(1.2.2013 8:32:58) Uvažujeme nad pořízením papouška. Andulka nám odešla stářím, tak bychom rádi zase nějakého, ale už ne andulku, je to křikloun.Můžete mi doporučit nějakého, který není tak ukřičený? Existuje vůbec "tichý" (v rámci možností) "ptáček" ? Klidně větší,ale ne za desetitisíce. Díky za tipy.
(1.2.2013 9:07:16) Koukáme po něm...máš osobní zkušenost? Jde mi doceladost o hluk, je mi jasný, že žádný nebude jako myš, ale nerada bych,aby řval jako naše bývalá andulka a manžel měl jako kluk korelu a to byl prý taky děs.
(1.2.2013 9:13:07) Když on ten hluk je individuální. Každý vnímá jeho intenzitu odlišně. My měli senegálce, co občas něco "řekl", občas pípal. Většinu času mlčel jako hrob. Ovšem netuším, zda takový bude i ten, co si ho případně koupíte . Doporučuju koupit od chovatele (na netu se jich najde spousta). Tam taky uslyšíš slovní projev senegálců.
(1.2.2013 10:16:50) No, máme už druhého senegalce a oba řvali docela dost. Jeden byl slyšet z pátého patra až před barák. Druhý zrovna na střídačku imituje pípání mikrovlnky, myčky, zvoní jak telefon nebo kýchá jak manžel.
Obecně platí, že čím větší papoušek, tím větší hluk a tím víc péče potřebuje.
My třeba toho druhého moc nepouštíme, tak je v kleci dost spokojený, první byl zvyklý, že létá i venku a když jsme ho nějaký den nepustili, tak "držkoval" dost.
Papoušci jsou všeobecně hluční, navíc se snaží jakýkoli hluk překřičet. Takže když pustíte třeba TV, začne se papoušek většinou ozývat taky.
Takže jestli vám jde vyloženě o hlk, tak si pořiďte kanárka, ale s tím zase moc zábavy nezažijete.
(1.2.2013 10:38:31) Někteří papoušci jsou schopni se částečně odnaučit řvát, když se jim přes klec hodí deka. Ale prostě jsou to ptáci, kteří tím křikem mezi sebou komunikují, takže je pro ně přirozený.
A když prostě papouška naučíte, že ho každý navečer v šest budete ppuště a jeden den to neuděláte, tak řvát bude. Stejně tak, když bude denně ráno v sedm dostávat zrní a o víkendu si budete chtít pospat, tak vás nejspíš vzbudí.
Nicméně ti dva senegalci, které jsme měli, mívali nějaký denní režim, u každého jsme časem vypozorovali, kdy přes den spí a kdy naopak leze po kleci, dělá blbiny a vyluzuje zvuky.
(1.2.2013 11:16:46) Ivko, můžu se zeptat k té andulce: nám už 2 umřely, vždy po roce. Obě na průjem. Přitom denně nebo obden měním dno klece, kupuju směs pro andulky ve zverimexu, dostatek vody má, akorát je fakt, že nechtěly jíst nic zeleného ani ovoce. Zobaly jen tu andulčí směs. Dcerka ptáčky miluje, andulky jsme měly strašně rády, ale asi to s chovem neumíme. Co myslíš, že děláme špatně? Ptám se proto, že dcerce nabízí spolužák teď čerstvě vylíhlou andulku (tedy až se opeří), dcerka se jí nemůže dočkat, ale já se bojím, že zas uděláme nějakou chybu a o andulku přijdeme. Dcerka si na ni vždycky hrozně zvykne. Takhle máme na zahrádce už 2 andulčí hrobečky. V průvanu ji nemáme. Děkuju za odpověď.
(1.2.2013 11:23:10) Abych řekla pravdu, vůbec netuším. My jí měli snad 7let(?), nějaké zvláštnosti jsme jí nedopřávali. Ona se nedala ani ochočit, nechtěla z klece, prostě jen tak "byla"...a řvala, proto hledáme nějaký jiný druh, kontatkní a ne tak uřvaný.
