| V.T. | 
 |
(18.10.2017 19:32:14)
Kamarádce (37) zemřel muž (40). Mají 3 malé děti.
Jak jí pomoci, když pomoc (snad zatím) nechce?
Řekla jsem jí, že cokoliv kdykoliv bude potřebovat (a myslím to smrtelně vážně na všech úrovních), tak ví, kde mě najít, ale......
Je něco, co můžu udělat?
|
| Pam-pela | 
|
(18.10.2017 19:39:11)
První co mě napadlo - asi zatím nic víc.
Jestli je to teď někdy, je v šoku a opravdu nic nechce...a bude se to určitě měnit v čase.
Hlavně jestli ví, že se může ozvat, když bude potřebovat...
Zvnějšku je tohle hodně křehké, a člověk musí mít myslím velikou empatii, aby našel přiměřenou "aktivitu" pomoci.
|
|
| 77kraska |
|
(18.10.2017 19:47:08)
vzit 3 male deti na 3 hodiny na detske hriste
|
| Fren |
|
(18.10.2017 19:54:18)
bude muset vyřizovat spoustu admin.věcí,tak tady by se jí to hlídání mohlo dost hodit; ale jinak,když bude se svýma dětma,tak se alespon nebude moci tak moct utápět ve smutku a přemýšlet o tom tolik,si myslím...
|
| Palac + 1 | 
|
(18.10.2017 19:55:53)
takhle pragmaticky a racionalne to nefunguje... nekdy je to spis naopak. je ti s tema detma jeste vic smutno.
a stejne se to nekde vybouli, kdyz to neodzijes.
|
|
|
|
| Litevská...krychle | 
|
(18.10.2017 19:58:44)
nevtírat se, když zatím nechce..třeba si to musí a chce odžít sama
|
|
| vlad. | 
|
(18.10.2017 19:59:05)
Kamaradka, ktera prosla podobnou situaci rikala, ze zpetne ocenila, kdyz ji nekdo mezi dverma strcil hrnec navareneho jidla, nakup nebo tasku vypraneho pradla. Nebyla schopna provozne fungovat, byla uplne paralyzovana smutkem.
|
|
| 1kulička | 
|
(18.10.2017 20:15:12)
Pokud to trochu zvládáš, jít s ní oběhat úřady jako morální opora - nějaké ty důchody a dle situace, co je třeba. Moje kamarádka se díky smrti manžela ocitla ve finanční nouzi a ony ty sociální úřednice celkem dokážou takovou čerstvou vdovu dost vydeptat. Snad u vás máte nějaké vstřícnější lidi...
A pak to jídlo a celkově péče o děti by mě třeba moc pomohly - když ti není dobře, péče o tři děti je hodně vyčerpávající. Ale snad se nejdříve domluvit, každý řeší svoje smutky jinak a vnucovaná nechtěná pomoc by ji mohla ještě srazit.
|
|
| 77kraska |
|
(18.10.2017 20:22:28)
nechat si dat plnou moc a obehavat misto ni urady
|
|
| žiraf | 
|
(18.10.2017 20:46:10)
Přinést uvařené jídlo, upečený koláč, pomoci s úřady a - pokud budou ochotné - zabavit děti. A možná si s nimi přečíst KDYŽ DINOSAURŮM NĚKDO UMŘE (Cesta domů).
|
|
| Lída+2 | 
|
(18.10.2017 20:48:20)
Napiš si upomínku a pomoc ji pripomen za rok.
Nyní se můžou všichni přetrhnout.....později pomoci ubývá.....
Za rok za dva ji to už nenabídne nikdo......
|
|
| wer | 
|
(18.10.2017 20:55:58)
Když říká že pomoc nepotřebuje, tak nepotřebuje. Časem bude třeba potřebovat.
Co můžeš udělat? Být jí k dispozici, kdyby si o nějakou pomoc řekla, a snažit se citlivě vypozorovat jestli není potřeba jí nějakou pomoc vnutit.
