sun 15 |
|
(28.2.2011 20:04:55) Poslední dobou jsem trochu bezradná s výchovou své skoro 9 leté dcery, začíná to s ní pěkně mlátit a je někdy drzá až hrůza . Mlátit jí rozhodně nechci , protože mi to připadá dost ponižující pro obě strany , ale co jiného? připadá mi , že třeba zákazem domácího vězení trestám i tak trochu sebe , pak je celý den doma ,v televizi nic oblíbeného nemá na co bych jí nachytala, že se nesmí dívat ,takže na ni nemám moc žádné páky a je to hrůza , takže v podstatě jen ječím, což se nějak míjí účinkem . Co radíte ? Ráda si přečtu jiné zkušenosti jiných maminek ...
|
Jordana |
|
(28.2.2011 20:09:25) Co jí zavést domácí práce a odměňovat za slušné chování....Dát jí povinnosti. Jinak myslím,že nějaký výchovný pohlavek neublíží....
Nejhorší je jen vyhrožovat a nedostát-ať už je to pohlavek nebo trest,zákaz. Co mobil nemá třeba,že bys zabavila,počítač,oblíbené časopisy.....
|
sun 15 |
|
(28.2.2011 20:11:53) Něco by se asi i našlo,ale nejhorší je že ona se vždy ještě potvůrka tcáří, že jí ten trest vlastně nevadí .
|
Líza |
|
(1.3.2011 5:52:31) Jsme o tři roky dál. Zkušenosti z těch tří let můžu shrnout do několika bodů. NEočekávej, že drzá nebude - bude. NEočekávej, že přizná, že jí jakýkoli trest vadí - nepřizná. NEčekej, že nadále bude věci dělat v souladu s tím, co po ní chceš nebo co po ní zakazuješ. Snaž se za každou cenu udržet si co nejvíc klidu.
Tím chci říct - ano, je drzá, a ano, pokaždé dostane zpětnou vazbu, že takhle tedy ne. Na druhou stranu, až od nějaké míry drzosti sahám k trestům nebo upírám nějaké příjemnosti, jinak bychom měli doma dusno nonstop. Kolem těch devíti, když byly takový první vlny toho, že mě vytáčela a vychutnávala si to, to byl dobrej trénink na pravou pubertu. Časem jsem se naučila, že pokud jsem zrovna nebyla nevyspalá, nemocná, unavená, nervózní atd., zůstala jsem v klidu, dávala jsem najevo svoji dospělou převahu a ono to fungovalo. V tomhle věku to ještě byly jen takový vlny - třeba měsíc byla šílená a pak to s ní zase docela dobře šlo. Opravdový rodeo začlo až později, v našem případě v jedenácti ;)
|
|
|
Krevetka |
|
(28.2.2011 20:15:01) Sun, synovi je taky 9 a taky pozoruju, že začíná hubatit a odmlouvat Někdy je teda zlatej, maminko sem, maminko tam a někdy doslova na ránu. Řeším to tak, že když se neumí chovat slušně, nemá možnost přístupu k PC ( což bych řekla je pro něj velký trest), nesmí za kamarádem, ani nikdo za ním. Doma jinak pomáhá, má svoje úkoly, které sám dělá, luxuje, chodí s košem a odnáší prázdné PET lahve do kontejneru. A jinak co je občas potřeba. Někdy mám taky pocit, že dělám všechno špatně a kolikrát jsem si říkala, že už nikdy nezvýším hlas a vše budu řešit diplomaticky, v klidu si s ním promluvím...jooo a houby, dokáže mě vytočit spolehlivě. Takže pevný nervy!
|
|
|
Paradox |
|
(28.2.2011 20:19:35) Zkušenost mám, ale radu ne. Lepší to už nebude. Zakazuju berušce pc. Nic jiného nemá smysl. Ven chodit musí, zákaz mobilu je kontraproduktivní. Prostě pokud něco provede, víc doma kmitá. Je jí 10 a půl.
|
Snapeová |
|
(28.2.2011 20:36:20) Tak u nás by nemělo smysl ani zakzovat PC, protože dceru moc nebere. Ale musím říct, že je moc hodná. Takže u nás je ta začínající puberta zatím v očekávání V červenci ji bude 11.
|
Paradox |
|
(28.2.2011 22:00:23) Snapeová, pokud je hodná, co děláš v této diskuzi? Ne ne, já mám taky hodnou holku, jen občas ty růžky prostě už vystrčí.
|
|
|
|
Tenna /2 |
|
(28.2.2011 20:35:22) Mám děti 9,5 a 8 let a zjistila jsem, že úplně nejvíc na ně zapůsobí, když docela klidně řeknu, že mě jejich chování zklamalo a že jsem z toho smutná. Žádné proslovy, výčitky, tresty a křik už vůbec ne. Po výčitkách se jen zatvrdí, trest přetrpí, ale účinek to nemá. Jedna výše uvedená věta zapůsobí, že dítě chvíli sedí schlíplé ve svém pokoji a pak se přijde samo od sebe omluvit. Už ani nevím, jak mne ta taktika napadla, ale jsem za ten nápad vděčná, funguje úžasně.
|
ronniev |
|
(28.2.2011 20:41:27) No, ono to asi působí, ale... Tohle dělala moje máma mně a já to zpětně považuju za citové vydírání a svým dětem to nedělám. Svojí mámě jsem ty její "proslovy" o tom, jak je ze mě smutná, tak docela neodpustila dodnes, a to už je to několik desítek let.
|
sun 15 |
|
(28.2.2011 20:43:14) No a co navrhuješ ?? Na tohle je asi každá rada drahá co ??
|
|
|
Tenna /2 |
|
(28.2.2011 21:07:21) Nene, až takhle to nemyslím - samozřejmě srdceryvné proslovy o tom, jak dítě zklamalo a jak je příčinou mého zoufalství, to citové vydírání je. Ale já mám na mysli docela klidné konstatování ve smyslu "myslela jsem, že jsi větší formát, tohle jsi neměl zapotřebí". Dítě si to přebere, že se ho nesnažím srážet, ale že ho beru jako sobě rovného a je ochotné uznat svou chybu.
|
|
|
Gábina, Barča 7/92,Týnka 6/01 |
|
(28.2.2011 20:47:50) Tenno, souhlasím, u nás to taky účinkuje asi nejvíc. Už jsou ve věku, kdy pochopí, že je berete jako rovnocený a ne ječet jak na malý haranty. Naše Týna je od mala expert na to jak člověka vytočit a když se nenechám (občas to teda dá zabrat :O)), tak je asi potrestaná nejvíc. Přijde pak sama, vysvětlíme si to a chvíli pak funguje v normě. Hlavně asi fakt důslednost a neslibovat co pak nesplním, zkouší, kam můžou zajít a jak kolem sebe vidím, většinou vyhrávají a pak se v 16 rodiče hrozně diví, jak je to možný
|
Tenna /2 |
|
(28.2.2011 21:02:19) Ano, jsou citliví na to, když se na ně jde z pozice síly a naopak až překvapivě výborně reagují na férový rovnocenný přístup. Toho si považují a nemají potřebu stavět se do opozice.
|
|
|
|