| Z+2 | 
 |
(22.1.2018 16:12:10)
Psal jsem o celkovém počtu dětí na gymnáziích, ne na víceletých gymnáziích. Monty syn je snad v 9.
|
| Alena |
|
(22.1.2018 16:42:29)
Myslis, ze by ti sedesatkovy udelali s lepsi pripravou osmdesat bodu? To mi pripada jako odvazna myslenka. Tak mozna dite, co je talentovany a vidi to poprve a skola spoustu veci neprobrala....nicmene, pokud je to dite logik,aspon tu matiku by melo dat...
|
| X__X |
|
(22.1.2018 17:55:19)
Myslis, ze by ti sedesatkovy udelali s lepsi pripravou osmdesat bodu? To mi pripada jako odvazna myslenka. Tak mozna dite, co je talentovany a vidi to poprve a skola spoustu veci neprobrala....nicmene, pokud je to dite logik,aspon tu matiku by melo dat...
teď nepíšu o přijímačkách na 8G, ale o CERMATu na 4 leté obory. ještě když to nebylo povinné, tak si holka vybrala školu, která CERMAT testy měla. tak holka začala chodit na Zatlanku na zkoušky nanečisto. první test, jak matiku tak češtinu, měla do 50% (ono jestli si dobře vzpomínám, na Zatlance sice jeli testy "podle CERMATu", ale měli svoje s bodováním tuším do 30 bodů). párkrát tam zašla, přitáhla si odtama nějaké materiály, do kterých se doma koukla na to, v čem v testu pohořela a její schopnost udělat test se ustálila někde kolem 80%, což taky u přijímaček dala. přípravu nijak nepřeháněla a na ty zkoušky nanečisto nechodila pravidelně, ale bez ní by bodově byla o dost níž 
a co se týká 8G - u nás na škole se odchodům dětí brání, učitelky (jak první, tak druhý stupeň) nám neoficiálně řekly, že jednak mají zakázáno děti na 8G a 6G připravovat, jednak je schválně učivo rozvržené tak, aby se podstatné věci braly až po přijímačkách, takže jednoznačně doporučovaly domácí přípravu, protože děti nebudou mít probráno.
|
| Stáňa * | 
|
(22.1.2018 18:04:55)
Nejak nechápu, jak je mozne, ze v Praze je tak obrovkske procsnto děti na 8G, když tady všechny prazandy píší, jak je na pražských g ymplech obrovský převis.
Tady na okrese žádné přípravné kurzy nejsou, jen az pak jedna z cca 10 zakladek pořádá přípravný kurz pro 4G, kam chpdi děcka z ostatních škol. Právě proto, ze školy nechtějí, aby děti na malý gympl šly.
V tomhle byla skvělá naše učitelka, ze a dětmi vše probrala do poleleti. Od ni ze tří šly z 20 děti celkem 4. Což je 20 procent. Jedná teda šla na gympl, kde dělali druhé kolo přijímaček a je to v podstatě takova lepší zakladka.
|
| Stáňa * |
|
(22.1.2018 19:14:29)
To vysoké procento ale taky zároveň znamená, že stát cíleně buduje gymnázia v Praze, když tam může být 30 % na gymnáziích, což mi přijde oproti jiným částem republiky značně diskriminační.
A jak je možný, že přestože je ta kapacita tak relativně vysoká, se tam, alespoň mám ten dojem z diskuze tady, nedostanou děti, které mají samé jedničky.
To je v Praze 40 % dětí, které mají samé jedničky? Nebo jim učitelé schválně dávají samé jedničky už jen proto, že očekávají, že se budou hlásit na gympl, tak aby jim nesnížily šance známkami?
|
| Vítr z hor | 
|
(22.1.2018 19:51:06)
Hlavne je skolstvi uz dlouho rizeno politikou a ne odbornosti nebo zdravym rozumem. Treba ty gymply.
Nebo se furt mudruje, ze deti kopirujou socialni vrstvu rodicu. A ze je cosi nefer vuci komusi. Jenze uz se mlci o tom, ze socialne a kulturni reprodukci v podstate zadne skolstvi nedokaze zmenit. Takze se tem snazivym rodicum vice ci mene hazeji klacky pod nohy. Aby to bylo ferovejsi. Jenze rodice se nedaji a najdou jinou cestu. A snahou o ferovejsi svet se akorat jeste vic rozevrou nuzky mezi vrstvami.