(1.2.2013 12:57:22) ivko, takhle jsme měli dvě andulky ze zveráče, se kterými nebyla legrace. pak jsme koupili od chovatelky, bylo to ručně dokrmované ptáče, zvyklé na lidskou ruku, naprosto kontaktní. je někdy protivná - ale to je potřeba vychovávat. takže to u andulky není druhem ptáka, ale spíš jak je od malička zvyklá na člověka. ať už budete kupovat cokoliv, doporučuji od dobrého chovatele. pokud jsi z prahy, můžu ti dát kontakt, který jsem dostala taky tady na rodině :)
(1.2.2013 13:08:58) ve zveráči se ani nedivím, že s nimi nic nebylo, jsou to ptáci deprivovaní a většinou již starší. Čím mladšimu se začneš věnovat, tím si na tebe zvykne a bude tě brát
(1.2.2013 10:46:54) Tak to pozor. Kamarádka má senegaláka a řve úplně stejně jako ostatní papoušci. Bejt u nich doma na návštěvě je neúnosný, synátor se toho krákání i bojí.
(1.2.2013 9:30:57) já mám aymarky pruhované, a je to paráda. jediné mínus, které je ale vhodné zdůraznit je to, že kadí více než andulky, ale nám to nevadí. Jo a nenaučí se mluvit... Máme doma v jednom pokoji 4 a "řvou" jen když zapnu vysavač. Ochočit se dají i ve dvou, což je výhoda, když nechceš, aby papoušek tpěl samotou...
(1.2.2013 9:45:21) jinak u větších papoušků typu senegalec, mníšek, amazonek apod. bych si předem zjistila veškeré negativa, která tito papoušci mohou mít!!!!! Jsou to dlouhověcí ptáci a není nic smutnějšího než si takového papouška pořídit a pak ho v jeho pubertě a dospělosti mít strach pustit, protože klove, napadá členy rodiny apod... Né každý papoušek je od přírody mazel a třeba senegalci jsou klování dost proslulí - mám i osobní zkušenosti (nejsou to samozrejmě všichni ale jsou a je třeba s tím počítat)
(1.2.2013 10:08:56) dej tomu čas a ono to příjde samo. Já vybírala skoro půl roku, a to se mi aymary původně vůbec nelíbily. Pak jsem si ale na youtube našla video a byla to láska na druhý pohled Manžel ani nebrbla, když jsem si pořídila další, skoro o nich neví a to není zvířátkový...Líbí se mi i větší papoušci korely, amazonci, mníšci, ale mám hroznou fobii z velkých zobáků. Ségra má třeba pyruru, taky krásný a chytrý pták. Je i hodný, ale jakmile na mě sedne a vidím ten jeho zobák jsem spocená až (no raději nebudu psát kde)
(1.2.2013 10:17:36) být tebou tak začnu kritériemi, co chce, co očekáváš, kolik času mu budeš věnovat a jak dlouho, jak budeš důsledná,co jsi schopna obětovat (někteří ničí zařízení, jakou klec doma jsi schopna tolerovat), pak se zaměřila na to co nechceš aby dělal, můžeš napsat na různá fora (ifauna apod.) a nakonec najdeš ptáka, který k tobě bude nejlíp sedět. problém s papoušky je ten, že jsou to stále divoká zvířata, protože jejich domestikace trvá oproti psům, kočkám a domácím zvířatům krátce, takže jejich přirozené instinkty budou vždycky silnější než láska k člověku
(1.2.2013 10:12:39) Osobně neznám ptáka,který by neřval. Kamarádka má papouška a když spolu telefonujeme, dělá pták takový bordel, že není slyšet vlastního slova. Odnáší ho při té příležitosti do koupelny. Taky jsem kdysi měla papouška. Vyhazoval zrní z klece, budil nás svým skřehotáním kolem šesté ráno a ječel v těch nejméně vhodných chvílích. Už nikdy více.
(1.2.2013 11:23:23) Naše morčata byla dost hlasitá. Nekníkaly, byly to sirény (zvlášť jak slyšely kroky známého člověka nebo šustění něčeho, co by mohlo být k snědku). Takže pokud mi řekneš, že pták je hlučný "jen" jako morčata, tak by mne to moc neuklidnilo
(1.2.2013 11:34:03) Jojo, mě se návštěva ptala, jestli jsou živý a rádi visí dlouho vzůru nohama a to si z nih vždycky děláme srandu dle vtipu, co to tam visí za ptáka
(1.2.2013 11:36:33) Jinak sranda je když je ještě postříkáš vodou z rozstříkávače (teda pokud se zrovna chtějí koupat) Jak visí hlavou dolů, křídla roztažená a drží...
