| Chandramukhi | 
 |
(16.8.2011 15:19:45)
Doporučuji k přečtení velmi povedený rozhovor na Baby webu. Odkaz na článek se mi zde bohužel nezobrazuje, tak s dovolením kopíruji celý (kdo chce dohledat originál, jistě s použitím googlu zvládne):
Velká láska vzniká u mámy na kůži
ROZHOVOR: Klinická psycholožka Michaela Mrowetz je pravděpodobně největší českou specialistkou na psychologii porodu. Povídali jsme si s ní o tom, proč dítě po porodu patří k mámě na kůži a jaký vliv má porod na psychiku ženy.
Michaelo, vy jste velkou propagátorkou tzv. podpory bondingu, procesu, při kterém těsně po porodu vzniká vazba mezi matkou a dítětem. Jeho základem je nepřetržitý fyzický kontakt mezi maminkou a novorozencem. Můžete říct, proč je bonding tak důležitý?
Vzájemný kontakt dítěte a matky po porodu podporuje vytváření emočních vazeb a láskyplného vztahu mezi nimi. Jako mnozí vědci a mnohé matky věřím, že brzká podpora bondingu napomáhá dítěti se zdárněji adaptovat na prostředí mimo dělohu, ideálně zvyšuje odezvu a citlivost matky k potřebám dítěte a posiluje kvalitu vztahu mezi matkou a dítětem. Dítě a matka jsou tedy několik hodin po porodu hormonálně, nervově, psychicky a imunologicky skvěle a neopakovatelně nastaveny o sebe vzájemně pečovat a zamilovat se. Ze všech lidských vazeb je mateřské pouto (vztah matka-dítě) jedním z nejsilnějších. Toto silné pouto se začíná vyvíjet už během těhotenství, k „hormonálnímu výbuchu", a tím i k radikálnímu zesílení pouta, ale dochází hlavně těsně po porodu, kdy je dítě poprvé v jiném, než děložním kontaktu s matkou. Dle výzkumů je produkce oxytocinu v prvních hodinách po porodu u matek i dětí nejvyšší a podporuje brzký rozvoj laktace, v průběhu kojení se startují další nerovové a biologické procesy, které tlumí úzkost u matky i dítěte a orientují je na to, aby se snáze navzájem adaptovaly.
Jde při fyzickém kontaktu jen o navazování emočních vazeb?
Fyzický kontakt kůže na kůži má i imunologické přínosy. Popisuje a podporuje je WHO (Světová zdravotnická organizace). Pokožku dítěte při brzkém kontaktu s matkou obsazují její bakterie, ke kterým má matka imunologickou protisílu v mateřském mléce. Kontaktem kůže na kůži se usnadňuje první samopřisátí dítěte a střevní flora dítěte se mnohem lépe adaptuje na prostředí mimo dělohu. Tím se předchází pozdějším problémům dítěte s trávením. Podle odborníků UNICEF a WABA (světová organizace nap odporu kojení) usnadňuje kontakt kůže na kůži nejen emocionální, ale i fyziologickou adaptaci matky a dítěte. Je důležité také zmínit sociální dopad podpory bondingu na dynamiku celé rodiny. Nerodí se jen dítě, rodí se i nová rodina, nová matka a nový otec. Podpora bondingu dále podporuje rodičovské kompetence a u nezralých matek zvyšuje šanci, že své dítě neopustí, a u těch zralých, že se jim bude snadněji pečovat o nového člena rodiny.
S jakými ženami se setkáváte ve své praxi? Jaké řeší problémy?
Nejčastěji mne vyhledávají ženy, které mají různá trápení z období okolo porodu nebo ženy, které potřebují podpořit. Mají nějaké porodní přání, chtějí být po porodu se svým dítětem a potřebují se ujistit, že je to tak v pořádku. Vyrůstá třetí, čtvrtá generace lidí, kteří byli po porodu separování a mateřské kompetence jsou tímto komplexně narušené. Ženy potřebují slyšet, že to jsou ony, které počaly dítě proto, aby se o ně dále staraly, a že je to normální.
Zabýváte se psychoterapií, pracujete se ženami, s páry a s rodinami. Narážíte při své práci i na porodní historii?
