| NovákováM |
 |
(19.7.2011 0:07:39)
K lékaři ne... za mne ne.
Docela dlouho jsem "jela na první zakňourání" v jiné místnosti - v porodnici a v jiném pokoji. Nevím, čím to bylo, ale dvojčata, slyšet jsem je asi nemohla, prostě jsem byla nějak propojená.
Po příchodu domů jsem podobně fungovala ještě asi 2-3 měsíce, taky jsem si připadala fyzicky docela jako duch, ale v pohodě.. a v momentě, kdy mi manžel řekl "prosím tě, vypadáš jako vlastní stín - vzbudím tě, kdyby zakňourali" a dodržel to asi tak 3 x... prostě to za mne "VZAL"... fakt jsem i kojila snad ve spaní.
O víkendu, nebo kdy měl volno, to už prostě bylo takhle, když jsem věděla, že má práci, nebo je utahanej zase jinak jsem prostě zase spala lehce. A třeba usnula odpoledne, kdy i děti nebo děti.
Nevnímám to jako něco závadnýho, prostě únava, a strach o děti, ve chvíli, kdy je na partnera spoleh, prostě přesuneš, protože jsi utahaná. Co je na tom?
|
| Pišťucha | 
|
(19.7.2011 0:14:03)
Díky. No já se taky nakonec probudím, žejo. Ale tak mě to trochu mrzí, když mě ten můj mazlík, mus tak hlasitě budit 
|
| adelaide k. | 
|
(19.7.2011 7:59:33)
Berusz, no tak hlavně že nakonec vstaneš
Je zajímavé, jak to má každá matka trochu jinak. Já spím tvrdě jako dřevo, nevzbudí mě manželův budík ani silná bouřka. Na druhou stranu, pokud se něco děje vedle v pokojíku (přes dvoje dveře, za tlustou zdí), slyším každé heknutí (děti už se většinou nebudí, takže to znamená vždycky nějakou krizi, třeba nemoc). Zvláštní je že dceřino courání na záchod mě nebudí (o nic nejde tak instinkty asi spí ).
Miminomě probudí už ve stádiu vrtění a funění, to mi dělal prostřední, že furt ze spaní hekal a já jsem byla co deset minut vzhůru Pomohlo vzít ho k nám do postele, tam spal jako dřevo.
|
| Pišťucha |
|
(19.7.2011 8:09:52)
No nakonec jo. I když občas si říkám, že mě snad budou za chvíli budit i sousedi 
No, my se za 1. do manželské postele všichni nevejdem (mám jen 160) a za druhé muž zalehne v noci klidn ě i mě, tak mám trochu strach
|
| ChemicalJane + 4 | 
|
(19.7.2011 9:09:44)
hehe, prej nevejdeme, máme jen 160... my máme taky 160 a jednou jsme tam spali všichni 4 ale docela často k nám dcera přijde a spíme ve 3 a v tu chvíli si fakt říkám, že je to malá psotel.. ale mám pocit, že by v tuto chvíli byla malá jakákoliv, prootže madam se roztáhne, muž se roztáhne a maminka spí jak služebná stočená v nohou a většinou přikrytá dětskou dekou
ale syn je individualista, ten s náma spát nechce, má problém občas usnout i v kočárku, je to postýlkový dítě
|
|
|
|
|
|
Dítě v postýlce (i když ve stejné místnosti) musí prudit vytrvaleji, abych procitla, a z vedlejší místnosti už si musí dát hodně záležet
naštěstí za chvilku přišla, jenom se šla vyčurat... druhý den už jí bylo mnohem lépe 
V její náručí
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)