cihla |
|
(4.6.2011 12:20:31) Bylo mi od školy, kde jsem byla na stáži, nabídnuta možnost postgraduálního studia s perspektivou pozdějšího zaměstnání. Je to celkem prestižní zahraniční škola, takže mě to velmi potěšilo a láká mě to. Jde o to, že jsme zpět v ČR sotva pár měsíců, děti si sotva začaly zvykat (ač v porovnání se zahraničím se jim tady pořád moc nelíbí a mně taky ne). Tak pořád váhám - jít nebo nejít? Navíc nevím, co s manželem, jsme na pokraji rozchodu (a nemám chuť to zachraňovat). Jde mi hlavně o děti, tam bych na ně měla víc času než tady, byly by v prostředí, kde už žily a kde se jim líbilo, u moře, jsou tam strašně milí lidé, máme tam kamarády, akorát ty babičky by chyběly.
|
*Aida* |
|
(4.6.2011 12:23:35) Ja bych jela. Ovsem co na to manzel? Nebude to problem? A co deti, kdyz budou bez tatinka?
|
cihla |
|
(4.6.2011 12:25:13) Bude, i když on tady do minulého měsíce hledal práci a teď dělá za mizerný plat skladníka, takže nevím, co by ho tu drželo. Spíš se obávám, že by se mohl zaseknout mně naschvál.
|
|
|
7kraska | •
|
(4.6.2011 12:28:34) jo, jela bych
|
|
Martuška |
|
(4.6.2011 12:30:55) kolik je dětem? asi bych jela
|
|
Meta |
|
(4.6.2011 12:41:35) Mějte rozum a jeďte. Všichni. Von takovej manžel na hlídání dětí taky není k zahození
|
*Aida* |
|
(4.6.2011 12:55:15) Tady to vypada, jak dkyz se v CR neda normalne zit, vsichni by jeli pryc. A ten postgradual je mysleno Masters nebo PhD? Hele ja v tom zahranici ziju, babicky tu zadny nemame a taky jsme v pohode. Spis nez hlidani mi teda chybi to, ze deti nemaji s prarodici zadny vztah, zejmena s tchyni (u nasich by ho nemeli, ani kdybysme bydleli s nima). Na druhou stranu, nikdo nam do niceho nemluvi, takze vsechno ma svoje.
|
cihla |
|
(4.6.2011 14:31:09) PhD... Dětem je 8 a 4 roky.
|
|
|
|
Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 |
|
(4.6.2011 13:01:05) Jela bych. I s manželem, ikdyby jste se rozešli, snad by se to dalo, zvláště pokud tam byl zvyklý žít taky.
|
|
Pawlla |
|
(4.6.2011 13:30:09) Já bych šla,jak jsem pochopila nic Tě tady nedrží.Snad ty babičky,ale můžete se navzájem navštěvovat,dneska je i ta vzdálenost relativní.
|
*Aida* |
|
(4.6.2011 13:41:57) Tak zalezi, kam by to bylo. Po Evrope v pohode, z Ameriky ci Australie uz se to tak casto neda... Myslim to navstevovani.
|
|
cihla |
|
(4.6.2011 14:36:34) Pawlo, já jsem byla hodně rozlítaná po světě od dvaceti let, babičky si děti moc neužily, takže jsou teď rády, že jsme doma. Jenže já tady nejsem moc spokojená, nevím jak to vyjádřit, je mi to tady malé. Během studia na VŠ jsem žila dva roky v USA, rok v UK, dva roky Španělsku, tady si nemůžu zvyknout. Navíc tady na tom nejsme finančně zdaleka tak dobře jako bychom mohli být v zahraničí, jako samoživitelka to tady utáhnu jen těžko a tam v pohodě. Ale ty babičky jsou už staré, je jim přes 80, a nevím jak dlouho tu ještě budou. Mám výčitky svědomí když zase odjedeme, navíc tentokrát bychom se určitě hned tak (pokud vůbec) nevrátili. Fakt nevím. Moji rodiče ještě pracují, takže je tak často nevidíme, ale taky jsou rádi, že jsme v ČR.
|
|
|
Vítr z hor |
|
(4.6.2011 13:45:50) No, myslíš, že ještě někdy v životě dostaneš podobnou nabídku?
|
cihla |
|
(4.6.2011 14:37:30) Pochybuji...
|
Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 |
|
(4.6.2011 14:46:03) Jeď, jeď! ó, jak já ti závidím!
Nemyslím ten život "venku" ale ty schopnosti něco takového dokázat! určitě to bude fajn!
|
cihla |
|
(4.6.2011 15:14:14) Firsty, dík Já hlavně ani moc nevím, kam se tady v ČR vrtnout, co dělat. Jsem studijní typ, láká mě výzkum, učení na VŠ, a tady k tomu nejsou moc příznivé podmínky. Jen to špatné svědomí vůči rodině mi brání, a nevím, jestli tím dětem nepřetrhám vazby s ČR, pokud tady budou dvakrát do roka na dva týdny... Mají dvojí občanství, do Čech je nebude nic táhnout, pokud si zvyknou jinde. Mám strach, že zapomenou češtinu (ten starší už s tím bojoval, rozumí dobře, ale automaticky nám odpovídal anglicky)
|
Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 |
|
(4.6.2011 15:48:08) Chápu tvoje obavy, ale myslíš, že se ještě můžete "uchytit" tady? Už dříve jste byli rozlítaní, jak jsi psala, chvíli tam pak jinde. A jak to zvládali dětí? Myslím, že pokud tu ještě žádné vazby nemají, tak si je můžou stejně tak dobře vytvořit v cizině jako tady. Jsou ještě malí. A co se jazyka týká, často to tak je že ty děti rodičů v cizině ty tu 100% znalost nemají, ale je to to nejdůležitější? Záleží i trochu na píli rodičů, ale by češtinu uchovali, ale není potřeba podle mě mít obavu, když budou umět hůř.