(Třeba vzít děti na procházku, aby mohla být chvíli sama, nebo naopak dělat jí společnost.)
|
|
| Ála+3 | 
|
(18.10.2017 21:02:16)
Vyzvedávat děti, nakrmit je domácím jídlem, hlídat, nosit vývary kamarádce domů.
|
| Firenza | 
|
(19.10.2017 6:25:58)
Ano , tak jak píší holky a ještě místo ní zjistit jaká presne má v této situaco práva a povinnosti směrem k úřadům a pomoc ji s obehavanim. Čelit takové ztrátě a ještě úředníkům je příliš. Zase aby kvůli smutku něco nezanedbala nebo se neosidila.
|
| Lída+2 |
|
(19.10.2017 7:21:32)
Firenza , úřady to je kapitola samo o sobě...některá města Ok, někde děs
..synovi dvě spolužačky přišli během roku o oba rodiče.....ta jedna poměrně nedávno.
...šla si na sebe převést auto v ruce lejstra z dědického řízení.....a ta paní na úřadě na ní, že bude potřebovat podpis jejího otce....mi řekněte co tam takovýhle lidi dělají.....necitlivé.....asi ani nemyslící.....možná by měli dělat míň důležitou činnost, když to nedávají.....
|
| Kudla2 | 
|
(19.10.2017 8:01:38)
Škoda, že takovej člověk většinou není v kondici, a už vůbec ne na to, aby takový trubce odsek něco peprnýho.
Čím ta osoba myslí, kolenem?
Poslala bych ji pro ten podpis na hřbitov, když teda myslí (nebo spíš nemyslí) 
|
|
|
|
|
| . . |
|
(19.10.2017 11:08:53)
Je v šoku. Nechce nic, jen se probudit ze zlého snu. To nezařídí nikdo.
Sama neví, co by jí pomohlo, nenapadá jí to.
Ozvi se čas od času právě s těmi konkrétními náměty co tu píšou ostatní: uvařit, pohlídat, vyprat, doprovodit na úřady (zjistit, co je potřeba, na co má nárok, co naopak má za povinnosti).
A jak zde také padlo - dát si upomínku po pár měsících, roce, a nabízet pomoc (i) poté.
|
| Louisa Z. | 
|
(19.10.2017 20:18:54)
Odžít si to musí každý sám... ale strašně pomůže, když máš v pravou chvíli rameno na vybrečení. Pokud jsou děti opravdu malé, může mít v počátečním období hodně nepříjemný pocit, že se nedožije rána a co si děti počnou, když ji ráno najdou mrtvou. Tento pocit plyne z toho, že máš z toho šoku nervy v pr.... a z toho je Ti fyzicky špatně a nejsi si jistá, jestli v noci nepřijde nějaký kolaps. Takže mně třeba pomohlo, že se k nám na 14 dnů těsně po úmrtí nastěhovala kamarádka s dítětem a i poté, co se zase odstěhovali zpět, měla klíče a kontrolně jsme si ráno volaly, aby případně jela zachraňovat... Takže se jí klidně můžeš zeptat, jestli nemá podobné obavy a jestli třeba nepotřebuje nějakou záchrannou síť.
Jinak určitě vzít ty děti na hřiště, přijít s jídlem, vzít na kafe. Jiná kamarádka si se mnou sedla a udělala "plán na vzpamatování", třeba mě vyslala na superluxusní aromamasáž, která mi opravdu bodla.
Dobré je vysílat nápady a nabídku pomoci, ale netlačit na pilu.
Taky můžeš pořídit knihu "Devátý dotek" a přečíst si ji sama (abys ty věděla, co kamarádka prožívá) a pak ji dát přečíst jí (člověku v podobné situaci celkem pomůže, když si přečte, že jeho pocity nejsou nenormální a tak nějak podobně to odžíváme všichni). Devátý dotek je deník z období po úmrtí manžela a je to tam velmi přesně popsáno.
|
|
|
| *Owls* | 
|
(19.10.2017 12:06:00)
Úplně se mi sevřel žaludek a sáhla na mě ledová ruka. Kamarádce upřímnou soustrast.
Podle mě teď moc pomoci nejde. Je dobře, že ví, že se na tebe může obrátit a má v tobě oporu.
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(20.10.2017 13:01:58)
Knížka pro vdovy: https://www.cestadomu.cz/publikace/knizka-pro-vdovy
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(22.10.2017 18:26:39)
mrkni sem, třeba ti to v něčem pomůže lépe si představit, co prožívá - a pak i lépe pomoci
http://blog.rachelbicova.cz/9-mytu-o-zarmutku/
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)