Re: Hry našeho dětství - jak to je dál?

To hrajem. Někdo říká potichu abecedu, další ho stopne. Pak se píšou podle domluvy - země, město, voda, hora, jméno, rostlina, věc... od toho písmene. Kdo dokončí jako první, stopne hru. Slovo počítáme za 10 bodů, když má jen 1 hráč, tak má 20 bodů, pokud je shoda tak za 5 bodů.

Ještě jsme hráli polívka se vaří, maso na talíři, sní to, sežere to... A dál už nevím jistě... Něco se mně mate, že jsme to hráli jako "Zeměkouli" , hráči byli světadíly, na zemi byl nakreslenej velkej kruh, na začátku měl každý stejný území. Pak se dal do kruhu balón a každej měl na něm položenou ruku. Jeden říkal to polívka se vaří a na konci zakřičel světadíl. Ten hráč chytl ten balon, ostatní se rozutekli a on se snažil někoho vybít. Pokud se mu povedlo, tak si mohl zabrat území v kruhu na úkor vybitýho, kam dosáhl.

Krvavý koleno jsme hrávali taky, ale u nás to byl krvavej dědek. Skákali jsme přes gumu a hráli školku o zeď. Jo a na četníky a na zloděje a rybičky rybičky rybáři jedou, čáp ztratil čepičku a taky jsme si hráli na školu.