Lucie+3 |
|
(29.9.2010 23:46:30) Mám dotaz....
Jsem objednaná k lékaři na hlavu a vím, že dostanu antidepresiva. Už jsem je jednou brala....před pár lety...
Měla jsem deset let mentální bulimii, bylo to peklo, začarovaný kruh....hrůza doprovázená ošklivými depersemi, zvracení i 5krát...7krát denně...nešlo se z toho dostat ven, ale zvládla jsem to! Zvládla? Nezvládla, ale dokázala jsem kvůli miminku v bříšku velkému půl milimetru fyzické projevy překonat. Tudíž ode dne, kdy jsem zjistila, že jsem těhu, což bylo téměř v den opolodnění, jsem nezvracela. Po deseti letech, ze dne na den. Super. ale zvracení je jen fyzický projev, sice jsem dva roky nezvracela, ale nemoc mi skočila do úplně jiného levelu, dáli se to vůbec odlišit utrpením...a to do maniodeprese. je to šílené. Musím se léčit, jinak totálně zešílím já nebo mé okolí ze mě nebo umřu... Jenže se léků bojím. Ač se to při mé nemoc zdá neskutečné, plánujeme s mužem ještě jedno dítě. Za rok, dva. Do té doby mě čeká operace...a já se bojím. mají antidepresiva nějaký vliv při narkoze, při operaci? Nemůžou mě nějak přímo ohrožit na životě? Můžu s antidepresivy otěhotnět? A je to vůbec možné? Nejsou kvůli lékům nějaké komplikace? A nemohou poškodit plod? Dá se s léky kojit? Já jen vím, že spousta žen ukončila kojení s odvoláním na antidepresiva, ale pro mě je kojení dost důležité...tak se léků bojím. Říkám si, zda to nemám vydržet, až budu po operaci, po těhu, po kojení a pak se léčit....jsou v té nemoci i světlé chvilky a příjemná období...ovšem ten propad je pak děsivý... Strašně mě štve, že jsem na hlavu, že nejsem v pořádku, je to bezmoc... Trpím depresemi už od dětstvý, jen jsem to nechápala...matka ano, ale bála se jít se mnou k doktoru, že se mi budou všichni smát (nebo jí) a teď jsem kde jsem. V háji....zeleným.... Nemám sklon k sebevraždě, to jediné mi dává sílu jít dál....to a děti. Mám chuť žít, ale ne tak jako teď, nechci přežívat, chci žít a užívat si běných věcí, ne být nešťastná....chci se probouzet s radostí ze života a být tu pro děti..chci se uzdravit, ale nemůžu se vzdát operace, je nutná, nechci se vzdát ještě jednoho miminka....děti jsou to, proč žiju a na malé se těším už teď, i když malého prcka ještě mám.... prosím, může mi tu někdo odpovědět? Lze čekat mimi i s léky a neohrozit přitom zdravý dítěte? Prošel si tu tím někdo? Jinak zvažuju, že se léčit nebudu a počkám....nechci se léčit a za rok léčbu ukončit. Už jsem to zažila a byl to velký pád na hubu, vše se vrátilo v krátkém čase a bylo to mnohem horší Přitom ten půlrok, co jsem se léčila, byl nejskvělejší v mém životě....měla jsem radost z toho, že žiju...byla to nádhera, mít stále skvělou náladu a radost...chtěla bych to ještě někdy zažít
|
zuzini |
|
(29.9.2010 23:56:20) Makovko, určitě lze odnosit i odkojit dítě s antidepresivy, být tebou, začnu léčbu, vše prokonzultuji s lékařem a až se ti uleví, začněte pracovat na miminku. Držím pěsti, hrozně moc. Doufám, že ti bude lépe
|
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(30.9.2010 0:25:36) Makovko, antidepresiva můžeš brát při kojení i v těhotenství - vše musíš konzultovat s psychiatrem, který ti je předepíše. Mám kamarádku, která by bez antidepresiv těhotenstvím neprošla, kojení ale musela pak skončit, protože její stav zhoršovalo a bezpečná dávka léků nestačila. Je rozhodně lepší brát antidepresiva a žít v rovině, než lítat nahoru a dolů jak šílenec - pro děti je to zvláš´t těžký pak chápat a vůbec je těžký s takovým člověkem žít. Udělej to pro svoji rodinu a neboj se, jen to řekni svému lékaři, měl by si umět s tím poradit /jak lékově, tak terapeuticky/.
