Kopřiva Dvoudomá |
|
(5.12.2009 19:19:14) Teda já čtu a nestačím se divit To je takovej českej folklór, že "lepší vrážet ty prachy do svýho než platit nájem". No, nevím, záleží na konkrétní situaci, ale my bydlíme spokojeně v nájmu, a proti hypotéce se nám to rozhodně vyplatí.
1) Hypotéka má velkou nevýhodu, a tou je ztráta mobility. Když si já ve své situaci usmyslím, že se budu do konce roku stěhovat do Liberce (kvůli práci, škole pro děti...), tak mi nic nebrání. Když tu budu mít nemovitost zatíženou hypotékou, tak to tak lehko nepůjde. Jestli ji s tou hypotékou prodám, tak na tom nejspíš budu dost tratit. Ve 23 jsem naprosto nevěděla, jak se bude vyvíjet můj profesní život a kam mě to zavane. V takové situaci by pro mě hypotéka byla pěkná ptákovina.
2) Pokud musí člověk splácet hypotéku, nemůže v pracovním a osobním životě riskovat a vzít třeba velmi velmi perspektivní místo za málo peněz. Prostě hypo chce každej měsíc svoje - a ve 23 bez dalších závazků mi přijde nesmyslný se k něčemu takovýmu uvázat. Co když mi zítra někdo nabídne půlroční pracovní cestu po Grónsku? Kdy jindy je čas na pracovní a životní experimenty, než teď, dokud nemáš děti?
3) Hypotéka má proti nájmu taky svoje náklady. Jednak jsou to samozřejmě úroky - ten byt zaplatíš někdy skoro dvakrát. Dál je to ovšem cena údržby a oprav, které v nájmu dělá pronajímatel. Dál taky nemovitost přirozeně stárne, "amortizuje", a tím ztrácí na hodnotě. Pokud to není novostavba, tak tím rychleji. Tahle ztráta hodnoty vlastněné nemovitosti je samozřejmě taky nákladem, to v nájemním bytě nenastává. Nebo to stárnutí můžeš kompenzovat průběžnou údržbou a investicema (jak stoupají standardy bydlení), ale to jsou taky peníze, který v nájemním bytě nemusíš vynakládat. Až ti standard nájmu přestane vyhovovat, můžeš se vždycky přestěhovat.
Sečteno a podtrženo, my bydlíme v okresním městě ve starším nájemním bytě prakticky za cenu, která se rovná úrokům z hypotéky. Tudíž i při pravidelném placení nájmu by se nám v životě nevyplatilo brát si na ten byt hypotéku z důvodů výše popsaných. A k tomu ta svoboda!!! Máme vždycky smlouvu na půl roku - už mi tu někdo vysvětloval, jak jsem nezodpovědná, že jsem si do takovýho bytu pořídila mimino. Ono ovšem zatížit se / rodinu finančně (nebo z hlediska mobility) x let dopředu, to taky nemusí být nic extrémně zodpovědnýho...
|
X E N A |
|
(5.12.2009 19:28:19) No ono jde taky o to, že někdo v bytě prostě žít nechce, je to pro něj ubíjející. Já tam žila cca 13 let a už bych se tam nikdy nechtěla vrátit. Taky nemůžeš srovnávat svůj nájem ve starším bytě, když chce někdo třeba byt novější a v jiném městě.
To je prostě každého věc.
|
Lizzie |
|
(5.12.2009 19:41:40) Xeno je, navíc sama myslím, že jednou si třeba hypotéku vezmu, i když jsem v podstatě velice proti. Ale ve 23 mi to přijde docela brzy, zvlášť pokud slečna studuje. Ví, že v tom městě najde práci? Že se jí jinde nenaskytne lepší flek nebo nebude mít za půl roku touhu zkusit něco jiného? Podobně to může mít samozřejmě i člověk ve 30, ale stejně si to dost dobře nedovedu představit.
|
X E N A |
|
(5.12.2009 20:04:12) Jak jsem psala, já ji v těchto letech vzala. Ale už jsem dělala. Navíc jsem ji z "bezpečnostních" důvodů brala na sebe a vyplatilo se. Do bytu už by mě nedostali ani párem volů. Teď mám barák jako kráva (myslím obří), k tomu cca 3000m2 pozemků okolo. Jsem na rodičáku a všechno zvládám. Jak jsem psala jinde, ještě si spořím. Moje náklady na bydlení vč. hypotéky nepřesahujou 6 tisíc měsíčně!!! Navíc jak jsem psala ještě buduju. Můžu mít obřího psa a kočku, mám velký bazén, houby mi rostou skoro u baráku, srnky mi chodí kolem okna. Svině mi rozrejvaj kus trávníku - to je jediný mínus. Doteď to nedělaly. Je to prostě na každým z nás, na co si troufá.