Já jsem kdysi PGS dělala v ČR a nedodělala z mnoha důvodů, mmj. i nedostatek talentu a snahy, ale ani tak ty vztahy na škole nebyli nic moc. Bavilo mě učit.
Jestli máš tu možnost, tak bych to zkusila.
|
cihla |
|
(4.6.2011 16:04:03) Víš, já se do ČR strašně těšila, a teď jsem nebetyčně zklamaná, hlavně přístupem lidí. Člověk si snadno zvykne na prostředí, kde se lidé usmívají, jsou přející, pomáhají si i když nemusí. To je v ČR pořád spíš výjimkou a já si na to nemůžu zvyknout.
|
Sári |
|
(4.6.2011 16:27:07) Přesně tak. Já jsem nikdy jinde nežila, ale stačí mi, když jedu do velkého města na delší dovolenou, to se mi pak špatně vrací.
Někde jsem četla, že např. Paříži v metru se na Tebe lidi usmívají. V Praze v metru Ti kopnou do batohu a ještě Ti vynadají. Což je prostě fakt.
Ale sama nemám odvahu bydlet jinde. Není to republikou, je to rodinou, ke které mám velké citové vazby.
|
|
Len |
|
(4.6.2011 16:32:14) Karkulko, desis me Ja jsem mimo CR v podstate od maturity, coz je trinact let, ufff, ale planuji se vratit. I kdyz posledni dobou je toho na ceske hroude az moc, co me odrazuje. A pak si prectu takovyhle komentar a bum, vracet se mi vubec nechce.
Byt Tebou, tak odjedu Je to super sance a pokud by i deti byly stastne (to je to, ceho se nejvic bojim ohledne meho navratu), tak bych sla a nepremyslela, na jak dlouho jdu. Jde o Evropu?
|
cihla |
|
(4.6.2011 16:52:45) Nene, USA. To jsou takové detaily, které člověka při návštěvě nenapadnou, ale když tady žije, tak je to do očí bijící - jako třeba když prší, a jdeš pěšky, tak tam auta staví a ptají se, jestli nechceš někam odvézt a tady tě ohodí blátem... nebo jdeš k dítěti na očkování, bojí se, tam ho sestřička uklidňuje, něco mu dá, tady sprdne jeho i mně, že si ho mám podržet... tam je normální usmívat se a zdravit, tady jsem to dělala ze začátku a lidé se většinou zamračili a otočili, jako bych byla nějaká otravná feťačka. Tam když jsme si koupili auto, tak sousedi nám ho pochválili, tady nám ho do druhého dne někdo objel klíčem a ještě jsem pak zaslechla drby, kde jsme na to vzali, když je manžel nezaměstnaný, a že jsme možná z té Ameriky odjeli, protože jsme tam něco ukradli... Stejně tak přístup k dětem, starší je astmatik, tam na něj brali ve škole ohledy učitelé i děti, tady měl ve škole jednou záchvat a od té doby se mu děti smějí, že je krypl apod., nemůžu s ním nikam jít, protože se všude kouří, a on pak dusí. Když si venku hrají, výskají, tak soused na ně permanentně řve, ať jsou potichu, i když jsou tři hodiny odpoledne.... prostě takových detailů je tady spoustu a když se to sečte, tak ta moje nechuť vzrůstá.
|
Len |
|
(4.6.2011 17:07:18) Hmm a t amoje taky Ja teda navic neockuju a starsi dite ma autistickou poruchu. Akorat to objeti auta klicem zrejme nehrozi, mame misto na dum na velmi hezkem miste a sousedi maji vsichni mnohem lepsi auta, nez bychom asi meli my
Akorat je teda smula, ze je to az v US. Ty pises o svych prarodicich, ne prarodicich deti? Prarodicum deti jeste zrejme osmdesat nebude, predpokladam. No, me je taky lito, ze me deti nemaji tu prababicku porad, vedi teda, o koho jde, kdyz jsme v CR a babi prijde, ale blizky vztah nehrozi. S nasima je to ale jine, s temi se vidi casteji a vice, predpokladam, ze u vas by to bylo stejne, tak bych se soustredila na to.
|
|
Ananta |
|
(4.6.2011 17:22:38) No radši se tam fakt vrať. Koukám že juesej je samý happy lid, pozitiva a sociální jistoty, úžasné zdravotnictví...
|
Luca, Maty 09/07 + Kýša 11/11 |
|
(4.6.2011 18:36:43) Jen jeďte, děti už jsou "velké" - já mít možnost, tak jdu taky. Je tu všechno drahé, a bude hůř. Držím palce a trochu závidím
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|