| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
 |
(28.6.2017 7:25:54)
svoboda ve vztahu se nikdy nebude rovnat tomu, být svobodná!
To jsou dvě naprosto odlišné situace.
Pokud jde jen o dva lidi bez dětí, lze to vnímat jinak: svoboda, čas jen pro sebe , své kamarády, koníčky..
Pokud děti jsou je svoboda úplně jinde... pak je pro ženu svoboda i jen dvě hodiny týdně zcela bez kojence... např., kdy se nevěnuje fofrem úklidu, ale dělá "si svoje" - čte, drbe s kámoškou na kafi, šopuje, jede na kolo, jde do fitka - SAMA!!!!
Jak děti rostou, zase se svoboda posouvá jinam...
U nás se svoboda ve vztahu týče koníčků, volného času - samozejmě vocaď pocaď!
Při naší vytíženosti v práci, kdybychom se o víkendu sekli, že si ve společném volnu půjdeme každý po svém, tak se vidíme 1x den za tři nedělě... a ještě ne celý den.
Manžel točí v práci šichty 24h, já normálně osmičky+ víkendy. Moc se tedy doma nesejdeme. Já jezdím MTB, nejsem na nikom závislá , a proto si svůj koníček nacpu do dní, kdy je muž v práci. Muž hraje fotbal, tam už hrají roli tréninky a turnaje, a s tím já nehnu. A abych dělala trucy, že on má v sobotu fotbal, tak já v neděli kolo... no, to spolu nemusme být. Já si to kolo sfouknu během zápasu a neděli máme spolu 
Svoboda jo, ale komunikace ve vztahu je základ. A bez ní svoboda nebude svobodou.
jooo!!!
A jako svobodu rozhodně neberu lézt do postele komukoliv jinému. To je přes čáru, tam pro mne končí vztah. A ať si pak užív svobodu s jinou.
|
| Manka+Cipísek | 
|
(28.6.2017 7:50:05)
Cairo, přesně tak.
Ve vztahu nikdy nemůže být svoboda jako bez vztahu, jinak se o žádný vztah nejedná. Když přeci mám s někým vztah, tak s ním chci přirozeně i trávit společné chvíle. Ve chvíli, kdy se jeden nebo oba začnou ohánět svobodou a chtějí svůj čas trávit raději jinde a jinak, tak to zavání průšvihem. Aby bylo jasno, nepíšu o tom, že by chlap nesměl jet na víkend s kamarády, nesměl hrát fotbal a ženská chodit cvičit nebo zrušit kamarádky. To nepíšu. Ve svém příspěvku nesouhlasím s tvrzením, že ve vztahu by měla být stejná svoboda jako bez vztahu, jak tu několikrát zaznělo.
Každý by si měl srovnat priority. Buď chci vztah, tak tomu vztahu musím taky něco dát, nebo se nechci nijak omezovat, pak těžko budu mít vztah.
Aby vztah dlouhodobě fungoval, tak ty dva musí pojit "něco víc" než jenom sex a děti. Společné zážitky, názory, priority. Pokud si každý chodí za svým a dělá si svý bez ohledu na toho druhýho, tak se jeden druhému vzdalují, nemají si co říct (kromě toho, že se zase musí zaplatit složenka a Pepíček zase přišel pozdě do školy), každý si pak postupně víc a víc žije ve svém světě a ve vztahu zavládne postupně odcizení a prázdno.
Znám páry, které žijí sice formálně spolu, ale každý přitom sám za sebe a rozhodně to není žádné ideální vzorové soužití.
|
| Manka+Cipísek |
|
(28.6.2017 8:20:01)
Ano Valkýro, fungovat technicky to může a často funguje. Jen tam prostě není ten opravdový VZTAH, chybí tam to sdílení, společné zážitky, nějaké pojítko, které ten vztah udržuje a živí. Protože vztah je třeba vytrvale živit a starat se o něj. Nestačí jen mít spolu děti. To je málo. Kdyby to stačilo, tak se nebude polovina manželství rozvádět. Pak děti vyletí z hnízda a ti dva najednou zjistí, že už je nic nespojuje, nemají nic společného, není tedy důvod proč být dál spolu. Takže pokud dva chtějí vztah udržet, tak mu musí dát nějakou péči. A pečovat o vztah a něco mu dávat se přeci vylučuje s postojem "budu si dělat co chci jako za svobodna". To nejde dohromady.
