Re: Jde ještě o Alfieho

Bohužel z mých bohatých zkušeností vyplývá, že velká část lékařů si myslí, že laik automaticky rovná se blbec, a tak taky s člověkem jednají. Já jsem několikrát byla nucena diktovat lékaři co má dělat, protože jsem si byla jistá, že chybuje, to není problém můj, to je problém zdravotnictví. Přišli jsme na pohotovost se synem s přeraženou a viditelně pokřivenou nohou, zlomenina byla těsně pod kolenem. Doktor synovi s nohou hýbal a prý jelikož nebrečí, tak to zlomené nebude a chtěl nás poslat domů. Říkám mu, že to určitě zlomené bude, protože ta noha je křivá, tak nakonec ten RTG udělal a při výsledcích se poměrně značně opotil, protože opravdu noha zlomená byla, a to dost závažně, těsně u růstových plotének. Já sice nejsem lékař, ale nejsem fakt vůl, navíc svoje děti znám a kolikrát mnou podané informace o dítěti ušetří lékaři 2/3 práce s diagnostikou a sníží dost zásadně chybovost ze strany lékaře. Možná kdyby lékaři nebyli tak přezíraví a naslouchali pacientům, tak by to všechno fungovalo jinak. Pořád si myslím, že lékaři jsou tu pro pacienty, nikoliv naopak. I v dnešní době se pořád děje, že lékař pacientovi nepodá ani elementární informace o jeho zdravotním stavu s tím, že ten blbec by to stejně nepochopil. Stalo se mému otci, mimochodem s 2 tituly, že mu lékař neřekl o závažných komplikcích během zákroku v narkoze, až jedna mladá doktorka se omylem prořekla.

Co se týče tady toho malého chlapce, tak nechci úplně soudit co kdo a jak udělal, ale co mi přijde šílené je bránit rodičům aby si dítě nechali převézt jinam, aby jim v tom bránila ochranka, to je úplně děsné. Zachraňují se mnohem více beznadějné případy a peníze se vyhazují na různé jiné pitomosti. I kdyby opravdu šance chlapce na uzdravení byly nulové, tak minimálně přístup lékařů je těžce nehumánní, odpojit dítě a čekat, jestli umře, neumřel, tak ho zase připojíme... co to je, umí si kdo vůbec představit, co ti rodiče prožívají za hrůzy? Možná kdyby přístup systému byl jiný, tak by rodiče spolu s lékaři došli společného rozhodnutí a nějakém humánním ukončení chlapcova života. Nedivím se rodičům, že, a nejen v tomto případě, bojují se systémem, kolikrát to je jako kdyby byl člověk mezi mlýnskými koly, kdybych to nezažila x-krát, když mám 4 děti.

Říkala jsi, že by před x lety chlapec už dávno nežil, ale teď nejsme před x lety, ale v současnosti, kdy ty možnosti jsou, nemyslím, že by zdravotnictví zruinoval tento případ, stejně si myslím že rodiče by sami dospěli k tomu, že to nemá smysl, ale takto násilnou formou se logicky brání, kdo by nebojoval za svoje dítě, ať je jeho život jakýkoliv. Do využití všech možností které se nabízejí.