Fragmenta |
|
(15.12.2016 15:41:52) Syn v seste tride stale bojuje se psanim slohovek. Ve skole musi napsat dve velke slohove prace za pololeti, ktere vyrazne ovlivnuji konecnou znamku na vysvedceni- v podstate je nelze nicim jinym opravit. Kdyz maji nejaky sloh za domaci ukol, tak nad tim sesitem stravi strasne moc casu, ale vysledek stejne neni moc dobry. Pravopis jeste ujde, ale obsahove je to casto slabe. Sam rika, ze ho nenapada, co ma psat. Pritom docela dost cte. Nemate nekdo nejakou radu, metodu nebo system, jak takovemu "nepsavci" pomoct s tvorbou textu? Predem diky
|
Alraune |
|
(15.12.2016 15:56:46) Udělat si osnovu a té se držet.Třeba si v bodech vypsat, co chci v tom textu říct.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(15.12.2016 17:43:05) synovi osnova nepomáhala, protože nebyl schopná vymyslet ani tu osnovu, když není nápad na text, není ani na osnovu. Takže jsem mu poradila myšlenkovou mapu, prostě jen nápady, bez ladu a skladu, bez souvislostí, aby se to kolem toho tématu točilo, pak dávat k sobě, co nějak souvisí, časově nebo jinak, to je jedno, pak vybrat, čím by tu věc uvedl čím ji zakončil
použil to asi 2x dokonale, na papír, rozepsal všechno, pak už jen v duchu, a teď nic takovýho nepotřebuje a píše knížku, zapojuje se do literárních soutěží
|
|
|
Monika |
|
(15.12.2016 18:02:55) Měl by asi holt "trénovat". Buď zkoušet psát průběžně alespoň krátké textíky nebo spíš, kdybyste si našli čas společně na nějaké "ústní slohy" ve stylu - když jedete z výletu, ať zkusí říct pár vět o průběhu dne, případně při tom vypíchnout nějaký "vrchol" atd. Když někde čekáte, ukázat mu třeba dům nebo obrázek na zdi, ať ho zkusí popsat, atd. Nebo ať třeba popíše pravidla nějaké PC hry ... Koneckonců styl slohu, který budou příště psát ve škole možná ani není tajemství (podle toho, co zrovna probírají), tak se můžete orientovat podle toho. Snažila bych se mu pomoct, aby nepoužíval stále stejná slovesa (mít, být ...) a podobné "časté chyby" ... V šesté třídě snad ještě děti nemusejí dát dohromady nějakou "vlastní tvorbu" ve smyslu originality děje a umělecké hodnoty, jde spíš o "řemeslo" - něco popsat, vysvětlit, vyprávět, co zná nebo vidí ... Ale je jasné, že někteří lidé "na slohy moc nejsou", stejně jako jiní třeba na matematiku nebo kreslení ...
|
|
Ropucha + 2 |
|
(15.12.2016 18:21:12) Asi bych s ním zkusila trénovat ústně. Když někde společně jste, něco společně děláte, vybídnout ho, aby utvořil pár vět k tématu. Jak by popsal věci, činnosti, jak by vyprávěl zážitky, jaká by použil slova, jak by řetězil asociace ... A pomáhat mu.
|
Tečka. |
|
(15.12.2016 18:48:37) Vzpomněla jsem si na takovou tu hru - vybrat jakoukoli věc v okolí, a předem danou dobu (zpočátku třeba 1 minutu) o ní mluvit. Třeba o lampě, oknu, stolu ... Nejlépe hrát s někým druhým (jakože nechat se inspirovat). Postupně vybírat komplikovanější věci a prodlužovat čas. Lze pojmout i jako hádanku, podmínka je klást otázky výhradně tak, aby se dalo odpovídat pouze ano/ne - Má to doma babička? Používáme to všichni? Je to vyrobené ze dřeva? ... Nebo takové ty hry na něco - představ si, že jsi tvoje vlastní bunda, aktovka, postel, hřeben ... a řekni, jak se cítil dnes ráno, večer, v poledne ... U větších dětí nechat si převyprávět minulý díl seriálu, který jsi jakože neviděla (to dítě si musí myslet, žes ho neviděla), popř. se poptat, co se dělo ve filmu na začátku, který jsi nestihla ... Občas dělat sklerotickou , že si fakt nepamatuju, co se stalo tehdy a tehdy, ať mi to připomene, apod.