V psychologické předporodní přípravě často pracuji s páry a někdy i s více generacemi, nejčasněji s matkou matky. V rodinách, kde nebyl v minulých generacích proces porodu narušen zdravotnickou rutinou, ženy zacházejí se svou porodní sebeúctou sebevědoměji. Sebevědoměji přijímají své děti, vymezují se vůči manipulacím zdravotnického systému snadněji a s větší důvěrou přijímají své potomky. V rodinách s dlouhodobě přerušenou porodní sebeúctou, v rodinách, kde odevzdaly ženy odpovědnost a schopnost porodit své děti zdravotníkům ve více generacích, se o to více přenáší patologický model „tohle musíš vydržet, vydržely jsme to všechny, vydržíš to taky, dítě odnesou a pak ho přinesou, bude to bolet, na všechno zapomeneš a bude to tak dobré".
Jak vypadá psychologická práce s porodními tématy?
Pracuji s těmito tématy velice opatrně a citlivě, vždy je nutný prostor pro hlubokou ventilaci pocitů okolo porodu. Ženy popisují pocity ponižování, ztráty kontroly nad sebou samou a nad svým dítětem, následně pocity viny, že to byly ony samy, kdo selhal, a následně četné somatizace, potíže s kojením, potíže v partnerských vztazích. Po ventilaci je zapotřebí překonat pocity viny, hledat v realitě místa, kde mohou vzít zodpovědnost a kontrolu zpět do svých rukou. Pracuji s metaforami a imaginacemi a metodou podobnou psychoterapeutické práci s posttraumatickou stresovou poruchou. Práce s porodními pocity je totiž obdobná práci s traumatem. Často se ženami imaginuji porod a kontakt s dítětem takový, jaký by si přály. Dochází tak k hojení traumatických zážitků. Pokud se podaří ještě další porod podle přání ženy, je to tak snazší cesta, ale často zpracovávám porodní zážitky i s ženami již po přechodu a i tam je vhodný a důležitý prostor na tuto práci.
Myslíte, že nepřátelský nebo komplikovaný průběh porodu může způsobit tzv. psychosomatická onemocnění?
Ano, mnoho klientek, které přicházejí se somatizacemi či onkologickými problémy, ihned na první konzultaci začne hovořit o nezpracovaných pocitech okolo porodů, potratů, sexuality. Porod patří do sexuality každé ženy. Často přicházejí ženy, které byly zneužívány v dětství, a porod vnímaly jako svou šanci na to, získat zpět sexuální sebevědomí, a většinou se jim to ve zdravotnickém procesu nepovede, protože ony taky reagují mnohdy tak, že personál kolem sebe popouzejí, vytváří se stres a tyto ženy často končí s porodem císařským řezem. Porodní období je práce s odjištěným granátem psychiky ženy, a to si zdravotníci málokdy uvědomují a skrze svoje nezpracované emoce s emocemi rodiček hůře zacházejí. Oddělení dětí od matek v totalitním porodnictví umožnilo vznik jakéhosi přeneseného fenoménu „všichni jsme byli separovaní a přežili jsme to", vzniku slepé skvrny na odmítání dětí, na přijetí faktu izolace dětí hlídáním cizími osobami, jako na normální fakt. Tohle téma by bylo na další rozhovor.
Vidíte naději ve své práci?
Smysl cítím a vidím v podpoře odvážných a zodpovědných lidí, kteří totalitní praktiky neodpovědnosti a předávání kompetencí institucím za své děti mění v praktické naplňování myšlenky „dítě patří k rodičům“. Věřím, že na zvnitřnění této myšlenky zdravotnickým systémem v naší zemi se bude podílet také stále početnější skupina zdravotníků, pro které kompetentní anebo i jen separaci bránící se rodiče nebudou ohrožením, ale vítanými partnery. Vždyť mateřská náruč je pro dítě tím nejpřirozenějším a nejbezpečnějším místem na světě.
