| Pavlína 26, Ondra 33 dní | •
 |
(28.12.2000 19:53:30)
Ahoj, omlouvám se, že můj dotaz píšu sem, ale jak to tady sleduji, tak tato diskuze se "hýbe" nejčastěji. Chci se zeptat maminek, jakou mají zkušenost s plenami ohledně kyčlí. Jsem z Nymburka a tady to vypadá, že po návratu z porodnice žádné mimčo pleny navíc nemá. Když jsme byli na 4 týdnech na kontrole u ortopeda, tak řekl, že kyčle má malý v pořádku, že ještě nejsou hotové a máme dávat preventivně 3 pleny na třikrát - do 3 měsíců. Ostatní maminky na tom byly stejně. Začali jsme tedy dávat papírovou plenu a přes ní 3 látkové. Ale připadá mi to moc, malý vypadá jako čmelda a zároveň se nevejde do dupaček. Nechápu, proč tedy mimča nenosí pleny hned od narození? Jaké máte zkušenosti v jiných okresech? Je to všude stejné? Díky za odpověď. Pavlína
|
| Lenka (Šárka 7,5 měsíce) | •
|
(28.12.2000 19:57:20)
Ahoj Pavlíno,
jsem z Prahy a dopadla jsem úplně stejně. Jen s tím rozdílem, že jsem dávala tři látkové pleny bez papírové. Vyřadila jsem malé dupačky a po třetím měsíci jsem se vrátila o nějaké to číslo zpět.
Doufám, že vám kyčličky dopadnou taky dobře jako nám.
Lenka
|
|
| Jana + Honzík (3 týdny) | •
|
(1.1.2001 22:35:30)
Ahoj, já jsem z Kladna. Tady už v porodnici všem maminkám doporučují dávat 3 plenky až do kontroly po 4. týdnu. My jsme se v rodinné radě usnesli, že pro tříkilové dítě je to moc a že budeme dávat plenky dvě (plus jednu papírovou). Pak nám dětská lékařka řekla, že se počítá i ta papírová plena, takže stačí dávat 1+1. V reklamním časopisu firmy Pampers (dostávali jsme ho v porodnici) se píše, že jejich plenky jsou tak pevné, že zajistí správný vývoj kyčlí a není potřeba dávat už žádnou další.
|
| Stela, 8. týden | •
|
(2.1.2001 12:48:52)
Ahoj Jano z Kladna,
neodpovídám sice na Tvůj příspěvek, ale jsi jedna z mála, kdo bydlí na Kladně a ráda bych to využila. Já jsem nyní v 8. týdnu a když všechno dobře půjde, v srpnu bych měla rodit. Jelikož bydlím na Kladně, rodit budu taky tam. Velice by mě potěšilo, kdybys mi napsala své zkušenosti z porodnice, případně nějaká konkrétní jména. Můžeš psát také na můj mail: stelinka@hotmail.com.
Děkuji a měj se
Stela
|
|
|
| Lenka P., Vojtíšek 7 měsíců | •
|
(1.1.2001 23:16:49)
Také jsem měla dávat malému po první kontrole 3 pleny naširoko.Ale vzhledem k velmi teplému počasí letošního léta a zejména bolestivým prdíkům,
mi ho zpočátku bylo líto a pak jsem si v jednom z časopisů pro maminky přečetla rozhovor se specialistou na dětské kyčle. Zde se říká, že po výzkumech, které prováděli stačí pro mimino bez nálezu po první kontrole pouze plenka pampers, když je často měněna.
Já jsem se tím řídila a Vojtíška jsem balila do toho ohromného rance pouze při kontrole na kyčle.
S dětskou lékařkou jsem to konzultovala, měla podobný názor. Dnes je vojtík v pořádku.
Jsme z Příbrami.
|
|
| Petra, Krystufek 11 mesicu | •
|
(1.1.2001 23:28:40)
Ahoj Pavlino,
jsme z Prahy a zkusenost mam takovou. Krystof mel po porodu mene pohyblivou levou kycel. Ortoped mi doporucil siroke baleni. Co to vlastne znamena mi vsak nikdo nerekl. Tak jsem se pidila a vysledek potvrzeny i nasi pediatrickou znel: kdyz davam plenku papirovou, tak pres ni staci uz jen jednu latkovou na tretiny a kdyz latkove tak hezky tri a na tretiny. Tak si vyber.
Mejte se hezky
Petra
|
|
| Lucie, dcera 5 mesicu | •
|
(3.1.2001 20:05:14)
Lidi, nepodcenujte ty kyclicky.