(1.2.2013 13:05:06) zlatíčka!!! a teď si ti "liány" představ hned ve čtyřech barvách, akorát si musíš pořídit lepší rozprašovač, jinak z toho bolí trochu prsty, jak nestíháš
(1.2.2013 11:38:56) zapmněla jsi napsat, že takhle vydrží sedět skoro celý den kdekoliv, sem tam se jsou najíst, pípnou a zase sedí... Já je teda občas pouštím, abych měla i změnu
(1.2.2013 10:57:04) Podlé naší rodinné a mé osobní zkušenosti řvou právě malí papoušci (andulky), zatímco velký papoušek je kliďas. V rodině proběhli amazoňani, žakové, alexandři, andulky a další papoušci, které nebudu pro příliš snadnou identifikaci psát.
Nejdéle jsem žila s žaky, byli celkem pohodoví, povídali si, naučili se slušně mluvit, ale občas samo taky zařvali. Problém byl s tím, že jeden byl samec a fanaticky nesnášel mého manžela a ostatně všechny muže, nesměli vůbec vstoupit do obýváku. Samice, kterou jsme opatřili poté, co jsme prvního žaka vrátili, zase nemusela mě, ale dávala mi to najevo jen rezervovanou lhostejností v určitých situacích (v podstatě jí vadilo jen když jsem jí čistila klec, tak jsem předala úkol manželovi a bylo). Byl to perfektní papouch, mluvící společník a pochopil, že se kadí v kleci, takže celý den měl otevřeno a žil s námi.
Dědův letitý amazoňan na něj byl absolutně fixován, bylo to přátelství až za hrob. Papoušek umřel až po dědově smrti, tehdy bylo dědovi 77 a papouchovi snad přes 80 let. Slyšela jsem nějakou nahrávku, kde se mnou papouch mluvil, byly to decentní a příjemné zvuky, žádná andula.
Alexandři nebyli součástí "rodiny", ale byli to prostě ptáci v kleci, jako mnozí jiní.
(1.2.2013 11:00:01) jojo u velkých papoušků je častá fixace na opačné pohlaví člověka a následná žárlivost - tj. samice bude mít raději chlapy a samec zase ženské, opačné pohlaví bude buď ignorovat nebo nesnášet
(1.2.2013 11:12:18) No, žaka bych nechtěla - jo, je učenlivý, mazlivý a podobně, ale taky dlouhověký, vyžaduje společnost a hodně prostoru. Několikrát jsme známému žaka hlídali a stačilo.
Náš senegalec klidně vydrží ve voliérce a zabaví se hračkama, které mu tam dáme, žaka jsme museli denně pouštět, důkladně zavírat klec, dávat pořád nové hračky..
Zase jsem žaka naučila pár větiček, aby se kamarád nenudil, až si ho vezme nazpátek
(1.2.2013 11:23:15) Elí, to bylo na oplátku Kamarád totiž žaka naučil nějaké hlášky neý ho k nám dal, tak jsme mu to jen vrátili. Vzal to v pohodě, je srandista.
Asi tak, oba senegalci skoro nemluvili, jen imitovali zvuky. Žako na nás po jednom dnu u nás volal jménem a rozlišoval nás.
(1.2.2013 11:35:44) Bohužel...léta jsmeměli jen andulky, takže dle tady všeho to bude asi podstatný rozdíl Budeme přemýšlet, pokusíme se alespon zajet na nějaký podívat,jestli budou chovatelé ochotni
(1.2.2013 12:45:52) Zebřičky měla tchýně, slabě pípaly, bylo to docela příjemný (tedy ve srovnání třeba s andulkami, že). Akorát jí pak přestaly bavit, tak je propašovala do nějaký voliéry snad v botanický nebo v nějakým pionýráku. Asi se pak divili, že jim tam přibylo zebřiček
(1.2.2013 18:44:19) Ivko, podle mě Ti tu nikdo neporadí, protože kus od kusu může být jiný Navíc papouška si stejně jako psa... musíš vychovat - kus bude dělat jeho gen. výbava, ale jinak bude hodně záležet na tom, jak se mu budete věnovat, jakou mu pořídíte klec, výbavu klece, kam tu klec umístíte... Ona je to fakt docela věda najít a zařídit vše ku spokojenosti vás i papouška My jsme si pořídili k údivu všech korelu - všichni si klepali na čelo do čeho to lezeme, že je to uřvaný papouch, že to a tamto a ono... Dcerka si ji přála coby bolestné po těžkém úrazu, takže jsme ani neměli čas shánět po chovatelích. Obvolala jsem ten den, kdy měla jít dcerka z nemocnice všechny zverimexy a v