Pritom by bylo efektivnejsi vrhnout sily na vzdelavani a informovanost rodicu. Proc je treba ferovejsi rict "zakazme ukoly" nez "hyml, tak s nima ty ukoly prece delejte", kdyz je davno zjisteno, ze psani ukolu (ehm, primereneho typu) ma pozitivni vliv na vzdelani deti? Samo, ze ten, kdo zustane v neutralnim pasmu (= nepise ukoly) na tom bude statisticky hur nez ti, co je delaji. Ale to je duvod, aby je delal a ne, aby je ti ostatni prestali delat.
(U nas v krajskem meste pracuje par neziskovek, ano, je to odporne slovo a navic urcite i nehorazny kseft pro ty, kteri studovali ty zbytecne humanitni VS - ktere delaji s detmi domaci ukoly a doucuji je, kdyz pochazeji z ruzne znevyhodneneho prostredi. Uci je, nehazeji klacky pod nohy ostatnim.)
|
|
|
| Federika | 
|
(22.1.2018 19:57:08)
Stáňo,
a proč by nemělo mít 40 procent dětí v pátý třídě samý jedničky? Pátá třída je přece pořád ještě tak snadná, že spousta dětí má s prstem v nose samý jedničky, ne?
|
| Monty | 
|
(22.1.2018 20:07:11)
Federiko,
otázka je, jestli je to dobře, že je tak lehká a že se od dětí chce tak málo.
Na druhé straně tam, kde se po nich chce víc a samý jedničky tam jsou ojedinělé, tam se zase ty děti na 8G nedostanou, chybí jim body za známky.
|
| Federika |
|
(22.1.2018 20:19:11)
Tak to asi na tom zas nejsou tak dobře. Chápu, že někdy můžou chybět, ale nejdůležitější je prostě dobře udělat ty testy. Rozčilovala jsem se, když děti z osmiletýho gymnázia dělaly přijímačky na šestiletý, na rozdíl od těch dětí ze základek, se samýma jedničkama měly trojky, takže nula bodů k přijímačkám, přesto při přijetí byly nakonec na prvních místech. prostě na tom byly celkově jinak.
Já nevím,jestli běžně v pátý třídě má půlka děti samý jedničky. Ale bejvá to hodně dětí, o žádný hluboký znalosti pořád nejde.
|
| Monty |
|
(22.1.2018 20:21:30)
Federiko,
ale to přece záleží na tom, jakou váhu jim dává ta škola.
Psala tu několikrát Lucka z Ostravy, jaké jsou tam kritéria pro přijetí na 8G.
Jasně, kde je za známky 10 bodů, tam o nic nejde, kde třetina, tam je to sakra znát.
A to teď jednotně musí být 60 % za CERMAT, dřív si to mohla každá škola nastavit libovolně a dávat za známky třeba polovinu bodů. Bylo tu o tom x diskuzí.
|
| Federika |
|
(22.1.2018 20:28:09)
Když třetina, je to znát. A považuju to za blbost.
Je mi jasný, že každá škola známkuje jinak, nakonec, vidím, viděla jsem to u svých dětí. Myslela jsem to tak že když má ta škola vyšší požadavky na děti, měly by ty děti zase líp zvládat ty testy.
Ale pobavil mě před pár lety jeden soukromej gympl kterej měl celkově za celý přijímačky snad 400 bodů, přičemž za samý jedničky dostalo dítě 100 bodů, za jednu dvojku už nic. Debilni Můj línej nejstarší syn,kterej se na ty jejichž didaktický přijímačky nepřipravoval vůbec, měl hned na začátku sto bodů,aniž by hnul prstem, zatímco jeho mnohem snaživější kamarád nemohl ten rozdíl nikdy dohonit, jen proto, že měl jednu dvojku. Ze zpěvu, myslím.
|
|
| Klauri |
|
(23.1.2018 9:27:24)
Monty ještě lepší kriterium u nás v Ostravě.
Byl-li žák ve sledovaném období, tj. v prvním pololetí páté třídy hodnocen stupněm dobrý, dostatečný či
nedostatečný, bude žákovi odečteno od celkového počtu bodů – 60 bodů.
Do vlastního bodového hodnocení se nezapočítává známka z chování. Žákovi se sníženým stupněm
z chování ve sledovaném období, tj. v prvním pololetí páté třídy, bude odečteno od celkového počtu bodů
– 20 bodů.
Maximálně lze dle vyhlášených kritérií získat 75 bodů
To znamená s trojkou z čehokoliv se ani nehlásit.
|
| Federika |
|
(23.1.2018 9:44:15)
Lucko,
myslíš s trojkou se hlásit na víceleté gymnázium? Po pátý třídě?
