| Horama | 
 |
(11.6.2014 12:30:23)
Ad 1/ Nepředpokládám, že by se z ničeho nic během jedné generace zásadně zvedl podíl osob, které jsou schopny určitého stupně vzdělání v nějaké kvalitě. V minulosti ovšem rozhodně mohla být nějaká část těch, kteří se k tomu vzdělání nedostali, ačkoli na něj měli schopnosti, protože počet volných míst byl nižší než počet těch, kteří by bývali dokázali úspěšně studovat. Můj osobní názor: Ano, část novodobých absolventů získává vysokoškolský titul s vynaložením podstatně menšího úsilí, než tomu bývalo dříve. Obecně o všech vysokoškolácích bych to v žádném případě neřekla. Student, který by dříve "byl vyhozen" dnes třeba jen skončí s titulem bakaláře (ale pozor, to neznamená, že každý, kdo se s tím titulem spokojil, by býval neměl na další úroveň!). Více než dříve bych se dnes dívala na kombinaci toho, jaký titul absolvent získal a kde ho získal. Domnívám se také, že jsou dnes uměle nafukovány počty vysokoškoláků tím, že pro některé kvalifikace, které dříve vystačily s velmi odborným středoškolským studiem, je najednou požadováno vzdělání vysokoškolské, přičemž ale součet poznatků získaných společně za období střední i nově zavedené vysoké školy se u nových absolventů těchto kvalifikací výrazně nezvyšuje (tj. původní střední škola se částečně rozmělní do vysoké).
Ad 2/ Ano, vystudovala jsem vysokou školu.
|
| Horama |
|
(11.6.2014 12:34:12)
P.S. Dost pochybuju, že se nějak snížila úroveň výuky na oborech medicíny, práva, strojařiny, informatiky, architektury apod. U mnoha oborů je naprosto jednoznačné, jaké znalosti má student mít a ty školy se toho drží. Za "podezřelé" v mnohém považuji neuvěřitelný nárůst společensko-vědních oborů a počtů jejich studentů. Zdaleka si nemyslím, že by neměly mít ve společnosti své místo, ale mám pocit (možná jen subjektivní a mylný), že dochází k jejich nebývalému rozmachu a že právě v těchto oborech dochází k tomu enormnímu nárůstu vysokoškolských absolventů.
|
| Kudla2 | 
|
(11.6.2014 12:39:41)
Dobrá připomínka, pak by to tedy chtělo ještě "podotázku", zda se ten údajný pokles kvality se týká všech VŠ (tedy zjednodušeně, jestli průměrný absolvent ČVUT/medicíny/filozofie/učitelství má menší znalosti než průměrný absolvent stejných oborů dejme tomu před 30 lety), nebo jestli se to týká jen některých a průměr jim kazí nárůst různých soukromých škol a pseudooborů.
|
| Natali | •
|
(11.6.2014 12:45:31)
Podle mě pokles zaznamenaly všechny VŠ, některé malý, jiné velký. Můj známý profesor říká, že nemůžou chtít po studentech ani polovinu toho, co chtěli po nás.
|
| aky | 
|
(11.6.2014 13:02:15)
...Podle mě pokles zaznamenaly všechny VŠ, některé malý, jiné velký. Můj známý profesor říká, že nemůžou chtít po studentech ani polovinu toho, co chtěli po nás.
Presne, na medicine sa uz ucia iba anatomiu hlavy a hrudnika, brucho a koncatiny vynechavaju.
|
| Natali | •
|
(11.6.2014 13:27:29)
Když vidím úroveň některých mladých lékařů, skoro to tak vypadá :)!
|
| aky |
|
(11.6.2014 13:38:15)
....Když vidím úroveň některých mladých lékařů, skoro to tak vypadá :)!