Moje holcicka sla na ultrazvuk druhy den po narozeni, kvuli rodinne dispozici.
Mela je uplne vykloubene, ale sly dat zpatky.
Okamzite dostala siroke baleni - papirovou plenu a dve nebo tri (jak ktera sestra radila) latkove.
Vazila tri kila, takze to vypadalo desive - veliky balik plen, nahore raminka a hlavicka, dole daleko od sebe dve chodidilka.
Pochopitelne ji bylo horko, delaly se ji potnicky.
Ale vyplatilo se to - kdyz jsme v deseti dnech prisli do Vinohradske nemocnice,
byly kycle sice porad spatne, ale uz ne vykloubene.
Slyseli jsme pana doktora vykladat studentkam, co by museli delat s ditetem, kdyby se kycle samy "nevratily" a nebylo to nic prijemneho.
Dostali jsme Pavlikovy trminky, takze jsme se plen zbavili, ale pan doktor nam stejne vysvetlil, jak ma siroke baleni spravne vypadat - tri pleny slozene na tretiny.
Pleny Pampers neudrzi nozicky ve spravne poloze, staci se podivat na dite, ktere je ma.
Kycle se rychle zlepsovaly, ale v dobe, kdy "na pohmat" se zdaly normalni, nebyl ultrazvukovy nalez jeste OK.
Trapily nas prdiky, protoze mala nemohla nozickama radne kopat.
Ale lepsi par tydnu prdiku a SabSimplexu, nez byt do dvou let ve strojecku, prodelavat operace, cely zivot napadat na nohu, mit zvysene riziko artrozy,....
Nechci vas strasit, spousta deti dostava siroke pleny preventivne z prehnane opatrnosti, ale lepsi nez neco zanedbat.
Poznamka nakonec: mohlo by se zdat, ze je to problem "dedicne zatizenych" deti.
Ve Vinohradske nemocnici jsme vsak potkali miminko, ktere na tom bylo podobne - tezky nalez z porodnice, okamzita lecbe, rychle zlepsovani.
Jediny rozdil byl v tom, ze v rodine toho druheho mimika nikdo nikdy problemy s kyclemi nemel a duvod, proc absolvovalo vysetreni uz v porodnici bylo,
ze na stejnem pokoji lezela maminka s pozitivni anamnezou a personal usoudil,
ze kdyz uz budou kontrolovat jedno miminko, tak muzou vzit vsechny.
Nevim, proc se to tak nedela standardne.
Preji vam vsem zdrava miminka.
Lucka
|
| Hanka | •
|
(4.1.2001 13:40:19)
fakt není kontrola kyčlí v porodnici standardní? V Ostravě kontrolovali obě holky (narozeny 1996, 2000) v porodnici druhý či třetí den po porodu pohmatem a zvali na 3 týdny na ultrazvuk (a dále na šest týdnů a tři měsíce taky všechny, i když bylo vše v pořádku)
|
| Míša, syn skoro 4 | •
|
(4.1.2001 14:26:52)
Pokud vím, tak právě celoplošným screeningem kyčlí se české zdravotnictví chlubí. Každé dítě by mělo projít trojím sítem, trojí kontrolou - první ještě v porodnici (minimálně pohmatem), druhou ve 3 týdnech (ultrazvuk), třetí kolem 3-4 měsíců (ultrazvuk). My k tomu navíc absolvovali ještě čtvrtou kontrolu rentgenem (v 8 měsících), ale to mám dojem, že doktoři spíš jen honili body.
Ptala jsem se dvou různých ortopedů, zda preventivně přidávat k papírové pleně ještě 1-2 složené na široko, a oba mi řekli, že, pokud je vše v pořádku tak, jako u nás, je to zcela zbytečné.
|
|
|
|
| Dana, dvojčata | •
|
(4.1.2001 21:09:42)
Ahoj Pavlo, stejné to není - nám (u obou Cipísků) stačila jen jedna Pamperska, sám ortoped nám řekl, že pořád jen jednu a kyčle máme v pořádku - klukům budou dva roky - okres Praha.
|
|
| Mirka, Míša skoro 1.rok | •
|
(7.1.2001 0:48:15)
I naši holčičku viděl ortoped poprvé v porodnici a řekl - v pořádku. 6.týdnů jsme dávali jen papírovku (ponejvíce Pampers) a na ultrazvuku jsme nedopadli nejlíp, sice v norně, ale na hranici. Lékařka (v Praze 9 na Proseku, MuDr Jančová - vynikající odborník s báječným přístupem k rodičum i dětem) nám¨doporučila buď tři látkové nebo 1papírovou + 2látkové. Problém byl čím ty látkové připevnit a tak jsme boubelku ještě zabalili do Sander. Tři dny a noci prořvala a tak jsme se jeli poradit do obchodu a tam jsme zakoupili látkové kalhotky bez igelitové vrstvy. Malá se přestala potit a za celou dobu nebyla ani jednou opruzená. Ve třech měsících jsme šli na rentgen a vše bylo v pořádku. Měla jsem velký strach, protože holčičce před námi nasazovali řemínky a to bych opravdu nechtěla.