To mi přijde úplně v pořádku. Tenhle typ gymnázií by měl bejt školou pro nadané děti, pro ty, kterým nestačí laťka na ZŠ. Proto víceletá gymnázia vůbec vznikla.
Že to někdy ujede a přietí na vysvědčení z něčeho dvojka, chápu. Ale trojka už fakt ne. Takže tohle kritérium mi přijde úplně v pohodě.
|
| Klauri |
|
(23.1.2018 9:49:37)
Federiko páťák může mít trojku z tělocviku nebo VV. Občas se to stane.
|
|
| Monty |
|
(23.1.2018 9:52:19)
Federiko,
jenže co je na jedné škole za dvojku, na druhé je za trojku.
Proto je celé hodnocení známek nesmysl.
|
| Federika |
|
(23.1.2018 9:56:20)
Ne, v tomhle případě nesouhlasím. Trojka je prostě trojka, i kdyby to jinde byla dvojka, znamená to, že tam má dítě nějaký problém, nejde to snadno nejde to samo, nepřevyšuje ve svých schopnostech a znalostech průměr třídy, není nutné,aby lezl na víceletý gymnázium, kde často padají známky o tři stupně dolů.
Čtyřletý gymnázium je něco jinýho, ale po pátý třídě bych tam dítě s trojkou neposílala.
A dítě,který má v pátý samý jedničky a trojku z těláku, to bude spíš naprostá výjimka.
|
| Monty |
|
(23.1.2018 10:02:34)
Federiko,
ale klidně může převyšovat. Ony se přijímačky dělají jen matika a čeština. Nepřijde mu až tak strašně nepravděpodobná kombinace nadaného matematika, který je tupý na češtinu. Děti nebývají vždy nadané rovnoměrně.
|
|
| Federika |
|
(23.1.2018 10:16:08)
Nebejvají, samozřejmě.
Ale na gymnázium, víceletý, patří dítě , kterýmu nestačí laťka na základce, kterýmu prospěje mít tu laťku daleko výš, který se nudí, potřebuje vyšší konkurenci,jde mu všechno snadno, samo, ve všech předmětech. Proč tam strkat dítě, který má trojku z češtiny?
Mě čeká rozhodnutí ještě u jednoho dítěte, zatím vůbec netuším. Ale u kluků jsem se vždycky ptala třídní:
-Myslíte, že převyšuje většinu třídy ve schopnostech, znalostech?
-Myslíte, že mu vyšší požadavky prospějou?
-Myslíte, že zvládne větší psychický nápor?
-Patří k nejbystřejším dětem ve třídě, je dostatečně rychlej, docvakává mu to všechno samo?
Kluci měli celej první stupeň celkem bez hnutí prstem samý jedničky. Ale dobře, to nebylo hlavní kritérium. Pokud bych neměla kladně zodpovězený ty otázky nahoře, necpala bych je na gympl.
No a možná naopak, připouštím. pokud by ti třídní řekl, že ta trojka prostě přiletěla, jinak jde o nadaný dítě, kterýmu jde všechno samo, vyniká nad ostatníma a laťka vzdělávání na druhým stupni by mu nestačila, pak bych teda eventuelně hledala ten gympl, kde ta trojka nevadí.
|
| Monty |
|
(23.1.2018 10:25:34)
Federiko,
no, jenže ono se někdy nudí právě proto, že ho to ve škole nebaví. A když prakticky neví, co se kolem něj děje, není až tak těžký mít trojku. Syn měl v pátý třídě třeba málem i čtyřku (z vlastivědy), protože ho to nudilo k uzoufání, na rodičáku jsem pořád poslouchala, jak si buď maluje nebo kouká z okna, případně chce o něčem diskutovat. Pochybuji, že nějak extra registroval, co se probírá.
S nástupem na druhej stupeň to bylo naprosto jiný dítě, protože se konečně začali učit něco, co mu přišlo zajímavý.
U něj je to teda jedno, ale když si představím, že by šlo o dítě, který je na základce bez druhýho stupně nebo s druhým stupněm na houby, tak nevím, proč by ho to mělo diskriminovat.
|
| Federika |
|
(23.1.2018 10:30:28)
Monty, jo.
Každopádně, některý předměty nudí i na gymplu, přesto je ten žák musí nějak dávat.