Až někdy potkám nějaký pár, kde si každý žije po svým a přesto jsou spolu opravdu šťastní 20 či 30 let, tím myslím opravdu šťastní, tak možná uvěřím. Moje zkušenosti se známými a příbuznými jsou opačné. Tam kde si každý žije po svém tak jako za svobodna, tráví spolu minimum času, ohánějí se svobodou a svými právy a potřebami, tak tam mají nějaký problém. Vždycky. A buď se problém vyřeší, nebo jdou dřív nebo později od sebe. Nebo spolu formálně zůstanou, ale fakticky spolu nežijí a najdou si někoho s kým ten volný čas trávit chtějí.
Člověk ve spokojeném vztahu, kdy má v rovnováze vztah x koníčky a kamarády, nepřemýšlí nad tím, jestli není náhodou krácen na svých právech a svobodách. Takový člověk se i ve vztahu cítí svobodně. Jakmile začne přemýšlet o tom, jestli náhodou není příliš omezován, svědčí to nespokojenosti. Spokojený člověk ve vztahu je s tím druhým rád.
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(28.6.2017 8:03:40)
V podstatě souhlas s Mankou a Cairou.
Na jednu stranu vztah určitě není důvodem, aby si partneři navzájem ZAKAZOVALI aktivity bez toho druhého (to by pro mě bylo nepřijatelné), na druhou stranu pokud by těch aktivit bez partnera (dobrovolných, ne když někdo dělá na směny nebo tak něco a doma se nesejdou) mělo být setrvale výrazně více než s ním, tak se nabízí otázka, proč tedy vůbec žít s člověkem, se kterým se mi nechce trávit volný čas a preferuji jinou společnost.
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2017 8:25:03)
Valkýro,
já myslím, že se tady zaměňujou dva druhy svobody.
Ten jeden (kterej uznávám a bez něho bych nechtěla v žádném vztahu být) je, že partner RESPEKTUJE mvoje záliby a nic mi NEZAKAZUJE ani neožívá.
Ten druhej (kterej se mi naopak nelíbí) je, že si SAMA řeknu, že se přece nenechám v ničem omezovat a nebudu na nikoho brát ohled.
Myslím, že život v partnerství oproti singlu prostě NENÍ už ze samý podstaty stejně svobodnej, protože už nutnost brát ohled na někoho dalšího je míň svobodná než nemuset brát ohled vůbec na nikoho, ale v tomto rámci považuju za svobodu to, že si to omezení člověk určí SÁM a z vlastní volby, nikoli že mu je partnerem vnuceno.
(Pokud mám kamarádku Marušku, se kterou bych se klidně viděla každý den a hodinu prokecala na kafi, tak by mi na jednu stranu hrozně vadilo, kdyby mi manžel Marušku zakazoval, na druhou stranu bych asi sama viděla jako žádoucí nevídat se s ní denně, ale trochu míň často, pokud by nám to zasahovalo do společného času s manželem. Případně pokud on Marušku nerad, tak bych zase já nerada viděla, aby mi ji zakazoval, ale dala bych přednost tomu scházet se s ní v cukrárně a ne u nás doma).
Př
|
| Monty | 
|
(28.6.2017 8:36:09)
Kudlo,
ale proč by sis to měla říkat?
Já nevím, kolik lidí si takové věci reálně říká, protože i svobodný člověk není nikdy úplně svobodný, leda by byl úplný sociopat a měl neomezené finanční prostředky, což se stává jen velmi zřídka. Ta "svoboda za svobodna" je do značné míry iluze.
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2017 8:44:36)
Monty,
no, pokud člověk žije sám a nemusí brát ohled na nikoho jiného, tak ty možnosti rozhodování má mnohem širší, a to opravdu aniž by byl sociopat nebo se válel v penězích.
Například ta dovolená - jako single si můžeš vybrat destinaci i dobu, a omezujou Tě jen prachy a to, jestli Ti třeba daj dovolenou v práci.
