Re: Deprese

Milá Pavlíno, nebojte se svých pocitů, ony "přišly", jsou tady, máme tedy s nimi nějak zacházet a něco udělat. Takže - pokud máte pocit, že máte v sobě pocit, který neodpovídá vašim běžným pocitům - vztek, obavu, vyčerpání ...
tyto všechny pocity musí "ven". Zkoumejte trochu sama sebe, jakým způsobem.
Někdy s maminkami v poradně najdeme, že je zapotřebí jít do jiného pokoje než je dítě a hlasitě tam zpívat, aby se jejich pocity z nich dostaly. Někdy hledáme alternativu a maminka si najde např. větší houbu, někdy i vařečku a jde si do polštáře zabubnovat a hlasitě zpívat ...

Zkuste hledat, co by bylo vhodné pro vás. Nestyďte se za to. Je potřeba, aby daný pocit ve vás nezůstal a také abyste si ho neprojevovala směrem k Ondráškovi.
Hodně s ním mluvte o tom, co si prožíváte. Že je den moc pěkný, svítí sluníčko a máte radost ... Že je den "blbec", všechno vás štve a chcete hledat, co máte udělat, aby vám bylo líp ... Pokud malý hodně pláče, mluvte s ním o tom, že mu někdy nerozumíte, nevíte, co by potřeboval. Pokud se vám to bude zdát vhodné, chovejte si ho hodně v poloze "bříško na bříško", kdy si jej nahého dáte na své holé tělo (bříško na bříško) a tak mu můžete pomoct v tom, aby neměl takové bolesti bříška.

Neskrývejte svoje pocity v sobě, aby se někdy nějakým nevhodným způsobem neprojevily.
Zkuste najít i někoho, kdo by vám naslouchal a pomohl vám - je to manžel, maminka, kamarádka?

Držím moc palce Ilona Špaňhelová