Ti učitelé by mohli ale vědět, jak na tom to daný dítě je, ve výsledku jde spíš o ty schopnosti než znalosti. A i když se to dítě příšerně nudí, mělo by bejt schopný v tý pátý třídě to dát i bez úsilí aspoň na tu dvojku.Prostě vědět, že se na to musíma spoň kouknout, i když mě to nebaví.
|
| Alena |
|
(23.1.2018 10:42:09)
"A i když se to dítě příšerně nudí, mělo by bejt schopný v tý pátý třídě to dát i bez úsilí aspoň na tu dvojku.Prostě vědět, že se na to musíma spoň kouknout, i když mě to nebaví."
to ale predpoklada nejaky vnejsi tlak nebo pomoc, pokud to dite nebavi. Treba tlak rodicovsky. Pokud dite nikoho takoveho se zajmem nema, neuspeje, byt by bylo hodne nadane.
|
| Monty |
|
(23.1.2018 10:47:20)
Aleno,
asi tak. My jsme se na to vybodli, jinej by tlačil. A opravdu si nemyslím, že by měly být nějak vypovídající známky z prvního stupně, na prvním stupni ty děti obvykle ještě nejsou dost zralý na to, aby některý věci samy pobraly (jako třeba to, že mají jedničky význam pro přijímačky na 8G), pořád jsou to děti, i když už to nejsou batolata. 
|
| Federika |
|
(23.1.2018 10:49:03)
No jasně, Monty.
Proto ať tam tyhle děti raději zůstanou, dozrajou a můžou se kamkoli hlásit po devátý třídě.
|
| Alena |
|
(23.1.2018 11:09:11)
Dozrajou nebo se otravej uplne a skonci daleko pod svými schopnostmi. České školství vázne moc o talenty nepecuje, to dělají rodiče, že hledají a starají se. Copak tys dala deti na nejbližší zakladku a bylo to to jedno?
|
| Federika |
|
(23.1.2018 11:15:02)
Ne.
Ale myslím,že pro rodiče musí bejt strašnej opruz, když jde na víceletej gympl dítě nezralý, bez vnitřní motivace, psychicky neodolný, pomalý atd...
Při představě, že bych měla nějakým způsobem pomáhat se školou tomu mýmu mladšímu synovi, mě jímá hrůza. Neměla bych na to čas, energii, chuť.
A to si myslím,že v tomhle směru dělám pro svý děti dost.
|
|
| . . |
|
(23.1.2018 12:02:40)
Přesně tak, začíná to výběrem základky, na které se dítě nebude nudit. Pokud z hlediska lokality nelze, tak vyjednat IVP na místní základce. Ne každý talent "přežije" několikaletou nudu a/nebo snahu zapadnout do systému.
|
|
|
|
| Federika |
|
(23.1.2018 11:17:21)
Zefýr,
souhlas.
Já mám jednu nezralou doma, třeťačku Zatím ji baví natáčet musically videa a chce bejt dortovnice nebo kadeřnice
Uvidíme, co pátá třída.
|
|
| Monty |
|
(23.1.2018 11:18:00)
zefýr,
to je právě omyl, že to bude vědět jen tak mimochodem. Ono je to sice lehký, ale mimochodem k tomu fakt nepřijdeš, pokud ASPOŇ nedáváš v hodině pozor. "Mimochodem" stačí tak do třetí třídy, pak už ne. Třeba vyjmenovaný slova dáš buď tak, že se je naučíš nebo tak, že hodně čteš a máš ty tvary zafixované. Když se je nenaučíš a nečteš a nedáváš ani ve škole pozor, tak k nim "mimochodem" nemáš jak přijít.
|
| Monty |
|
(23.1.2018 11:45:40)
zefýr,
proč? V té páté třídě měli, pokud se dobře pamatuju taky věci, ke kterým "mimochodem" nepřijdeš. Hlavní města, povodí, rozvodí, pohoří, nějaký základy dějepisu; není to nijak extra náročný, ale zase, pokud ASPOŇ nedáváš pozor, tak nevím, jakým "mimochodem" by k tomu dítě asi tak dospělo.
|
| Monty |
|
(23.1.2018 11:52:30)
zefýr,
tomu moc nerozumím, když to dítě nezajímá, tak se tomu nevěnuje ani ve škole, ani mimo ni. Takže jakou mimoškolní aktivitu máš na mysli?
|
| Monty |
|
(23.1.2018 14:16:41)
zefýr,
no a co je na tom tak divného, když to dítě vůbec nezajímá?