Máš-li partnera, tak k těmto dvěma omezením přibývá ještě to, že ho do toho nějak zahrneš (jestli bude chtít jet s Tebou, jestli budete mít prachy pro oba, jak to má s dovolenou on...). A pokud TOHLE neuděláš, tak si myslím, že by se o tom sociopatovi dalo hovořit.
|
| Monty |
|
(28.6.2017 8:54:20)
Kudlo,
přiznám se, že to pořád asi tak úplně nechápu.
Pokud si parta kamarádů naplánuje dovolenou bez ženských (nebo naopak), jak do toho můžu zahrnout partnera, který už od začátku nesplňuje tu stanovenou podmínku?
Největší problémy jsou partneři, kteří se pokouší měnit pravidla mezi kamarády. Rozeserou každou partu.
Já jsem ten poslední, kdo by zastával názor, že by partneři neměli mít společné zájmy, ale všechny mít společné opravdu nemusí. Nevím, jak to funguje jinde, ale já když najdu někde na netu nebo na plakátě ve městě informaci o nějaké akci, která se mi líbí, tak vím hned, jestli je to pro manžela, pro syna nebo pro kamarádku. Samozřejmě nemá partner "zakázaný" chodit na něco, co ho nebaví, ale proč by to proboha dělal? Manžel zkusil dvakrát galerii a měl z toho akorát tak depresi, prostě to není pro něj, tak proč se ho ptát, jestli tam nechce, když vím, že ne? 
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2017 8:58:17)
Monty,
a Ty trávíš po galeriích nadpoloviční většinu volnýho času? 
|
| Monty |
|
(28.6.2017 9:03:05)
Kudlo,
ne, to je jen příklad jedné z mnoha možných aktivit.
Možnosti je X, i když podle mého skromného názoru stejně nejvíc volného času stráví prakticky každý člověk doma (Hanzelku a Zikmunda nepočítám).
|
|
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2017 9:05:21)
Monty,
víš, že bych partnera, který má potřebu si plánovat "dovolenou bez ženských" vlastně ani nechtěla?
Naše parta vznikla tak, že se dali dohromady lidi, kteří si maj co říct, a zahrnuje to vždycky OBA z toho páru. Nikdo nic "nerozesírá", protože do tý party patřej všichni. Neumím si moc představit, proč by měla mít část potřebu se od té druhé separovat, a jestli by mi něco přišlo jako "rozesírání", tak právě toto.
|
| Monty |
|
(28.6.2017 9:08:21)
Kudlo,
třeba proto, že si s těmi lidmi nemáš co říct?
Tobě jsou všichni kamarádi tvého muže nebo partneři tvých kamarádek stejně sympatičtí?
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2017 9:11:48)
Monty,
Ty to nechápeš, do tý party patřej holky i kluci rovným dílem.
Ti kluci nejsou jen "partneři mých kamarádek", ale plnohodnotní kamarádi. Tudíž mezi nimi není ani jeden, s kým bych si neměla co říct.
|
| Monty |
|
(28.6.2017 9:15:57)
Kudlo,
OK, a vy do té party patříte s manželem od začátku?
On se ne každý potká s partnerem v patnácti, aby něco takového mohlo přirozeně vzniknout.
Častější je, že se lidé potkají, když už mají něco takového vytvořeno.
Do party mého muže taky patří kluci i holky a složení se mění podle toho, jak se lidé postupně "zadávají". Ale pokud ti lidi z té party nesednou, tak nevidím jediný důvod, proč mezi ně "lozit", jak by řekla moje nebožka babička.
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2017 9:17:41)
Monty,
ano, je to tak, tu partu jsme spoluvytvářeli a považuji za velké štěstí, že vydržela a že je stabilní (i v tom směru, že partneři jsou stále ti samí a nestřídají se )
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2017 9:16:15)
Danulu,
nerozumím.
To přece není o tom "nikdy nepojedu na dražší dovolenou bez manžela". Ta sociopatie by spočívala v tom, kdybych mu OZNÁMILA "zejtra jedu na Maledivy, nazdar".
A když někomu partner odejde, tak je sám každej, to je logický, ne?
