Názory k článku Je potřeba omezit počet asistentů ve třídě?

Hele, já ti to přeju. Jen to prosím tě ostatním necpi tak, že ty jsi bohyně beze strachu z vejšek a zlejch taxikářů, kdežto ostatní jsou nuly.

Výjimky se najdou. Zikmund, Hanzela, Stingl, Petr Horký, Kolbaba... Ale obecně jsou Češi nejen v cestování dost pozadu.

Filipe, proč se do takovéto debaty vůbec pouštíš? Od tebe bych to nečekala.

Zufi je snad vymyšlená, jak je hloupá. A, že cestujeme je pouze naše věc. Proč se také nepochválit, že vše zvládneme bez cestovek, bez dalších prostředníků. Že nesedneme na let předraženým taxikářům, že do dokážeme zorientovat třeba v Bangkoku, Kuala Lumpur, Saigonu, Almaty, Biškeku, Taškentu... že dokážeme na místě si organizovat hvězdicové výpravy... To také moc lidí nedokáže. Třeba Zufi by byla úplně v p.... Nevěřím, že vládne jinou řečí než je mateřština. Takže jsme se už koupali jak v Atlantiku, tak Pacifiku i Indickém oceánu. To nemůže konstatovat až tak mnoho mých vrstevníků.

Z Asie jsem ještě neuvedla Izrael a autonomní území Palestiny, Vietnam, Thajsko, Malajsie. Věř - nevěř, Bůh je mi svědkem. Všude létáme s manželem na vlastní pěsť. Letenky přes vyhledávače letenek, ubytování přes Booking či přímo na místě. Program si plánujeme měsíce s předstihem. Některé země jsou vízové, jiné nikoliv.Vše zvládáme¨vyřídit. Filipe, my jsme za vodou, peníze máme a hlavně chuť vše dohnat. Začali jsme létat až ve středním věku, ale počtem destinací necháváme za sebou skoro všechny mladé lidi. A také je občas potkáme na cestách. Ale většinou spíše Poláky a občas Slováky. Češi létají v menších počtech a spíše na Bali, Lombok, či Filipíny, jižní Vietnam či Thajsko. Například v Uzbekistánu a sousedním Kyrgyzstánu žádný Čech široko daleko ani v Kazachstánu. A do Iránu se moc těšíme. Snad jedna z nejlepších zemí na cestování. Kdo má strach a věří propagandě Washingtonu či ČT, tak ať raději sedí doma. A další plány? Rusko a vlakem přes Bajkal, Mongolské stepi až do Pekingu, či do Saigonu. Inspirovala nás trojice mladých Čechů, na které jsme narazili v městském autobusu v Saigonu. Ale až za pár let, až budeme v důchodu. To chce optimálně minimálně měsíc až 6 týdnů. Buď poletíme do Moskvy a nebo až do Irkutska. O to kratší dobu se povezeme vlakem. U Bajkalu si dáme také krátkou přestávku a ve studené vodě se každopádně vykoupeme.Další plány jsou Znovu Kyrgyzstán, jezero Issyk- kul a hory kolem. Tam to ovšem chce vyrazit nejlépe do začátku září. Jinak začne proměnlivé počasí, deště a ochlazení. Tam se dopravujeme mašrutkama, super zážitek. WC na cestách jen suchá, překračování hranic je také adrenalin. Přísně střežené, divoké řeky, dlouhé fronty...