Co berou ti napsala LoraX. Fakt myslíš, že se k tomu dá přijít, aniž bys o to měla zájem? Nebo tedy dávala aspoň ve škole pozor?
|
| Monty |
|
(23.1.2018 14:22:50)
zefýr,
no, já ale psala o pátý. Ostatně do třetí třídy měl i syn s naprostým nezájmem o cokoli samý jedničky a ve čtvrtý snad dvě dvojky.
|
| Monty |
|
(23.1.2018 14:36:26)
zefýr,
to jako, že geniální děti na gympl nepatří?
Já ti nevím, kdybych měla i stejně vyhraněný dítě a chodilo do školy, kde není druhý stupeň nebo je fakt nějak výrazně špatný (což by se dalo asi vysledovat podle toho, že by ze školy hromadně odcházely děti jinam), tak by mi nepřišlo nijak divné dát ho na 8G, kdyby nebyla jiná varianta jen proto, že ho nezajímají humanitní předměty a informace o nich okamžitě zapomene.
|
|
| Monty |
|
(23.1.2018 14:46:05)
zefýr,
o tom je půlka téhle debaty.
Pokud by se nepřihlíželo ke známkám ze školy, tak celkem snadno.
|
| Monty |
|
(23.1.2018 14:59:13)
zefýr,
přijímačky se dělají z matiky a z češtiny, ne z vlastivědy.
A dá se na ně naučit, pokud na to dítě má hlavu a někdo ho u toho podrží, pokud není samo motivované.
|
| Lassiesevrací |
|
(23.1.2018 15:09:52)
Můj syn mi někdy připadá, že vůbec neví, co se kolem něj děje. Vypne a nasává tak maximálně vědomosti o bezobratlých, dinosaurech, stromech nebo rostlinách. I ta vlastivěda ho baví, dobře se orientuje v mapách... Jestli mu půjde dějepis, to netuším. Záleží, jestli ho to bude bavit
Dcera se naučí asi cokoliv. Má takovou vnitřní disciplínu. Ale žádný vyhraněný zájem. Ví ze všeho něco. Ale nic do hloubky.
|
|
| . . |
|
(23.1.2018 15:13:47)
Zefýr a Monty, vy prostě píšete každá o úplně jiném typu dítěte.
Jedno je přirozeně zvídavé, aktivní, se širokým záběrem, shledává cosi zajímavého na nových vědomostech a dovednostech jako takových (tj. stačí, že to je nové, jaksi "objevené"),
druhé je úzce specializované od školky, a co je mimo neshledává zajímavým, považuje to za ztrátu času, který věnuje raději své specializaci.
|
| Monty |
|
(23.1.2018 15:29:10)
"I úzce zaměřené dítě snad trochu vnímá svět a drobné souvislosti.
Možná to vidím špatně, já jen vycházím z toho o čem se s dětmi mluví, mluvilo.
Zůstat nepoliben všeobecným rozhledem je skoro snad sabotáž."
Zefýr,
no, opravdu je vidět, že s tím nemáš zkušenost. 
Od školky dokázalo dítě utnout jakýkoli hovor slovy "promiň, mami (tati, babi, dědo), ale mě to vůbec nezajímá". A vypnulo hlavu, pokud dotyčný náhodou pokračoval. Prostě tam nenosí nic, co nepotřebuje a to, co potřebuje jen krátkodobě tam nosí jen tak dlouho, jak je to potřeba.
|
|
|
|
| Monty |
|
(23.1.2018 15:18:18)
zefýr,
ty furt nechápeš, že jsou děti, který si informace prostě vybírají a ty nedůležitý vytěsní.
Nemáš s tím zkušenost a soudíš podle dcery, kterou zajímá tak nějak všechno, jenže to prostě není jediný možný model. Já mám třeba známé, kteří mají dítě fakt mimořádně nadané na matematiku, ale ve slohu nevypotí jinou větu než holou. A můj syn dokáže okamžitě po odevzdání písemky zapomenout cokoli, co je mimo okruh jeho zájmu, takže neví, jaký je třeba hlavní město Slovenska nebo kde pramení jaká řeka. Naučí se to jen na tu písemku a dál to v hlavě nenosí, protože nemá jedinej důvod to tam nosit "napořád". Takže nemá jistě mnoho znalostí, který mohou mít děti s všeobecným přehledem, ale zas v tom, co ho zajímá, má ty znalosti úplně někde jinde.
|
| Monty |
|
(23.1.2018 15:30:55)
"A proč musí vypouštět poznatky z hlavy, když tam má prázdno + pár věcí o něčem čím žije:)"
zefýr,
tak jestli pokládáš přírodní vědy za "pár věcí", tak to potom jo.
|
| Monty |
|
(23.1.2018 15:37:24)
zefýr,
ale to je přece jedno, o jaké třídě, a taky je jedno, jak to nazveš.
