| Hana+dcerky Karolína a Eliška | 
 |
(27.8.2004 14:19:20) Moje Karolínka bude mít 5.11. 5 let. Sice patří do skupiny listopadových vrstevníků, ale podobnými otázkami se dá zabývat i zde. Jak se k ní mám chovat, jako k předškolákovi anebo jako ke školkovému dítku. Je levačka, umí celou abecedu, rozeznává dvouciferné čislice, dokáže uspořádat číselnou řadu do 15. Sčítá a odčítá do 5 bez problémů. Umí se podepsat a když jí nadiktuji slova po písmenech, tak tiskacím písmem napíše cokoliv. Skladá puzzle o 48 dílcích, vymalovává, v hlavolamech (bludištích) už dokáže bez rozčilování najít cíl. V kině či divadle vydrží běžné představení bez vyrušování. Sama si vymalovává omalovánky a dokud obrázek nedokončí, tak nepřestane. Ráda pomáhá prostírat stůl, zkoušela "šít" jehlou. Na vše se ptá, o všem přemýšlí. Chodím s ní na logopedii kvůli R, Ř. Ale co neumí (a měla by už?): jíst příborem zavazovat si tkaničky jezdit na kole bez přídavných koleček Už je čas na to, aby to s ní začala trénovat? Měla bych jí nechat otestovat lateralitu (zda nemá - mně se totiž zdá, že má - dominantní levou ruku a pravé oko)? Měla bych s ní začít cviky na uvolňování horní končetiny? Mám začít přemýšlet o tom, že by šla do školy již za rok? Ozvěte se, prosím, mámy od stejně starých děvčátek. Nechci svou dceru tlačit někam, na co nemá. Ale nechci jí ani nechat stagnovat. Hledám radu, debatu a pokec... Hanka
|
| perdita | 
 |
(7.9.2004 21:05:40) Hanko, jen v rychlosti a zmatku se snažím sesumírovat nějakou smysluplnou odpověď, ale asi to nepůjde:-)) ty jsi nastínila spoustu otázek, ale předem musím říct, že nejsem maminka stejně staré holčičky, ale chlapečka. Nevím, jestli je v tom velký rozdíl, do školy půjdou jak holky tak kluci.
Můj syn umí asi vcelku to, co tvoje Karolínka, počítat možná trochu líp, zase VŮBEC neomalovává, nechápe proč by se něčím takovým měl zabývat, puzzle taky skládá, se stolem pmáhá apod., na logopedii se chystáme až po mandli, jeho řečová vada je dost rozsáhlá, ale zčásti zapříčiněná tou proklatou mandlí. Navíc mluví ještě na svůj věk plynně anglicky, ale to není naše ambice, prostě jen bilingvnost naší rodiny.
Ani neuvažuju nad tím, že bych mu vzala kolečka z kola. Na to musí přijít čas, u nás nenadešel, v mnoha směrech není zcela samostatný, např. v tom zavazování bot. Adam půjde do školy, když mu bude 6,5 roku, tedy za dva roky. Na grafomotoriku má alespoň podle naší školky dost času, my s ním ale doma hodně pracujeme. Stejně jako já, nebude mít nikdy krásné písmo a mě je to jedno. Je taky levák a jak je to s jeho lateralitou budeme řešit skutečně až v předškolním veku. V ČR se razí trend odkládání školní docházky, já s ním nesouhlasím, ale když zvážím povahu svého sice velice inteligentního, ale naprosto roztržitého, bloumavého syna, ani o tom, že by šel už v pěti letech neuvažuju. Jak by se mohl porovnávat se sedmi a půlletými?!? To by musel být superambiciozní genius. Vím, že na to připravený nebude, ale je to kluk, asi tu přece jen bude rozdíl, dívky bývají trochu cílevědomější.
Jak bych napsala něco smysluplného?:-) Na Adamově rozvoji pracujeme, aby se nenudil, aby se za rok dva příliš neodlišoval od stejně starého kamaráda, který právě v Británii nastoupil do „opravdové“ školy. Máme sešitky na psaní malých písmenek. Kapitálky rozezná, umí je psát, ale neučíme ho to. Děláme i různá cvičení připravující na opravdové čtení, hrajeme hry, kde se počítá... Snažím se seč můžu, co mi mladší dcera dovolí, aby mohl vyzkoušet různé kroužky a nešel tam kamarády a třeba něco, co ho bude v budoucnu bavit. Zkoušeli jsme to s hudbou, chodil do Yamahy, ale rýpal se tam v nose. Jeho baví moderní jazz, pro mě naprosto nepochopitelný. Teď zkusíme výtvarku a doufám, že se přenese přes fixaci na autobusy a namaluje i něco jiného, a taky chodí do Sokola, aby se fyzicky otrkal. Dál už jen ta logopedie, víc prostě nezvládnu. Hodně čteme, hodně si povídáme, když o něco projeví zájem, koupíme mu o tom knížku, ale bez násilí, na to je ještě moc malý, aby měl nějaký skutečný, trvalý zájem. Nic neděláme s nějakým jasně definovaným cílem, jen ho nenásilně podporujeme.
Jestli něco hledám, tak spíš inspiraci, co s ním dělat, jak ho zabavit, vtáhnout do něčeho.
|
|
|