Re: Věci, které neříkat rozvedeným

Sovice, je pravda, že já jsem se rozvádět chtěla. A chápu, že někdo se rozvádět nechce a nese to těžko. Já jsem zase po rozvodu musela řešit plno praktických věcí, kupovala a zařizovala jsem byt, stěhovala se s 5letým synem do jiného města, kde jsme začínali od začátku. Nebylo to jednoduché psychicky ani finančně a hlavně jsem se snažila udržet v pohodě dítě. Ale myslím si, že i kdybych do toho trpěla tím, že mě manžel opustil, tak připomínky typu "já jsem ti to říkala" nebo otázky "proč jste se rozvedli" by to už moc nezhoršily.
Nechci se dotknout Ráchel, je to napsané pěkně a je to pravdivé, ale přijde mi to tak nějak ... zbytečné. Tedy v tom smyslu, že dobrý přítel ví, že se nemá blbě vyptávat a radši nabídnout např. tu pomoc při stěhování nebo "přijeď s dětmi na chatu". A maminka, pokud je taková, tak si to svoje "já jsem ti to říkala" stejně neodpustí (a navíc bude mít pravdu, že). A babičce bych povzdechnutí "a přitom vám to na svatbě tak slušelo" už vůbec nevyčítala.
Nevím, prostě to na mě působí tak, že rozvod je konec světa. Ale není! Je to jen konec něčeho starého a začátek nového. Život jde dál.