Zrovna u "geniálních" lidí - tedy u těch, co jsou tak obecně braný - je spíš běžný, že jsou vyhranění, než aby se zajímali úplně o všechno, co se kolem nich šustne.
Nadanej, geniální... to je přece fuk. Zkrátka to s sebou občas/často přináší nějaká specifika v chování a myšlení.
|
| Monty |
|
(23.1.2018 15:44:00)
zefýr,
to fakt nemá cenu.
Berou se tam hlavní města, řeky, pohoří, berou se tam různí panovníci, jak šli za sebou, co vykonali, v jaký bitvě umřeli atd. atd.
Ne, není to nic, co "přirozeně nasaješ", jsou to věci, který neví spousta dospělých, přestože není TĚŽKÝ se to naučit. Jsou to věci, o který se buď musíš zajímat mimo školu nebo musíš dávat ve škole pozor a pamatovat si to.
|
|
| X__X |
|
(23.1.2018 15:58:36)
tak jako ono už je to pár let, co moje holka dělala přijímačky na 8G, ale tehdy přesně tyhle věci byly součástí přijímaček, u některých gymplů. prostě otázky na všeobecný přehled uchazečů
|
|
|
|
| Alena |
|
(23.1.2018 16:10:03)
"V páté třídě mít čtverku z vlastivědy je strašně těžký. Protože se tam nebere nic mimořádného." ale nesmysl. Vzdyt je uplne jedno jestli si v prvni tride nebo ve ctvrtaku, vzdycky je to souhra ucitelky (ktera muze bejt uplne prastena) a zajmu zaka (ktereho to nebavi a kterej ji muze bojkotovat).
Mimochodem prosim te, koukala ses do tech ucebnic vlastivedy nekdy? Nebere se sice pry nic mimoradneho, ale i deti ktere jsou ve vseobecnem prehledu zdatne, by mozna bez pripravy mely problem s otazkami (vybiram namatkou):
Kdo napsal petidilny Slovnik českoněmecký? Co se vyrabi v Hradci Kralove? Klik států se učastnilo prvni svetove valky? Kolik let uplynulo od vydani zakona o povinne skolni dochazce? (to je 4.trida)jak se jmenuje rostlina na ktere rostou brambory?
|
|
|
|
| . . |
|
(23.1.2018 15:52:32)
Monty, pro mimořádně nadané lidi "je spíš běžný, že jsou vyhranění, než aby se zajímali úplně o všechno, co se kolem nich šustne. "
Možná u dospělých, kteří se tím svým oborem již zabývají profesně, to tak vypadá, ale i ti mají často překvapivé zájmy (a v nich značné znalosti a dovednosti).
Ale naopak u většiny batolat se nadání pozná právě podle toho, že jsou všeobecně zvídavé. Ne všechna, některé od začátku tíhne k vláčkům nebo zvířátkům atd., ale pokud píšeš "běžně", tak to musím odporovat. Běžný je opak - všechno kolem bystře sleduje, zkoumá...
|
| Monty |
|
(23.1.2018 15:57:15)
Slupko,
kde se tu zas berou batolata, vždyť se bavíme o dětech na konci prvního stupně!
|
| Monty |
|
(23.1.2018 16:04:36)
zefýr,
to fakt nemá smysl.
Asi mám tedy doma tvora z nějaké jiné planety, když mě tu tak urputně přesvědčujete, že to není možný. Anebo ho v kolíbce vyměnily jeskyňky.
|
| . . |
|
(23.1.2018 16:10:50)
Monty, ale my se nebavíme tu o tom, co je či není možné (natož o tom, jakého máš doma tvora, o tom píšeš jenom ty),
ale co je
BĚŽNÉ
jak jsi sama předeslala.
|
|
| Lída+2 | 
|
(24.1.2018 10:22:39)
Monty, přesně toto co píše Zefýr mi říkala úča když syn byl v první třídě, že normální zvídavé dítě to do sebe nasaje už během školky, pokud se s tím setká....a většinou se učit nemusí. A potvrzuji, že i moje mín šikovné DYS dítě se učit začalo až na 8G. A škola ty vědomosti na prvním stupni má za úkol utřídit, pokud něco náhodou neví, tak naučit.
A staršímu první stupeň nedal nic....jenže my to nevěděli co umí, syn měl vadu řeči, rozmluvil se půl roku před školou....
