| Tylity | 
 |
(10.5.2011 11:49:20)
Zjistila jsem, že můj manžel chce prodat hezké kolo po nejmladší dceři (Author) nějaké cizí paní. Dost mě to rozhodilo, jelikož kolo bylo určeno pro nejstaršího vnoučka. Vyjádřila jsem nesouhlas a manžel reagoval, že se s nejstarší dcerou o kolu dohodne (prý o ně stejně nebude stát).
Po několika dnech kolo zmizelo a tak jsem se dcery optala, jestli o něm ví, jestli jí ho otec odvezl. Od dcery jsem se dozvěděla, že tatínek kolo na rok zapůjčil někomu cizímu - s jejím souhlasem, tak co řeším, že se věci půjčují, že to je normální. Mně se ale nikdo na souhlas neptal, a to se jednalo o věc, zakoupenou i z mých peněz a nikoli levnou a běžnou. Kdybych se do toho nevložila, kolo bylo teď prodané a kdoví kde zmizelo, takto je s dodatečným souhlasem dcery dlouhodobě zapůjčené.
No a já o tom přemýšlím, vážně je běžné takto věci půjčovat? A jen jedním z manželů jako běžnou záležitost? Nikomu nic neříct?
Mimochodem jsem dceři řekla, že ji otec zmanipuloval, tedy ten její souhlas. Pokud by se nejprve zeptal a pak teprve někomu kolo zapůjčil, tedy ještě nebyl v okamžiku rozhodování rozhodnut a ten druhý mohl něco ovlivnit, prosím. Ale jestli chtěl kolo prodat a následně se zalekl, když jsem vyjádřila ostrý nesouhlas, svůj úmysl změnil na dlouhodobou zápůjčku a teprve pak se s dcerou na té zápůjčce dohodl - tak mi jeho chování přijde velice účelové.
Pokud si má dcera se svými kamarádkami něco půjčuje - prosím, jednou ona něco půjčí kamarádce, jindy kamarádka jí. Ale nechápu, proč věc, jako kolo půjčovat naprosto cizímu člověku, když na něm budou jezdit ještě postupně moji tři vnuci... a nejstaršímu již bude 5 let..
Vnímám manželovo chování vůči dceři dobře, nebo špatně jako její manipulaci, aby odsouhlasila počínání otce?
Jen podotýkám, že můj manžel ví, že má tři malé vnuky.
|
| susu | •
|
(10.5.2011 11:57:14)
Nevím Tylity, pokud jí to půjčil na rok a vnuci ti zatím nepotřebují, tak to snad není takový problém. Je ta paní cizí i pro něj? jestli je to jeho známá nebo kolegyně, tak to snad klapne.
S manželem se teda domlouváme, ale my zas tak moc nepůjčujeme.
|
| Levný úklid | 
|
(10.5.2011 12:00:39)
susu, ono asi půjde i o to, v jakém stavu a jestli vůbec se kolo vrátí.
Jinak Tylity, mě to přijde dost nefér. I kdyby kolo vnuci zatím nepotřebovali, měli jste se dohodnout spolu a pokud bys nesouhlasila, neměl ho ani prodávat, ani půjčovat. Nedivím se, že se ti to nelíbí.
|
|
| Táňa | •
|
(18.5.2011 9:36:59)
Ihned mě napadla stejná myšlenka, je ta paní opravdu cizí.
Nic nikomu cizímu nepůjčujeme, ale prodáváme!!
Pozor na tu cizí paní - je to přinejmenším divné
|
|
|
| Z+2 | 
|
(10.5.2011 12:01:38)
Půjčujeme. Lyže, autosedačky, rozbrušovačku, motorovou pilu, chatu, auto. Většinou lidem co znám. I když i vyjímky se najdou. Na dlouho, na chvilku... Půjčujeme je většinou s vědomím partnera, ale rozhodně ne vždy. Občas to některá věc odnese. Nehrotíme to a přijmeme řešení, která nám osoba, které se to stalo nabízí. Rozhodně neočekáváme nákup nové věci. Tak, asi tak. 
|
|
| Mája+M(7/11) | 
|
(10.5.2011 12:01:44)
NO zdá se mi to divné, na rok si půjčit kolo, takto to neprovozujeme, ale horší je, že to udělal za tvými zády.
|
|
| Inka | •
|
(10.5.2011 12:05:47)
Dělala jsem to, spíš naopak než u vás, manžel o tom nevěděl, ale bylo mu to jedno, spíš takový věci neřešil.
|
|
| Kahlan+5 | 
|
(10.5.2011 12:08:32)
Tylity, tak asi ta pani nebyla uplne cizi pro manzela, ne? U vas jde samozrejme o neco jineho, vas vztah neni v poradku, pokud jsem tedy videla nektere diskuse:-( Nicmene jako odpoved na tvou otazku: ano pujcujeme jak v ramci rodiny, tak i kamaradum, zrovna v nedeli jsme kamaradum pujcili prakticky celou vybavu na miminko, krome kocarku a postylky. Ani nas tedy nenapadlo to nejak resit nebo se o tom spolu nejak bavit... A pokud by se stalo, ze neco z toho budeme potrebovat, tak si proste rekneme, a oni nam to vrati...