Nelze srovnávat nějaký starý byt v nájmu, když neznáme fakta. Zakladatelka proto založila diskuzi, aby si mohla udělat obrázek.
|
|
|
|
Lizzie |
|
(5.12.2009 19:39:56) Dobře napsaná fakta.
|
|
Lemora |
|
(5.12.2009 20:05:57) Kopřivo - pokud máš životní styl nastavený tímto způsobem, tak je to pak jasný, ale většina lidí je pracovně i rodinně fixovaná na svůj region a určitě by se přes půlku republiky stěhovat nechtěli, proto opravdu vychází lépe hypo. Vím to z vlastní zkušenosti, odchodem na MD jsem musela opustit levný pracovní podnájem a jelikož jsme nechtěli bydlet s tchánovci tak jsme si hledali jiné bydlení - vzhledem k cenám pronájmů jsme se taky rozhodli pro hypotéku. Jinak si myslím, že velice dobrý kompromis, obzvláště pokud je člověk mladý, svobodný, bezdětný je stavební nebo jiné spoření
|
|
smila |
|
(5.12.2009 21:07:47)
Koprivo naprosto souhlasim! Ve 23 letech sem mela asi jinak nastavene hodnoty a rozhodne na prvnim miste nebylo se usadit v jednom byte na jednom miste. Popravde me hypoteka ani nenapadla a paradoxne tam kde si ted porizujem byt sem si pred deseti lety nedokazala vubec predstavit, ze tam budu bydlet naopak sem z toho mista utikala. A prijde mi, ze ve 23 jeste toho clovek nema tolik za sebou aby mohl realne uvazovat co chce a kde chce zit. Myslim, ze je to takto blbe nastavene spolecnosti ta nas tlaci nesmyslne k vlastnictvi bytu. Ma to sousedka tak si to udelam taky. Ale duvody ty uz sou nedulezite. Je asi potreba si uvedomit jestli se bez te hypoteky da zit. Ja myslim, ze ano. Plnohodnotny zivot mohu zit i pronajatem byte ci domu a naopak me to nesvazuje, po uplynuti smlouvy muzu jit bydlet nekam jinam. Ano neni to muj byt ale je to opravdu potreba, neco vlastnit?
|
|
Peggy* |
|
(5.12.2009 21:08:49) Tohle se mi líbilo, kopřivo! Já bych ti k tomu přidala ještě jednu radu, zkus s tím svým přítelem půl roku, rok žít jenom v tom pronájmu. Ono je to totiž rozdíl s někým chodit a žít s ním, zejména v tomto věku. Pravda, naši rodiče v tomto věku již měli minimálně 2 děti, ale dneska je doba trošku jinde a 23ti letý člověk je brán skoro jako dítě - promiň, ale určitě si ještě mladá připadáš, ne třeba zrovna dítě, ale hodně mladá na přemýšlení o závažných životních rozhodnutích ano. Prostě si myslím rok spolu žít v pronájmu a uvidí se, zda se snesete, než si rovnou kupovat byt/byty. Myslím si, že pár peněz vražených do nájmu jsou docela levnou záležitostí - dostaneš za to zkušenosti k nezaplacení. Po tom roce se rozhodněte, zda přeci jenom nejít do toho bytu. A co se mladosti týče? Kamarád začal kupovat byty hned po vejšce, koupil si první garsonku tak nějak v těch cca 23-24 letech, dneska má 2 byty, už úplně splacený a není mu ani 35. Pravda, tenkrát ty byty stály do milionu, ale zase tomu odpovídaly příjmy. Taky se hodně uskrovnil, ale viděl v tom potenciál. Když si koupil ten první, tak bydlel v bytě s kámošem několik let, ten koupený byt pronajímal. Po čase si koupil další, do toho se nastěhoval, hypotéku z toho prvního splácel pronájmem, ten druhý splácel z platu. Někdo má holt v těch 23ti jasno, co se životem, je už dospělejší, usazenější, někdo čeká na životní příležitosti, je mu líto se usadit. Dále měla kopřiva velkou pravdu v tom, že když si vezmete hypotéku na 100%částky, tak ten byt zaplatíte v podstatě dvakrát. Takže to máte jedno, vrážíte-li peníze bance nebo nějakému nájemníkovi. Co takhle zkusit žít ještě nějaký čas s těmi kamarády, zkusit si něco našetřit, abyste si pak tu hypotéku nemuseli brát tak velikou. Ten kamarád, o kterém jsem psala, má na to jednoduchý vzorec - půjčíš si milion, vrátíš milion a půl. Takže na každých stotisíc, které si teď našetříš, ušetříš 50tisíc. Založ si stavebko, šetři. Protože co si budeme povídat - 2 lidi na 1 byt - nikdy jsem se neměla v životě tak dobře než prvních pár let společného soužití, bezdětní, příjmy relativně slušné ... byli jsme schopní ušetřit každý 10tisíc/měsíčně.
