Bouřka |
|
(2.1.2010 23:22:50) Tohle téma zakládám jako reakci na předešlé - Jsem těhotná a nevím kdo je otec. Častým argumentem je, že byste nedokázaly lhát svému partnerovi. Napadlo mě - kolik z vás někdy debatovalo s manželem/partnerem na podobné téma a chtělo vědět, jaká by byla jeho představa o vaší reakci, když už by se stalo? Chtěl by to vědět? A kdyby výsledkem bylo těhotenství? Jak by chtěl, abyste se k němu postavily? A shodnete se? Můj manžel říká, že by nic vědět nechtěl. Ani v případě těhotenství. Jak už jsem psala vedle - raději by byl obelhávaný, než aby kvůli němu byl zmařen život. Já to vidím stejně.
|
Pole levandulové |
|
(2.1.2010 23:28:09) Prave jsem to s manzelem taky probirala - na zaklade tematu "cekam dite a nevim kdo je otec". Manzel rika, ze neveru bez nasledku by odpustil, ale kukacku by vychovaval nerad. A pokud uz by se stalo, chtel by se to dozvedet co nejpozdeji,az by s ditetem uz mel vytvoreny vztah. Ale ja bych na tohle nervy nemela, asi bych mu to vyklopila hned a pak skoncila jako opustena samozivitelka. Toz tak.
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.1.2010 23:29:05) Všem chlapům jsem řekla, že dokud si někde neupletou dítě nebo se nenakazej nějakou ošklivou nemocí, tak ať si dělaj s přirozením co chtěj. Pokud jde o moji hypotetickou nevěru - nevím, nikdy jsem nevěrná nebyla. A nemám to do budoucna v plánu. Hrozně nerada lžu a tuplem ne někomu, koho mám ráda. Navíc to ani neumím. Jednorázovej úlet - to se asi může stát, ale to neberu jako nevěru.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.1.2010 23:29:41) Ovšem zatím se mi to nestalo. Nejsem zvíře a umím ovládat svý pudy.
|
|
|
Čekatel na smazání |
|
(2.1.2010 23:30:51) Raději vědět pravdu, než být obelhávaný celý život. A co teprve kdyby to prasklo po x letech. To by byla kudla do zad.
|
|
Zasjaj |
|
(2.1.2010 23:31:04) Tak hlavne, ze se hodnete!
nas kamos opustil zenu, ktera mela dite s jinym jak rika jen kvuli tomu, ze se jim oteheotneni nedarilo. On dodnes tvrdi, ze by dokazal dite prijmout, ze chape, ze po nem touzila, ale ze se nedokazal srovnat s tim, ze mu lhala a tvrdila, ze je dite jeho. Ted ziji kazdy sam.
|
|
petadurka |
|
(2.1.2010 23:34:45) Já se o tom bavila s přítelem a ani jeden bychom vědet nechtěli - když si to vemete, tak ten jeden se zbaví té tíhy, uleví svému svědomí, ale zbytek trápení přenese na toho druhého a já vím, že bych se v tom pak pořád nimrala - proč to udělal, jen jednou, neudělá to znova?
Na to dítě se ho ale taky jeste zeptám, by mě zajímalo Ale líbil se mi názor že když už, tak až po vytvoření vztahu k dítěti
|
Čekatel na smazání |
|
(2.1.2010 23:36:50) To už mi pak přijde jako vypočítavost, ne-li vychcanost. Počkám až si k dítěti vytvoří vztah a pak mu to řeknu. Já si ulevím od svědomí a on nás neopustí.
|
petadurka |
|
(2.1.2010 23:37:59) Nee , myslela jsem názor toho manžela, nebo kdo to řekl, že když už by to musel vědet, tak až později
|
|
Petra Neomi | •
|
(2.1.2010 23:40:17) Hodně hazardní hra. Obávám se, že si dámy promítají své okouzlení miminy do svých protějšků.