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 13:05:59)
Kahlan
Také jsem půjčovala dětské oblečky kamarádkám, také jsem po letech našla úplně cizí miminko ve městě v kočárku v soupravičce, co jsem pletla já a co se nevrátila.. jen jsem se tenkrát na miminko usmála.. byly to věcičky, co jsem pořizovala já, již jsme je vlastně nepotřebovali. Bylo to kamarádkám, i když.. třeba nakonec kamarádky bez mého vědomí půjčily dál.. :)
Asi i proto mi vadilo to téměř nové kolo půjčovat někomu cizímu.. bylo přeci pro kluky, proč ho mají dostat oježděné, když po mé holčičce je téměř nové? A ještě někým, ke komu nemám žádný vztah? Já vlastně nevím do teď, komu ejj půjčil, neměl potřebu mi to sdělit..
|
| adelaide k. | 
|
(10.5.2011 13:10:37)
Tylity, ono to není ani tak v půjčování samotném, jako spíš ve špatné komunikace s exmanželem (nebo skoroex?, teď si nejsem jistá), žejo?
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 13:14:24)
adelaid
komunikace není žádná. Mluvila jsem jen s dcerami. Manžel koktal, když jsem se na to kolo optala přímo jeho - a odkázal se, že se dohodne se starší dcerou. Jednání hodné dospělých lidí.
|
| adelaide k. |
|
(10.5.2011 13:24:00)
No, však právě tak to mylsím. Jakože kdyby byla mezi vámi normální komunikace, neviděla bys dost možná problém ani v tom půjčování 
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 13:25:29)
adelaid
kdyby byla normální komunikace, tak by to kolo nyní nebylo půjčené. A kdyby to bylo možné, tak bych nyní byla šťastně vdaná žena...
|
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 13:27:24)
adelaid
a ještě jedna věc, když nebudu mít tři kluky v řadě, co tu věc užijí, tak tu věc klidně daruji a je mi to fuk... nejen cena, ještě využití...
Nemyslím si, že věc vydrží do nekonečna.. tři kluci jsou až dost a prostě to stačí.
|
| adelaide k. |
|
(10.5.2011 13:34:12)
Tylity, tak ale nikde není řečno, že na tom kole kluci budou chtít jezdit, že jim bude vyhovovat, nebo že ho neoddělá hned ten první
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 13:44:12)
adelaid
to je fakt.. tak ho manžel klidně mohl darovat. Ale chtěl ho prodat.. ani na ty kluky nevzpomněl..
Nakonec ho půjčil. A dodatečně si dokonce získal souhas od dcery. A to je ten poment, co mě naštvla a co si ho nikdo nevšiml..
|
| adelaide k. |
|
(10.5.2011 13:47:34)
Tylity, no vždyť to říkám, vůbec to není o půjčování, ale o vztazích (špatných).
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 13:53:18)
adelaid
Já s tím souhlasím - jen chci zjistit, jak to je tam, kde ty vztahy jsou zdravé.
Ano, naštvalo mě, že manžel chtěl prodat věc, kterou jsem automaticky uvažovala pro vnoučky a následně zalapal po dechu a vyřešil to dlouhodobou půjčkou - aby nebyl špatný před dětmi a zároveň před tím, komu věc slíbil prodat..
Dozvěděla jsem se, že se půjčuje i auto.. někde se domlouvají jinde ne.. někde jim to je fuk a starší věci je obtěžují - jinde naopak mají zkušenost, že se půjčováním věci poškodí a již nejdou v rodině využitelné.
Jen na vysvětlenou - nejsem multimilionář, jsem normální ženská, co je zvyklá hospodařit s každou korunou...
|
| Pole levandulové | 
|
(10.5.2011 17:46:24)
Tylity, ptas se, jak je to v jinych, funkcnich vztazich, tak tedy - u nas se vse hned likviduje, nemame tolik prostoru, aby nam tady mohlo neco dekat, az doroste druhe dite /rozdil 4 roky/, takze obleceni a hracky venuji a nezadam zpet, naopak davam s tim ,at to pak posle ten dotycny dal, nekomu potrebnemu. Drazsi veci typu kocar, prodam a kdyz potrebuji, nakoupim nove, i kdyz jsem pak kupovala stejny kocar pro druhe dite. Urcite se mi nevyplatilo nic pujcovat, protoze vzdy jsem ja pujcila vec temer novou, pouzivanou jen nasim jednim synem a vratila se mi omlacena a oskliva vec, kterou uz jsem nechtela. Poucila jsem se a co bych si chtela nechat bych rozhodne nepujcila, radeji daruji a uz se o dalsi osud te veci nezajimam.
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 18:04:30)
Skramuška
.. co bych si chtěla nechat, bych rozhodně nepůjčila....... = a já si za tenhle názor připadala jako magor... to jsem ráda, že ho má i někdo další. I někdo další se poučil. Dík.