Tak hlavne, ze to vies porovnat a vyhodnotit.
|
| Natali | •
|
(11.6.2014 14:44:35)
Jednám s nimi každý den, takže to vyhodnotit klidně můžu:)
|
| aky |
|
(11.6.2014 14:57:08)
....Jednám s nimi každý den
A co hodnotis? Ci sa pekne usmievaju?
|
| Natali | •
|
(11.6.2014 17:42:33)
U lékaře pacienti myslím hodnotí nejen to, že se slušně chová, ale jestli jim dokáže pomoct a vyléčit je. Stačí se jednou podívat na zprávy a hned slyšíš, kdo kde nechal někomu nástroje v břiše, co komu kdo uřízl či vytrhl zdravého, jak někdo zbytečně zemřel...nemá smysl dál diskutovat. To vědí všichni, že dobrého lékaře abys pohledala,protože jich tak moc není.
|
| aky |
|
(11.6.2014 17:49:47)
....Stačí se jednou podívat na zprávy a hned slyšíš, kdo kde nechal někomu nástroje v břiše, co komu kdo uřízl či vytrhl zdravého, jak někdo zbytečně zemřel...nemá smysl dál diskutovat.
Jasne, kazdy den su 3 spravy o zabudnutych nastrojoch v bruchu. Pocet najdenych nastrojov sa denne aktualizuje vsaka tak vsimavym spoluobcanom ako si Ty.
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(11.6.2014 21:38:18)
"Stačí se jednou podívat na zprávy a hned slyšíš, kdo kde nechal někomu nástroje v břiše, co komu kdo uřízl či vytrhl zdravého, jak někdo zbytečně zemřel...nemá smysl dál diskutovat. To vědí všichni, že dobrého lékaře abys pohledala,protože jich tak moc není."
To je přímo vědecká analýza  
|
| jentak | •
|
(12.6.2014 10:06:07)
No nevím, já myslím, že tohle se dělo i dřív, jen se o tom prostě mlčelo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| angrešt |
|
(11.6.2014 13:11:48)
Nechci po studentech o nic míň, než bylo chtěno po mně. Mám akorát oproti dřívějšku zvýšenou míru tolerance vůči oděvu u zkoušek a formě oslovování pedagogů 
V případě "mé" VŠ je hranice pro přijetí leta vpodstatě stejná(podílela jsem se mírně na nedávné změně přijímacích zkoušek, jelikož samozřejmě doba se posouvá a i přijímačky musejí reagovat na nové poznání - byly změněny po technické stránce, ale obsahově jsou pořád analogické a stejně náročné).
Netroufám si úplně říci, že by poklesla úroveň VŠ, a to i těch zde zmiňovaných všeobecně "humanitních a soukromých"(některé konkrétní pochopitelně mizerné jsou, ale mám dojem, že takové jsou jaksi dlouhodobě a nezhoršily se v posledních několika letech). Umím si představit i obrácenou hypotézu, tedy to, že dříve nestudovali VŠ ani všichni ti, kdo na to "měli", takže současná nabídka škol třeba mohla naplnit kapacitu pro ty u přijímaček méně šťastné.
Nevím.
|
| Kudla2 |
|
(11.6.2014 13:16:01)
"Umím si představit i obrácenou hypotézu, tedy to, že dříve nestudovali VŠ ani všichni ti, kdo na to "měli", takže současná nabídka škol třeba mohla naplnit kapacitu pro ty u přijímaček méně šťastné. "
Angrešte, přesně tohle si myslím i já.
|
| angrešt |
|
(11.6.2014 13:32:08)
Je to jedna z možností. Protože je docela dobré si uvědomit, že VŠ si svou kapacitu neurčují výhradně podle toho, "kolik lidí v populaci by to mohlo zvládat", ale především podle svých technických a personálních možností (což jsou limity mnohem víc svazující), u oborově specifičtějších a hlavně studijně nákladných státních VŠ i na základě určitých úvah o počtu potřebných lidí v tom konkrétním oboru. Tohle se dnes sice trochu stírá, ale doba, kdy velikost a počet VŠ a míst na nich byl víceméně státem daný a tak nějak (přinejmenším u některých oborů) koreloval s tím, kolik odborníků je zhruba potřeba ročně v daném oboru "vyprodukovat", aby byly všechny státní podniky akorátně pokryté, není nijak dávná.
