| Hilly. |
 |
(30.4.2010 20:36:39)
Po aféře "létání miminek" jsem začala přemýšlet, jak moc jsou prověřeny plavecké techniky jednotlivých kurzů a jsou skutečně zdravotně nezávadné. S prvním dítětem jsem plavecký kurz absolvovala, ale některé techniky se mi prostě nezdály, hlavně snaha o organizované potápění, i když dítě třeba zrovna nebylo v kondici a evidentně nechtělo, nebo někdy i plakalo.
Taky se mi nezdály rady, jakože mám ignorovat, když se dítě potápět nechce, že se pod vodou uklidní. ..Ono se teda pod vodou fakt uklidní..ale jak se vynoří tak zase začne řvát...(nezdálo se mi to, tak jsem ho takto tedy neuklidňovala). Před chvílí jsem se v jednom článku dočetla, že určité opakované aktivity, při nichž dítě pociťuje strach, můžou vyvolat chronický stres, který může mít v některých případech za následek posttraumatickou stresovou poruchu s velmi závažnými důsledky na zdraví dítěte.
Při poloze na zádech mimi jakoby zaklánělo hlavičku(i když se mu tato poloha do určitého věku moc líbila), s čímž jsem si také jistá nebyla.
Dále jsem slyšela, že se v některých kurzech provozuje metoda "delfínkování". Je to prý metoda, která se k nám dostala z Ruska. Je to řízené a zátěžové potápění. Podle odborníků může jít až o trénink v hypoxii, a to i u kojenců.
Je vůbec možné chodit s kojencem na nějaký plavecký kurz, u něhož bych si mohla být jista, že je pro mé dítě(pokud je zdravé), nezávadný, a prošel nějakou "kontrolou", či má nějaký "glejt" zdravotní nezávadnosti?
|
| hrúda |
|
(30.4.2010 20:42:55)
Rozhodně bych nedělala s dítětem nic, co mu evidentně ubližuje. Že pod vodou neřve je logické, nejspíš by se rádo dožilo prvních narozenin. Koneckonců ten kurz si platí matky, tak proč by se tedy měly jakožto platící klient podřizovat?
|
| Hilly. |
|
(30.4.2010 20:51:12)
Lalial, oni do ničeho nenutí, jen jaksi z pozice "zkušených odborníků" doporučují. A já bych mohla vycházet čistě teoreticky z toho, že ví o čem mluví, že je to metoda prověřená a že jim můžu věřit, že to miminku neubližuje.
Prostě chci chodit do kurzu, kde jim můžu věřit, že ví co dělají.
|
| hrúda |
|
(30.4.2010 20:54:14)
Pokud na pláč dítěte reagují slovy: Toho si nevšímejte, pod vodou se uklidní... tak to budou vskutku odborníci na slovo vzatí. 
|
| Hilly. |
|
(30.4.2010 20:57:27)
Lalial, no právě. Já ten svůj příspěvek prostě nechtěla psát konfrontačně. Jde o to, že u těchto aktivit opravdu vidím, že je něco špatně...Ale je spousta jinjých, kdy mi to dítě prostě signál nedá. U toho tolik zatracovaného "létání" se prý některá miminka taky smějí, žejo.Snad mě jde pochopit..
|
| hrúda |
|
(30.4.2010 21:04:08)
Napíšu to jinak, na svém dítěti poznám, kdy se necítí dobře mnohem dříve, než začne hulákat- z výrazu obličeje, napětí svalstva... Předpokládám, že tak to má naprostá většina maminek. Otázka zní, proč tomuto instinktu nevěří v případě různých kurzů. Beru to tak, že Pepíčkovi Novákovi se může líbit házení pod vodu a tím se stává tím ideálním, "plavacím" miminkem. Ale proč bych měla mučit Aničku Procházkovou, které se to evidentně nezdá, mi není jasné. To je stejné, jako kdyby všichni lidé, završením osmnáctého roku měli silně doporučeno jít si skočit bungee po hlavě.
|
| Hilly. |
|
(30.4.2010 21:10:38)
Jenže mně nejde jen o to, zda se to mimi líbí(i když to je samozřejmě na prvním místě), ale zda si třeba určitými manévry ve vodě nekazí páteř, držení těla a tak.
|
| hrúda |
|
(30.4.2010 21:12:34)
Spíš bych hleděla na psychiku, ta je mnohdy zrádnější a rozhodně komplikovanější než tělesná stránka.
|
| Balbína | 
|
(30.4.2010 21:19:41)
já chodím s prckem plavat. Rozebíráme s maminama různé plavecké kurzy. Někde potápí špatně - např maminka je za dítětem a potopí dítě a ono chudák neví, co se děje. Takže v některém plavání můžou zapříčinit strach z vody, nedůvěru.