Ale prvotně to chtěl ten milující dědeček prodat, s nikým se neradil. Pak jsem mu na to přišla, rozčílila se, že to je pro naše děti (mají sklep, s místem to je v pohodě) a protože je v podstatě zbabělý, tak té paní, nebo komu to slíbil, změnil prodej na dlouhodobou zápůjčku (neumí jednat na rovinu) ... zase mi nic neřekl.. jakoby to vážně ukradl. Přišla jsem na to jen náhodou a od jiných. Nechápu, jak jsem s tím člověkem mohla žít víc jak 30 let.. (ne kvůli hloupému dětskému kolu, ale kvůli té povaze..)
|
| Pole levandulové |
|
(10.5.2011 18:31:07)
Tylity, u vas je ale, jak vis, problem nekde jinde, nez v pujcovani ci nepujcovani veci po detech. Verim, ze kdybys ty prisla s tim, ze neco pujcis, uz z principu by manzel nesouhlasil a daval protiargumenty. Cert vem kolo, zachran holy zivot a odstrihni se od nej, preju ti vse nej
|
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(11.5.2011 9:32:24)
Já mám taky rozdíl 4 roky a oblečení od pasu nahoru přechází plynule ze starší na mladší. Jak to začne být starší krátké, je to akorát mladší. U dlouhých kalhot je rozdíl, tam to musím tak rok, dva skladovat, to samé bot. Ale přijde mi to míň finančně a časově náročné než to rozdat, prodat a pak to zase za dva roky shánět.
starší měří 129, mladší 101, rozdíl v nohách je 2 čísla
|
|
| adelaide k. |
|
(11.5.2011 9:49:15)
Tak vidím, že zásadní problém je asi v tom komu se půjčuje Nikdy se mi nestalo, že by se mi půjčená věc vrátila v nepoužitelném stavu (běžné opotřebení nepočítám). A když vyjímečně došlo k nějaké "nehodě" (vzpomínám si na jediný případ) tak kamarádka automaticky a sama navrhla možnosti náhrady
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Oliverka | 
|
(10.5.2011 12:09:07)
Obcas pujcujeme, vzdy se souhlsem druheho partnera. Situace jak ji popisujes Ty by me nastvala.
|
|
| jalinka | 
|
(10.5.2011 12:14:21)
Půjčujeme i větší věci a na delší dobu, ale po vzájemné dohodě, při které má každý z nás právo veta..
|
|
| Lili | •
|
(10.5.2011 12:14:55)
Pujcujeme a navzajem se sebe neptame. To snad jen kdyby slo napr. o auto a mozna ani to ne, kazdy mame svoje. Na vecech nelpim, takze mi to prijde normalni. Veci se maji uzivat, ja bych naopak byla rada, ze mi kolo neprekazi doma...
|
|
| Petra+3 | 
|
(10.5.2011 12:16:06)
požičiavala som, už nebudem, vrátili sa mi v nepoužiteľnom stave (odrážadlo, trojkolka a pod) a najmladšej dcérke som musela kupovať všetko nové.
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 13:08:40)
Petra + 3
asi tak.. kolo je téměř nové a mám 3 vnoučky - myslím si, že 3 kluci ho stihnou "ojezdit" a naprosto dodělat.. proč jim má pomáhat děcko, které neznám a nemá k němu vztah (i když samozřejmě milujeme všechny děti, že? i ty, co nejsou naše)... jen já mám prostě dost těch svých..
|
|
| Marky+Tomík a Klárka | 
|
(10.5.2011 15:44:15)
Petro, mám stejné zkušenosti jako Ty:-(
Vrchol byl když jsem půjčila známé kočárek-jeli do ZOO a jejich hluboký kočárek se nevešel do auta.
Brali si tedy naši trojkolku, nejen že mi ji nedovezli zpět domů-musela jsem si pro ní dojet sama, ale byla utržená brzda oloupané madlo(od jejich staršího syna) a tak špinavý kočárek nebyl ani když jsme s ním pak jezdili na procházky do polí:-(
Jsem lakomá, věci nepůjčuju!
|
| Anni&Annika | 
|
(10.5.2011 16:13:47)
manzel takhle pujcil kamaradovi kolo /nebyla jsem proti, mel ho uz za svobodna/...ale je fakt, ze to bylo kolo za nejaky ten tisic eur a manzel nedavno konstatoval, ze by si ho uz vzal i zpet a jezdili bychom s malou, ale z kola je pomalu troska.....
|
|
|
|
| Benin | 
|
(10.5.2011 12:30:11)
My ani nemáme komu co půjčovat a neradi si půjčujeme, nikdy nevíš, co se stane a v jakém stavu se to vrátí (pokud vůbec). Pro mého syna bych si kolo nepůjčila.
Myslím, že jsi naštvaná právem. Mně by teď nešlo tak ani o to kolo, jako o to, že by mě manžel takto obešel.