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(15.12.2016 18:49:43) vidím živě, jak to děcko baví :))))) když už, tak mluvit, mluvit a mlmuvit, ptát se na něco, ale rozhodně ne stylem "takj mi řekni, co jsme dnes dělali a kde jsme byli", to by protočil panenky a odešel
dobrý by ale mohlo třeba být psaní blogu, akorát to chce najít motivaci a někoho, kdo to bude číst, ideálně kamarád odněkud z daleka, no a samozřejmě je potřeba mít o čem psát
|
|
|
Citronove koliesko |
|
(15.12.2016 18:47:31) So synom (10) si na danu temu pohovorime...najprv o com by to mohlo byt, on da napad, ja dam napad...striedame sa. Potom si vyberie ktora sa mu paci. Povieme si priblizne co chce v slohu povedat. Potom vezme smirak a pise si kratke vety k teme. Co chce povedat na zaciatok, co v strede a co na zaver. Niekedy zaciname aj od konca a ideme postupne k stredu a uvodu. Ucim ho ze najlepsie su kratke strucne vety aby sa nezamotal do textu.
|
|
Eudo |
|
(15.12.2016 19:12:35) Pises, ze hodne cte.
Ja jsem svym zakum, kteri nebyli schopni sami neco vymyslet, navrhla, aby psali o necem z knizky, ktera by tematem odpovidala (urcite se neco naslo). Aby popsali nejakou udalost, treba ji posleze zkombinovali s nejakou podobnou udalosti z jine knizky nebo vlastnim zazitkem (=pocity, potom, az se rozepise a pujde mu to).
Napsali body: seznam osob, o kterych text pojednava, dat jim sva jmena, navrh udalosti a jakym zpusobem se ucastni "udalosti" a jak to skonci. Hlavne, aby to nebyla recenze knizky, ale vybrana udalost v knizce, ktera ho zaujala a hodi se k tematu. Kdyz to rozjede, tak ho nechat zamyslet, co ho na textu v knizce=popisu neceho zaujalo, jaka pridavna jmena spisovatel pouzival, aby text byl napinavejsi a pod.
Vsichni se naucili posleze psat sve vlastni vymyslene texty.
|
|
Tizi |
|
(15.12.2016 19:41:08) Je třeba vymyslet chytlavé téma. Třeba je zadání psát o zvířatech - mnohem lepší téma je "kočka je nejlepší přítel člověka" než "pes je nejlepší přítel člověka." Protože s tím psem to všichni vědí a je to tak nudné, že člověk musí psát skvěle, aby zaujal. Tedy trošku kontroverzní téma, které okamžitě zaujme. O čem se bude psát musí být jasné z prvního odstavce.
Každý odstavec začít větou, která sumarizuje jednu myšlenku a ve zbytku odstavce tu myšlenku dále rozvíjet. Druhý odstavec začít zase jinou větou, která sumarizuje druhou myšlenku a opět rozvíjet. Ty odstavce musí podporovat ten fakt uvedený v úvodu tj. proč je kočka nejlepší přítel člověka. A tak dál. Na konec musí být závěr, který shrne a zdůrazní to hlavní téma, prostě jeden koncept, který se táhne celou prací a je akcentován tím závěrem.
|
Fragmenta |
|
(15.12.2016 21:34:39) Diky vsem za rady. Urcite vsechny metody postupne vyzkousime, treba se nektera ujme. Jeste jednou moc diky.
|
|
|
|