| Gertruda | 
 |
(14.9.2017 10:11:52)
Kombinace uspěchaného částečného úvazku při malém dítěti mě příšerně deprimuje. Klopýtám za kolegy, kteří mizí za obzorem, a najednou si neumím představit, že to, co dělám, mám dělat dalších skoro 30 let.
Nechci než plkání - máte taky motivační krize? Přejde to? Souvisí to fakt s tou mateřskou pauzou?
|
| Ruth | 
|
(14.9.2017 10:22:20)
Co tě příšerně deprimuje?
Že žiješ, máš dítě a práci na částečný úvazek?
Mnoho žen ten menší úvazek marně hledá.
Nemáš se na co těšit, tak se chceš těšit na důchod? To je blbé.
Žárlíš, že kolegové bez dětí udělají víc práce a v důchodu si budete konečně rovni, co.
|
| Gertruda |
|
(14.9.2017 10:54:16)
Ten důchod byla nadsázka, já se do důchodu doopravdy netěším. Normálně se těšívám do práce, ale teď jsem prostě odstavená na pomalejší kolej a ano - žárlím.
|
| Ruth |
|
(14.9.2017 11:24:24)
Gertrudo,
máš asi náročnější obor, ale věř - není to takto nadlouho, přesněji, změna ve stylu "větší dítě-více práce" přijde rychleji, než se ti zdá. Ano, vím, problém je, že i když si to člověk uvědomí a dobře organizuje, tak v práci nastávají takové náročnější uzle, kdy se najednou cosi musí a hned a je toho momentálně moc.
Kolikrát jsem si říkala - zlatý kopáč kanálu, odhodí krumpáč a čistá hlava.
Všechno doženeš, neboj.
|
|
| Maťa. | 
|
(16.9.2017 12:30:31)
Váž si toho, čo máš! Ja pracujem naplno a to je teprv makačka!!!! Aj s obstaraním rodiny a detí, kde babičky nefungujú.
V práci robím vysoko zodpovednú prácu a napriek tomu som tá, čo má deti. Paragrafy moc neberu, ale keď musím na chvilku, vždy som tá, čo "zase" mala paragraf.
Nevadí, ja som si vedomá, čo som a čo nie a nemienim svoj život totálne obetovať nejakej rádobykariére a politikarčení atd. To nech si užijú tí mladší. Už sa im rodia deti, tiež to budú časom mať inak.
To je proste život. Ktorý nie je len o práci. K tomu sa ovšem človek musí dopracovať.
|
|
|
|
| Litevská...krychle | 
|
(14.9.2017 10:27:58)
Musíš se zaměřit na to, co máš.
To jediné funguje mě.
Máš toho hodně, za co můžeš být ráda.
O tom, co nemáš, nepřemýšlej, to přijde jindy.
S nikým se hlavně neporovnávej, to není srovnatelné.
|
|
| Litevská...krychle |
|
(14.9.2017 10:30:13)
Jinak jo, mám bohužel motivační krize několikrát do roka.
Prostě přijdou, i když nechci.
Musím si říct vždy, že na to, co to mohlo být, je to vlastně výborný.
Pomáhá mi dělat dobře to, co dělám. Opravdu dobře - podle mé laťky.
|
| Gertruda |
|
(14.9.2017 11:01:03)
"Pomáhá mi dělat dobře to, co dělám. Opravdu dobře - podle mé laťky."
Krychle, jo, to je i moje největší motivace, za normálního stavu. Jenže teď je všechno uspěchané a kompromitované, nemůžu z toho mít ten dobrý pocit.
|
|
| Půlka psa | 
|
(14.9.2017 11:12:25)
To, co dělám, dělám opravdu dobře. Dělám to fakt skvěle. A musím nad tím nesmyslně schůzovat a tlachat a desetkrát přeorganizovávat to, co už bylo dohodnuté, takže nemám čas to dělat ještě líp. Jestli někdy odejdu do malé firmy, tak tohle bude důvodem.
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(14.9.2017 10:33:03)
Proč bys to, co děláš, musela dělat dalších třicet let? Dítě nebude malé vždycky. Je to prostě období a je potřeba si srovnat priority. Já zoufale a marně hledám práci na zkrácený úvazek, chci ho ještě minimálně dva roky a pak se bude vidět.
|
|
| susu. |
|
(14.9.2017 10:49:07)
Motivační krize mívám taky.