A kdybych byla ve tvé situaci, jednala bych stejně - přála bych si, aby kolo zůstalo v rodině.
|
|
| Petra Neomi | •
|
(10.5.2011 12:35:26)
A za jak dlouho to kolo vaše rodina bude potřebovat? To je dost důležitý bod, myslím :)
|
|
| Maia | •
|
(10.5.2011 12:49:41)
Pujcujeme a navzajem si to tedy nesdelujeme, to by muselo jit o hodne drahou vec.
Ja i darovavam a manzelovi to nesdeluju, asi by ho to nezajimalo.
Tuhle jsem pujcovala me auto a nerikala jsem mu to, pravda, ne na rok.
Ale pujcka kola na rok, tudoz jen na jednu sezonu by me tedy nerozhodila vubec, pokud by to zrovna ted nepotrebovalo moje dite, ale to by neudelal.
|
| Klea | •
|
(10.5.2011 13:04:43)
OK, ale mám strach, že ti nikdo nevymění řetěz za nový, nekoupí nové pneumatiky místo ojetých. Kolo sem tam upadne, něco se zlomí...
Proč právě tito dobráci mají pak jezdit na ojetých šuntech?
To jsou ostatní na tom vážně tak špatně, že je musíte dotovat?
|
| adelaide k. |
|
(10.5.2011 13:08:22)
Kleo proč dotovat? Například odrážedlo po dceři (na ktrém už jezdil mladší syn, syn kamarádky a teď čeká ve sklepě na nejmladšího) je jako nové - tedy funkčně  A když vím že v tom sklepě bude ležet minimálně rok a půl tak ho klidně na letošní sezónu někomu půjčím mě to nic nestojí a pro ně je to výhodné.
|
|
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 13:13:06)
Maia
.. on to kolo chtěl bez mého vědomí prodat.. přitom mladší dcerka na něm jezdila, bylo jí tak 6-8 let (hned po tm nejmenším dětském kolečku, co se dělá).. a vnoučkovi je 5, a kluci jsou větší a šikovnější..
Nakonec ho "jen" půjčil a s "psíma očima" se dohodl se starší dcerou, že ho přeci na ten rok půjčí... o nic nejde..
Mně to do teď neřekl - já jen zjistila, když jsem si šla pro své kolo, že to malinké chybí..
|
| Z+2 |
|
(10.5.2011 13:18:01)
V čem je dětské kolo jiné , než dětské oblečení?
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 13:24:26)
Z+2
V ceně. Dětské oblečení kupuji nesčetněkrát do měsíce, kolo jednou za x let. Já sama kolo dostala 1x za život. A opatruji si ho. Oblečení prostě kupuji častěji, je to běžná věc.
|
| Z+2 |
|
(10.5.2011 13:39:00)
Aha. Hodnota dětského kola je z mého pohledu malá. Navíc kolo stárne snad víc když se nepoužívá, než když se používá. Cena oblečení na sezónu bude minimálně podobná a přesto ho jsi schopná darovat. Holt to teď udělal manžel.
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 13:47:08)
Z+2
Oblečení je stokorunová záležitost, ale kola jsme vždy kupovali drahá a značková - i dětská stála více tisíc, ta pro dospělé byla pořizována za 5ti místná čísla..
|
| Z+2 |
|
(10.5.2011 14:03:57)
Oblečení jako množina je určitě dražší než jen stokorunová záležitost. Kolo holt slouží o chvilku déle. Co je u dětských kol, značka nějak netuším, ale pořád mi to vychází na to, že platí rovnice mezi oblečením na sezónu a kolem.
Svoje kolo jsem kamarádovi na pár sezón taky půjčil, když jsem neměl moc chuť jezdit a on jo. Hodnota s tím nemá nic společného. V té době bylo určitě dražší než auto. Minimálně, řetěz mazal a duše opravoval častěji než bych to dělal já. Vrátilo se v rozhodně lepším stavu než kdybych ho měl doma v garáži.
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(10.5.2011 14:07:52)
Ovšem bylo to Tvoje rozhodnutí a věděl jsi komu kolo dáváš do ruky, nečmajzla Ti ho na rok manželka bez Tvého souhlasu pro bratrance milenky svého kadeřníka, že?
|
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 14:07:54)
Z+2
Kamarádovi? Ne nikomu cizímu? A nechtěl jsi mu ho nejprve prodat? :)
Oblečení bych normálně po sezoně vyhodila - co s ním, když z něj dítě vyroste a další nebude? Kolo je trvalá věc, jak jsem již řekla - já za svůj život dostala jen 1 a máj jej doposud a velice si ho i nadále cením.
|
|
|
|
|
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(11.5.2011 9:37:07)
Hele, třeba to bude k něčemu dobrý. Až bude chtít dcera kolo pro kluka, bude se muset s otcem dohodnout, ať ho vrátí. Tím uvede otce do nepříjemné situace vůči té paní, že ho bude chtít zpátky nebo se on začne vymlouvat a tím před dcerou maličko poodhalí ten závoj dokonalosti, kterej ho halí.
|
| Tylity |
|
(11.5.2011 9:52:54)
Markéta
Oni mají rozdíl 6 let, ale starší je holčička a je drobnější než ten mladší klučík. Já si ti myslím, že dcera neprohlédne nikdy - je to začarovaný kruh, ze kterého se snad nedá vykročit. Jen to trpět a snášet dál, nebo uříznout a zapomenout.. Nadobro a na všechno, na všechny - i na vlastní děti.
|
| Januta | 
|
(12.5.2011 8:32:07)
Přispěju svým názorem, po odchovaných třech dětech a několika špatných zkušenostech a půjčováním věcí jsem si ujasnila, že když půjčuji, je to jenom na víkend,nebo týden, prostě na nějakou konkrétní akci ale ne na delší dobu. Když se chci věcí zbavit, prodávám, nebo daruji.
