| I + 2 | 
 |
(4.3.2011 9:12:45) Zdravím
takhle po ránu těžké téma ... ale ... už podruhé se stalo, že náš 3letý synek se v noci posadí na posteli a kouká nahoru na palandu s tím, že je tam duch. I když rozsvítíme, tak on ho tam vidí a ukazuje nám ho. Nic tam samozřejmě nevidíme. Muž tvrdí, že je to bujná fantazie dětí, ale já mám divný pocit. Nedávno mi totiž umřela babička, které jsem nemohla jít pro velmi pokročilé těhotenství na pohřeb.
Je tu někdo kdo tomu rozumí ? co mám dělat ? a prosím bez vtipů, není nic pěkného, když vám dítě pravidelně ve dvě hodiny řve duch, duch ...
|
| Ignoratus |
 |
(4.3.2011 9:19:31) Já osobně, byť nejsem 100% skeptik, bych to též přisuzoval dětské fantazii. Já jako malý jsem byl stejný a moji 2 mladší sourozenci též... Ono v noci ve tmě, to si lecos představuji i teď...
|
|
| Dalalmánek |
 |
(4.3.2011 9:19:34) V kolik hodin se to stává? Pamatuje si na to ráno? Nejspíš pavor nocturnus (noční děs) - porucha probouzecích mechanismů, nedokonalé probuzení. Doporučuje se v první polovině noci vytvořit maximálně klidné podmínky pro spánek - prázdný měchýř, jen lehké jídlo, ticho, zatemnění.
|
| TiNiWiNi | 
 |
(4.3.2011 10:42:53) Noční děs se objevuje do 1 až 2 hodin po usnutí.
|
| Veverka16 | 
 |
(4.3.2011 10:53:19) Při nočním děsu dítě nekomunikuje....při nočním děsu řve a řve a řve....teda aspoň to naše.
|
| TiNiWiNi | 
 |
(4.3.2011 11:00:10)
taky jsme tím prošli
|
| Ennywan | 
 |
(4.3.2011 11:02:58) Syn taky trpěl na noční děsy, ale ducha jsem teda za tím nehledala. Ale stav je to nic moc, to teda jo. Člověk neví, jak by pomohl. Někdy jsem brečela i s klukem, když jsem ze začátku nevěděla, o co jde...
|
| Petra | •
 |
(17.7.2011 22:05:49) MOje dcerka už třetí den říká:Maminko a budeš večer zase stát tady a malovat na zed??A já koukám jak blázen,vůbec vtom pokoji nejsem dnes mi to nedalo a ptám se Vendulko a co maluji na zed? takhle kreslíš kolečka a koukáš na mě!Jsem z toho celá paf,nevím co si mám o tom myslet ale jedno vím,tole by si nevymyslela :-( Co stím mám dělat??Petra
|
|
|
|
|
| I + 2 | 
 |
(4.3.2011 11:08:10) malý chodí spát nejdéle ve 20 hod. probuzení je vždy kolem 2 hod.
|
| Líba | •
 |
(4.3.2011 11:22:10) A nemůže se tam tvořit nějaký, třeba málo patrný stín, třeba v souvislosti s tím, jak postupuje měsíc? A malý ho tam pak vidí i při rozsvícení? Nebo - pokud Ti není cizí modlitba, pomodli se za babičku, nebo si s ní "promluv" v duchu.
|
| I + 2 | 
 |
(4.3.2011 11:35:27) nevím, zaměřím se na to - jestli se to bude opakovat
|
| barkula | 
 |
(4.3.2011 13:24:51) určitě babičce zapal svíčku,malý jelikož umí mluvit,tak si s nim zkus popovídat,že až zas něco takovýho uvidí,at to pošle pryč.takhle nějak jsme si promluvili se synovcem,on každé ženě říkal teta,řval jak tur,že u něj teta stojí,když jsme mu vysvětlily,že má tetu prostě poslat pryč,když ji nechce,ale že se nemá bát,že mu neublíží,po krátké době to přešlo.já tomu dost věřím a myslím,že i když by se neměli jen tak ukazovat,hodně dušiček se prostě chce rozloučit a jak jinak než přes dětičky,které jsou na to citlivé.mě takhle holka pravidelně "mluvila" s mou mrtvou mámou,ale ta se toho nebála a spíš,když to přešlo,byla smutná,o)))
|
|
|
|
|
|
|
| Simušík | 
 |
(4.3.2011 9:19:52) Ahoj,tak to je možná právě ta babička,ale neboj duchové nikomu neublížují,teda většinou,bud si nech ducha odvést ke světýlku,nebo počkat až malej duchy přestane vdět,děti jsou na to citlivé-hodně!!Ale tak do 5-6 let....Zkus ty sama zapálit svíčku a poprosit ducha jestli by mohl odejít..Držím pěsti,at se to povede
|
| aachje skunk a tři holky | 
 |
(4.3.2011 9:24:50) já měla v tomhle věku ,,lidi,, mluvila jsem s nima v noci,hrála si s nima,byli ale jen v ložnici.nikde jinde. nevím kolik jich bylo a říkala jsem jim lidi. ,,dobrý ráno lidi,, a tak. pak mě to přešlo,ale pamatuju si to. žádný lidi tam nebyli. byla to jen moje fantazie.
|
| TiNiWiNi | 
 |
(4.3.2011 10:47:30) Já jsem měla taky kolem sebe lidi, společenství. Dnes si pamatuji jen na den, kdy jsem se s nimi ráno loučila a věděla jsem!!, že to bylo naposledy. Bylo mi kolem 6-ti let. A k tomu ještě jedna vzpomínka, držela jsem spojené palce a ukazováčky a ono to přišlo samo. I dnes ten pocit mám, sice zřídkakdy, ale je to pěkné. Já bych řekla, že existuje důvod, proč si nepamatujeme naše dětství.
|
|
|
|
| Dalalmánek |
 |
(4.3.2011 9:24:01) Za kartářkou? No já bych zašla za dětským lékařem, kdyby se to opakovalo...
|
|
|