| Kotrmelec | 
 |
(30.11.2009 9:50:56) Máme téměř pětiletou dceru,druhé mimi je na cestě.Dcerka je hodně citlivá,špatně snáší změnu prostředí,trvá ji dlouho než se adaptuje. Např. moji rodiče si koupili barák a trvalo ji dlouho než se tam rozkoukala,byla zvyklá na jejich byt. A teď k problému.My měli malý byt,tam s ní nebyl žádný problém,spávala sama bez problémů. Před časem sme se pomocí výměny přestěhovali do 4+1 a tady to začalo.Jeden pokojíček je její,ale ani za boha tam nechce spávat sama.Zkusili sme vše možné,ale asi jsme málo vytrvalí.Prostě vždycky skončí u nás v ložnici.Když je v pokojíčku,pláče,je nevyspalá,celý den o tom mluví.Říká,že se tam sama bojí,že má strach.Je pravda,že bydlíme v přízemí a hluk z ulice opravdu je hodně slyšet.Co se týče narození miminka,to problém nebude,pro to máme vyčleněný menší pokojík,kde budu s mimčem spávat ze začátku já. Já se ptám,jak ji zvyknout na samostatné spaní?Prostě to vydržet?Nemůže z toho mít trauma?S náma je velmi šťastná a spokojená,prostě nechce být sama
|
| ErikaB | 
 |
(30.11.2009 10:00:37) Pokud je s Vámi šťastná a spokojená, tak ji nech s Váma. Až se narodí mimi, tak může spát jen s tatínkem. Ještě je malá a asi si pomaleji zvyká. Vždyť s Váma nebude spávat do puberty. Určitě bych to nelámala přes koleno. Sama jsem se jako malá bála, hlavně tmy, přece je nejdůležitější, aby byla malá spokojená a vyspaná,ne? Časem se to upraví.
|
| Kotrmelec | 
 |
(30.11.2009 10:03:46) Eriko,já si to myslím také,ale přesto si kladu otázku jestli jsme něco nezanedbali.
|
| ErikaB | 
 |
(30.11.2009 10:59:23) Vaše dcera chce být s Váma, je tak šťastná a spokojená, má Vás ráda, nezanedbali jste VŮBEC NIC. A to, že některé matky dávají spát dítě do jiného pokoje už od 3 měsíců, to prosím tě neřeš. Hlavní je, co vyhovuje Vám, a když máte pokojík pro miminko, kde budeš ty a ložnici, kde bude dcerka s tatínkem, nebudete se tak navzájem rušit, takže není žádný problém.
|
|
| Koloběžka 1. | 
 |
(30.11.2009 12:30:34) Není na tom nic špatně, když chce spát s váma. Jediné, co bych nenechala náhodě, je změřit geopatogenní zóny v jejím pokoji, mohou být příčinou nejen nemoci, ale i strachu, neklidu, nespavosti na daném místě.
|
|
|
|
| Půlka psa | 
 |
(30.11.2009 10:06:56) Určitě ji nechte spát s vámi. Dosnes si pamatuju, jak mě zavírali do pokojíčku, kde jsem měla strach. V noci jsem se budila a bála jsem se, ale za našima jsem jít nesměla. Fakt na tom nebylo nic příjemného.
|
| 25.12Ali.......14 | 
 |
(30.11.2009 10:09:22) Já bych malou nechala spát s váma nebo by třeba tatínek mohl spát s ní v pokojíčku než si zvykne - samotnou bych jí tam nenechávala když se bojí - můj syn spal s náma do 5 let než přišlo další mimi - pak už jsme se nevešli...
|
|
|
| Dáňula | 
 |
(30.11.2009 10:09:47) Starší spal s náma v ložnici do nějakých 5,5let. Teď jsme ho přestěhovali do pokojíku (už mě fakt nebaví být okopávána z každé strany jedním děckem). Taky si nemohl vzyknout, všechno mu přišlo strašidelný a tak. Takže teď spí s plyšákem (těch se zase bojím já - jak mám v posteli plyšáka, neusnu, páč na mě furt blbě kouká ) - je si jistější a pod polštářem má malou baterku a když se něčeho bojí, tak si na to holt posvítí (nebo na cestu k vypínači) a je už v pohodě. Dokonce už ani neříká, že se bojí, chodí do pokojíku rád spát, jen vždycky zkontroluje tu baterku, co kdyby byla potřeba.
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
 |
(30.11.2009 10:22:04) Plyšák blbě kouká, LOL!!! To by bylo bezva téma - Strach ze spaní s plyšákem. Taky na vás blbě kouká?
Dík, zasmála jsem se
|
|
|
| ivaxx | 
 |
(30.11.2009 10:21:50) Nenutila bych ji. Syn také dlouho nechtěl spát dokonce sám ve své posteli. Po narození dcerky měl u nás v ložnici svou vlastní postel a stejně se nám stěhoval do naší postele. Vlastní pokojíček jsme jim vytvořili až, když malé byly 2 roky a jemu 5,5. Na vzhledu pokojíčku (barva stěn, umístění hraček) jsme syna nechali se velkou měro podílet, takže se tam těšil. I potom to ale bylo tak, že ona spala v pohodě a on se budil a byl nešťastný a chodil za námi. Tím, že tam měl ale i sestru, tak postupně chození ubývalo, až úplně během pár měsíců přestal a spí jako dudek. Při usínání jsme nechávali ve vedlejší místnosti rozsvíceno a pootevřené dveře, aby měl pocit, že má s námi stálý kontakt. Dcerka toto nikdy nepotřebovala, každé dítě je prostě jiné. Jestli máte možnost, aby nemusela malá spát sama, tak ji nenuťte.