S touhle konkrétní věcí je to těžké, pokud jste kolo pořídili společně, jako dárek vnoučeti, tak je to vlastně majetek dcery a ona by ho měla půjčit nebo darovat komu chce ona, jestliže ona tu paní kterou chce obdarovat její otec nezná, musí se rozhodnout jestli kolo půjčí jen na doporučení svého otce, i když tu ženu sama nezná. Ale hlavní "rozhodovatel" je podle mne sama dcera. Jedině že jsem špatně četla, že kolo zůstalo u vás, jako u babičky a dědečka, bylo jakoby vaše a vnouče ho mělo k užívání jen v době, kdy tráví čás u vás. To by pak měl rozhodovat o půjčce kola váš manžel společně s vámi.
|
| Januta |
|
(12.5.2011 8:35:58)
Promiň, celé jsem to zmotala. Přečetla jsem si znovu Tvůj příspěvek a zjistila jsem, že kolo je po vaší nejmladší dceři a kupovali jste ho společně s manželem. Tak byste měli i společně rozhodovat. Já jsdem myslela, že jste kolo koupili vnoučkovi, ten z něj vyrostl, druhé vnouče do něj ještě nedorostlo a tak ho manžel půjčil někomu cizímu. Tak jsem myslela, že o kole by měla rozhodovat dcera, matka obdarovaného vnoučka. Celé jsem to popletla.
|
| Kudla2 | 
|
(12.5.2011 8:37:29)
Januto, nemá smysl řešit detaily, tohle přece vůbec není o kole. To je o naschválech, neschopnosti domluvy, zlé krvi.
|
| Tylity |
|
(12.5.2011 9:02:06)
Kudla
Ono to kolo samo o sobě je prkotina, Kudlo, a jde tu o princip - přeci jen kolo není pytlík bombonů a tak se domnívám, že je normální se o jeho prodeji nebo ročním zapůjčení dohodnout. A jen si ověřuji, že ten můj názor není mimo mísu. Prostě jak to vnímají ostatní - protože má výtka směrem k manželovi je dlouhodobě o tom, že se nikdy o ničem se mnou nedomlouval a dělal si (a jak je vidět, stále dělá) - co chtěl.
Tedy kolo = prkotina, ale jde mi o princip, který se stále opakuje..
Dík všem..
|
|
|
| Tylity |
|
(12.5.2011 9:03:36)
Januta
já se ti nedivím, že se v tom zamotáš, ono není zase tak běžné mít stejně staré děti i vnoučata.. :)
|
| Lída,3 kluci a holka | 
|
(12.5.2011 19:09:01)
Tylity, jak v který rodině  Moje babička měla stejně starou vnučku a pravnučku, a pravnuka o půl roku mladšího. A moje sestra má nejstaršího synovce jen o šest let mladšího, než je sama.
|
| Tylity |
|
(12.5.2011 23:09:29)
Lída
úžasně jsi mě ulidnila - v tom se ztratím ještě lépe, než ve vlastníh potomcích. Mimochodem to už nikomu ani nevysvětluji, buď ze věech udělám vnoučata, nebo děti - je to jednodušší. Problémem je jen přítelova dcerka, té je 14, do ted byla jedináček a najednou tahle pohroma. Upřímně - to by nevykolejilo snad jen Romy - ti jsou na nemožné příbuzenské vztahy zvyklí a pokud vím, tak je i vítají... no, máme se od nich co učit.. :) :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(10.5.2011 13:00:58)
Půjčujeme po vzájemné dohodě. Kromě oblečení po dětech - s tím hospodařím sama a půjčuju a darovávám, jak uznám za vhodné.
|
| adelaide k. |
|
(10.5.2011 13:04:29)
Věci po dětech půjčuju i SI půjčuju, některé daruju, jiné dostanu a s manželem to většinou ani nekonzultuju. Pokud jde o větší věci typu postýlka tak ho informuju.
|
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 13:15:28)
Ráchel
.. oblečení po dětech rozdávám.. to neřeším.. to jsou běžné věci.
|
|
|
| Ori_on |
|
(10.5.2011 13:03:25)
Půjčujeme, spíše drobné věci, hlavně knížky, ale hlídáme si vrácení i stav vrácené věci. Půjčujeme jen někomu.
