Bumbi&05,08,10 |
|
(15.5.2011 18:47:06) taky jsem byla vychovaná tak, abych měla na paměti, že když s někým vlezu do postele, může z toho být dítě a tudíž musím pečlivě volit, kdy a s kým. Podle mě je tento přístup jeden z nejlepších, jaký můžou rodiče dětem vštípit - že sex není jen hra, ale může (a to i přes antiko, protože nic není na 100% a antiko může selhat) vážné důsledky pro celý život. Takže buď si musím být jistá, že jsem schopna se postarat případně sama, nebo si musím být jista partnerem natolik, že se je schopen postarat případně o nás (mě i dítě) a nezdrhne při první překážce.
|
Hanka | •
|
(15.5.2011 18:49:19) Bumbi,
já s tímhle souhlasím a dcerám to vštěpuji - ale zároveň doufám z naší širší rodiny vidí, že si v rodině lidé v různých průšvizích pomáhají, když už se teda stanou.
|
jak |
|
(15.5.2011 18:51:04) no tak tato vychova je snad normalni, ze nevlezu do postele s kazdzm, ale nikdy nevite, co se muze stat.priznejme si, ze doba, kdy je male dite, je pro zenu jedna z nejhorsich v zivote ve smyslu, ze tezko zvladne pracovat a o vse se starat.
|
|
|
*Niki* |
|
(15.5.2011 18:51:02) Bumbi, já vždy věděla, že by mě naši asi dali pár facek, ale nevykašlali se na mě. A nezodpovědného člověka to ze mě neudělalo, s kým mám děti jsem pečlivě volila, a rozhodně se na jejich pomoc nespoléhám. Taky nám nikdo nepomáhá, i bydlíme hodně daleko. Každopádně nemám v sobě tu úzkost a pnutí "hlavně dětem nedávat jistotu, že jim někdy pomůžeme, jinak to jistě podělají". Není to tak.
|
zerat |
|
(15.5.2011 19:09:01) Mono, já si myslím, že ono se můžeme teď všechny napsat cokoliv, ale že člověk jinak jedná až v konkrétních situacích je více méně jasné. Ono totiž ani jedna nevíme, jak se jednou budou naše děti chovat k nám... teď jsme ve fázi, že většina jen doufáme, že děti vychováváme dobře... Já třeba vím, že známá byla na potratu v 17. letech jen proto, že by to její maminka nepřežila, že má dítě s nějakým ukrajincem a nedospělá... Dnes by nejspíš za to dítě byla ráda... I protože vím, že chci, aby mi děti o svých průšvizích řekly a měly jistotu, že jim budu nápomocná, ale nebudu už teď vykřikovat, že bych si ji nastěhovala k sobě do ložnice... protože nevím a nemůžu vědět, jaká situace jednou bude. Volila bych dle toho, co by mi a manželovi přišlo nejrozumnější s ohledem na konkrétní stav věcí. Např. bych určitě chtěla, aby holka dostudovala, protože nevyučená, neodmaturovaná... je totální průser pro dnešní dobu Takže třeba min. ve studiích a bychom ji podporovali a pak by se musela hold postavit na vlastní nohy... zrátka nevím nemůžu soudit nemůžu říct předem, co bych udělala, neudělala. Dnes řeknu tak, za pár let pod vlivem vlastních životních zkušeností třeba budu mít názory jiné
|
rezignovaná |
|
(15.5.2011 19:13:12) Otázka sedmnáctiletých matek a vlivu jejich matek na porození, to je zas trošinku něco jiného.
Stalo se to mně osobně(ne tedy v 17, ale v 18) a stalo se mi to jedině proto, že jsem věděla, že "matka to dá", že v zásadě nepreferuje ženskou samostatnost a nezávislost, vzdělání je jí trošinku putna a že dobré kynuté knedlíky pokládá za pravou ženskou cnost.
Snažím se, aby mé dcery věděly, že já to tedy nedám. Může pochopitelně dojít k fatální nehodě, takže bych neříkala "nikdy v životě", ale snažím se chovat tak, aby mé holky věděly, že to je zkrátka óbr průser.
|
*Niki* |
|
(15.5.2011 19:18:25) TAk já bych na mateřskou za nezletilou dceru taky nešla. Ani bych se nijak neobětovala. Z domu bych ji ale s dítětem nevyhodila.
|
|
|
*Niki* |
|
(15.5.2011 19:16:18) Zerat, některé věci nemusíš zažít, a můžeš mít postoj. Názor na nevěru třeba mají lidé i před tím, než ji zažili, dokonce i když ji nezažili Prostě děti miluju bezpodmínečně. Studované nestudované, hodné zlobivé. Když bude průšvih, jsem tu pro ně. Bez podmínek. Vychovávám teď, tady a do budoucna. POkud to podělám, nebo se něco semele, a budou potřebovat pomoc, vychovávat nebudu. Prostě pomůžu. Já ale děti miluju pudově, ne racionálně "když budou takový a takový, budou se chovat tak a tak".
|
rezignovaná |
|
(15.5.2011 19:18:00) tesat do kamene:)
já mám někdy pocit, že mámy malých dětí si mateřství k vělikejm představují strašně racionálně, holky, néé, je to stejný.
|
|
Jana Nová |
|
(15.5.2011 21:36:33) Mono,
|
Jana Nová |
|
(15.5.2011 21:40:41) Aniž bych tady ze sebe chtěla dělat svatou... v existenciální nouzi (což uvedená situace představuje), bych se snažila pomoct i cizím lidem, natož vlastním dětem. Nějak nechápu a ani chápat nechci mateřskou/rodičovskou lásku udělovanou pouze za splnění jakýchkoliv podmínek ze strany dítěte.
|
|
|
Vaitea |
|
(16.5.2011 15:23:13) Mono, Prostě děti miluju bezpodmínečně.
|
|
|
|
Bumbi&05,08,10 |
|
(15.5.2011 20:27:08) asi to vyznělo jinak - já jsem vždycky měla a mám jistotu, že kdyby cokoli, naši mě podrží
|
|
|
|