jednom měli zrovna přivezená mláďátka. Tak jsem tam zajela a vzala takovou chudinku oklovanou, s poškozeným ozobím, ale byla jediná, která se neoháněla proti mojí ruce Koupili jsme jí malou klec, aby vyhledávala nás, nakoupila jsem hromady blbinek do klece, dobrůtky pro ni, vitamíny... Rozárka už mi druhý den seděla na prstě, naučili jsme ji lítat po místnostech, zároveň ale se musí nechat dát zpátky do klece. Naučili jsme ji, že si řvaním puštění z klece nevynutí, klec jsme stěhovali po místnosti až nakonec skončila v kuchyni u okna, kde je jednoznačně nejspokojenější. Mmch klec jsme po půl roce, co ji máme vyměnili za velkou Vision, aby měla pohyb když nemůže lítat... STejně tak jsme museli najít zrní směs, která jí bude vyhovovat, aby bobky byly takové akorát a nebyly to cákance... Miluje senegalské proso a je úplatná Když nejsme doma, chodí k nám sousedé si za ní pohrát, pustí ji nechají ji proletět, pak ji dají do klece - nechá se - kamarádí i s nimi, ale taky v pohodě zvládá přesun o 300 km dál v přepravce a i pobyt na neznámém místě... fakt super Nemá ráda přítmí a nemá ráda večery - asi hůře vidí, začíná být agresivnější, takže víme, že lítat na volno může opravdu jen ve dne za denního světla. Zároveň musí být v místnosti, kde je zároveň s námi, ale má svůj stín a své ústranní... Jakmile je manžel dýl v kuchyni, Rozárka v noci začne nadávat takový specifický tón jejího hlasu, kterým ho vyhání a chce tmu - stačí i přes klec přehodit nějaký hadr, aby měla tmu a manžel může v klidu dál pracovat Ze sousedů si vůbec nikdo nikdy nestěžoval, spousta z nich ani nevěděla, že máme korelu, přitom se ta naše umí hezky ozývat - nevím, jak, ale pozná nás ve výtahu když jedeme z práce. To začne pískat a píská dokud neotevřeme dveře Vítá nás vehementněji než náš pes Za mě je prostě korela taky dobrá volba, jen to chce dobře vybrat a dobře vychovat... Dobře vyberte
(1.2.2013 19:37:08) Záleží "pták od ptáka". Já už mám druhou korelu - a neřvala ani jedna!! Samozřejmě si před den prozpěvuje... ale ráno je v pohodě. Ve stejném pokoji mám v druhé kleci agapornise - neřve!! Předchozí agapornis byl křikloun a ráno jsem kolikrát na jeho klec hodila deku, abych se vyspala...
(1.2.2013 21:43:54) No, já taky občas pronesu cosi o senegalské pečeni...
Jednu se papouchovi povedlo proklovnout plastovou konývku na kytky - vytopeno půl obýváku...rozebral na prvočinitele fixku, takže mě vítal papoušek se zeleným jazykem a zobákem -papoušek přežil, já málem zkolabovala, jak jsem se o něj bála. No, naučili jsme se všechno možné schovávat. Zlikvidoval několik kytek, rámů na obrazy a podobně.
Byl vyloženě vyčůraný - když jsem třeba odpoledne usnula v obýváku na pohovce, tak spal taky - jakmile jsem se pohnula, spustil koncert a nedal pokoj, dokud jsem se mu nevěnovala. O víkendech ráno pokřikoval tak dlouho, dokud jsme ho nepustili. Pak si sedl v ložnici na čelo postele a spal, dokud jsme nevstali. Případně nás budil naprosto dokonalým imitováním budíku nebo zvoněním telefonu. Měli jsme ho hodně ochočeného, ale chcípl, dcerka si vybrečela dalšího, jenže na toho se dvěma dětma nemáme tolik času, takže ten takový mazel není.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
. Doporučuju koupit od chovatele (na netu se jich najde spousta). Tam taky uslyšíš slovní projev senegálců.
Manžel ani nebrbla, když jsem si pořídila další, skoro o nich neví a to není zvířátkový...Líbí se mi i větší papoušci korely, amazonci, mníšci, ale mám hroznou fobii z velkých zobáků. Ségra má třeba pyruru, taky krásný a chytrý pták. Je i hodný, ale jakmile na mě sedne a vidím ten jeho zobák jsem spocená až (no raději nebudu psát kde)
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)