Re: Zpráva ze snídaně

u psychologa jsem byla 1x kvůli tomu nejedení a nidky více!
malému bylo necelých 2,5 roku - psycholog ho viděl- byl z něj nadšený, jak je úžasný, samosnatný, chytrý, sociálně komponovaný, jak krásně mluví a má velkou slovní zásobu...

mě si vyslechl a řekl, že jediné co mi doporučuje je NENUTIT DO JÍDLA - takže jsem ho přestala nutit - do té doby to bylo tak, že prostě ze židličky nešel, dokud alespoň 3 lžičky neochutnal - během 2 měsíců mi přestal jíst veškeré ovoce, veškeré pečivo, těstoviny, strašlivě si snížil porce všeho jídla ... po těch dvou měsících jsem to zarazila, protože přestával jíst i další jídla a začala opět trvat na tom, aby aspoň něco snědl ... potřebovala jsem aby mi ve školce jedl, měl do ní nastoupit za půl roku! ... nicméně na stejný okruh jídla jaký měl před touto "radou" jsme se nedostali ještě teď...

S děckařkou to řeším od malinka, ale vzhledem k tomu, že není vychrtlík (ona sama říká, že je má atletickou postavu) tak to neřeší - říkala, že některé děti se rozjí ve školce, některé ve škole (to se částečně podařilo u nás) a některé až v pubertě....