|
|
sojka+07+09 |
|
(30.9.2010 0:35:55) ahoj, ale píšeš, že jsi maniodepresivní,tj. máš diagnostikovanou bipolární poruchu ? Tak na tu se ale prostá antidepresiva nedávají, berou se tzv. stabilizátory nálady. Ty jsou toxičtější než moderní antidepresiva, ale nedovedu ti přesně odpovědět, zda s nimi můžeš být těhotná nebo ne. Myslím, že spíš ne. Ale na tyhle otázky ti nejlépe odpoví tvůj psychiatr.
Tu poruchu ti diagnostikovali, nebo si to zatím jen myslíš ? Protože s moderními antidepresivy lze poměrně bezpečně být těhotná a některé matky i kojí, na což se názory psychiatrů rozcházejí, ale hodně často se to dovoluje a je tady hodně maminek, který byly těhotný s AD a poté s nimi i kojily a mají zdravé děti.
Pokud máš ovšem skutečně bipolární poruchu, pak bych se rozhodla pro léčbu ihned, to není nemoc jejíž léčba se dá odkládat.
přeju hodně štěstí.
|
Líza |
|
(30.9.2010 9:50:57) Sojko, má-li autorka skutečně bipolárku, dneska jsou už i stabilizátory, s kterými lze zvládnout těhotenství. Ale je nutné tohle podrobně konzultovat s doktorem, a pokud by s tím nechtěl nic mít, popřípadě to stavěl jednoznačně "léky nebo dítě", pak by bylo dobré se obrátit na ambulanci pro těhotné psychiatrického centra Praha: http://www.pcp.lf3.cuni.cz/pcpout/ambulance.htm
|
|
|
Kridelka |
|
(30.9.2010 8:02:15) Makovko, jestli te to uklidni, tak ja zrovna chovam svoji dvoumesicni dcerku. Cele tehu jsem byla na AD, konkretne Asentra, dcera je zdrava. Kojit jsem se pokousela, bohuzel jsme to dokazaly jen 12 dni, ale spis to byl problem fyzicky nez psychicky. Klidne bych mohla kojit dal pokud by to slo. Rozhodne bych necekala a zacala se lecit hned!
|
|
Daela |
|
(30.9.2010 8:34:02) Zajdi k psychiatrovi, já tam též docházím. Patřičné léky miminku neublíží!!! Hodně štěstí Daniela
|
|
arsiela, |
|
(30.9.2010 8:37:51) Co se týče operace,nevím na jakou jdeš,ale já s AD zvládla už pět operací vliv to nemá žádný.Samo to musíš při příjmu říct,anestezilog pak určí,kdy si vezmeš dávku před narkozou.Mě třeba budili ve 4 ráno abych si vzala prášek,protže jsem šla na sál už v osm.Ted jdu za měsíc znovu an sál a AD beru. V těhu jsem je nebrala,protže jsme je po dohodě s lékařem vysadila už měsíc předtím(těhu nebylo plánované),ale znám ženský co je brali a v pohodě.To samé kojení. Určitě si na psychiatrii dojdi,bipolární porucha je peklo,takže chápu jak ti je.Drž se.
|
Líza |
|
(30.9.2010 9:53:31) Danielo, není pravda, že každý maniodepresivní člověk nutně musí mít v depresi sklony k sebevraždě, nevím kdes to vzala.
|
|
|
|