a co je na tom nenormálního? Na terapii chodí xy lidí, není to nic ostudnýho nebo divnýho....mě zaráží, že v dnešní době to furt bere někdo jako ostudu, to jsem myslela, že to tak má max. generace mé babičky...
|
|
|
|
|
|
| Epepe |
|
(13.12.2012 15:35:33)
Když si zlomíš nohu a jdeš na ortopedii, tak jsi taky magor?
|
|
| tussi | •
|
(13.12.2012 18:32:29)
Garpe, opet ""zabils"" :D
Ja bejt par kilo mladsi...:p
Kamaradovi s fobii se nesmeju, tata je klaustrofobik. Vekem se to horsi.
Ty osobne mu muzes pomoct naslouchanim a radami typu -vzdyt pres ten prechod jit nemusis...Proste ve stylu, ze on sam se muze rozhodnout. Kamaradovi hodne stesti
|
|
|
| sally | 
|
(13.12.2012 16:41:29)
myslím, že by kamarád měl jít k nějakému odborníkovi. Buď má fobii z lidí - a nebo je třeba aspík (inteligentní člověk se sociálním problémem). Můj manžel se teda nebojí stát na přechodu nebo jít do kina, ale třeba koupaliště mu taky vadí a davy vůbec... určitě se s tím dá něco dělat, tenhle problém má spousta lidí, akorát že u něj už to přesáhlo míru "milého podivína" a komplikuje mu to život.
|
| vroni. |
|
(13.12.2012 17:18:22)
Aspíkem myslíš člověka, který má Aspergerův syndrom? To si zrovna nemyslím - tihle lidé bývají docela společenští, mají spíš jiné "problémy", takový není. Právě spíš naopak, řekla bych.
|
| Len | 
|
(13.12.2012 17:45:58)
Aspici teda ve velke vetsine spolecensti nejsou
|
|
| Maugha | 
|
(13.12.2012 17:49:22)
Asperger mě taky napadl. Nejsou to společenští lidé. Každý samozřejmě nemá fóbii v takovém měřítku jako tvůj kamarád, ale určité bloky jsou tam.
|
| vroni. |
|
(13.12.2012 18:14:37)
Čerpala jsem odsud:
http://nemoci.vitalion.cz/aspergeruv-syndrom/ a tam je uvedeno, že tito lidé jsou poměrně společenští.
Každopádně i z jiných zdrojů - on je úplně jiný případ, všude se píše, že nemají představivost, že se nedokáží vcítit do pocitů jiných lidí, že nerozumí mimoverbalímu chování a tak dále. To on tak vůbec nemá.
|
|
|
| NovákováM |
|
(13.12.2012 18:20:17)
Mimochodem, nedávno se udělalo manželovi nevolno v obchoďáku, už jsem trochu věděla, jak mu pomoci (nalila jsem do něho litr vody ) ale on už také chápe, jak mi asi bývávalo.
|
|
| Monty | 
|
(13.12.2012 18:28:27)
vroni,
to tak možná někdy VYPADÁ, ale nejsou. 
|
| vroni. |
|
(13.12.2012 18:32:11)
Já jen, že to tam bylo napsané Každopádně s Aspergerem si myslím, že společného fakt nic moc nemá, v tom bude spíš ta sociální fobie. On má vyloženě strach z lidí, nemá problémy s představivostí nebo s pocity atd.
|
|
|
|
|
| NovákováM |
|
(13.12.2012 18:17:49)
Vroni - sama se sebou. Začalo to nenápadně, kolem 33 tého roku mého života. Nikdy jsem nebyla ostýchavá či plachá narozdíl od tvého kamaráda. Po nějakém souhrnu okolností, včetně přepracování a psychické únavy se mi najednou začalo dělat mezi lidmi nedobře, měla jsem i jiné fyzické příznaky- třas rukou, pocení, zablokovaná záda, návaly horka a zimy.
Po mnoha vyšetřeních fyzických, kde se nic neprokázalo, mne napadlo, zda to nemůže být psychický problém.
Šla jsem rovnou na psychiatrii a vypadla ven s diagnózou, léky a doporučení najít si terapii.
Jedná se o úzkostné záchvaty, takzvanou panickou poruchu v souvislosti s rozvojem sociální fobie.
Do tohohle stavu se může dostat i naprosto neplachý člověk, to jen pro ilustraci.