|
Bouřka |
|
(2.1.2010 23:44:41) Petro, můj manžel taky tvrdil, že když už by to mělo prasknout, tak raději v době, kdy by měl k dítěti vztah.
|
Petr Neomi | •
|
(2.1.2010 23:53:28) No, já se právě ptala bratra, a ten říkal, že by s takovou ženskou žít nedokázal. říkal i jiné věci, ale ty jsou nepublikovatelné. Smiř se s tím, že tohle nemá univerzální řešení.
|
Bouřka |
|
(3.1.2010 0:05:08) Petro, já to beru, že je to hodně individuální, priority máme každý své. Jen si říkám, že některým by možná usnadnilo rozhodování se v nelehlé situaci, kdyby znaly obecný postoj partnera. Ten je nejspíš nakonec asi důležitější než názory jiných ženských z internetovýho fora.
|
|
|
Terinka4444 |
|
(3.1.2010 10:51:29) Já se taky ptala manžela hned po tom článku a říkal, radši nevědět.
|
|
|
|
Ananta |
|
(3.1.2010 14:51:03) tak to vidím taky, ale někdo tomu říká zbabělost... hlava mi to nebere, dělat z druhýho člověka vola a ještě se u toho tvářit jako hrdina.
|
|
|
|
Epepe |
|
(2.1.2010 23:53:17) Můj manžel by to chtěl vědět a zřejmě by mi neodpustil. Ale já zastávám názor - co oko nevidí, to srdce nebolí. Nechtěla bych, aby mě v případě jeho nevěry informoval, ale on tvrdí, že by musel.
|
Maia | •
|
(3.1.2010 0:08:31) TEd jsem to probirala s manzelem...neveru by mi mozna odpustil, otehotneni uz asi ne, jedine reseni je nerict mu nic a jit na potrat. A kdy by me opravdu zacal nenavidet by bylo, kdyby to prasklo až později, tenhle podraz by mi nikdy neodpustil. Ja to vidim naprosto stejne, predstava, kdybych byla chlap, ze mam dite a treba za rok se dozvim, ze mi manzelka lhala timhle zpusobem, to by byl konec.
|
|
|
fisperanda |
|
(3.1.2010 0:09:59) Nevím co by dělal manžel, každopádně já bych nevydržela sama se sebou kdybych mu měla podsunout kukačku. Když se nad tím ale zamyslím, tak jaká situace by nastala, pokud bych tedy s manželem měla dcerku, tak jako teď, a otěhotněla bych potom s někým jiným. No a teď babo raď. Přiznat se k nevěře a rozbít rodinu? Lhát mu celej život? Tak teda no nazdar. Doufám že tohle v životě nebudu muset řešit.
|
|
jana38 |
|
(3.1.2010 0:16:08) Hm, manžel by mi nevěru neodpustil, tím jsem si jistá. Zároveň bych nedokázala jít na potrat. Takže bych mu vyklopila pravdu a rozvedla se a dítě vychovávala sama. Ale nemám potřebu mu být nevěrná, tak snad se do týhle situace nedostanu
|
Petra Neomi | •
|
(3.1.2010 0:31:20) A ty děti s manželem, ty co?
|
jana38 |
|
(3.1.2010 0:44:22) No na výchově společných dětí bysme se předpokládám dohodli. Jako rozvod bych viděla jako nejmenší zlo. On by se mnou zůstat nechtěl a já bych očekávané dítě zabít neuměla, tak jaký je jiný řešení?
|
Petra Neomi | •
|
(3.1.2010 0:48:08) No, připadá mi, že takhle to odnesou prostě všichni, i ti nevinní.Prostě ze spokojeného rodinného života rovnou do totálního maléru.,
|
Amálie P |
|
(3.1.2010 0:49:53) Ale nikdo kvůli tomu nezemře.
|
Petra Neomi | •
|
(3.1.2010 0:53:51) No, já bych každopádně upřednostnila klid už narozených dětí.
