| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Diskuze : Ostatní : Náboženství

  (?)
 Názory 110 z 26394  [Dalších 26384 >>]
Zdeněk Staněk 155990
15.4.2018 16:23:24
Nauku o trojici odmítám chápat. Je to nesprávná a navíc záměrně nelogická nauka.
V Evangeliu podle Marka se každý může přesvědčit, jak Ježíš Kristus veřejně potvrdil v rozhovoru se zákoníkem, že Bůh je jeden a není jiného kromě něho. Stalo se to, když Ježíš odpovídal na otázku, které přikázaní je největší ze všech (Mar 12:28-34).

Bez ohledu na to, jak obratně manipulují s Písmy zastánci trojičního učení, pro mne platí jen to, co učil můj jediný Pán a Velekněz, Boží Syn, Ježíš Kristus.
Ropucha + 2 ropušata 120300
30.3.2018 15:47:55
~R^
sovice 18997
30.3.2018 15:41:06
Bylo už kolem poledne; tu nastala tma po celé zemi až do tří hodin, protože se zatmělo slunce. Chrámová opona se roztrhla v půli. A Ježíš zvolal mocným hlasem: "Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha." Po těch slovech skonal. Když setník viděl, co se stalo, velebil Boha a řekl: "Tento člověk byl vskutku spravedlivý."

Lukáš 23, 44-47
Vážný 27744
1.1.2018 5:12:23
Taky nedokážu říci celistvou odpověď, první co mne napadlo, je citace z 10. kapitoly listu Římanům (římským křesťanům) z Bible.

Autorem je apoštol Pavel (Saul), velmi zvláštní osobnost: Narodil se sice v diaspoře (mimo Izrael) v Tarsu, díky čemuž byl dokonce římský občan. Nicméně byl nábožensky horlivý a řadil se k farizejskému směru tehdejšího judaismu. Studoval židovské Písmo "u nohou Gamaliele", jednoho z velkých rabínů té doby. Nicméně oproti němu se z Pavla stal vražedný horlivec pro zákon, který usiloval o stíhání křeťanského odpadnutí od židovské víry. Pavla zastavilo až osobní zjevení Ježíše Krista, po kterém se obrátil a přijal křest. Přitom byl povolán kázat křesťanství pohanům, věc pro Žida neslýchaná. Léta pak žil mimo vlastní Izrael a postupně vstupoval po řadu let do svého úkolu. V 10. a 11. kapitole Římanům pak otvírá svůj pohled na otázku Izraele.

Bible, Římanům 10. kapitola podle B21

10. kapitola:

1 Bratři, toužím celým srdcem a modlím se k Bohu za spásu Izraele. 2 Mohu dosvědčit, jak horlí pro Boha, jenže v nevědomosti. 3 Jelikož neznají Boží spravedlnost, snaží se udržet svou vlastní spravedlnost, místo aby se poddali té Boží. 4 Kristus je totiž završením Zákona, aby byl ospravedlněn každý, kdo věří. 5 O spravedlnosti ze Zákona píše Mojžíš takto: „Člověk, který ty věci plní, z nich bude žít.“ 6 Spravedlnost z víry však mluví takto: „Neříkej si v srdci: Kdo vystoupí do nebe?“ (totiž přivést Krista dolů) 7 ani: „Kdo sestoupí do propasti?“ (totiž vyvést Krista z mrtvých). 8 Co tedy říká? „Slovo je ti velmi blízko; je ve tvých ústech a ve tvém srdci“ (totiž to slovo víry, které kážeme). 9 Vyznáš-li svými ústy, že Ježíš je Pán, a uvěříš-li v srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. 10 Víra v srdci vede ke spravedlnosti, vyznání ústy pak vede ke spáse. 11 Vždyť Písmo říká: „Kdokoli v něj věří, se jistě nezklame.“ 12 Mezi Židem a Řekem tedy není rozdíl: všichni mají téhož Pána, štědrého ke všem, kdo ho vzývají. 13 Vždyť „Každý, kdo vzývá Hospodinovo jméno, bude zachráněn.“

...

