janinag |
|
(3.1.2010 0:34:47) Včera se mi přítel přiznal k nevěře. Viz http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/prisp.asp?id=12825812. Myslíte, že by bylo dobré na pár dní odejít a neříct mu kam? Nejsem si jistá, aby se to neobrátilo proti mě. Aby nezjistil, že mu nechybíme, konkrétně tedy já, syn mu asi chybět bude. Nebo mám raději zůstat doma, ale nechci aby si myslel, že je už všechno vpořádku. Neumim totiž dlouho nemluvit nebo něco hrát. Ale mám pocit,aby si nemyslel, že mu to tak lehce prošlo, tak aby to neudělal znova. Měli jsme problémy už delší dobu, řekl mi před měsícem, že už nepřitahuju jako žena, sice se pak omluvil a řekl, že to bylo v afektu ale mám pocit, že to bude asi pravda. Tak právě nevím, jestli to má smysl na pár dní zmizet, jestli by si uvědomil, že mu chybím, nebo raději zůstat a snažit se sebou něco dělat. Moc děkuji za rady. Jana
|
Epepe |
|
(3.1.2010 0:40:55) Osobně bych nedělala ani jedno. Odejít by znamenalo, že by to měl se svým svědomím až moc jednoduché, zůstat bez "potrestání" by z tebe udělalo hadr na podlahu. Zůstala bych doma a dala bych mu to pořádně "sežrat".
Ztratit tím nic nemůžeš. Jestli tě pořád miluje, poznáš to včas a můžeš mu udělit "velké rozhřešení". Jestli ne, tak už to nezachrání nic - ale v tom případě bys mu určitě neměla umetat cestičku nějakými odchody a odpustky.
Držím palce!!!
|
janinag |
|
(3.1.2010 0:50:02) Jak sežrat? Právě nevim co si pod tím přestavit.Před chvíli jsem ztropila scénu, že to musel slyšet celej barák. Nevim pořádně co mám dělat. Jak se chovat.
|
Annie01 |
|
(3.1.2010 8:54:41) Myslím, že ani scény nemusí být optimálním řešením. Sázela bych na (v rámci možností) rozumnou řeč - říci mu, jak tě to ranilo, co cítíš, co on pro tebe znamenal a jak strašně takové věci vztah naruší. Zkus mu tu situaci obrátit, popsat mu, jak on by se asi cítil, kdybys nevěrná byla ty (z toho chlapi většinou lezou po zdi). Řekni mu, že zklamal tvou důvěru, že se bojíš, že už mu nikdy nebudeš moc věřit. Jestli ti váš vztah stojí za to takovou věc ustát (věř, vím, o čem píšu), řekni, že jsi ochotná zkusit to dál (ať vidí, že jsi přemýšlela o odchodu, že nejsi ještě rozhodnutá jedním ani druhým směrem, prostě ať si není jistý). Řekni, že si vážíš toho, že on chce ve vztahu pokračovat, že bys to taky ráda zvládla, ale je to neuvěřitelně těžké...že očekáváš jeho pomoc a snahu, aby se všechno dalo jakž takž do pořádku. Neznám tvýho manžela, na každýho zřejmě platí něco jiného - někdo dokonce uvítá i ty scény...sama musíš vědět, co by ve vašem případě mohlo mít význam. Držím palce.
|
|
|
|
janinag |
|
(3.1.2010 10:55:40) No, tak to už mi bylo řečeno, že mě by uklouznutí odpuštěno nebylo.
|
|
|