Mgr. Michaela Mrowetz je klinická psycholožka, psychoterapeutka, soudní znalkyně. Momentálně zpracovává dlouhodobý výzkum „Podpora rané vazby mezi matkou a dítětem v českém porodnictví". Ve své ordinaci se věnuje zvláště ženám s posttraumatickou stresovou poruchou v období okolo porodu. Nabízí kurzy předporodní psychologické přípravy, přednáší na téma „Podpora bondingu" i v rámci semináře Psychologie porodu, podporuje českou společnost v znovupřijetí starodávné tradice, že dítě po porodu patří k matce. Je spoluautorkou pozoruhodné knihy Bonding – porodní radost. Více na www.klinickapsycholozka.cz
|
| Epepe | 
|
(16.8.2011 16:13:48)
Ano, znám, ona napsala celou knížku, kterou jsem zatím nečetla.
Kdo jí četl: má to smysl?
|
| kosatka2 | 
|
(16.8.2011 16:22:54)
Knížku jsem taky nečetla, ale četla jsem nějaké blogy od paní Mrowetz na Respektu a viděla její výstup v TV a musím říct, že mluvení jí jde asi tisíckrát líp než psaní. V televizi to byla vyrovnaná ženská s klidným hlasem, působila na mě dobře, solidně, což je úplný opak toho, jak na mě působila při psaní blogu.
|
| Němcová Božena |
|
(16.8.2011 16:24:16)
Já si hlavně pamatuju, že má něco společného s tou práskačskou aférou na Kiliho.
|
| Epepe |
|
(16.8.2011 16:24:58)
Ona sem chodila jako uživatelka nebo co?
|
| KlaudieS+M+E | 
|
(16.8.2011 16:37:03)
chodila sem myslím jako frída
|
|
|
|
|
| KlaudieS+M+E |
|
(16.8.2011 16:35:49)
Knížku jsem četla, je moc povedená, teď putuje po mých těhotných kamarádkách.
|
|
| Chandramukhi |
|
(16.8.2011 16:55:24)
Já ji četla a líbí se mi moc 
|
| Liška s banem :) | 
|
(16.8.2011 17:01:59)
Cham, to predpokladam, kdyz jsi tu na ni dala odkaz. 
Kdyz ctu ty jeji clanky, tak si pripadam nejaka divna, kdyz nejsem traumatizovana porodem v porodnici, epiduralem, nebondingem (na me prani)a fuj, dokonce jsem si dovolila kojit drive nez spolupacientky, co provadely vsechny doporucene bondingove cviky na porodnim sale (dite na brise, prisati, hned s mimcem u sebe v posteli, apod). Mlika jsem mela taky dost a dokonce jsou me deti zdrave a spokojene, prestoze jsem je dala ve 2 letech do kolektivu, abych se mohla venovat praci.
|
| X E N A | 
|
(16.8.2011 18:11:53)
Tak to tě nejspíš co nejdřív zapíchnou!
|
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(16.8.2011 17:03:52)
Knížka je skvělá (a autorkou neí jen ona, ale i Gaurí Chrastilová (spisovatelka) a Ivana Antalová (zakladatelka Babyklokánků) a tématicky se dotýká i věcí, o kterých se moc často nemluví - zoufalství rodičů nedonošených dětí, potřebě o ně pečovat a být v tom podporováni, a také potřebě rozloučení u zemřelých dětí. Krom toho dodává i spoustu praktických tipů, právní pohled na ambulantní porod a vůbec společní pobyty dětí a rodičů v nemocnici atd. Fakt moc doporučuju, perfektně vyvážená směs osobního, obecného a praktického.
|
| Epepe |
|
(16.8.2011 19:36:06)
Jé, na ambulantní porod se chystám, tak to si možná přečtu.
|
|
| Epepe |
|
(16.8.2011 19:36:06)
Jé, na ambulantní porod se chystám, tak to si možná přečtu.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(16.8.2011 19:44:07)
Se budu muset podívat, co všechno v tom rozboru je, abych tě zas nemystifikovala, těch okruhů otázek je tam několik. Nicméně ona fakt stojí zato tak jako tak.
