Tatramelka+3 |
|
(19.6.2010 13:07:21) Ahoj Hilli,
jsem na tom stejně, teda jen s tím rozdílem, že my budeme mít 2 kluky. Tak jsem si nedávno pořídila literaturu a popravdě mě teda moc nenadchla. Jestli budeš mít zájem, pro zajímavost ti je klidně pošlu a nic za ně nechci a nebo my je pošleš zpět tak za 20let, páč mi tak příjde, že právě pro takovou kategorii matek jsou určené.
Vztah matky a syna (Tomáš Novák, Blanka Dvořáčková) Sourozenecké vztahy (Tomáš Novák)
Jako něco jsem si z toho vzala a veskrze je to to, co psala Mona, čekala jsem více. Že se kniha bude zabývat klasickými případy, co dělají rodiče, jak reagují děti a vysvětlí, proč to či ono říkat a nebo neříkat. Mě osobně teda hodně vyhovuje styl, jakým je psaná knížka Respektovat a být respektován.
Jen tak mimochodem jsem si ale ještě pořídila Hrajeme si s básničkou a z té knížky jsem teda nadšená. Jen škoda, že není moc k tématu
|
Hilly. |
|
(19.6.2010 13:31:53) Tatramelko, díky, jsi moc hodná..já jsem ale hrozný lajdák, neposlala bych ti je zpět za dvacet let, ale za čtyřicet Kvůli mé neschopnosti vracet knihy raději ani nechodím do knihovny a vše si kupuju Knihu Od Nováka "Sourozenecké vztahy" mám taky a je fakt, že je naprd. Je sice zajímavá, protože tam popisuje ty vlivy na povahu člověka podle pořadí narození.Vůbec ale nic nedoporučuje..No a to se mi moc nelíbilo...jako starší sestra sestry se prý mužům moc nelíbím ...tahle předurčenost mě štve
|
Tatramelka+3 |
|
(19.6.2010 13:41:35) No, muj manžel z toho byl teda taky hodně rozčarovaný, z těch předurčeností. Jsme oba starší sourozenci sester a charakteristika našeho Božského prvorozeného syna, potenciálního bratra bratru taky nic moc. Čekala jsme od toho více... . No, velký zdroj mám v manželově sestřenici. Neb máme děti přesně o rok a se stejnými rozdíly a celkem i podobný pohled na výchovu. Oni teda měli s druhým narozením synka velké problémy s tím prvním a začali chodit k psychologovi, v té době jsem zrovna otěhotněla a hodně to spolu probíráme, takový ty věci, které ty samozřejmě instinktivně víš, že musíš chválit, že je dobré dítko taky zapojit do péče o sourozence, ale když najednou ze dne na den zustaneš sama doma, po té, co jsi měsíc v nemocnici, doma vylágoš a buch dvě děti a manžel musí po dlouhé dobé prostě do pracovního procesu, tak se to někdy špatně uvědomuje a to je fajn pak mít k ruce nějakou dobrou knížku, kde si to člověk muže přečíst, nechat si doporučit i nějaké jiné metody. Věřím, že to muže pomoci i si trochu zorganizovat čas, když si uvědomíš, že by si se měla individuálné věnovat chvíli jednomu, chvíli druhému, chvíli si pohrát dohromady, uvařit, nakoupit a být pěkná a veselá až příje manžel s rachoty a bude chtít čerpat energii ze své krásné rodiny....
|
|
|
|