Nepůjčujeme auto a jiné dražší věci.
|
| Ridwen2 | 
|
(10.5.2011 13:27:02)
My půjčujeme i auto - rodině a přátelům, když ho ten člověk skutečně naléhavě potřebuje. Řešit, že někdo půjčil někomu věc, kterou momentálně nikdo nepotřebuje a jen se na ni práší, by mě fakt nenapadlo. Spíš bych byla ráda, že je doma na čas o krám míň. Navíc ohánět se vnukama je trochu hloupé - třeba vůbec nebudou chtít jezdit na kole, budou chtít úplně jiný zlatý kolo s hvězdičkama, to kolo jim z milionu důvodů nebude vyhovovat... Takovýhle hamounění mi přijde zbytečný. A kdyby mi moje máma kvůli něčemu takovýmu řekla, že se mnou táta manipuloval, a oháněla se přitom mým synem, tak by mi to bylo intenzivně nepříjemný. Oni spolu taky nemají úplně ideální vztah, ale tohle by nikdy neudělala.
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 13:28:08)
Ridwen
když na to máš..
|
|
| Z+2 |
|
(10.5.2011 13:35:12)
Cítím to podobně. Představa, že bych měl v mládí jezdit na kole po otci, strejdovi, by mě asi úplně nenadchla.
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 13:44:57)
Z+2
Má dcera a můj vnuk jsou jako sourozenci - jen na vysvětlenou, je mezi nimi 6 let..
|
|
|
|
|
| Pawlla |
|
(10.5.2011 13:21:35)
Tak řešíš vpodstatě dvě věci.Půjčování samo o sobě je v pořádku,taky jsme to tak dělali zrovna s kolama,ale to,že se nedohodnete,když je věc společná samozřejmě v pořádku není.Takže problém je v té komunikaci,ale to už asi víš.
|
|
| kreditka | 
|
(10.5.2011 13:41:49)
Dříve jsem půjčovala kde co, ale potom jsem to po zkušenostech dost omezila...např. váhu na miminko jsem půjčila příbuzné hned no a dopadlo to tak že když jsem u ní byla na návštěvě všimla jsem si té váhy jak je pohozená na polici na fůře časopisů - stačilo lehce drknout a váha byla na zemi  Takže dražší věci půjčuju minimálně a jenom tomu u koho vím že se o ně bude patřičně starat aby je v pořádku vrátil. Sama si věci půjčuju nerada a když tak se o ně starám tak abych je vrátila nepoškozené, bohužel jak jsem se přesvědčila některým je to fuk a s půjčenou věcí zachází jak kdyby byla jejich
|
|
| Tenna /2 | 
|
(10.5.2011 13:51:12)
Řešíš podle mého názoru spíš to, že si nerozumíte s manželem. O tom, zda kolo budou používat vnuci, rozhodne asi hlavně jejich maminka, tedy vaše dcera. Jsi hodná, že na vnuky s kolem myslíš, ale pokud dceři nevadí jiný postup (tedy např.dočasná zápůjčka kola), je to její věc a nemusela by ses tím trápit.
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 14:00:22)
Tenna
Vzhledem k tomu, že vnouček je o 6 let mladší než má dcerka, tak všechny hodnotnější a hezké věci, co měla, šly automaticky k němu.. všichni to tak vítali. Nejsem hodná, jen to takle prostě bylo. Najednou bum, ať žije půjčování.. když ne prodat - honem pljčit, a na rok.. za rok se to třeba vyhodí, to je fuk..... už to nebude téměř nové.. jako teď..
|
|
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(10.5.2011 13:53:41)
Tak jako tak je levárna, že to manžel udělal Tobě za zády.
Věci se půjčují jen v rámci blízké rodiny či nejbližších přátel, protože třeba zrovna kolo se může takovým půjčováním dost rozhrkat nebo třeba i úplně zničit. Kdo Ti za něj pak co dá?
Jak se vůbec manžel k tomu kolu dostal, já byla na tom že žiješ s přítelem, ne?
Taky můžeš vyžadovat, aby manžel kolo okamžitě vrátil domů nebo Ti odevzdal peníze na které si ho ceníš, jinak to budeš považovat za krádež a nahlásíš na policii. (To vycházím z toho, pokud jste rozvedení a každý už si žijete za svoje a on Ti takhle bez Tvého souhlasu něco čmajzne z domu.)
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 14:13:25)
Gabriella
Manžel hospodaří s veškerým majetkem a brání se rozvodu, i když žiji jinde delší dobu (důvod je zřejmý). Nikdy nepochopil, co to znamená společné jmění manželů. A já, ta nula, co v životě nic nedokázala - se mu pletu do jeho úmyslů (třeba prodat si kolo po dcerce.. mimochodem je značkové a bylo dost drahé, nikdy se pro dcerku nepořizovalo nic laciného a nekvalitního). Nejde mi o peníze, jak jsem řekla - vše stejně rozdám - jen co jde, tak jsem dávala dceři pro kluky - již proto, protože to byly a jsou pěkné a kvalitní věci, málo používané..