|
|
|
|
| Belatrix+A(10/09)+J(09/11) | 
|
(16.8.2011 17:36:46)
Četla jsem miniverzi knížky, která je ke stažení zde http://www.dharmagaia.cz/kniha/827-m-mrowetz-i-antalova-a-g-chrastilova-bonding-porodni-radost-podpora-rodiny-jako-cesta-k-ozdraveni-porodnictvi-a-spolecnosti/text/1707-miniknizka-k-nahlednuti , jsem si u toho zaslzela.
|
|
|
| Spiklenec slasti | •
|
(16.8.2011 16:20:17)
a praktikujeme to pořád...
|
|
| Jana | •
|
(16.8.2011 16:30:48)
Tak berušku nemusĂm, staÄŤĂ jak řádila na RodinÄ›. NeÄŤtu ji a neuznávám.
|
|
| Liška s banem :) |
|
(16.8.2011 16:54:07)
Ta pani mi velmi nesedi. Cetla jsem nejake jeji clanky a byla jsem z toho znechucena.
Zena ma vice roli v zivote, nez jen byt samickou a prostredkem reprodukce.
|
| Eva | •
|
(16.8.2011 16:59:40)
A z čeho konkrétně si byla znechucena? No, jestli psala o bondingu, tak to jistě nechutné muselo být. To jsou dost silná slova, liško.
|
|
| Ajlina | •
|
(16.8.2011 17:28:20)
Liško, Michaela tedy skutečně není propagátorkou toho, že by žena byla jenom samička na reprodukci. To je tvůj hluboký omyl. Spíš je velkou zastánkyní toho, že žena se za své ženství nemá stydět a právě tím, že ho vnese i do jakéhokoliv svého profesního života se stává silnou osobností a profesionálkou. Když má žena problém se svým ženstvím, má problém s celkovým sebepřijetím sebe sama a to se určitě odrazí na jejích dalších životních postojích a je to škoda. Prožít si svoji ženskou roli je velmi silné "táhlo" do všeho ostatního, co žena chce ve svém životě dokázat.
|
| Tante Ema | 
|
(16.8.2011 18:29:40)
Ona to není role. Je to identita. A v tom je právě psík zakopán.
|
| *Niki* | 
|
(16.8.2011 19:16:07)
Tante, přesné. Když budu velká pracovnice, hospodyňka, manažerka, kámoška, to jsou role.
Že jsem matka, je identita. Ani o ní moc nepřemýšlím, je to ve mě. Přemýšlím pak klidně spíš o těch jiných
|
|
|
|
| Nika89 | 
|
(16.8.2011 18:32:16)
Ale my prostě ve své podstatě samičkami pořád jsme a dokud se z lidí nestanou androidi nebo co tak i budeme
|
|
| a+b+c+d |
|
(16.8.2011 20:38:47)
Tak paní Mrowetz můžeš nařknout z mnoha věcí, ale URČITĚ ne z toho, že žena je podle ní jen prostředek reprodukce. Asi si ji s někým pleteš.
|
|
|
| Mlada | 
|
(16.8.2011 17:08:17)
Knihu jsem četla. Myslím, že pokud se někdo ptá, zda stojí za přečtení, tak mohu s klidným svědomím říct, že stojí. Onu knihu napsaly tři ženy, je napsána formou rozhovoru.
A ... nikdy jsem ze článků paní Mrowetz nepochopila, že by žena měla mít jen jednu roli - mateřskou. Spíš, že tohle je role důležitá, která náš život hodně ovlivňuje (a nejen náš).
|
|
| Rigor Mortis | 
|
(16.8.2011 18:55:09)
Článek jsem četla,knihu mám doma a podepsanou od paní Mrowetz,jinak k obsahu můžu říci,že je to fantastická kniha,formou rozhovoru a dle mého je hodně obsáhlá a podnětná na přemýšlení.Já se v mnohém ztotožnuji,cítím to podobně.
|
| Nana*81 | 
|
(16.8.2011 20:08:16)
Pro mě byly podstatné ty fotografie, z kterých se smysl bondingu dal realisticky vyčíst.
|
| Nana*81 |
|
(16.8.2011 20:25:59)
- rozdíl mezi grimasami bondovaných a izolovaných dětí byl markantní.
|
|
|
|
|
V její náručí
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)