Jachtarka |
|
(18.7.2011 10:07:42) Prosím o radu. Řeším pozůstalost a našla jsem několik osobních zdravotnických balíčků - třicet let staré, civilní obrana .
Mám spoustu ampulí s tekutinama na ošetření po zásahu otravnými látkami, radioaktivním prachem a pod. V návodu je, jak se to používá, ale není tam napsáno, co ty látky jsou - jejich složení.
Netušíte, kam bych se mohla obrátit kvůli správné likvidaci?
|
Němcová Božena |
|
(18.7.2011 10:11:38) Do sběrného dvora. Tam by taky měli likvidovat nebezpečné látky. U nás občas přistaví speciální kontejner na tyto věci, ale jen tak jednou za rok.
|
|
Lída. |
|
(18.7.2011 10:41:40) to jsou poklady :) pamatuju se na cvičení v pláštěnkách a pytlíkách, byla to sranda
|
Dalalmánek |
|
(18.7.2011 10:42:28) Pro mě to sranda nebyla. Pro mě to bylo nesmírně skličující, připomínalo mi to tvrdou realitu, která mohla každým okamžikem nastat.
|
Lída. |
|
(18.7.2011 11:25:39) my už asi nebyli vychovávaní ve víře, že by to mohlo nastat a hlavně ve víře, že by tohle mohlo pomoct (70-80. léta) Měli jsme upřímnou zábavu z masek, kterých bylo na škole minimum, takže by stačily pro pár lidí.
|
Jachtarka |
|
(18.7.2011 11:28:34) Masky měli ve škole všichni (jsem ročník 71), na začátku roku se přeměřovalo číslo a dvakrát ročně braňák. A některé masky měly choboty a některé ne, ty s chobotem byly samože lepší, protože bez chobotu byly pro nás nefunkční . Bože, my jsme byli blbí ....
|
Lída. |
|
(18.7.2011 11:44:45) my se sice přeměřovali, ale nikdy jsme nevěřili, že jich je dost, nevím, co ten dojem v nás živilo. Možná zprávy těch, kdo je do skladu chodili vyzvedávat. Choboty jsme dostali jednou, to byly pro kluky druhé vánoce. Jsem podobný ročník jako ty, CO nám nevadilo, ulili jsme se, jen jsme nesnášeli, když nás nutili chodit v pláštěnkách po lese na veřejnosti. Učitelky to asi nesnášely stejně, byť jedna byla kovaná, tak nás většinou nechali přejít chodbu a tím to skončilo.
Věděli jsme, že kdyby se něco stalo jindy než v době školní výuky, tak nám to cvičení stejně nepomůže, tak jsme to nebrali vážně vůbec nikdo.
|
Jachtarka |
|
(18.7.2011 11:53:24) No, já odvozuju, že jsme je měli všichni z toho, že celá škola v pláštěnkách a maskách na ksichtě nastoupila na plácek za školou, ve dvoustupech po třídách. Škoda, že to nikdo nefotil .
Já jsem si myslela, že v době akutního nebezpečí by ty masky asi měli lidi furt u sebe, ne? No ale to je naivní úvaha, protože by to nepřítel asi nehlásil dost dopředu.
|
Lída. |
|
(18.7.2011 12:39:30) u nás se toho zúčastnilo vždycky jen pár tříd najednou. Navíc se to dělalo tuším až od druhého stupně...
|
|
|
|
|
Dalalmánek |
|
(18.7.2011 11:31:17) Mě se tedy ulevilo až po schůze Gorbačov - Reagan v Rejkjavíku. To bylo myslím v roce 86. Do té doby jsem pociťovala hrozbu války jako velmi reálnou, a ona taky myslím velmi reálná byla.
|
|
|
|
Jachtarka |
|
(18.7.2011 11:25:29) Jsou z roku 1973, o dva roky mladší než já. Taťka byl členem CO a myslím, že to prostě dostal, když balíčky prošly lhůtu - ony ty obaly jsou fakt super, když se z nich vytáhne obsah. Taťka je měl v dílně na šroubky. Ale teda netuším, kde se jich třicet balíků vzalo u babičky.
Já je ale teď viděla poprvé, coby dítě a mládežník jsem byla učena lehat si v pláštěnce nohama k epicentru . Tak si vzpomínám, jak nám učitel branné výchovy předváděl na branném cvičení to zalehnutí a my to po něm chtěli furt ukazovat znovu.
Je to fakt, je to legrační, ale musí se odfiltrovat ty skutečné důvody, proč se to cvičilo.
|
|
|
pearl |
|
(18.7.2011 12:37:35) Určitě bych to odevzdala do sběrného dvora do nebezpečného odpadu.
Neházela bych to do žádného kontejneru. U nás ani není, ale dvakrát ročně přijedou chlapi ze sběrného dvora s autem a od lidí tychle věci berou.
|
|
|