Já jsem s kurzem spokojená. Neděláme ve vodě žádné bláznoviny, jsem si 100% jistá, že si nic v těle zničit nemůže. Na první hodině byl malý vykulený. Postupně se uvolňoval. Má rád potápění, ale nebylo to vždy. Dal to najevo a nenutili jsme ho. Ale vím, jak je to těžké. Ne každá lektorka je empatická.
Takže moje rada - jít se na kurz podívat, jak je veden. Poprosit o zkušební hodinu. Kurzy jsou dost drahé. A dát na intuici. Člověk rozpozná, zda dítě pláče zezačátku, protože je vykulené (a lze klidně se odpojit od skupiny, nestresovat mimi) nebo zda je tlačen do něčeho, co ani jeden nechcete. Každému taky sedí jiná plavčice.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(30.4.2010 21:15:40)
dám na svůj pocit z kurzu. Naše instruktorka jediný, co nám doporučovala, ať se pokusíme uklidnit dítě ještě VE VODĚ, před tím, než s brečícím miminem vylezeme na břeh, aby si zafixovalo, že i voda je dobrá a ne že břeh, sucho znamená bezpečí. Jinak když mělo dítě zásek a do vody nechtělo, doporučovala zkusit koupání doma s dítětem, ve vodě třeba i nakojit, prostě aby dítě znovu získalo důveru k vodě.
Já jsem tam byla moc spokojená. Nikdo mě ani mimino do ničeho netlačil.
|
| Polly... | 
|
(30.4.2010 21:52:08)
Jsem instruktorka kojeneckého plavání, tak mi nedá nereagovat. Dobré plavací studio se pozná podle toho, že instruktorky děti nikdy k ničemu nenutí, naopak sledují, jak se děti ve vodě chovají a přizpůsobují lekce jejich psychomotorickému vývoji. Instruktorky musí mít obsáhlé znalosti z fyzilologie, ontogeneze a měly by se neustále vzdělávat. Nechápu, že někde je ještě možné narazit na instruktorky, které "delfínkují".
Existuje zastřešující organizace - Aliance dětského plavání, kde najdete spoustu užitečných informací.
A ještě poznámka nakonec - viděla jsem mnoho a mnoho různých způsobů vedení lekce a pro sebe rozlišuji dětské koupání (víceméně bezobsažné a nepromyšlené cachtání různě starých dětí - 6 a více dětí v lekci - za použití hromady pomůcek nejlépe všech najednou) a dětské plavání (jasně vedené strukturované a promyšlené lekce a celý kurz(10-12 lekcí), kdy instruktorka přesně ví, co kterou aktivitou a pomůckou ve vodě procvičuje a co chce s dětmi nenásilně a nejlépe během hry zvládnout). Záleží na tom, co rodiče od plavání chtějí - děti i rodiče jsou totiž většinou spokojení v obou případech.
Přeji šťastnou ruku při hledání, toho co Vám bude vyhovovat. A rozhodně se nenechte do čehokoliv nutit!
|
|
|
| remus | 
|
(30.4.2010 21:32:31)
Tak to nevím, kam jsi chodila, ale u nás se řvoucí děti nepotápějí a pokud se jim nelíbí ani to, co zrovna mají dělat, tak hned instruktorka upozorní, ať to mamina zkusí ještě jednou a pokud díttě fakt nechce, tak ho nechat a dělat něco jiného, žádné lámání přes kolena!
|
|
| Čáďa + Adélka a Ondra | 
|
(30.4.2010 21:32:31)
Hilly, nevím odkud jsi. Já chodím plavat v Praze od Maternity-care http://www.maternity-care.cz/ a jsem moc spokojená, poznali jsme několik instruktorek a vždy jsem byla spokojená, do ničeho nás nenutily a opravdu vědí, co, jak a proč děti učit. Dodnes plavu s dcerou (3,5 roku), teď už to tedy zdaleka není o "hraní" a se synem (8 měsíců).
|
|
|
Je to asi o lidech a o tom, jak to cítíš ty a dítě 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)