Re: Jak balit neznámého muže?

Jéžiš, úplně normálně, ne? Vy nepokecáte v obchodech a tak? Já teda skoro vždycky prohodím pár slov-vět. Většinou jsou to teda baby, ale mrkáme na sebe třeba s panem bankovním úředníkem (kam relativně často chodím vybírat nebo ukládat peníze), teď třeba posledně s chlápkem v pojišťovně... Běžně s prodavačem -chlapem - třeba v obi (tam se úžasně dělá blbá blondýna, oni jsou tak rádi, že je člověk potřebuje a že můžou poradit...). Podotýkám, že ani jednoho z nich sbalit nechci, ale dovedu si představit, že kdybych chtěla, tak by ta příležitost byla...

ROzhodně jsem teda proti přímé narážce, tak se to podle mě nedělá. Prostě, chodit tam často a pravidelně (v PNS to aspoň neleze tolik do peněz), prvně se poptat na něco, co souvisí s jejich prací, k tomu se samozřejmě pousmát, příp. zamrkat, požertovat. Tj. zaprvé - vybočit z davu, aby ji vůbec zaregistroval...
Za dva-tři dny bude vědět, pro co si chodí a bude jí to rovnou chystat, tj. následně pochválit (chlapi jsou ješitní ješiťáci), jak je super, že si pamatuje, co kupuje, že určitě má spoustu zákazníků denně a že musí mít bezva paměť na tváře... (pokud na to on odpoví, že takovou sympatickou mladou paní si nejde nezapamatovat, tak je vyhráno, že..., ale i když ne, tak není všem dnům konec).
Vhodně - po pár dnech - přejít i na osobnější poznámku (že ten nový střih (červené tričko...) vypadá dobře, nebo že vidí, že dneska je tu frmol, že už toho asi dneska mají dost ne? Nebo - ten pán přede mnou byl teda ale protivnej, já vás obdivuju, že to zvládáte s takovým přehledem.... (prostě něčím polichotit)
Pak vhodně něco typu - Vy tu býváte často, děláte dvanáctky nebo jak? Hm, to je drsné, co na to Vaše paní, asi nemá radost, co? ... (na odpověď, že nikoho nemá, takže mu nevadí, že je furt v práci ) - no jo, to znám, taky se mi nechce trčet večer samotný doma, tak bývám v práci hodně... - kdykoli,když bude jasný, že zájem nemá, tak to utnout a brát to opravdu jen jako příjemný pokec, když se rozkecá, tak buď zjistí, že je to debil a má pokoj, nebo se rozkecá a zjistí, že jsou si sympatičtí a pak už to nechat víc na něm. Hlavně přirozeně... Pro mě bývá nejtěžší vysondovat to z někoho, o kom vím, že už ho jen tak neuvidím a že to musí být teď nebo nikdy, ale mít takhle možnost v podstatě denního kontaktu, tak v klídku.