|
|
Zuzana + kluk04 + holka06 |
|
(5.12.2009 23:33:12) Kopřivo,
Vy fakt ve starším nájemním bytě bydlíte za cenu hypotéky? To teda bydlíte dost nevýhodně. Postavili jsme nedávno barák. Kdybychom měli celou cenu domu na hypo a tu hypo platili, naše měsíční splátka by byla podstatně vyšší než cena měsíčního pronájmu tohoto domu. A tak to obvykle bývá (samozřejmě záleží taky na délce splácení). Hoď si to na nějakou hypotéční kalkulačku. Příklad – byt 3 miliony v pražském paneláku. Pronajmeš snad za nějakých – plácnu – 14 tisíc? hypotéční půjčka 3melouny, roční úrok 6, délka splácení 25 let. Měsíční splátka hypotéky 19300. Sumasumárum bydlíte dost draho (když si odmyslím, že ty peníze navíc hážete někam do černý díry). Kdybyste si to koupili, vyřídili hypo a odjeli do Grónska na půl roku, tak můžete nechat ležet byt ladem a stále to bude výhodnější. A když odjedete na delší dobu, najdete Kopřivu č. 2 a byt pronajmete, ne?
Osobně bych poradila zakladatelce – hypotéku ano, ale v takové oblasti, kde je vysoká pravděpodobnost, že v případě dlouhodobé nepřítomnosti snadno pronajmeš.
Mnohem víc bych se zamýšlela nad tím, zda do toho jít s někým (případně s kým). Představit si různé scénáře a všechno domyslet. Ve 23 letech to jistě dobře vypočítáš, ale lidi odhadnout nemusíš. Je mi blízký názor Xeny.
|
& |
|
(6.12.2009 10:14:37) Zuzko, ono se da na pul roku odjet do Gronska, aniz bych splacela hypo? Dasli vec, ze podle mojich hrubych odhadu, tak vynos z pronajmu na spaltku hypoteky proste nevydela a to ani v Praze. Nehlede na to, ze kdyz chces jet na delsi dobu do ciziny, tak to pronajmes radeji za min, trosku si ty podnajemniky vyberes, protoze nemas moznost se o tu nemovitost starat.. Obecne si myslim, ze dost lidi v CR prilis riskuje pod vidinou bydleni vlastnim nebo aby prilis nepreplatili tak do hypo tak do nemovitosti nacpou vsechny rezervy a pak nemaji z ceho platit, kdyz prijde nejaka nemoc, nezamestnanost..
|
Lemora |
|
(6.12.2009 11:03:02) H&M - jenže když přijde nějaká nemoc nebo nezaměstnanost, tak stejně je třeba platit i ten nájem... to není jen vidina vlastního bydlení...
|
& |
|
(6.12.2009 11:18:15) Jenomze, se muzes operativne stehovat do mensiho. A nebydlet v baraku, jak krava a jist suchy chleba a chodit brzo spat, abe se neproplila elktrika a nemuselo se topit a kdyz se dum proda tak hodne pod cenou a stejne jim zbydou dluhy. Ja proti hypo nejsem, my mame taky hypoteku dokonce do manzelovych 72. jen myslim, ze ne vzdy je to vyhodnejsi.