A takových dětí co toho umí spoustu mají kluci kolem sebe hodně. A mladší sklouznul k průměru třídy, ale vůbec nám to nevadí.
|
|
|
|
| . . |
|
(23.1.2018 16:07:54)
Monty, tak ona ta všestranná zvídavost ty děti úderem desátého roku neopustí, že
jeden článek o tom, co je "běžné", respektive typické:
Typické charakteristiky nadaných dětí
Většina rozumově nadaných dětí projevuje již od nejútlejšího věku atypickou schopnost poznávání (paměť, myšlení, pozornost atd.). Pokud jsou tyto charakteristiky podněcovány a rozvíjeny, býváme svědky velmi zajímavého, neobyčejně rychlého vývoje poznávacích schopností. Pokud je tento přirozený vývoj tlumen a nerozvíjen, může se stát, že nadprůměrné schopnosti paradoxně vytvoří negativní sílu, která brzy začne působit proti jakémukoli učení a vzdělávání.
Před tím, než uvedeme základní kognitivní (poznávací) charakteristiky nadaných dětí, chceme předeslat, že:
Ne všechny nadané děti projevují dané kognitivní charakteristiky.
Každá z charakteristik má poměrně velké rozpětí.
Tyto charakteristiky vnímáme jako vývojové, tzn. u některých nadaných dětí se mohou projevit v raných vývojových etapách, u jiných až v pozdějších stádiích.
Dané charakteristiky je možné pozorovat jen v situacích, kdy je dítě zapojeno do činnosti, která ho baví a kdy může dokonale prokázat své schopnosti.
Mezi typické poznávací charakteristiky patří:
1. Schopnost pracovat s abstraktními symboly - jde o schopnost manipulovat se slovními a matematickými symboly, a to mnohem dříve než u dětí stejného věku (normálně kolem 12-14 let). S tím souvisí:
Schopnost vidět a chápat zákonitosti.
Dobrý vhled do vztahu příčina - důsledek.
Schopnost porozumění složitému materiálu prostřednictvím analytického zdůvodňování.
Schopnost zobecňování, používání metafor.
2. Motivace - nadané dítě často nepotřebuje výrazně motivovat známkami nebo pochvalami. Rádo se učí, velké potěšení (odměnu) mu přináší právě rozumová činnost (pokud je mu dopřána).
3. Schopnost dlouhodobé koncentrace pozornosti - nadané dítě bývá schopno prokázat vysokou míru dlouhodobé koncentrace pozornosti, zaměřit se na problém po velmi dlouhou dobu, téměř jako dospělý.
4. Dobrá paměť - mnohé nadané děti prokazují od útlého věku velkou schopnost zapamatovat si informace a data, kterým byly vystaveny jen jednou. Jde zejména o paměť logickou - zrakovou i sluchovou. S tím souvisí:
Schopnost vybavovat si rychle naučená (slyšená, viděná, přečtená) fakta.
Znalost velkého množství informací z různých oblastí.
Velká zásoba informací o určitých specifických tématech.
Pozornost k detailům.
Nepotřebují tolik opakování učiva jako ostatní dětí.
5. Bohatá slovní zásoba, gramatická správnost, časné čtenářství - řada nadprůměrně nadaných dětí se naučí číst do 4 roků a při vstupu do školy čte již zcela plynně jako dospělý. Slovní zásoba těchto dětí je velice bohatá, často navíc vytvářejí logicky správné, ale komplikované větné konstrukce.
6. Zvídavost - potřeba porozumět tomu, jak věci fungují, jak pracují. Neustálé dotazování, potřeba objasňování, kterou je nutno nejen tolerovat, ale i reagovat na ni. Otázky typu - Jak vznikl svět?, Proč lidé myslí?, Proč umírají? ... ukazují také na pokročilou úroveň myšlení.
7. Preference samostatné práce
Výrazná schopnost pracovat samostatně a spoléhat se na vlastní způsob řešení problémů. Jde o schopnost vytvářet vlastní myšlenková schémata a řešit předložené problémy. Nejde o antisociální způsob chování, jak bývá tato schopnost často chybně hodnocena.
8. Schopnost vytvářet originální myšlenky, flexibilita
Jejich myšlení je obvykle přesné, organizované, ale ne rigidní. Vynikají ve schopnosti vnímat a přejímat alternativní způsoby řešení a ihned je uplatnit v nových situacích. U některých dětí se tato schopnost projevuje jen v určité oblasti (třeba slovní, nebo matematické), u jiných ji můžeme pozorovat v řadě oblastí.