Kolegové chlapi prostě jsou někde jinde a souvisí s tím, že jsem měla částečný úvazek a že po odpolednech mířím domů řešit domácnost místo přesčasů.
Nevím co s tím, ale jak je dítě větší, tak je to zase jinak.
Vydrž.
|
|
| Dadyna s mláďaty |
|
(14.9.2017 10:50:32)
Záleží asi dost na tom, jak moc malé dítě máš a jak moc velkou pauzu za sebou a jak ještě velkou plánuješ mít před sebou 
Kromě ztráty motivace a mizení kolegů za obzorem ti to ostatní jde vše v pořádku - dítě zvládá hlídání nebo školku, máš partnera, který také kolem dítěte něco zastane, chytáš se v oboru tak, abys šla do práce v klidu a nemusela brečet, že to dneska nedáš? Tak nešil... 
Jak tu někdo radí, soustřeď se na to, co máš, co funguje... dítě bude malé jen omezenou dobu, pak se to přehoupne a jestli teda nejsi sama, bude to jednodušší, nesmíš teda mít moc velký nároky na všechno, budeš moct být v práci dýl, vzdělávat se, jezdit na služebky nebo co k tvému zaměstnání patří. A nikde není psáno, že nemůžeš změnit práci, klidně i obor.... Pokud ta pauza nebude ještě delší a další dítě, ovšem 
A jako momentálně hledající zkrácený úvazek se mi zdá, že se maličko rouháš  , já se s kratším absolutně nechytám, když jo, tak je to tak daleko, že nejmíň hodinu na každou cestu...
Podzimní depky... už to začíná....začátek školního roku, furt prší, je zima.... a do Vánoc už jen nějakých 96 dnů... taky mě to chytá...  
|
|
| Gertruda |
|
(14.9.2017 10:58:41)
jestli jsem se někoho dotkla, že se rouhám a stěžuju si, když jsme zdrávi a s luxusem částečného úvazku. Frustrace člověk může mít i z menších věcí.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(14.9.2017 11:05:56)
Nedotkla, mně určitě ne. Jen jsem chtěla dát jinou perspektivu. 
|
|
| Dadyna s mláďaty |
|
(14.9.2017 11:27:38)
s tím rouháním jsem to taky nemyslela tak doslova, lehká ironie... a s tou podzimní depkou taky... jen jsem chtěla tě naopak povzbudit, že časem, jak bude růst dítě, bude i téhle "zátěže" míň a míň a do oboru se lze naplno (teda to omezení rodinou vždycky maličko asi bude...) vrátit, že to nebude pořád taková průda...
KOloběh je prostě ubíjející záležitost...
Jaký máš obor?
|
| Gertruda |
|
(14.9.2017 11:32:32)
Prostě utrpení workoholika. Takový to "musíme to udělat dneska, spíme na zemi v kanclu...", no tak to teď dlouho prostě být nemůže. Obor, nezlob se, raději neprozradím, je to tak specifické, že by mě někdo nejspíš poznal, obecně je to neživá příroda.
|
| Půlka psa |
|
(14.9.2017 12:04:07)
Dřív jsem to pytlíkovala po nocích a štvalo mě to. Teď dělám "kariéru" a štve mě to taky. Z toho jsem usoudila, že když má člověk malé děti, tak si prostě nevybere :-D
|
|
| Dadyna s mláďaty |
|
(14.9.2017 14:46:24)
V pohodě, není potřeba psát konkrétně - já jen jestli nebuduješ nějakou "karieru" typu pojišťovnictví a tak, kde se člověk hodně času za něčím žene, pořád školí a prezentuje a je to vcelku k prdu...pokud děláš vědu nebo tak, tak to chápu, že ti utíká spousta procesů a věcí k oboru, hlavně asi "bolí", že jsi pořád na jiné příčce než ostatní kolegové...a plno toho při tom nezažiješ, protože natahování času v práci nejde....ale děti jsou malé fakt jen jednou... vždycky, když bych nejradši utekla a našla si práci v oboru, co by mě bavil, dojíždění nedojíždění, si vzpomenu na takový nějaký přeposílací video, co jsem kdysi viděla... jedna stará paní tam na otázku, co by chtěla vrátit, řekla, že vidět znova svoje malé děti a pochovat si je 
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)