|
| ivaxx | 
 |
(30.11.2009 10:23:56) Ještě - už to tu padlo - syn spí s plyšákem (občas se dvěmi) - dcerka nepotřebuje nic .
|
| EvaK, Kryštof04,Rozulína11/07 | 
 |
(30.11.2009 10:32:58) mÁme t také tak, starší syn taky nechce spávat sám. Takže t řešíme, že usíná v naší psteli a ví, že h pak přeneseme k němu. K ránu zase putuje k nám.
|
| Kotrmelec | 
 |
(30.11.2009 10:40:26) Evi,to jsme dělali také,ale dcerka se hned vzbudila a byla u nás zpátky do pěti minut.Déle tam nebyla
|
|
|
|
|
| Epepe | 
 |
(30.11.2009 11:04:15) Byla jsem stejné dítě. Naši mi nechávali rozsvícenou "orientační" lampičku - buď v pokojíku nebo jinde a otevřené dveře.
|
|
| Shayla a 3 kluci | 
 |
(30.11.2009 11:35:43) Já bych ji taky nechala v ložnici s váma. Ona časem nabyde jistotu a bude chtít být třeba i sama, ale teď se něco změnilo a je nejistá. Max.byste jí zadělali na nějaké šílené strachy do budoucna. Nakonec my dospělí taky spíme většinou v ložnici s někým
|
|
| vojtami | 
 |
(30.11.2009 12:24:19) my jsme se stěhovali od babičky a dědy, když mě bylo cca 10 let. šli jsme do baráku, každý dostal svůj pokoj a přesto jsme s bráchou spali často spolu v jednom, kolikrát i na jedné posteli. a pamatuji si, jak jsem se v pokojíčku fakt sama bála.... hlavně v noci, že je někdo schovaný pod mojí postelí. bála jsem se chodit zhasínat velké světlo..... podle mě to trvalo dost dlouho, možná nějaký ten rok....
takže radu moc nemám.... jen vím jaké to bylo a to jsem byla o DOST starší...
|
|
| Marťa11 |
 |
(30.11.2009 13:43:14) a musí spát sama? 
tak se nastěhuj k ní do pokojíčku a pak tam můžete být i s miminem všichni 3 a manžel bude mít klid v ložnici... pak třeba časem děti v pokojíčku zůstanou samy, až mimčo povyroste... a ty se vrátíš do ložnice?
já bych to nehrotila... bojí se, asi si to nevymýšlí... tak co... jednou ještě ráda bude sama
|
| Kotrmelec | 
 |
(30.11.2009 15:25:52) Marťo spát sama nemusí,mimi bude mít taky svůj pokoj.Spolu tam nebudou
|
| Marťa11 |
 |
(30.11.2009 21:26:03) já jsem tím myslela, proč se urputně snažit o samostatné spaní, když na to evidentně není zralá... já třeba spím s malou a manžel s větším a jsme spokojení všichni... větší spí klidně i sám, když není manžel doma, ale raději s tátou... nám to vyhovuje a vím, že u kamarádek je to podobné... až bude čas, půjdou si po svých postelích
|
|
|
|
| ChemicalJane + 4 | 
 |
(30.11.2009 22:10:58) já bych jí asi taky nenechala spát samotnou... teď řešímě podobné... dcera 11m, další mimísek na cestě a jak to uděláme, až se narodí... malá je te´d ve věku, kdy má pravděpodobně separační úskost, začala chodit a asi se jí o tom často zdá, najednou začne plakat (asi jako že spaldla ) a nejednou má potřebu mě obejmout a jinak enchce spinkat... nedokážu jí enchat plakat, otočit se spát dál... obejmu jí, jednou jsme takhle spaly celou noc, pořád mě obímala, jinak plakala... nevím jestlis e jí něco zdálo nebo proč se bála.. obímala mě, já byla v podstatě ráda, že se tulí... manžel teda by byl radši, kdyby už spala úplně samostatně, ale vidím na ní, že na to ještě připravená není, ráno se probudí, dostanu pusinku a volá mááámííííí a usmívá se.. coúpak bych jí tohle mohla vzít?!
|
|
| holka anonymka | 
 |
(1.12.2009 9:46:47) Starší syn taky nechtěl spát sám. Do 6,5 let spal s námi v ložnici v posteli. Když jsem byla v cca 6měsíci t. s mladším, musel syn do svého pokojíčku, protože děsně v noci kopal, tak aby "bříšku" neublížil. Nechávali jsme rozsvíceno maličké světýlko, otevřené dveře v pokojíčku na chodbu a otevřené dveře k nám do ložnice. Když menší syn aspoň trošku povyrostl, spal také v pokojíčku. Když tam byli oba spolu, tak už jim nic nevadilo. Občas najdu ráno kluky v 1 posteli i teď, je jim 16 a 9 let )
|
|
| remus | 
 |
(14.12.2009 9:37:29)
  dneska jsou tu taková témata joko kdybch to psala já, hele té naší je 6,5, je také hrozný cíťa, stěhovali jsme se, když jí byly 3 roky, ve 4,5 chtěla začít spát sama, ale pak se to stejně zvrtlo a občas spí s námi ještě teď! Nehrotíme to, když chce spát s námi, tak spí, když v pokojíčku, tak spí tam, na tvém místě bych to nehrotila, pokud nemáš vyloženě problém s místem v posteli, lepší je dítě v pohodě než nějaké psycho, kor když čekáte mimčo, to by se asi opravdu cítila odstrčená, malý spí s námi a nějké vysvětlování typu, že ona je velká a on malý opravdu nezabralo, tak to prostě nehrotíme
|
|
|