Nevím jestli je to jen pověra nebo pravda, ale na kyčle více trpí holky. Maminky v mém okolí co dávali jen jednu plenu klukovi byli v pohodě, ale pokud to byla holka většinou dostali řemínky.
Radím tedy raději dávat široké balení preventivně od narození, než se potom 8. měsíců i déle trápit s řemínky.
Pokud má dítě váhu pod tři kila, tak se pleny skládají na 4x. (říkala naše dětská sestra)
|
|
| Vlaďka, Holice, Jiřík 10 měsíců | •
|
(14.1.2001 20:38:19)
Zdravím z Holic,
mám takovouhle zkušenost:syn měl po porodu obě kyčle v pořádku ( ultrazvuk druhý den po porodu ) a tak dostával jen jednu papírovou plenu. V "mé" porodnici peventivně široké balení ( 3 pleny) nepoužívají, protože pak je prý miminko v záklonu a neprospívá to zádíčkům. Další ultrazvuk byl v 6-ti týdnech v místě bydliště a tam se ortoped zděsil,že dávám jen jednu plínku.Kyčle měl v pořádku, ale měl prý zvýšený tonus adduktorů (svaly vnitří strany stehen ).A tak jsme dávaly jednu papírovou a dvě bavlněné,do 4.měsíce,kdy byla další kontrola.A pak byl pokoj. Vlaďka
|
| Milada, dcera 2 měsíce, syn 5 let | •
|
(15.1.2001 17:31:01)
Už po několikáté mne v diskuzi o kyčlích překvapilo, že jste byli se svými dětmi na ultrazvuku již v porodnici. Já rodila obě děti u Apolináře a ani jedno dítě tam na UZV nebylo. Jsme z okresu Praha-západ a na kyčle jezdíme na polikliniku Na Dlouhém Láně - Praha 6 k dr. Machotkovi - pokud chcete vidět lékaře s pěkným přístupem k dětem v kravatě s MickeyMousem, tak ho mohu vřele doporučit. Jen je tam vždy bohužel fronta-((
|
| Dana, dvojčata | •
|
(15.1.2001 20:08:22)
Ahoj Milado, mám úplně stejnou zkušenost (Apolinář, Praha-západ, i MUDr. Machotka) - ještě napiš, že chodíš k MUDr. Mačenkové a jsme doma.
|
| Milada, dcera 2 měsíce, syn 5 let | •
|
(16.1.2001 20:38:02)
A jak to tedy je s tou porodnicí? To někde dělají ultrazvuky kyčlí a jinde ne? Nebo to nějak závisí na rodinných dispozicích?
Milada
|
|
| Káča Skokanová (Adámek 7 měs.) | •
|
(16.1.2001 21:54:18)
Ahoj Dano,
řekla bych, že bydlíš někde poblíž... :o) I když MUDr. Mačenková ordinuje u nás ve vesnici, jezdíme k doktorce Na Dlouhý Lán.
Pro Miladu: k dr. Machotkovi se mi osvědčilo jít tak 15-20 min. před zavírací dobou, přede mnou byly jen 2 mimča. I když o prázdninách jsem si tam taky vystála frontu 1,5 hod...
Káča
|
| Dana, dvojčata | •
|
(16.1.2001 22:20:57)
Ahoj Kačko, tak se porozhlídni po dvojčatech a BINGO!!!
|
|
| Olina | •
|
(5.10.2002 14:37:08)
Proč je vlastně dítě hned od narození sledováno ortopedem? Vyvíjí se jadérka správně i když používáme látkové pleny? Odpovědi na ty otázky se dozvíte v našem článku. Dítěti hned po narození hrozí tzv. syndrom vrozeného vykloubení kyčlí. Ten patří v našich zemích a celé střední Evropě mezi nejčastější vrozené vývojové vady pohybového aparátu. Je zajímavé , že např. černoši tímto onemocněním prakticky netrpí.