|
jana38 |
|
(3.1.2010 0:58:05) Neumím upřednostnit jedno svoje dítě před jiným. Zvlášť když na misce vah mám život na jedný straně.
|
|
|
|
jana38 |
|
(3.1.2010 0:50:53) Petro, zatímco když zabiju to očekávané dítě, tak to nikdo nevinný neodnese? Odnese to ten nejnevinnější:-((
JInak já vstupovala do manželství s MM s vědomím, že nevěru nevydejchá a protože ho mám ráda jako manžel a jako otce svých dětí a mám ráda i svoje děti, tak nemám potřebu jim rodinu bořit nějakým úletem v podobě jedný soulože nebo nebo paralelním vztahem. Takže to vždycky budu řešit doufám čistě teoreticky.
|
Petra Neomi | •
|
(3.1.2010 1:00:35) A čím je ten zárodek nevinnější, než ostatní tvé děti? Proč upřednostnit potencionální štěstí plodu, který ani nemusím donosit, před štěstím svých vnímajících dětí?
Jasně, tady hraje hlavní roli postoj k potratu, ale čistě pragmaticky je to krátký stres při zákroku versus životní katastrofa.
|
jana38 |
|
(3.1.2010 1:05:17) Prostě protože pro mě (zřejmě na rozdíl od tebe) je to dítě v břiše, ten shluk, jak tomu říkáš už taky dítě. A jako nedokáže uříznout hlavu svému prostřednímu, ačkoliv třeba bez něj by naše rodina byla jendoznačně mnohem klidnější, tak bych nedokázala oddělat to nejmladší, i když ještě není viditelně mezi náma. Co když to zrovna bude nejúžasnější člověk na světě, kterej lidstvu prospěje jako nikdo jinej?
|
jana38 |
|
(3.1.2010 1:05:43) nedokáže=nedokážu
|
|
|
Bouřka |
|
(3.1.2010 1:05:23) Čistě pragmaticky máš pravdu, čistě dle osobních hodnot to může být zabití versus zmatlaný život, jehož štěstí ti stejně nikdo nezaručí, i když by třeba na probíranou situaci nedošlo. Zatím se loučím, jdu spát.
|
|
Amálie P |
|
(3.1.2010 1:05:51) "krátký stres" nečetlas, že to některý ženy cítí jako celoživotní vinu? Já bych to nezlehčovala. Právo na život má každý. A pokud už se stane tato situace, že nevím, čí dítko čekám, nemůžu přeci hodit tu zodpovědnost za své chování do kýble i s neviným dítětem-zárodkem chceš-li na sále. Já byh to neustála.
|
Petra Neomi | •
|
(3.1.2010 1:23:36) Já bych to tak na 95% ustála, stejně jako to ustály ty desítky ženských, které znám a které potrat měly. Dospívala jsem v době, kdy byly potraty dost obvyklé. Nikdo tohle řešení nevolí rád a v dnešní době je navíc zbytečné se do takové situace dostat, ale je to prostě to poslední řešení pro případ, kdy je situace kritická. Taky způsob, jak přijmout zodpovědnost.
|
jana38 |
|
(3.1.2010 1:30:28) Nojo Petro, prostě pro někoho je potrat něco, co je řešení kritické situace a pro někoho je to zabití a od toho se pak odvíjí náhled na podobné situace, takže těžko se dobrat jednoho univerzálního řešení. Na druhou stranu, když jsem viděla na Silvestra nějakej pořad Retro o potratových komisích aukázky, jak to v nich probíhalo, tak budu ten první, kdo se bude zastávat liberální potratový politky, jaká u nás je. Pže to ponižování žadatelek o potrat těma členama komisí bylo něco tak sadistickýho
|
|
jana38 |
|
(3.1.2010 1:31:20) Jinak že někdo navenek říká, že potrat ustál neznamená, že ho fakt ustál, já taky nevyprávím lidem na potkání o svých traumatech.