|
|
| Filip Tesař |
|
(11.6.2014 13:34:20)
To si myslím i já. Byl jsem přijat na humanitní obor ještě v době směrných čísel, mám nějakou představu o tom, jaký byl přetlak u některých oborů (u většiny, přepočteno podle popularity, tedy počtu uchazečů naprosté většiny), i jak malé, až nepatrné mohly být rozdíly třeba mezi první desítkou šťastlivců a zbytkem z první padesátky.
Rozhodně nestudovali všichni, "kdo na to měli," ovšem i tehdy studovali tací, kteří si hlavně mysleli (nebo si to mysleli jejich rodiče), "že na to mají." Studium na vysoké, co si pamatuju ze svého omezeného osobního životního obzoru z konce 80. let, bylo u nás opravdu dost záležitostí nejen pomyslné inteligence, ale i společenské prestiže.
A ještě poznámka: jsem plně přesvědčen, že to, kdo na vysokoškolské studium takzvaně "má" nebo "nemá" se jen omezeně měří vrozenými předpoklady. Ano, schopnost vyhledávat souvislosti mezi fakty a vyvozovat z nich zákonitosti k nim patří. Mnohem větší roli než samotná vrozená schopnost hraje to, jak byla rozvinuta (rodinou a předchozím studiem, především, což je v průměru u nás spíš slabota, čest výjimkám v podobě škol i učitelů). A velkou roli hraje prostě také píle.
|
| aky |
|
(11.6.2014 13:53:25)
...Mnohem větší roli než samotná vrozená schopnost hraje to, jak byla rozvinuta (rodinou a předchozím studiem, především, což je v průměru u nás spíš slabota, čest výjimkám v podobě škol i učitelů). A velkou roli hraje prostě také píle.
I skladnik ve sroubarne si moze ratat dvojny integral.
|
|
|
| angrešt |
|
(11.6.2014 13:36:18)
A ještě jedna věc - momentálně je počet vysokoškoláků extrémně navýšen dálkovými studenty z vyšších věkových kategorií, kteří si dodělávají VŠ. Tím pádem se tenhle absolutní počet studentů nedá aproximovat na delší časové období, bylo by nutno zohlednit, že ti momentální "dodělávači" jakoby dobíhají z předchozích let, ale v dalších letech už pravděpodobně nebudou, protože lidé v těchto oborech už budou mít VŠ "z mládí". Sice bude studentů celkově víc než před 20 lety, ale neznamená to, že jich bude víc než teď - spíš jich bude myslím míň, až se tahle vlna zahladí.
|
|
|
| Ananta | 
|
(11.6.2014 14:53:06)
"že dříve nestudovali VŠ ani všichni ti, kdo na to "měli""
taky si to myslím
|
|
|
|
| nordica |
|
(11.6.2014 13:40:58)
Kudlo, vidím to také tak - myslím, že náročnost např. jaderné fyziky je stále vysoká, ne-li vyšší, oproti tomu obory, které lze studovat třeba na pověstné FHS UK - to jsou podle mne většinou obory pro ty, kteří nemají na víc, ale VŠ prostě mít za každou cenu chtějí. Takže bych porovnávala školu od školy a obor od oboru - nelze podle mne generalizovat.
Obecně bych se ale odvážila tvrdit, že kvalita upadá, i díky soukromým VŠ a celkové úrovní maturantů, kteří dále pokračují.
Ano, VŠ mám, bohužel jinou, než jsem kdysi chtěla, tenkrát ale o tom rozhodovali soudruzi. Takže se živím něčím úplně jiným.
|
|
|
|
|
VŠ nemám, ne že bych na ní tenkrát neměla, u´čitelka se na mě dokonce zlobila že nejdu dál, ale nešla jsem - pozdě bych honiti
.
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)