Re: Dvojčata - co mě čeká?

Ahoj Chantrey,
gratuluji k dvojčátkům!
My máme 10ti měsíční holku a klučíka a jsou super, pláčou většinou jen když je něco trápí, nebo mají hlad, nebo Matěj přilehne Emičce nohu :) Maťo už se plazí a co nevidět začne lézt, Emička zatím "jen" válí sudy a točí se na bříšku dokola, tak mu neumí moc uhnout :) Ale když zalehne ona jeho, tak to je ok.... :)
Musím říct, že jsou obecně extra hodní, vrstevníci, které známe jsou teda divočejší, třeba už lezou nebo zkoušejí chodit...dožadují se nošení, neustálé pozornosti... to bude asi horší období.
Máme samozřejmě ale i uplakané dny, včera pokňourávali, máme všichni čtyři i s manželem rýmu a kašel, tak jsme trošku nanicovatí. Ale v noci spinkají krásně, už asi měsíc dokonce v kuse od 7-8 večer do 5-8 ráno, jak kdy...

Otěhotněla jsem po inseminaci, dvojčata v rodině máme - ze strany mamčiny mamky, vzdálená... Těhotenství jsem měla do pátého měsíce úplně v pohodě, jezdila jsem i autem a chodila sama do obchodu, pak se mi jeden den po cestě zpátky domů udělalo blbě, několikrát jsem dřepěla, abych neomdlela a došla pohromadě. Asi tři dny jsem pak byla v nemocnici na pozorování a kvůli tvrdnoucímu bříšku a od té doby už jsem sama radši nikam nechodila.. rodila jsem plánovaným císařem v 38+6, tuším.. Nejhorší byl z těhotenství poslední měsíc, kdy mi opuchaly nohy, břicho už bylo obrovské a špatně se spalo, leželo, sedělo... tam si trošku neumím představit, že bych se musela ještě starat o starší děti... ale kdyby to tak bylo, tak by se to prostě nějak udělalo, že..
Rozhodla jsem se pro spinální anestezii, byla jsem u toho :) a bylo to fajn, manžel tam byl taky, brečeli jsme oba a hned jsme je viděli a slyšeli, bobátka, i teď když si na to vzpomenu jak mi paní doktorka ukázala Emičku a za minutku Matějíčka, tak mi vlhnou oči....
Paradoxně první dva měsíce byly pro mě docela v pohodě, malincí spali a budili se jen na kojení a měla jsem tady na střídačku maminku a tchýni a manžel byl tak 3-5 dní v týdnu včetně víkendu taky doma. Měla jsem spíš problém se sebou, po spinálu jsem byla strašně opuchlá a těch 6 týdnů určitě trvalo, než to spadlo.. a bolavé břicho a tak..tak jsem pomoc fakt ocenila.. A taky jsem si musela zvyknout na to, že miminka jsou "tady" a budu se muset o ně postarat sama...To pro mě bylo asi nejhorší, jen ten pocit, že s nimi budu sama..bála jsem se toho...ale ty už dvě dítka máš, tak to odpadá :)

Ale jinak je to s nima moc fajn, pozorujeme, jak jsou každý jiný, každý den umějí něco nového. Byli jsme teď týden na dovolence s kurzem Babysigns, bylo to bezvadné, tam si hezky vyhráli v herničce, i cestu zvládli dobře. Tak se těšíme, jak s námi budou "komunikovat", už se snaží napodobovat spoustu věcí, tak je to myslím bude bavit:)

Držím moc palce!

Monabe a Jarčo, obě vás zdravím a doufám, že se potkáme v září v klubu v Orlové :)
Hezký zbytek prázdnin všem.
Kamča