Re: dítě s povahou introverta

Kdyby jenom xicht!
Babička mi tvrdila, že jsem naštvaná, i podle mého představení v telefonu, když jsem jí ho vzala... ještě v dřevních dobách pevné linky, kdy jsem doma coby děcko až teenager při zvonění zvedala telefon (v případě, že jsem ho měla nejblíž) a řekla prostě neutrálně jediné slovo: "Nováková". No a když volala babička, tak hned sprďan, že jsem nějaká naštvaná...
Se nezavděčíme
No a pak moji vztahovou nepoužitelnost "skvěle dosvědčila" příhoda z jednoho kroužku, do kterého jsem dojížděla do města: babička chtěla vědět, jestli do toho kroužku chodí taky kluci, tak jsem říkala že jo, ale že se spolu moc nebavíme, že si každej jedem po vlastní ose. Hrůza! Nikdy se nevdáš! a takhle mne peskovala roky, že se nebavím ani s klukama, no a marně jí vysvětlovat, že jsem na tom kroužku nejstarší, je mně sedmnáct a těm klukům jedenáct, tak tam nějaké vazby nebo dokonce vztahy jsou jaksi mimo