|
Lemora |
|
(6.12.2009 11:39:19) barák jako kráva si zas každý nepořizuje, většinou mají lidi bydlení tak akorát a 4-5členná rodina se těžko půjde mačkat do garsonky, to mi pak přijde lepší omezit to topení, svícení, tv nebo pc
|
krupice. |
|
(6.12.2009 21:00:12) Tomíku, taky by mě zajímalo, kde v Praze se nacházejí tak levný baráky. Za tu cenu snad nemůžeš koupit ani pozemek
|
|
|
|
|
Zuzana + kluk04 + holka06 |
|
(6.12.2009 11:12:12) H+M,
ano, splátka hypo bývá vyšší než obvyklé nájemné ve srovnatelném bytě (Právě proto mi připadá, že Kopřiva platí nějaké vysoké nájemné). Ale dává to smysl. Část měsíční splátky představuje splátka jistiny, čímž se snižuje celkové zadlužení a část majetku přechází de facto na majitele. Když zůstaneme u toho bytu za 3 miliony, hypo 25 let, měsíční splátka 19300. Rozdělíme jistinu mezi 25x12 měsíců – 300 měsíců. Každý měsíc se tedy snižuje dluh o 3000000/300 = 10 tisíc. Neboli získává člověk faktický majetek 10 000. Dá se tedy říct, že bance na úrocích zaplatí měsíčně jen 9300. Ovšem když si bude stejný byt pronajímat, zaplatí možná 14 ?. Měsíční ztráta ve srovnání s hypo = 5000. Když pojede do Grónska na 6 měsíců, zaplatí bance na úrocích 9300 x 6 = 55800,-. Ztrátu 55800 dosáhne při pronájmu tohoto bytu za 11 měsíců. Krátkodobá ztráta, ale během dalšího roku to má zpátky. A to jsem vůbec nezohlednila, že cena nemovitostí se během času mění (dlouhodobě spíš zvyšuje) a taky zajímavou úsporu na daních – odečet úroků z hypotéky, která může být snad až 300 000.
No a jinak když přijde nemoc, ztráta zaměstnání, člověk se stejně nemůže odstěhovat pod most. Bydlí tedy někde. Platí stále někomu nájem. Pokud bude mít hypotéku a nebude mít peníze na splácení - jako že nejhorší scénář - tak se nemovitost prodá (s menší ztrátou), uspokojí se banka, ale tomu člověku obvykle taky něco zůstane - podle toho, jaká zbývá jistina. Pokud dosud platil jen nájem, tak jde pod most a nezůstane mu nic.
|
|
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(6.12.2009 20:32:56) Zuzano, bydlíme za cenu ÚROKŮ z hypotéky, jsem psala...
|
Zuzana + kluk04 + holka06 |
|
(6.12.2009 23:13:43) Kopřivo, promiň, překoukla jsem se. V tom případě bydlíte levně. Finančně se připravujete jen o dlouhodobé zhodnocení majetku, slevu na daních, případně nějakou cenu nábytku a vybavení, které bývá v jiném bytě často nepoužitelné. Ale Vaše cena není na trhu běžná a jako argument pro radu běžnému člověku se tedy tak úplně nehodí. Nelze vycházet z toho, že každý majitel bytu bude ochotně prodělávat tak jako ten Váš.
|
|
Lemora |
|
(7.12.2009 13:38:06) nj, ale tu hypotéku jednoho dne splatíš, kdežto ten nájem budeš platit dál a dál...
|
|
|
|
Sylva2 | •
|
(5.12.2009 23:43:22) Kopřivo, to je diskutabilní. My už jsme po 6 letech hypo vysmátí, protože regulované pražské nájmy dostihly naši hypo. Pokud se ještě navýší- očekává se to, už budem platit méně než ve třípokojovém panelovém bytě v Pze. A konfort našeho bydlení je s tím neporovnatelný. Za prací jsem se stěhovala 3x a už to neplánuji, prostě si na to připadám stará, znovu si někde budovat zázemí a hledat přátele. Navíc po těch 6 letech se zvedla i cena té nemovitosti, takže kdybych se nedejbože rozhodla prodat, stále jsem i po splacení hypo v plusu. No a jak tu psala Xena, houby za rohem, velký pes, srnky za plotem, to je dokonce asi penězi nevyčíslitelné.
|
|
|