| Hadice a hadi |
 |
(10.1.2018 18:57:03)
A co návštěvy u dr. a třeba pracovní schůzky? Kdy po tobě má jít někdo další?
|
| Hadice a hadi |
|
(10.1.2018 19:01:02)
Asi máš práci, která to umožňuje. U mě by to nešlo, vím, že bych jiným zkomplikovala život a oni mně.
|
|
| Kudla2 | 
|
(10.1.2018 19:03:03)
Tak, že TY jsi nezaznamenala problém, tak to neznamená, že by ho nezaznamenal nikdo jinej.
Mně se z toho kroutěj palce u nohou, jen to čtu.
Jak je možný nebýt schopen chodit včas, ale když to o sobě vím, ani si to neošéfovat (nenastavit si třeba, co já vím, budíka na mobilu)? Já si neumím představit, že to NEJDE, spíš mám pocit, že se ten člověk podřizovat a přizpůsobovat prostě NECHCE.
I když vím o pánovi, kterej takhle přišel o místo, protože opakovaně nebyl schopen přijít včas, i to řešili v práci, on to místo hodně potřeboval, byl to jinak obstojnej pracant a žádnej ožrala nebo flink nebo tak něco ... a stejně to nezvlád.
|
| Hadice a hadi |
|
(10.1.2018 19:06:56)
A tak zase nedochvilnost je docela častá. Několik mých kamarádů tím trpí též. Ale v práci se s tím opravdu nesetkávám, tam na to není prostor, do práce to nepatří.
Jen nesnáším, když to někdo hodně zlehčuje a dělá z nedochvilnosti až přednost. Furt je dochvilnost cnost
|
| Kudla2 |
|
(10.1.2018 19:10:54)
Ano, taky máme některé nedochvilné kamarády.
Občas se kvůli tomu "podaří" prošvihnout něco, co bylo na čas. A ač je mám jinak ráda, tak v tom vidím prostě bezohlednost.
|
| Monty | 
|
(10.1.2018 19:16:16)
Taky mám nedochvilnou kamarádku. Do práce ovšem chodí včas.
A navíc dítě, který má problém s orientací v čase. Jenže ani to dítě to nebere jako "no a co", takže si zavolá, zeptá se, snaží se to NĚJAK řešit.
Kdyby měl někdo v mém okolí tři prdele libůstek a zvláštností, který by řešit nechtěl a bral to tak, že to vlastně není problém a ten, kdo se má přizpůsobit jsem já, tak bych to fakt nedávala a rozhodně bych se tomu nepřizpůsobovala.
|
| Monty |
|
(10.1.2018 19:30:13)
Jo, a ještě mě napadá, jak tu poměrně často čtu, že rodiče neřeší u dost velkých dětí různé podobné "libůstky" s tím, že "z toho přece vyrostou"... jak vidno, tak se z toho vyrůst rozhodně nemusí a že by to vyvolávalo v okolí nějaké nadšení bych zrovna nepředpokládala.
|
| Monty |
|
(10.1.2018 19:42:43)
Jitys,
to je možný, ale jednak když je sám, tak vstane a hlavně - on ví, že je to problém a nikdo ho neutvrzuje v tom, že je to v pohodě a že se mu celej svět ochotně přizpůsobí. 
|
|
|
| Žžena |
|
(10.1.2018 20:50:22)
Monty,
zrovna ten jentakj případ... myslím může souviset s tím traumatem z jídelny (násilné krmení)... dle jejího popisu to problém spustilo...
Chodí sem na rodinu jiná uživatelka, kteté takto dítě "zničili" ve školce, po kombinaci vyděšení čertem a násilného nakrmení mělo chůdě veliký problémy s jídlem, v podstatě regresi k tekutýmu, a roky terapie aby zas vůbec bylo schopný normálně jíst. Jako to není sranda.
Ale fakt bych řekla, že tam, kde není takto extrémní podtext, z toho fakt vyrostou (trojnásobná zkušenost z okolí).
|
| Monty |
|
(10.1.2018 20:58:34)
Žženo,
no, ale mně přijde normální to řešit, a ne to nechat být s tím, že se ostatní musí přizpůsobit. 
|
| Žžena |
|
(10.1.2018 21:00:20)
Monty,
každej si řeší nebo neřeší svůj život jak umí.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Alena |
|
(10.1.2018 19:07:51)
" spíš mám pocit, že se ten člověk podřizovat a přizpůsobovat prostě NECHCE." to neni pocit, ale skutecnost. Vsak oni se druhy prizpusobej. To je jako s tou kasi.
|
| Kudla2 |
|
(10.1.2018 19:12:09)
Ano, proto to vnímám i v kontextu toho, co jentakj říkala dřív, jako "car zasolil nám, i my jemu zasolíme" - že se dřív podřizovala mnohem víc, než bylo zdrávo, tak si to teď chce patřičně vychutnat i z tý druhý strany.
