| Jája s čápátkem | 
 |
(28.7.2011 19:06:03)
Asi se potřebuju jen vypovídat, ale zajímá mne, jak to máte vy ostatní...
Jsem svým rodičům vděčná za hrozně moc, poslali mne do živoat se skvělou výbavou (materiální, ale zejména nemateriální). Teď mne ale hrozně mrzí, že mojí mamince víc záleží na blbostech, než na důležitých věcech. Neustále řeší, abych byla najedená (čekám mimi), ale pak na mne v souvislosti se svatbou vyvíjí neskutečný psychický tlak, aby si prosadila svou. Je mi to hrozně líto, příčí se mi zlobit se na ni (za to, co pro mne v životě udělala). Ale vůbec nechápu, jak jí může záležet na materiálních kravinách namísto vytváření psychické pohody pro nás všechny.
Naopak tchánovci (budoucí) nás materiálně nijak nezabezpečují, starají se spíš o své, kdybychom potřebovali, tak rádi pomůžou, ale nevnucují se. Ale mimi a moje psychická pohoda je pro ně to nejdůležitější.
Jak to máte vy? Může se člověk zlobit na svoje rodiče, ikdyž jim za moc vděčí?
Možná řeším blbosti 
|
| .. |
|
(28.7.2011 19:11:29)
Vděčná jim můžeš být do konce života a zlobit se na ně můžeš x-krát do týdne. To, že je ti něco momentálně nevhod přece neznamená, že si nevážíš toho, co pro tebe v minulosti udělali. Spíš zapracuj na mamince a jejím pochopení tvého nového života:)
|
| Mirek_ | 
|
(28.7.2011 19:37:32)
Veliký souhlas s prvními dvěma větami.
Tu třetí bych upravil na "spíš zapracuj na svém vysvětlování tvého nového života, čímž jí usnadníš jeho pochopení".
Možná je to pro někoho slovíčkaření, ale chci tím vyjádřit, že moje lepší vyjadřování je v mé moci, kdežto pochopení toho druhého je v mé moci jen zprostředkovaně - možná se povede, možná ne.
|
| Jája s čápátkem |
|
(28.7.2011 19:50:21)
Co myslíš prosím tím "zapracovat na vysvětlování" - jako říkat jim věci srozumitelněji, nebo důrazněji, nebo jiným způsobem. Snažím se věci podávat vždy nezraňujícím způsobem, spíše jako svoje přání.
|
| Mirek_ |
|
(28.7.2011 20:10:45)
"nezraňujícím způsobem, spíše jako svoje přání." je myslím v pořádku.
Já přesně nevím, jak jí to říkáš. Já si jako ideál představuju něco jako
"To je skvělé, že mi chceš pomáhat, kdybys někdy našla čas mi pomoci s ...., budu ráda." Ocenění, nasměrování, nabídka možnosti.
Ale třeba to tak děláš. Důležité je říkat co bys ráda spíše než co nerada. Ale to platí obecně v komunikaci. (Kéž bych si na to sám vzpomněl častěji...)
|
| Jája s čápátkem |
|
(28.7.2011 20:12:34)
Je pravda, že často formuluju spíš co bych nechtěla, protože někdy je těžké hledat k negativnímu vyjádření to pozitivní - tedy ten prostor pro druhého...
|
| Mirek_ |
|
(28.7.2011 20:25:52)
Ten prostor pro druhého je dobrý postup, hezky popsaný na komunikaci s dětmi v knize "Respektovat a být respektován".
Místo "nehraj si s míčem v kuchyni" říct "s míčem si můžeš hrát na zahradě, tady bys mohl něco rozbít".
Čili místo "ne" použít "ano za těch a těch podmínek".
|
| Jája s čápátkem |
|
(28.7.2011 20:54:27)
Mám tu knihu na nočním stolku, ale zatím jsem se k ní přes kupu knih ke státnicím nedostala - závazek je do porodu, tak uvidíme...
Díky za rady!
|
| Mirek_ |
|
(28.7.2011 20:59:41)
Rádo se stalo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Pole levandulové | 
|
(28.7.2011 19:15:03)
Jajo, nediv se ji, starsi generace spatruje nejvetsi stesti v dobrem jidle a obzvlast v tehotenstvi je to od maminky projev pece o tebe, i kdyz se ti to nelibi. Jednou budes taky takova, byt ne treba s jidlem. A s tou svatbou - jak pises, dobre te materialne zabezupecila, tak holt ma asi nejake predstavy, ktery by rada mela splnene a je jen na tobe, jak to nakonec udelas.
|
| Siddhártha | 
|
(28.7.2011 19:26:08)
Skaramuško, rodiče by předně měli pochopit, že děti, přestože jsou jejich, jsou samostatné jednotky, měli by je respektovat. Takovou opičí lásku "vždyt pro tebe dělám to nejlepší...."  Věkem to fakt není. Je to v lidech. 80letý člověk dokáže pochopit to, co 60letý ne
Prostě nevím, proč bych měla snášet něco, co mě nervuje, jen proto, že si druhý myslí, že mi dělá první poslední.