18 Ptám se ale: Copak neslyšeli? Právě naopak: „Po celé zemi se jejich hlas šíří, v nejzazších končinách jejich slova zní.“

19 Ptám se tedy: Copak Izrael nerozuměl? Už Mojžíš kdysi řekl: „Kvůli těm, kdo nejsou národ, vzbudím ve vás žárlivost, kvůli nevědomému národu vás popudím k hněvu.“ 20 Izaiáš to říká ještě odvážněji: „Dal jsem se najít těm, kdo mě nehledali, ukázal jsem se těm, kdo o mě nestáli.“ 21 O Izraeli však říká: „Po celý den jsem vztahoval ruce k lidu nevěřícímu a vzpurnému.“

11.kapitola:

1 Ptám se tedy: Zavrhl Bůh svůj lid? V žádném případě! Vždyť i já jsem Izraelita, ze semene Abrahamova, z pokolení Benjamínova. 2 Bůh nezavrhl svůj lid, který odedávna znal. Znáte přece vyprávění Písma o tom, jak si Eliáš Bohu stěžoval na Izrael: 3 „Pane, tvé proroky pobili a tvé oltáře rozbořili; zůstal jsem jen já, a i mně usilují o život!“ 4 Jak mu tehdy Bůh odpověděl? „Ponechal jsem si sedm tisíc mužů, kteří neklekali před Baalem. 5 Stejně tak i nyní zůstala hrstka vyvolených milostí. 6 Je to díky milosti, ne díky skutkům – jinak by milost už nebyla milost.

...

11 Ptám se tedy: Klopýtli snad Židé tak, aby nevstali? V žádném případě! Vždyť jejich selháním dospěla spása k pohanům, aby to v nich vzbudilo žárlivost. 12 Když tedy jejich selhání obohatilo svět a jejich umenšení obohatilo pohany, co teprve jejich naplnění! 13 Teď mluvím k vám pohanům. Sám jsem přece apoštol pohanů a jsem na svou službu náležitě hrdý. 14 Kéž bych ale skrze ni mohl vzbudit žárlivost svých příbuzných a některé z nich přivést ke spáse! 15 Když totiž jejich odmítnutí znamená smíření světa, co jiného může znamenat jejich přijetí nežli život z mrtvých?

16 Jsou-li svaté prvotiny, je svaté i těsto. Je-li svatý kořen, jsou svaté i větve. 17 Ano, některé větve byly vylomeny a ty, planá oliva, jsi byl naroubován mezi ně. Čerpáš z vydatného kořene téže olivy, 18 a tak se nad ty větve nepovyšuj. Chceš-li se povyšovat, věz, že ty neneseš kořen, ale kořen tebe.



Když to čtete, tak hlavní problémy byly dva: Jeden ten, že šlo o Mojžíšův zákon. Mojžíš zapsal v rámci prvních pěti knih Mojžíšových zákon pro Boží vyvolený národ. A farizeové té doby věřili, že v plnění zákona je spravedlnost. (Vedle farizeů byli druhým významným hnutím té doby Sádokovci - kněžský směr - Saduceové, kteří se soustředili na chrámový provoz a tak trochu byznys. Etické otázky spojené s židovstvím i s otázkami věčnosti jim byly cizí. Navíc měli tendenci k pořečťování se.)

Kristus jim ten Zákon naboural nadvakrát. Nejprve tvrdí, že ho nepřišel změnit, ale naplnit, a následně ho dost výrazně reinterpretuje. (Bylo vám řečeno - např. nezabiješ - ale já vám pravím - i nenávist je stejně vážný hřích apod.) Přitom navíc neakceptuje farizejské rabínské výklady k zákonu a opravuje je. (To byl Talmud tvořený od časů zajetí v Babylónu - z jejich hlediska značně drzé - nicméně sotva bude Mesiáš poslušný pejsek jejich učení.) Modelově, že je třeba víc hledět na smysl náboženského příkazu, než na jeho literní definici: Třeba jste zaslíbili peníze Bohu, ale máte chudé rodiče - je správnější nedodržet slib Bohu. Apod. Celé desatero Ježíš shrnul do dvou bodů: Milovat Boha z celého srdce, duše, síly. A milovat bližního, jako sebe sama.

Velké spory jsou o Sobotu. Kristus celou dobu naznačuje, že sobotní odpočinek (svatý odpočinek) byl dán pro lidi, pro posílení jejich vztahu k Bohu a pro dobré skutky a ne jako absolutní zákon. A tak uzdravuje v Sobotu, což farizeové považují za práci a shromáždění kolem toho za narušování soboty. A tak ho odmítnou, ač přišel s mnohými zázraky o nichž tvrdili sami farizeové, že budou identifikovat zaslíbeného Mesiáše.

Ten druhý problém nastal hlavně později za apoštola Pavla, ale byl předkreslen už Ježíšem: Mojžíšův zákon není nástroj spásy, byl to "provozní řád" Izraele a něco, na čemž se lidi měli naučit, že jim ani mnohá jednoduchá etika nejde. A že cesta k Bohu není v plnění zákona, ale ve víře v Ježíše, Mesiáše, která umožní lidem být přáteli s Bohem a naopak. Ježíš neustále opakuje "věřte ve mne"... Smysl to dostalo po smrti na kříži, kdy Ježíš vlastně naplnil zcela roli zástupné oběti za hřích, kterou Izraelci obětovali jako jednotlivci i jako národ.

