Diskuze : Ostatní : Nářečí, slang, novotvary

u nás se říkalo "vypadáš jak hapujda" - když byl někdo neučasnej, neodooblečenej (takové ty koukající podolky a podobně). A pak mi babička vysvětlila, že Hapujda byl dráteník, který k nim chodil a že ó hrůzo, jak byl dlouho na cestách, tak měl vlasy vzadu až k límečku (místní chlapi byli oklofaní podle rendlíku), takže ho považovali za "neupravenýho".

U nás se vlastně veškerý mluvený projev předává po ženské linii. Chlapi prostě začnou mluvit řečí rodiny své ženy

Vím, že už moje prababička říkavala (když se něco nedařilo) "řiť kravská", to se u nás zachovalo dodnes, a asi jsem to u nikoho cizího ještě neslyšela.

Jinak si nevzpomínám na nic úplně typického pro nějakou rodinu, co by se odlišovalo, snad jen, že v manželově rodině se tahle přirovnání nebo i přísloví používají minimálně, kdežto v mé rodině se používaly hojně, takže jsem neúmyslně sbalila manžela na obrovskou zásobu přísloví

Čumí jak bacil do lékárny

Já znám "kouká, jak když nadloube volovi" = kouká do blba.

Jako dítě jsem dloubání brala jako pošťuchování do slabin k pohybu, ale už jsem nechápala, jak kouká nadloubaný vůl. Pak sousedka, chudák, měla problém se štítnou žlázou a byla vykulená. Tak jsem usoudila, že nadlubaný vůl kouká jako naše sousedka.

Jestli si chceš rozšířit repertoár, pusť (nebo přečti) si Slovácko sa súdí. Tam je jedna perla vedle druhé. Mnohé používám, ale z rukávu nesypu, to prostě přijde v dané situaci. MM se těší, až budu chodit do školy, protože čím dál víc mluvím svým rodným nářečím. Dřív jsem mluvila skoro pořád spisovně, teď mi připadá, že se přetvařuju a mluvím jak mně zobák narústl.