Já bych jí to prostě řekla, slušně, v klidu, s tím, že si její péče vážíš, ale že ted prostě potřebuješ to a to, jestli by Ti v tom mohla vyjít vstříc.
|
| Jája s čápátkem |
|
(28.7.2011 19:56:08)
Někdy právě cítím, že se nemůže oprostit od toho vlastnícího vztahu, když nám věnovala svůj život - nemá jiné zájmy než nás (děti)...
|
|
|
| Mirek_ |
|
(28.7.2011 19:29:16)
Souhlasím s tím, že "je to od maminky projev pece o tebe".
Takže bych doporučil ocenit matku za snahu o péči a požádat jí, aby pečovala jiným způsobem, který by vám všem vyhovoval - třeba by mohla zpívat miminku v břichu písničky (to mě zrovna tak napadlo, doporučuje to i Vl. Marek).
Vlk se nažere a koza zůstane celá.
|
| Jája s čápátkem |
|
(28.7.2011 19:53:03)
Ještě se tedy zeptám - jestliže řeknu, že bych si ráda vařila sama, protože v danou chvíli mne přepadají různé těhotenské chutě (aby mi tedy nedávala jídlo domů), ale že rádi přijedeme čas od času na oběd, tak co je na tom špatně? 
|
| Mirek_ |
|
(28.7.2011 20:02:04)
Mně to přijde dobře řečeno. Jen bych tam ještě přidal to ocenění, že se chce starat, a popis jak se může starat - ale to už víceméně říkáš tím, že k ní občas na jídlo zajdete.
Asi má silné pečovatelské pudy a když ji vhodně nasměruješ ("mně by pomohlo, kdybys..."), budete obě happy.
|
| Jája s čápátkem |
|
(28.7.2011 20:11:22)
Hmmm, vyzkouším ty pečovatelské pudy, děkuju za nápad 
|
|
|
|
|
| Jája s čápátkem |
|
(28.7.2011 19:54:14)
Já ji chápu, jen se tomu divím, protože donedávna taková (orientovaná na to jídlo...) nebyla.
|
|
|
| Siddhártha |
|
(28.7.2011 19:22:58)
U nás je to naopak. Tchánovci jsou jako Tvoje máti. 
|
|
| Federika | 
|
(28.7.2011 19:32:31)
ne, už se na ně dávno nezlobím za nic, nesnažím s je předělávat v žádném smyslu, odkejvám všechno s úsměvem, myslím si svý a jsem v pohodě...Rozhodně jim neprotiřečím, nic nevyčítám a nepoučuju,byť by to bylo o vytváření pohody a o tom, co je a není podstatný...Proč taky, nezmění se, vím to a beru je takový,jaký jsou...Mám svůj život a tam si to lajnuju já...
|
| Jája s čápátkem |
|
(28.7.2011 19:57:06)
To mi nejde Neumím něco odkývat a pak si udělat svoje Zatím mě to moc psychicky bere...
|
| Siddhártha |
|
(28.7.2011 21:41:41)
Jájo, já to mám stejně a hormony se mnou nemlátěj.
|
| Jája s čápátkem |
|
(28.7.2011 22:21:14)
Díky za podporu
|
|
|
| Katka, kluci 12 a 8 | •
|
(28.7.2011 22:52:13)
To přijde s věkem, klid. Jinak tebou popisovanou manipulaci znám velmi důvěrně.
|
|
|
|
| Ananta | 
|
(28.7.2011 19:36:29)
Jde o to, jestli jsi si to, že musíš doživotně poslouchat, protože se o tebe postarali (což mi připadá normální když si tě udělali) nabrnkla ty sama a nebo si to myslí tvá matka. Ten druhý případ je klasické rodičovské vydírání se kterým je potřeba zatočit. Někomu stačí k pochopení domluva a u některých rodičů je potřeba jít do konfliktu, aby pochopili. Některé "děti" si tuto svobodu nevydobijí nikdy.
|
|
| Teri | •
|
(2.8.2011 20:00:35)
Jájo, to jsou hormony. Může být i hůř, neboj ;-). Takže vydařenou svatbu a zdravé mimi přeju.
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)