Jak se vyšetřuje? První vyšetření probíhá již v porodnici, kdy dětský lékař vyšetřuje, zda mají zda mají oba kyčelní klouby stejnou pohyblivost, dále sleduje event. odchylky v délce končetin a asymetrii kožních záhybů na stehnech dítěte a v oblasti pohlavních orgánů a zadečku. Při sebemenším podezření na vrozenou vadu se provádí již v tomto útlém věku několika málo dnů ultrazvukové vyšetření. Druhé vyšetření, kterým projde každý kojenec je ortopedické vyšetření ve věku 6 až 9 týdnů. To se skládá z klinického posouzení stavu pohybového aparátu a vyšetření ultrazvukem. Při sebemenších nejasnostech či podezření na postižení kyčelního kloubu se provádí i rentgenový snímek.
Pravidelně následuje třetí vyšetření, které opět provádí ortoped, a to ve stáří dítěte 12 až 16 týdnů. Je-li vše v pořádku, matka již nemusí s dítětem dále na ortopedii docházet. V opačném případě či pokud ještě nejsou vyvinuta tzv. jadérka ortoped sleduje dítě i nadále. Pro vývoj kyčelního kloubu je důležité správné balení plen, které udržuje kyčelní klouby ve vhodné poloze. Za optimální se považuje ohnutí v kyčlích zhruba 60 až 70 st. Vzájemným působením hlavičky stehenní kosti a jamky kyčelního kloubu dochází ke stimulaci správného vývoje celého kloubu.
S rozšířením jednorázových plen vyvstala otázka, zda i tyto pleny udrží kloub v odpovídající poloze stejně jako 2-3 látkové pleny dříve běžně dětem dávané. Dnes je prokázáno, že při správném nasazení a dostatečně časté výměně udrží požadovanou polohu kyčelního kloubu i tyto pleny.
Jak probíhá léčba při zjištěné dysplasii? Závisí na stupni postižení. Při lehkém stupni postižení či pouze opožděném vývoji kyčelního kloubu je vhodné tzv. široké balení či jsou doporučovány pomůcky, které mají za úkol udržet hlavičku proti jamce, tzv. ji centrovat. Používá se balení pomocí látkových plen, které se dávají přes jednorázové pleny, dále to jsou ortopedické pomůcky, kam patří tzv. Frejkova peřinka a Pavlíkovy třmeny. Při závažnějším postižení bývá dítě spolu s matkou hospitalizováno. V nemocnici se vada upravuje pomocí speciálně upraveného lůžka s rámem, kam se v požadované poloze zavěsí dolní končetiny dítěte. Jsou-li klouby po této léčbě ve správné poloze zajistí se ještě na dalších 6 týdnů sádrovou fixací. Shora uvedenými metodami lze vyléčit téměř všechny vrozené postižení kyčlí. V ojedinělých případech je nutné řešení operativní. Prognóza onemocnění je při včas zahájené léčbě dobrá, dítě zpravidla začne chodit normálně i nadále chodí bez obtíží. Pokud se však tato vada neléčí může mít dítě následky v podobě kulhání, v dospělosti může dojít dříve k opotřebování kloubu spojeným s bolestmi.
|
| Zora | •
|
(6.10.2002 22:55:04)
Synovi je 13 měsíců a ještě nemá obě jadérka. Na začátku léta jsme byli na kontrole a to tam ještě nebylo žádné, na kontrole minulý týden se už jedno objevilo, ale druhé tam nemá. V Motole nám řekli, že máme přijít zase za tři měsíce a do té doby začít zase dávat pleny. Začíná pomalu chodit a taky je dost velký (81 cm a 12 kg), takže jsme z toho dost nervózní. Máte někdo zkušenost, že by dítě nemělo jadérka tak dlouho a co se pak děje?
|
| Jana a Jiřík | 
|
(14.11.2002 20:00:17)
Nám se jadérka začaly vyvíjet až ve 14 měsících. Potom byly malinko vidět tak už jsme k doktorovi nemuseli. Ale malej si začal v 7 měsících stoupat a chodil okolo nábytku a chodit začal už v 11 uplně sám. Ale zase byl lehoučkej (9 kg). Jana
|
|
| Suzanne Dzupik | 
|
(3.1.2018 0:28:12)
Jadérka se dřív nebo později dotvoří určitě. Širokým balením vývoj jadérka NEURYCHLÍTE! Kyčle se kontrolují dokud nejsou jadérka dovyvinuta a to z toho důvodu, aby se doktor ujistil, zda se vyvíjejí SPRÁVNĚ (nikoli zda se vyvinou). A pokud se vyvíjí nestandardně (nezapadají do kloubní jamky atd), pak aby se včas zahájilo správné řešení, vedoucí k nápravě problému (např. široké balení, rehabilitace a tak podobně). Pokud jadérko nebude v jamce správně uloženo, hrozí v budoucnu vykloubení. Cvičením či širokým balením lze u méně závažných nálezů nasměrovat vývíjející se jadérko správným směrem (do kloubní jamky) atp.