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(10.5.2011 14:23:50)
Manžel hospodaří s veškerým majetkem a brání se rozvodu - a to se fakt nijak nebráníš? " Nejde mi o peníze, jak jsem řekla - vše stejně rozdám"... já Ti rozumím a chápu, ale tohle by mi vadilo už jenom z principu. Asi bych měla silné sklony zapracovat na tom, aby se majetek co nejdřív rozdělil a manžel ať si žije sám a za svoje.
I kdybys manžela jenom varovala, že veškerý majetek je společný a pokud na něj do rozvodu a majetkového vyrovnání sáhne, tak to půjdeš hlásit na policii jako krádež. Aby s vašimi společnými věcmi, i kdyby mělo jít jenom o kolo po dceři, manipuloval sám a Tobě za zády, to by mi vadilo už čistě z principu. A fakt nejde hlavně o peníze.
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 14:30:39)
Gabriella
.. asi mi vadí fakt, že jakýkoli chlap (a já mám úžasný reálný příklad před sebou), může vidět matku svých dětí, které mu porodila a vychovala potomky, o vše se starala a ještě vydělávala peníze - jako tu "nulu, co v životě nic nedokázala" a sám hospodařit se vším a považovat to za správné. Ale dozvěděla jsem se tu, že většina se doma o půjčování (nikoli jen o prodeji) doma domlouvá, že je normální o tomto komunikovat a domlouvat se. Tedy asi nebude něco normálního na tom, co je kolem mě.. nebo jak to je - je normální si takto udělat, co chci bez domluvy a souhlasu spoluvlastníka? I když to je jen taková "nula"? A i když někdo půjčování čehokoli považuje za běžné a nepozastavuje se nad tím?
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(10.5.2011 14:47:19)
Řekla bych, že není důležité jestli většina půjčuje či nepůjčuje, domlouvá či nedomlouvá. Nevím, proč by ses měla řídit názorem či zvyklostmi většiny. Normální je, že pokud jednomu z páru půjčování či nedomlouvání vadí, tak zcela bez debaty ten druhý musí říct, že teda něco půjčit chce a komu, ne si jet jak bagr po vlastní ose.
Já bych na Tvém místě opravdu velmi intenzivně zapracovala na ukončení manželství, rozdělení majetku a odstřihnutí se od člověka se kterým už evidentně nikdy dál žít nechceš. Tohle už je jenom protahování agónie, která jemu vyhovuje a Tobě bere sílu, unavuje Tě.
Rozsekni to se vším všady, nech blba co nikdy nepochopil jak vypadá nula (není náhodou skutečná nula on sám?) za sebou... a pořádně se nadechni do pěknýho novýho života.
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 15:01:09)
Gabriella
vím, že máš pravdu. Děkuji za ta tvá slova, hodně upřímně děkuji.
|
| Gabriella, 2 děti |
|
(10.5.2011 15:29:04)
Nedej si otravovat život... a drž se 
|
|
|
|
| adelaide k. |
|
(10.5.2011 14:49:39)
Tylity a kdyby ti tu 90% lidí napsalo, že je to u nich normální (nedomlouvat se) tak by ti to už nevadilo? To je přece fuk jak to mají ostatní, když tobě to tak nevyhovuje.
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 15:00:02)
Adelaid
možná jsem ve stavu, kdy každý dělá magora ze mě a já už si nejsem jistá, co je a co není pravda (nebo obvyklé) - takže mě zajímají postoje a názory většiny - jiných lidí. Ne, že by názory jiných změnily mé uvažování a postoje, ale určitě se díky nim nad sebou alespoň zamyslím, jestli něco nepřeháním a jestli se nějak zřetelně neobvykle nechovám já.
Většinou mi ty názory ostatních něco dají...
|
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(10.5.2011 15:11:29)
O této situaci nic nevím, ale moje zkušenost je, že tyto věci, "dlouhodobě vypůjčené" se nikdy nevrátí, tj. jsou prakticky darované.
|
|
| zerat | 
|
(10.5.2011 15:15:28)
Dražší věci nepůjčujeme a je to hlavně z toho důvodu, že nemáme peníze na to, abych v případě zničení někým šla a koupila dítěti to či ono nové... Spoléhat se na to, že ten druhý mi onu věc vrátí v původním stavu nebo příp. zajistí opravu v dnešní době dost dobře nejde.
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 15:17:43)
Zerat
.. máte rozum..
|
| zerat |
|
(10.5.2011 15:24:01)
Tylity, my to takhle máme s mužem nastavené oba, takže v tomhle stojíme jeden za druhým. Je sice fakt, že náš kolopark je poněkud rozsáhlý, ale počítá se s tím, že koloodrážedlo se nejspíš brzy prodá; 12" kolo už dcera zvládá jen musí ještě natrénovat rozjíždění úplně bez pomoci a i 12" půjde z domu - ale formou prodeje
|
| Tylity |
|
(10.5.2011 15:28:46)
zerat
Souhlasím, také bych to tak viděla - pokud v rodině není jiné využití. Děti své dcery považuji za svou rodinu a tak místo prodeje kolo dál používají další děti v řadě (jestli děti nebo vnuci je fuk - prostě rodina). Vzhledem k tomu, co jich je - proč to v mezičase půjčovat ještě cizím, neznámým? Oni to stihnout dodělat sami..
|
| zerat |
|
(10.5.2011 15:40:21)
Viděla bych to úplně stejně. My bydlíme od sourozenců 300 km a moje sestra má pro kluky úplně vše co potřebují od tchánů a sourozenec manžela je v USA, takže my si každý "hrabeme" na svém písečku.
|
|
|
|
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(10.5.2011 18:28:23)
Nečtu debatu, ale napíšu, jak by to podle mě vypadalo v rodině se zdravými vztahy.