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(11.1.2018 8:15:51)
S chozením na čas mám problém, do práce chodím pořád stejně a dělám ráno stejný věci, tak jsem se to naučila, ale pokud by nastala potřeba přijít o čtvrt, půl hodiny dřív, mám problém, hodina nevadí, to jsou ty minuty stejně, vím v kterou minutu mám co udělat, jedu jak robot, aby to klaplo
Tady na Rodině jsem se dozvěděla, že to lidem vadí, tak chodím od tý doby radši trochu dřív a čekám, přesně na čas to nedám a čekání mi nevadí, stejně tak k doktorům apod se vypravuju radši hodně brzy. I když stejně se mi pak někdy stává, že je pořád moře času a najednou je pozdě, nechápu. Nechápu, jak to někdo může zvládat a nebýt v permanentním stresu, já jsem pokaždý na nervy už jenom z toho, abych dorazila včas, i na zaměstnání je to ta nejnáročnější část práce.
|
| Lída+2 | 
|
(11.1.2018 8:20:40)
Evelyn,
chodím v čas a ve stresu nejsem...
ve stresu jsem byla akorát na střední, kdy jsme běhali na BUS...jestli to dáme, nebo budeme 1h čekat a pak další půl hodinu ve vedlejším městě....
(zvonilo a za 5minut jel BUS a bylo to tam 500m a člověk musel ještě do šatny....)
jo kondičku jsme měli skvělou.
|
| K_at |
|
(11.1.2018 8:29:16)
Lido, presto jsou lidi, kteri s casem problem maji.....
|
| Lída+2 |
|
(11.1.2018 10:16:15)
Kat, JJ JÁ TO VÍM....A PŘÍJDE MI , ŽE JE TĚCH LIDÍ CO NEUMÍ PŘIJÍT VČAS ČÍM DÁL TÍM VÍC.....
omlouvám se, zapnutý caps..
|
| TaJ | 
|
(11.1.2018 11:24:25)
Jentakj, tak to já musím mít přehled o čase pořád...hodinky jsem sice dávno zrušila, protože mě to právě nutilo dívat se na ně, i když jsem to zrovna nepotřebovala, takže spoustu let už nosím jenom mobil, plus hodiny jsou všude - na ulici, v metru, na zastávkách tramvají, v dopravních prostředcích apod...takže přehled mám pořád...vlastně musím mít přehled, musíme ráno stíhat autobus do školy, protože na něj navazuje další autobus a metro, musím včas otevřít krám v práci, odpoledne zase včas vyzvednout syna, abychom stihli přejet na kroužek, včas ho vyzvednout...třeba i když mám volno a někam dopoledne chci jet něco zařídit, tak vím, že autobus jezdí dopoledne jen 2x za hodinu, takže s tím musím počítat, podle toho kam potřebuju jet...dneska třeba vyzvednu syna, musíme včas dojet metrem a busem k babičce, tam se nají, udělá úkoly, půjde na skauta, já pojedu domů a on večer dojede busem, tudíž musím včas vyrazit na zastávku ho vyzvednout...a takhle je prakticky každý den něco, bez přesnějšího pojmu o čase bych to asi nedávala...
|
| TaJ |
|
(11.1.2018 11:51:38)
Jentakj, jasně, tak bez dětí je to zase něco jiného....i když, v dobách kdy jsme ještě byli sami, tak jsme čas taky asi trochu hlídali, protože jsme jezdili hodně na výlety a různé akce, takže jsme museli stíhat vlak, autobus apod...a s těmi hodinami - tady v Praze před tím člověk neuteče pomalu ani kdyby chtěl...hodiny jsou všude - různě na ulicích na sloupech, digitální na zastávkách tramvají, všude v tramvajích i autobusech, na nádraží...takže většinou ani ten mobil vytahovat nemusím, abych věděla, kolik je hodin, stačí se rozhlédnout kolem sebe a někde nějaké hodiny určitě najdu...V obchodech čas ani hlídat nemusím, že bych se vyskytovala v obchodě nebo v restauraci, kavárně apod. chvíli před zavíračkou, to se mi nestalo už léta...
|
|
| TaJ |
|
(11.1.2018 11:58:53)
Jentakj - jinak já z toho právě ani nemám pocit, že bych byla pořád v poklusu...ale možná je to tím, že jsem celkem akční....nebaví mě nějaké dlouhé vysedávání a posedávání kdekoli....když chci, tak si času na sebe najdu dost, včera jsem třeba odvezla syna do školy, v 8:15 už jsem byla zpátky doma a měla jsem celé dopoledne naprosto volné pro sebe, něco málo jsem udělala doma, co bylo potřeba a jinak jsem si četla, koukla na net, někdy třeba nějak vylepšuju něco v bytě, nebo si pustím film...odpoledne jsem ho vyzvedla, dopravila na kroužek a měla jsem skoro hodinu a půl volna - prošla jsem si antikvariát, někdy si sednu a dám si někde kafe a čtu si, nebo jen tak koukám kolem...
|
|
|
|
| TaJ |
|
(11.1.2018 11:26:14)
Jentakj - ale ve stresu z toho nejsem, prostě už to máme zajeté, většinou si pamatujeme jízdní řády, víme, s jakým předstihem kam musíme vyrazit, jak dlouho nám co trvá, takže to není, že bychom byli nějak uštvaní...ale prostě ten čas sledovat musíme, no...
|
|
|
|
|
|
), tak to nějak zkousnu."
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)