Limai |
|
(12.7.2011 16:29:28) No,na tom není divného,to je naprosto normální jev.Čím víc na něco myslíš,tím víc to přitahuješ.Takhle to prostě na světě funguje.Akorát 99,9% obyvatel to nedokáže pochopit.
|
Limai |
|
(12.7.2011 16:30:53) Takže jaký osud si přitáhneš,takový ho máš.
|
Stará Misule |
|
(12.7.2011 16:41:41) No právě,proto jsem to založila,člověk se musí poučit.Nevymlouvám se na nemoc dětí,když nejsou,protože budou,před operací se je nesnažim separovat,protože just se něco stane. Škoda,že to nefunguje i na práci,dlouho jsem hledala po rodičáku,myslela na ní,i se mi zdálo,jak makam.Konečně jsem našla,po pul roce od zaří mam nastoupit.Celych 7 let jsem zdrava,a ted mam vodu v koleni,a hrozej mi operaci.Blbej osud.
|
|
|
Elíláma |
|
(12.7.2011 18:22:22) Limai: Tak jakto, že když každý den myslím na to, aby si muž nechal udělat rovnátka, nemá je, každý den večer HODNĚ intenzivně myslím (i mu to v duchu říkám, no tak, no tak) na to, aby mi masíroval záda, vždycky si musím říct a jen mi je pošmudlá, že intenzivně myslím na to, abych byla hubená a říkám si, uýž hubnu, jsem zhubla a docela hodně, pak váha ukáže, že nic nebo sotva půl kila, proč když jsem myslela pořád na to, že můj porod bude hrozný a měla jsem černé myšlenky, a myslela na to, že budu mít císaře... vlastně se u mě plní věci na které myslím děsivě stejně, jako když na ně nemyslím. Tak proč bych měla věřit??? Vysvětli mi, kde dělám chybu. Nebo jen vnímáme věc významěni, spojí-li se s jinou? (Myslím na nehodu, stane se nehoda vs. myslím na Babicu, stane se nehoda)
|
*Niki* |
|
(12.7.2011 18:29:01) Elíí, a JAK na ta rovnátka a masáž myslíš?
Náhody pochopitelně neexistují. Všichni si do života přitahujeme lidi a události, které potřebujeme.
|
Elíláma |
|
(12.7.2011 18:33:05) Nikitos: třeba když ně manžel líbá, říkám si, ach, kéž bys měl už ty rovnátka, myslím si, no táák, nech si je udělat, nech! A večer ležím a říkám si v duchu, jak by mě masíroval, a představuju si to, bolívají mne záda a masáž mne i psychicky moc uklidňuje, myslím na to třeba půl odiny a hodinu denně.
Třeba s tou nenáhodou to říkáš tak suverénně, jako bys svět řídila ty jak to víš tak jistě? To já bych si netroufla tak jistě říct o ničem neprůkazném. Já si zase mylsím, že svět jsou jen a jen náhody a smysl samo o sobě nemá nic, jen relativní, vzhledem k něčemu.smysl život nemá, prostě vzniknul, ale vzhledem k prožívání lidí je má život smysl nejvíce atd...
|
Roya |
|
(12.7.2011 19:26:25) Já to vím také . A to jednoduše tak, že mi to tak funguje. Někdy si uvědomím hned, proč se mi něco stalo, někdy si to uvědomím zpětně za různě dlouhou dobu, a u čeho si to neuvědomím, to mi bude posláno znovu a znovu (v různých formách), dokud mě to nekopne. Já jsem - přestože si některé nicky na tomto serveru o mně myslí opak - velice racionálně založený člověk (až mě to mrzí, protože se potřebuju naučit levou hemisféru taky někdy vypnout), a velice kriticky myslící - právě proto by mě nikdy nepřesvědčilo nic jiného, než vlastní zkušenost. Tu mám.
|
Elíláma |
|
(12.7.2011 19:37:57) Roya: když vypneš levou hemisféru, přestaneš mluvit neříkám, že bys měla, ale ta představa vypnutí hemisféry mě přijde cáklá, ono se to občas stává, že pacient přijde o půl mozku a fakt bych se učila různý věci, ale tole ne (ale vím jak to myslíš, tu sémantickou, lexikonovou půlku mozku , prostě jsem si to představila doslova )
|
Roya |
|
(12.7.2011 20:00:45) No, nejsem přímo ukecaná, ale stejně mluvím ráda; vypnout bych ji potřebovala jen na chvíli, hlavně při meditaci - mně se tam pořád motá tisíc myšlenek, a to se pak meditovat nedá
|
Elíláma |
|
(12.7.2011 20:04:10) Roya: a o tom to je, nejhorší je zkoušet meditovat s tím, že furt myslíš na to, že nemáš na nic myslet to znám
|
|
|
|
|
|
|
Limai |
|
(13.7.2011 2:27:02) No,tak záleží na každém slovu,jak svoje přání formuluješ.Stačí jedno slovo blbě a už je to pochopeno jinak.Jestli na to myslíš "chci,aby si muž nechal udělat",tak se dočkáš možná tak v jeho dalším životě.A za druhý-vidím naprosto fatální chybu kterou děláš-ty si to přeješ,ale sama tomu nevěříš.Takže se můžeš rozloučit s tím že se ti požadované splní.Já jsem zrovna dneska něco potřebovala,nebudu psát co konkrétně,ale řekla jsem si,že se to stane v půl druhé.Bylo přesně na minutu půl druhé,když mé přání bylo splněno.Jenomže to se člověk musí naučit zacházet s energiemi a taky na sobě v určitém směru zapracovat,aby mohl tyhle síly ovládat podle své potřeby.Nebudu tady doporučovat,ale výborně se tenhle poznatek dá naučit na panence WOODOO,ale v žádném případě nikomu nedoporučuju zkoušet,když o tom nic neví.Ale můžeš tím ovládat svůj život i životy jiných,od toho však ruce pryč,to můžou dělat lidi,kteří s tím mají opravdu zkušenosti takové,že si mohou dovolit někomu zasáhnout do života proti jeho vůli,kteří tomu rozumí hodně hodně do hloubky,kteří prostě VĚDÍ....Zrovna minulý týden jsem dostala dost smutný mail od kamarádky,kde bylo popisováno,jak "čarodějnice" zničila její kamarádce život a ona je v psychiatrické léčebně.Čarodějnice jí nezničila život,zničila si ho dotyčná sama,protože byla seznámená s důsledky takového jednání,ovšem velice to podcenila a chtěla zrealizovat za každou cenu.Problém je v tom,že když proti někomu vyšleš něco proti jeho vůli,může se ti to vrátit(ne,nefunguje to tak,že se ti to špatné vrátí automaticky,musí tam být splněna určitá podmínka).
|
|
|
adelaide k. |
|
(12.7.2011 19:23:33) Limai, čéče nevím
Celý život mám takové "zaříkávadlo", když jde o něco důležitého, tak pokud budu intenzivně myslet na případné komplikace, nestanou se. Stane se leda to na co bych zapoměla Takže se intenzivně zabývám průserama a dobré konce neřeším A funguje mi to.
|
Elíláma |
|
(12.7.2011 19:35:52) adelaide: taky to mám tak, jen ne, že bych to tak úplně chtěla, myslet pesimisticky, prostě taková jsem. A když jdu do něčeho po hlavě s nadšením, podělá se to. Pak se ohlídnu zpět a vidím, že když si to třeba sepíšu, ale vše, že to vycházelo i nevycházelo stejně...
|
|
|
|