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2017 9:19:54)
Danulu,
pak ovšem nechápu, proti čemu ses vymezovala?
|
|
|
|
| Monty |
|
(28.6.2017 9:22:26)
Šmarjá, Kudlo...
On někdo komunikuje stylem "zítra letím na Maledivy, nazdar"?
Fakt myslíš, že to tak někde probíhá? Kromě špatných televizních seriálů?
Nevím, jak ti to popsat, tak zkusím příklad ze života.
Moje máma má nějakou známou ve Švýcarsku a už asi rok se tam chystá. Známá má na bytě vnuka, takže volný pokoj má, jen když je ten vnuk pryč. Protože se mámě nechce samotný, tak mne poprosila, ať jedu s ní. Známá jí napsala, že vnuk odjíždí tehdy a tehdy, máma zavolala mně, jestli mám v tom termínu čas, já řekla že jo. No a manželovi "oznámím", že jedu v tom a tom termínu s mámou do Švýcarska. Nedozví se to den před odjezdem.
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2017 9:28:41)
Zefýr,
přesně, přesně, přesně.  
|
|
| Monty |
|
(28.6.2017 9:31:01)
zefýr,
to jsem psala včera, že je to formalita a proto na ní nelpím. Ale každý to má jinak.
|
| Monty |
|
(28.6.2017 9:45:48)
zefýr,
já myslím, že manžel to ví i bez potvrzování mezikrokem. A vice versa.
Pokud to všem stranám vyhovuje, není co řešit.
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2017 9:49:00)
Nesouhlasím.
Ten mezikrok je tam kvůli tomu jednomu procentu.
Který já jsem vlastně využila prakticky taky jen jednou (když jsem po porodu dětí poprosila manžela, aby "zapíjení" s kamarády odložil na dobu, kdy se budu cítit na to zůstat s miminem doma sama. Bez problémů to respektoval, s kamarády to oslavil o něco později, a pro mě to bylo nesmírně důležité, že to respektuje. )
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2017 9:58:01)
Danulu,
mě by třeba nebavilo jet samotnou do nějaké exotické destinace, kdyby manžel nemohl se mnou.
Když jsme měli malé děti, tak jsme jeli buď všichni, nebo nikdo.
A nebylo to o tom, že bychom to jeden druhému zakazovali, prostě nás to ani jednoho nenapadlo.
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2017 10:06:06)
Danulu,
myslíš, že kdo netráví víkendy s kamarádkama bez chlapů, tak žádný nemá?
|
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2017 10:23:12)
Danulu,
a společní kamarádi nejsou kamarádi?
Jako že když kamarádka X je moje kamarádka a zároveň i manželova, tak tím přestává být mojí kamarádkou?
Nějak se v tom špatně orientuji.
|
| Monty |
|
(28.6.2017 10:24:58)
Kudlo,
já myslím, že ani od společných kamarádek by manžel nechtěl poslouchat nic o menstruaci. 
|
| Kudla2 |
|
(28.6.2017 10:26:38)
Monty, tak o menzes bych moc nechtěla poslouchat ani já , to fakt nepovažuju za zajímavej námět k hovoru.
|
| Monty |
|
(28.6.2017 10:30:31)
Kudlo,
to není NÁMĚT K HOVORU, proboha.
To je součást života ženy.
Když budu na dovolený s kamarádkou a ta dostane menzes, tak je to prostě JINÝ, než kdyby ho dostala před partou chlapů.
Já taky s nikým nevedu menstruační hovory, ale ta ZMÍNKA se někdy objeví, protože to je přece podstata kamarádství, nemuset před sebou tajit přirozený věci jako je menzes.
O kamarádky/kamarády, před kterými by byla byť jen zmínka o čemkoli fyziologickém "fuj" bych já třeba nestála. Ale je to samozřejmě každého věc.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jedna země, jeden králČeská Lípa 
Karneval zvířatPraha 1 
Za Babičkou Boženy Němcové do RatibořicNáchod 
Ondrášova valaškaVsetín 
Il canto del SudHodonín 
Jedna země, jeden král
Karneval zvířat
Za Babičkou Boženy Němcové do Ratibořic
Ondrášova valaška
Il canto del Sud
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)