Re:Závislost na matce

Milá Kamilo, věřím, že jste milující matka a také, že je celá situace už vyčerpávající především fyzicky a myslím, že i psychicky. Tak jak jsem psala v mnoha odpovědích, doporučuji vám, abyste si napřed s manželem sedli a řekli si, co vlastně chcete, k čemu máte sílu, nervy, trpělivost ... Je možné, že má dcera nepříjemné zážitky z porodu, ale nemusí to tak být. Podle mého názoru - i když je to hodně těžké - se nedá nic dělat, rodiče i dítě musí najít nějaký kompromis. A nebojte se, pokud se pro to rozhodnete, myslím, že to nemůže nijak malé uškodit. Já sama bych ji pořád nenosila, měla bych starost o svoje zdraví a pak i o zdraví malé, že mi třeba může vyklouznout z rukou. Dejte ji na zem na podložku, vyberte jí nějaké zajímavé předměty, které bude moct brát do rukou, pusťte si doma nějakou hudbu, která je příjemná vám, sedněte si vedle ní a hrejte si. Pokud bude hned plakat, lehněte si vedle ní, neberte ji hned do náruče, posílili bychom tak jenom zvyk pláč = nošení. Myslím, že pláč = přítomnost druhého, jeho vlídné slovo, pohlazení, nemusí to být ale vždycky nošení. Pokud bude mít tatínek nebo někdo jiný z vašich příbuzných sílu a budou chtít s ní být nějaký čas, odejděte z domu na 1 hodinu i častěji, aby si malá zvykla, že se o ni starají i jiní lidé, mají jiné nápady pro hry ... Pokud je možné chodit do mateřského centra častěji a bude vám to příjemné, choďte tam, zkuste malou nejen držet v náručí, ale i si s ní sednout na zem mezi ostatní děti ...

A vydržte, mějte odvahu najít společný kompromis. Držím palec Ilona Špaňhelová