Antidepresiva pomohla překonat nejhorší fyzické příznaky panických atak a pak už je to vyloženě jen trénink. Postupné vystavování se zátěžovým situacím, vždy další a další krok a čím lépe jsem to zvládala, tím jsem znovu získala na jistotě.
Už několik let jsem naprosto v pořádku, naučila jsem se fungovat sama se sebou, aby se situace neopakovala.
Ano, myslím si, že kamarád trpí sociální fobií, která postupně začíná omezovat jeho běžný život. V době, kdy se všichni pořád někam ženeme je to vlastně choroba ze stresu, možná i přepracování (nevím, jak u kamaráda, popisuji to, co znám na vlastní kůži). A odborná péče je třeba. Aby neskončil izolován uprostřed 4 stěn.
Bojíte-li se lékařů místních, dnes není problém dojet vcelku kamkoliv.
A jsi hodná, že se snažíš pomoci.
Na mne spousta lidí zírala, že nevypadám jako neurotička či adept na psychiatrii, to jsou ta klišé, že asi psychicky nemocný člověk musí štěkat nebo být nevyrovnaný viditelně. Také je to pár let, z některých mých přátel i příbuzných už podobnou zkušenosti absolvovali i jiní.
Ale ono když dojít nakoupit nebo na poštu, nedej, za kulturou, třídní schůzky znamená odhodlávat se dvě hodiny, pak trpět jako zvíře, přijít domů s tričkem, které se dá ždímat, úplně vyřízený = výkonu jako zdolání vysoké hory, tak jsou dvě možnosti - nějak to přežít a řešit, nebo izolace.
|
| vroni. |
|
(13.12.2012 18:27:19)
Terezo, moc díky za zkušenost. Myslím, že má opravdu něco podobného spojeného s tím, že je odjakživa fakt strašně plachý.
Může se zeptat, jak taková prvotní zkušenost s psychiatrem, kdy člověk vyleze s diagnózou, aspoň v kostce vypadá? Co mu všechno říkáš? Nebo se jen ptá a odpovídáš?
|
| NovákováM |
|
(13.12.2012 18:58:16)
V podstatě mne zahrnul mnoha otázkami, ale vyloženě konkrétními. To znamená nejde o žádné svěřování se, nimrání v duši, je to jako klasické lékařské vyšetření bez toho fyzického proklepávání. Nevím tedy, zda je to všude stejné.
Já popsala jen pocity a fyzické příznaky, které mám.
Diagnózu jsem tušila tušila, něco jsem si načetla, pan doktor mi to vlastně jen doplnil.
+ mi vysvětlil ty důvody, jak se to stalo (protože jsme se bavili kdy to bylo poprvé)
i to - že jde v podstatě o nějakou chemickou nerovnováhu v mozku, který vyhodnotí situaci, která je normální jako jakkoliv potenciálně nebezpečnou, to znamená tělo se začne chovat jako by se mělo nebo muselo začít bránit. Pumpování adrenalinu, pocit - potřeba utéct atd.
Píši to asi dost zjednodušeně, doufám, že mi tu nějaký psychiatr nenafackuje, ale popisuji to jako své vnímání toho, co se děje.
Do podobného přetažení se dostalo pár lidí z okolí od té doby a v podstatě ty příznaky jsou poměrně podobné. Prostě pocit, že POŘÁD NĚKDO NĚCO CHCE..
až se to takhle zvrhne.
|
| vroni. |
|
(13.12.2012 19:03:16)
Mockrát děkuju. Právě mám trochu strach, aby po něm nechtěl, ať mu něco popisuje sám. On není zrovna dvakrát svěřovací typ a má sklony všechno zlehčovat. Děkuju.
|
| NovákováM |
|
(13.12.2012 19:16:01)
není zač, ten doktor většinou ví jak a na co se zeptat. Tak asi tam člověk nejde jen tak.
|
|
|
|
|
|
| daba+holčička | 
|
(13.12.2012 19:19:59)
moje setřenka to má - v menší míře a byla u psychologa, dostala léky a je jí fajn
|
|
| Insula |
|
(13.12.2012 20:39:04)
Že by??? Případ pro psychologa či psychiatra. Možná by pomohla i hypnóza. 
|
|
| štěpánkaa |
|
(13.12.2012 21:20:11)
to vypadá na sociální fobii a rozhodně by měl vyhledat odbornou psychologickou pomoc
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)