|
Petra Neomi | •
|
(3.1.2010 1:41:20) Mně moje máma o potratových komisích vyprávěla, zuřila ještě po letech. Ad trauma... pokud člověk potrat nebere jako zabití dítěte, ale prostě jako lékařský zásah odstranění embrya, tak je samozřejmě nižší šance, že bude mít trauma. Ten pocit je ovšem nejspíš nepřenosný, pro mě pátý týden není mimino, ne vědomě, ale ani pocitově a myslím, že takových ženských je spousta.
|
|
|
Bianka |
|
(3.1.2010 10:23:25) Stalo se to bohuzel v nasi rodine. Ona tusila, ze neco nehraje, snazila se o komunikaci, ale on ji zatloukal. Potom prisel domu podezrely dopis a kdyz ho otevrela, zjistila, ze jde o vymereni alimentu na jeho skoro rocni dceru. Maji spolu dve male deti. Nevim, jak to vyresili, nevidela jsem je uz nejakou dobu, ale tohle tema mi to pripomnelo.
|
|
|
|
|
|
Bouřka |
|
(3.1.2010 0:50:54) Obávám se, že tuhle situaci vždycky odnese někdo nevinný.
|
|
|
|
|
|
10.5Libik12 |
|
(3.1.2010 1:11:34) Hele, jestli jsi ulítla, musíš to unést. Žádnej chlap, ať hlásí, co chce, nestojí o exkluzivní pocit, že má parohy přes celé střední Čechy.
Přiznávaj se jen zbabělci.
|
Ananta |
|
(3.1.2010 1:15:47) Zbabělci se přiznávají a křiváci dělají z někoho celoživotně vola (pravda nebude ani jedno, ale reaguju na tvé zjednodušování)
|
10.5Libik12 |
|
(3.1.2010 1:28:15) Hele Amanto, jestli se v příštím půlroce vyspím s Péťou(a že to fakt nevylučuji), následky si v plné šíři ponesu sama. Mému dobrému, přitažlivému a chytrému manželovi nikdo nesmí zkřivit ani vlásek, tedy nesmí doplácet na nějakou mou hormonální nekázeň.
To je totiž skutečná láska.
|
jana38 |
|
(3.1.2010 1:33:53) Libiku a není spíš skutečná láska tu hormonální nekázeň ovládnout?
Já když ovuluju, tak bych ojela i popeláře, jak to trefně nazývá jedna moje známá, ale zatím jsem se vždycky udržela a doufám, že i nadále udržím, šak odpomoct si od vyšší hladiny hormonů možno i jinak než zásunem, ne?
|
10.5Libik12 |
|
(3.1.2010 1:41:44) Kočajdo, já to mám složitější, nikdy bych nesjela popeláře při nějaké měsíční fázi, nikdy bych vlastně nikoho nesjela.
Ale mohu potkat lidi, s nimiž chci být blízko, protože jsou vtipní a uznávají stejné věci jako já.
Manželství je naprostá priorita, já potenciálně inkontinetní budu chápat manželovy hemeroidy a budu ho mít za nejbližšího člověka na zeměkouli vždycky.
Pokud mě v nějaké časové periodě potká souznění s někým mimo, setsakra si rozmyslím podmínky a nikdy nepůjdu pod úroveň toho, kdo jsem a co je mé manželství. A případný třetí aktér to bude vědět a respektovat.
Sexualitě nikdo neutečeme, nemusíme u toho ale ubližovat.
|
10.5Libik12 |
|
(3.1.2010 1:49:30) Jinak tedy já nejsem žádná kurva, dovolím si předpokládat, že každá průměrná Rodinkářka má nalítáno co do počtu chlapů daleko víc než já.
|
anemon |
|
(3.1.2010 7:58:50) Libik pěkně napsané, jsi upřímná, cítím to podobně.
|
|
|
|
|
|
Ananta |
|
(3.1.2010 13:43:29) A s tím nemanželovým dítětem provedeš co? Já jsem reagovala na téma, nevěra a případné těhotenství.
|
|
|
|
|