PODROBNĚJI:
Vývoj kyčelního kloubu začíná mezi 3. a 6. týdnem nitroděložního života a pokračuje i po narození dítěte. Osifikační jádro stehenní kosti se objevuje od 3. do 10. měsíce věku. Pro správný vývoj kostí jsou důležité nutriční vlivy – především dostatek vápníku, fosforu, vitaminů A a D.
O zdravém nálezu hovoříme, když je nález ultrazvuku hodnocen jako Ia, Ib či IIa, tedy normální centrace hlavice, správně formovaná jamka a postupný vývoj osifikačních jader hlavic stehenních kostí, při současném normálním klinickém nálezu na novorozenci.
V prvních měsících po porodu dochází k postupné osifi kaci původních chrupavčitých jadérek (center hlavice stehenní kosti) a postupné úpravě úhlu krčku, která se ještě upravuje v průběhu několika dalších let. Dále dochází spolu se započetím chůze dítěte k postupné fyziologické rotaci krčku stehenní kosti a tím k vytvoření optimálních podmínek pro naléhání do jamky při zátěži.
Preventivně je třeba dbát na správné balení novorozenců. Širokým balením, především v prvních týdnech, zajistíme správné postavení hlavice stehenní kosti a jamky kyčelního kloubu, čímž umožníme správný vývoj kyčle. Jsou však známy i případy, kdy se nevhodným balením novorozence původně dobrý nález výrazně zhoršil.
Nejběžnějším diagnostikovaným problémem je opožděný vývoj jader. Jadérka by se měla formovat v rozmezí mezi 3. a 10. měsícem věku, eventuálně může docházet k asymetrii vývoje jader, která se ve většině případů spontánně upravuje s věkem. Dále bývá velmi často omezený pohyb v kyčelních kloubech do unožení, což bývá standardně kompenzováno cvičením, případně rehabilitací či širokým balením.
Léčba vrozené dysplazie kyčelní (VDK) musí být zahájena co nejdříve. Lehčí stupně dysplazie jsou léčeny abdukčním režimem, tedy širokým balením, které se doporučuje většinou i preventivně. Často se používají také abdukční pomůcky (Frejkova peřinka, Pavlíkovy třmeny). Ultrazvukové kontroly jsou prováděny po čtyřech až šesti týdnech. Důležité je správné nastavení a pravidelné kontroly, používání pomůcek i ve vztahu k růstu dítěte.
Závažnější stupně VDK se řeší pomocí distrakční léčby (distrakce = závěs kyčlí v tahu). Distrakční režim trvá celkem 6 týdnů, probíhá 24 hodin denně, dítě je snímáno pouze na koupání. Nezřídka se stává, že k repozici (zakloubení) dojde až v 6. týdnu. Po ukončení distrakčního režimu následuje rentgenové kontrastní vyšetření kloubu. Pouze malá část pacientů je dnes léčena chirurgicky, většinu z nich se daří vyléčit konzervativně. Operace by přitom měly být prováděny pouze na pracovištích, která mají s tímto typem zákroků zkušenost.
Opožděný motorický vývoj je možné upravit pomocí rehabilitace, techniky měkkých tkání, mobilizace, pasivní centrací kyčelního kloubu nebo také Vojtovou metodou (léčebná technika založená na principu reflexního pohybu vpřed pomocí stimulace přesně definovaných spoušťových zón na těle pacienta; je vhodná pro kojence, děti i dospělé a je účinnou léčbou i prevencí pohybových vad). Cílem rehabilitace je symetrický a plnohodnotný psychomotorický vývoj.
Výskyt VDK podle různých studií v populaci kolísá mezi 0,2–4 %. VDK je však nejčastější vrozená vada u dětí. Má překvapivě sezonní výskyt – vyskytuje se častěji v zimních měsících, vliv má také rasa – u černochů se VDK vyskytuje velmi vzácně. Endemickou oblastí výskytu VDK je střední Evropa.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)