9. Hluboké zájmy nebo mnoho zájmů
V oblasti (oblastech), která je zajímají, jsou schopny shromáždit množství velmi detailních poznatků. Chtějí prostě o tom vědět vše, co se dá.
10. Výrazný smysl pro humor
Jsou schopny slučovat klíčové myšlenky nebo problémy humorným způsobem. Vidí vše neobvyklé a vytvářejí nová spojení.
EDIT: http://www.nadanedeti.cz/pro-odborniky-typicke-charakteristiky
|
|
| Konzerva | 
|
(23.1.2018 16:11:13)
Monty, já chápu, že tvoje dítě a i další děti jsou třeba od dětství úzce specializované.
Jenže gymnázium poskytuje všeobecné vzdělání, jako zš, takže takové dítě musí pochopit, že pokud chce jít touto specializací až na vš, tak nejdřív musí absolvovat gymp. Nemusí tam mít vyznamenání, ale musí prolézt.
A myslím, že v podstatě je to tak i správně. Protože i když ostatními předměty proleze a většinu zapomene, tak zbytečné to není.
Jednak si něco přeci jen zapamatuje, byť mlhavě. Nebude umět vyjmenovat naše panovníky, ale bude vědět, že byla nějaká Velká Morava, Přemyslovci, husiti atd.
A taky si osvojí to, že se prostě musí podřídit nějakému systému, režimu, zvládat i věci, které ho nezajímají, nebaví. Protože tak to prostě v životě a v práci chodí. A i když bude nositel NObelovy ceny za broukologii nebo třeba vzájemné mimosmyslové vnínámí atomů s přihlédnutím k Litoměřicku, tak bude muset řešit i otravné a nezáživné věci jako shánět peníze, vyplňovat výkazy, konverzovat s manželkou sponzora apod. 
|
| Monty |
|
(23.1.2018 16:15:21)
Konzervo,
a on tu snad někdo zpochybnil, že musí prolézt? Jedno jakým typem školy?
|
| Konzerva |
|
(24.1.2018 9:26:58)
Monty, já to brala jako diskuzi o tom, zda dítě, které je úzce specializované, má na to, aby prošlo střední školou. Tak já píšu, že musí pochopit, že bez toho nebude mít možnost si dál rozvíjet to, co ho baví. Pokud to nepochopí, tak už to je fakt hodně mimoň, ale co s tím, nevím. Je škoda takový talent a zájem nevyužít, ale myslím, že naše školství moc takových možností nedává.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| . . |
|
(23.1.2018 15:06:19)
Monty, jak víme, vyskytují se v čj různé Kašperské Hory, Jidáš Iškariotský apod., takže ten všeobecný přehled se vyskytuje i tam. Naučit se samozřejmě dá, pokud dítě chce a rodič ho podpoří.
|
|
|
|
|
| . . |
|
(23.1.2018 14:53:27)
Ano, Mensa gympl je řešení pro nadané děti, které z jakýchkoli důvodů nejsou schopny projít přes klasické PZ (pokud je pro ně dopravně dostupný).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| X__X |
|
(23.1.2018 11:53:23)
no, ovšem na gymplu taky dítě musí dávat pozor, nebo se doma učit nebo dokonce oboje. a to i v předmětech, ve kterých nevyniká a které ho nebaví. pokud dítě není ochotno se učit, tak podle mne vcelku není důvod ho dávat na gympl, protože ten se studijní dráhou svých žáků počítá
|
| Monty |
|
(23.1.2018 11:55:30)
X_X,
tak já ale píšu o situaci, kdy dítě nebaví první stupeň, že. Na gympl se chodí až na druhém nebo po druhém.
|
| X__X |
|
(23.1.2018 12:30:05)
no, ale já myslím, že je jedno, z jakého ročníku dítě na gympl jde. na prvním stupni toho učení není zas až tak tolik, aby je bystré děti nedokázaly pochytit, případně pokud je to ve škole nebaví, tak mu doma rodiče mohou najít zábavnější formu, která ho třeba zaujme a nosit trojky za neznalost toho, co ostatní pochytí při vyučování, je zbytečné. na druhém stupni už by měla navíc fungovat i motivace, vědomí toho, že vím co chci a když zcela kašlu na nezáživné předměty, tak holt budu mít omezený výběr škol, kam se dostanu.
|
|
|
|
|
podívej se v češtině třeba na http://www.nadanedeti.cz/pro-ucitele-typologie-deti
Dokonce mám dojem že ten nejstarší už ty čárky vůbec nějak neřeší, nevim.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)