Jenže řekněte někomu, že není spravedlivý tím, že plní celý život s velkou námahou a), b), c)... zz), ale prostě tím, že věří v Mesiáše. Úděsné, že . Všechno co jste do té doby odmakali je zdánlivě na nic. Ale to je obsah křesťanské zvěsti. Že Zákon je sice dobrý a svatý, ale my jsme přijatelní pro Boha nikoli pro naše skutky (vždy nutně nedostatečné), ale pro zástupnou smiřující oběť Ježíše.

Jen na okraj: Pavel zmiňuje ve 12. kapitole ještě spojení židovství a křesťanství - vztak olivy a původně planých ratolestí. Čili že oliva židovství nese křesťanství. A jeho víru v to, že se jednou obrátí celý Izrael. Tehdy v prvním století uvěřili jen někteří Židé (všichni apoštolové i první křesťané byli Židé) a stali se křesťanskou skupinou v židovství, která pak rozšířila křesťanství od Jeruzaléma přes Malou Asii a Řecko do Říma a dále. Ale jednou to podle Pavla bude jinak. (Na to čekáme i my.)

Pavla to celé pak vlastně stálo život, protože ho pro rušení Zákona nechali Židé při jedné z jeho cest do Jeruzaléma zatknout a snažili se, aby ho Římani popravili. Těm se do toho moc nechtělo a přehazovali si jeho případ jako horký brambor, ale taky ho nepropustili. A nakonec ho ty tahanice přiměli se odvolat k císaři, takže ho poslali do Říma, kde na něj žalovali a nakonec byl odsouzen k smrti.


Filip T. 134358
29.12.2017 9:57:17
Přesnější by bylo ptát se, proč Židé (šířeji) nepřijali koncept univerzálního Spasitele, kterej se rozvinul kolem Ježíšova kultu.

Nevíme, jestli už dřív nebo ve stejnou dobu následovníci různejch židovskejch proroků nevnímali tyhle proroky podobně, jako se to záhy stalo u Ježíše (různý historicky známý případy naznačujou, že to tak bejt mohlo). Každopádně se žádnej v židovským prostředí šířeji neujal.
Ráchel, 3 děti 76748
28.12.2017 23:31:03
tak jak kteří :-)
dobri 65967
28.12.2017 21:12:20
Kristovi učedníci byli Židé. První církevní společenství vznikala v Jeruzalémě a v dalších židovských městech, denně se k nim přidávalo velké množství lidí. K nežidovským národům mesiášské poselství začalo pronikat až následně hlavně díky Pavlovi, kterého k nim Bůh poslal.
Mesiáše nepřijali hlavně čelní představitelé židů, a to ne všichni. Ale ti, co ho přijali, se báli a moc se o tom nešířili (např. Nikodém). Důvody nebyly v nenaplněných proroctvích, naopak - Pavel, jako původně velmi vzdělaný farizeus a horlivý pronásledovatel kristovců, po svém obrácení mnohokrát právě na splněných proroctvích židům ukazoval, že Mesiáš už přišel.
Důvody byly zcela lidské, stejné, jaké vedly v minulosti izraelce k likvidaci proroků.Ježíš sám o tom mluví např. v podobenství o zlých vinařích. Prostě ti hlavní představitelé měli svou moc a Mesiáše chtěli jen jako krále, který by svrhl nadvládu Říma, ale jako král by jim současně naslouchal. Jenže Ježíše ovládnout nemohli. Chtěli jeho smrt, aby si zachovali svou moc, o nic jiného v podstatě nešlo.
P.S. Tzv. Mesiánských židů, kteří Ježíše přijímají jako Mesiáše=Krista=Spasitele pořád přibývá.
wer 81075
28.12.2017 20:37:17
Možná spíš nenaplnil jejích představu jaký by měl Mesiáš být.
Cimbur 64764
28.12.2017 18:19:53
Myslím, že v těch krajích tou dobou se občas někdo za Mesiase prohlašoval. Pokud jde o konkrétní ciny, byly známy především úzkému okruhu kolem Ježíše, ostatní je nemuseli brát vážně.
Šuplík 137953
28.12.2017 17:30:01
Zadej svoji otazku do strejdy ggoogla. Doctes se co te zajima....
 Názory 110 z 26394  [Dalších 26384 >>]

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde


(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.