Re: Úmrtí kojence

Milá Danielo, o nějaké speciální knížce, kde by se popisovalo úmrtí kojence, nevím. Možná v nějakých pediatrických knihách, ale musela byste hledat.
Držím vám palce v tomto období, které určitě není jednoduché. Napíšu Vám jen svá doporučení.
Podle mého názoru by s vaší švagrovou měl někdo pracovat - doporučit jí psychologickou konzultaci, aby si mohla všechno odžítt...
Existuje také literatura, která popisuje typické zármutkové reakce člověka na úmrtí někoho blízkého. Mezi tyto reakce patří: odmítání uvěřit tomu, že se to vůbec stalo. Touha po truchlení, popření celé skutečnosti, že se vlastně nestala, hněv - proč to potkalo zrovna mě, pocity viny - kdybych udělala to a to, pak by se to určitě nestalo ...V poslední rovině je to přijetí ztráty, prožívání smutku, kdy člověk přijímá to, co se stalo a snaží se s tím žít.
Celé toto období trvá přibližně jeden rok Já sama nedoporučuji, aby měla maminka dítě dřív než se smíří se ztrátou dítěte, které zemřelo. Je to proto, aby nevtělila všechnu svou naději, své očekávání do dalšího dítěte, které by to možná nemohlo splnit, protože by do něj matka vtělila naději a očekávání dvojí - za ně samotné i za to dítě, které zemřelo.

Moc Vám držím palce Ilona Špaňhelová