- Ty a manžel byste se s dcerou domluvili, zda a kdy kolo bude chtít.
- Neřešili byste, kdo kolo kupoval.
- O prodeji nebo zapůjčení dražší věci byste se domluvili s manželem.
|
|
| štěpánkaa | 
|
(10.5.2011 19:38:19)
jednou jsme měli půjčené kolo, ale bylo to hrozně nepříjemné, trnula jsem, aby s ním kluci něco neudělali. nakonec jsme ho vrátili značně poškrábané, ale funkční s taškou zachovalého oblečení na potomka půjčovatelky (po dohodě). od té doby si dlouhodobě nic nepůjčuji. půjčovali jsme ještě lyže, od známých, ale jen na týden, naše lyže a boty na lyže jsem také na týden půjčila. kola po klukách buď prodáme nebo darujeme, podle stavu
|
|
| wer | 
|
(10.5.2011 19:52:15)
tak tochu chyba v komunikaci, utčitě, ale moc nechápu co ti vadí
ano půjčujeme, lyže a lyžáky kolovali mezi námi a kamarády - podle velikosti dětí, kolo jsem půjčila kamrádce pro dítě které hlídala, odážedlo taky a ještě sedačku na kolo, autosedačku měli známí, já jsem odvozila dvě děti v půjčeném fusaku...... připadá mi to normální
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(11.5.2011 9:26:11)
Věcně - kolo bych buď prodala nebo ho nepůjčovala. Půjčit ho třeba na rok mi přijde nepraktický. Může se dost opotřebit, bude potřebovat opravu než začne jezdit vnuk a budete to hradit vy. Kdybyste si ho nechali, dostane ho vnuk v dobrym stavu. Druhá možnost je prodat ho, nebude zabírat místo v garáži, kápne z toho nějaká kačka a vnuci můžou dostat nový.
K rozhodování - nevím, čí to kolo bylo. Jestli dcery, byť jsi jste jí na to přidali, je to její věc. Jen bych jí upozorniíla na to, co píšu výše, že když ho na tak dlouho půjčí, může se jí vrátit ve vrakovém stavu. Pokud by bylo kolo vaše, tj. tvoje a tvého manžela, záleží na tom, jaký máte doma systém, kdo o čem rozhoduje. U nás bychom se o tom dohodli oba.
|
|
| zojanda | 
|
(12.5.2011 16:11:03)
Tility,
za předpokladu, že se věci budou ještě dědit na menší děcka (oblečení, kolo apod.), tak je nepůjčujeme. Až je nepotřebujeme, tak se bud´ prodají dál, případně věnují (záleží na vztazích a taky opotřebení dané věci). Pokud chce někdo něco vyzkoušet (třeba odrážedlo), tak mu to půjčíme cca na týden, což je dostatečná doba na to, aby byli schopni zhodnotit, zdali má smysl, aby si něco podobného pořizovali. U těch dětských věcí je to běžný postup, jsou to holt drahé věci a část investice se vrátí tím, že se to prodá dál, až z toho děcka vyrostou.
Myslím, že tvůj ex bez uváženi slíbil odprodat kolo nebo se chtěl jen vytáhnout a pak už nebylo cesty zpět. Pro něj to nemusí být cizí člověk, což by na celou situaci házelo trošku jiný pohled. Pak mu už nezbývalo, než udělat všechno proto, aby svému slibu dostál. Vzhledem k tomu, že u tebe narazil na odpor a asi se lekl, že bys to zatrhla, tak odprodej překvalifikoval na roční půjčku, což mu u dcery evidentně prošlo. Takže z toho vznikl hybrid tj. roční půjčka kola, což není obvyklé, protože za rok se ti cokoli opotřebuje tak, že už to třeba později neprodáš výhodně. Případně se ti daná věc nevrátí vůbec, pač ji ten dotyčný může poškodit úplně. Možná počítá s tím, že dcera na to kolo zapomene? :D
A jestli se dcera dala nebo nedala zmanipulovat, to nemohu z příspěvku posoudit. Jestli udělala chybu nebo ne zjistí sama až za rok, ono se jí to kolo totiž vůbec nemusí vrátit a nakonec nebude mít ani prachy ani bicykel. V tomto momentě bys ji snad nějak šikovně mohla říct, že udělala chybu a neměla by svému otci vyjít ve všem vstříc, protože má holt někdy blbé nápady.
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)