KvětuškaS |
|
(19.2.2011 19:27:35) Ještě si dovolím navázat na předchozí téma "Dokážete říct ne?". Poskytujete vaše seminární práce, projekty a jiné někomu dalšímu? Když už je tedy máte uznané? Vím, že si asi nikdo nedovolí něco opsat, ale vadí mi pocit, že já sama taky nemám žádný "vzor" konkrétní práce (určitý předmět, téma) a trávím nad jejím zpracováním celkem dost času. Taky mám rodinu a spoustu starostí kolem a práce smolím kolikrát do rána. Myslím si, že když chce někdo studovat na VŠ, tak tyhle samostatné práce by si měl zpracovávat komplet sám. Nebo mám nějaké zkreslené představy a na VŠ to mezi "blízkými" spolužáky to funguje jinak???
Jde o to, že jsem ze začátku poskytla pomocnou ruku a teď mi připadá, že se to bere jako samozřejmost, že moje práce poslouží jako "vzor". Asi i moje blbost, že řeknu pravdu, že už mám práci uznanou.
|
Smoked Husband | •
|
(19.2.2011 19:42:31) U nás v ročníku to máme tak nějak "Musíme si pomáhat", takže materiály si předáváme navzájem. A plus mínus autobus to funguje, nemám nějak pocit, že by se někdo jenom vezl a jenom bral od ostatních a nic nedával. Vlastně když tak nad tím uvažuju, tak kdo nedodával žádné vlastní materiály, tak stejně v průběhu studia odpadl. Takže zřejmě vyžít jenom z cizího nejde. Aspoň u nás to tak platí.
|
KvětuškaS |
|
(19.2.2011 19:54:21) Hm, ale mě nejde o materiály pro studium - scripta apod., to samozřejmě spolupracujeme - i když jsou i tací, co se vezou. Jde mi konkrétně o seminárky, kontaktní práce, eseje, projekty - prostě to, co se odevzdává vyučujícím a je to podmínkou k zápočtu či zkoušce.
|
Smoked Husband | •
|
(19.2.2011 23:09:55) My si dáváme navzájem i ty práce, pokud je někdo chce. Dokonce na jednom předmětu jsme všechny práce z celýho ročníku nakonec nahrnuli na hromadu a učili se z nich k zápočtu (a to byl "příkaz" vyučujícího to tak udělat)... zápočet byl tehdy za prezentaci zadaného tématu a pak za odpovědi na otázky (které z těch zpracovaných témat vycházely) Hodně prací navíc děláme ve skupinkách. Bakalářky a diplomky jsou přece taky volně přístupné, tak proč ne seminárky? Opsat se to stejně nedá.
|
|
|
Stáňa * |
|
(19.2.2011 20:00:22) My si tedy práce poskytujeme navzájem, ale jen v úzkém kruhu (max. 5), protože nás je málo. V ročníku vždy cca 5 lidí. A práce již hotové, málokdy rozpracované, u těch spíš navzájem konzultujeme, jak jsme pochopili zadání. U nás je to tak, že máme studium kombinované a zadání práce se dozvíme třeba na konci během jedné minuty a pokud to nepochopíme, tak máme smolíka.
Jen u jedné spolustudentky mám problém ji něco poskytnout, protože ač mám narozdíl od ní dvě děti, žádné hlídání a vše dotahuju po nocích, ona ve škole vypráví, kde o víkendu byla a kde stráví ten další.
|
|
|
withep |
|
(19.2.2011 20:37:17) Záleží na škole. Na kvalitní škole to neprojde, protože tam musí být každá práce originál, musí na ní být vidět, že ses uvedeným problémem skutečně zabývala, použitou literaturu skutečně četla, jsi schopná o ní diskutovat a své stanoviska a závěry obhájit (ty samozřejmě musejí být něčím nové). Na takové škole je zároveň pod úroveň studenta "pracovat" tímto způsobem. Tak to bylo u nás, ale nedokážu posoudit, kolik takových škol je. Spolužačka pak studovala ještě navazující Mgr. na jiné fakultě, byla z toho docela zděšená a nemínila se přizpůsobit a práci odfláknout či obšlehnout, no a "za odměnu" ji zkoušející obvinili, že to sakumprásk opsala z odborné literatury... (něco tak samostatného by studentka přece nezvládla...).
|
|
Merylin5 |
|
(20.2.2011 10:21:34) Nic, co jsem vytvořila na VŠ, jsem nikomu jako vzor neposkytla, ani to po mě nikdo nechtěl. Já bych teda nikomu nic nedávala, je rozdíl někomu pomoct v nouzi a někoho nechat na sobě dlouhodobě parazitovat.
|
|
|