| Winky | •
 |
(29.8.2011 21:10:47)
rozhřešení jak to je nemám, tchyně má 2 syny takže ta kdyby čekala na dítě od dcery tak se jaksi nedočká.
jen když to čtu tak jsem fakt ráda že u nás to je "rozvrhnuté" tak, že my máme děti teď - první vnoučata mých i manželových rodičů, takže hlídají s nadšením a oboje, limituje je ovšem pracovní nasazení protože ještě zdaleka nejsou důchodci. No a naši sourozenci jsou o 6 resp. 8 let mladší, tudíž až ty se rozhodnou mít děti, tak my už budem mít z tohohle pohledu "vychováno" a babičky si zase budou užívat víceméně jen jejich dítka, budou nejspíš už v tom důchodu (výhled dalších vnoučat je tak za 3-5 let) takže času víc, možná zas ale budou mít o trošinku míň sil.
A nebudou třenice komu kdo hlídá víc / míň.
|
| Jana | •
|
(29.8.2011 21:25:05)
Skřete, to není automaticky o dceři nebo synovi. To je jednak o tom, který ze sourozenců byl doma preferovanější a taky o tom, že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr.
Jsou lidé, kterým nedělá sebemenší problém doslova vnutit vnouče prarodiči a to dost často. A jsou druzí, kterým je to blbé, cenzurují sami v duchu, aby to nebylo moc často, aby to nebylo brané jako zneužívání, aby prarodiče nereptali - viz třeba tvůj manžel.
Takže ten, kdo je obrazně řečeno větší trubka, většinou utře. Navíc ten druhý sourozenec bohužel často i vycítí, že se mu uvolnil prostor a tím víc prarodičovi dává své děti.
Ty s tím ale asi neuděláš nic, protože k tchánům nemáš tak blízko a tvůj manžel je ten dobrák trubkovitej, kterému je blbé dítě rodičům nutit. To by musel být cílený jemný postupný nátlak a kdoví, jestli by se to povedlo. A hlavně, jestli ti to za ten boj a ty nervy stojí. Ono totiž ani ta švagrová se nejspíš nevzdá bez boje, protože vycítí, že tím ztrácí pozice a možnost získat kdykoliv hlídání.
|
| gf fgfhf |
|
(29.8.2011 21:49:13)
Na tom něco bude, vlastní zkušenost. Jsou tací kteří se chtějí zbavit vlastních dětí za každou cenu i si vymslí kdejakou ptákovinu, že potřebují uklízet a žehlit prádlo a u toho že dětí mít nemůžou a pořád nějaký akce a výstavy kam s dětma nemůžou a ve finále úklid trvá 5 min. a děti celý den na hlídání a rodiče se pak válejí doma s nohama na stole. A jsou tací, kteří mají svoje děti opravdu moc rády a hlídat si je nechají, jen když akutně potřebují - úřady doktor atd. A taky je to o babičkách dnešní babičky cca věk po 50 mají spoustu zájmů a taky kamárady a svoje plány kvůli vnoučatům měnit nebudou a chodí taky do práce.
|
| Jana | •
|
(29.8.2011 21:59:17)
Jasně, Schrinku, vítězí ten, kdo se vyprezentuje jako větší chudáček.
Na děti toho slušného a ohleduplného už pak třeba jaksi prarodičům nezbydou kapacity, když tedy nechtějí hlídat najednou smečku dětí.
Má to bohužel ještě vedlejší efekt, že se to řetězí- ten chudáček strká děti prarodičům kvůli každé blbině, oni si pak na sebe vzájemně zvyknou, prarodič začne mít k těm vnoučatům silnější vazbu než k těm druhým, protože s nimi tráví víc času - a bludný kruh je uzavřen a děti nechudáčka vyšachovány.
Na začátku je nevybíravé jednání toho fňukajícího, dál už pak jde o přirozenou volbu prarodiče.
Ve výsledku utrpí i vztah prarodičům k těm nehlídaným vnoučatům, protože když s někým mám společné zážitky a čas, automaticky je mi ten člověk bližší a zase ho raději vidím - a tak pořád dokola.
Tvrdit, že je to fuk, je zcestné, takhle to pak dopadne.
Jenže, Skřete, na to, abys s tímhle bojovala musíš mít silné nervy a být drzejší. A jestli ti to za ty nervy stojí.
|
| Ecim | 
|
(29.8.2011 22:03:01)
  
|
|
| Kudla2 | 
|
(30.8.2011 8:20:04)
Jani, napadá mě jeden způsob "boje", který nikomu neublíží a jehož cílem je zamezit tomu, co popisuješ - tj. aby si prarodiče vytvořili menší vazbu k vnoučatům, která nehlídají tak často.
Je to pravda náročnější pro ty rodiče, ale kvůli těm dětem si myslím, že to za pokus stojí.
A to je začít zvát ty prarodiče "jen tak" - na kafe, na oběd, na víkend. Ne proto, aby hlídali, ale proto, aby byli s vámi a s dětmi.
Vlastně ne stylem "my po vás něco chceme" ale "my vám chceme něco dát" - stolování u oběda, který jsme pro nás všechny uvařili, společnou procházku s vnoučaty.
Musela bys ovšem pominout případnou hořkost z toho, že "sestře/bratrovi hlídají, ale my se musíme snažit" - myslím, že normální lidi nezůstanou necitelní k tomu, že "tahle dcera se o nás stará a tráví s námi čas", takže je šance, že to povede ke zlepšení vztahů, a o čas strávený s vnoučaty a tudíž šanci vytvořit si vztah primárně s nimi, nám tu jde.
|
| Jana | •
|
(30.8.2011 11:00:21)
no Kudlo, jsou tací, co se chytí za nos a jiní si řeknou: prííma, dojedu na nedělní oběd, postěžuju si na všechno kolem, jen tak letecky pochovám vnouče a dál si budu mlít to svý /takže faktický kontakt s vnoučkem bude minimální, spíš jen styl: jééé, ty jsi nám ale vyrostl, o hraní nebo společné aktivitě ani řeči/.
Pak odjedou, napapaní a s dobrým pocitem, jak pěstují skvělé vztahy s potomky a jak to mají zase na 14 dní z krku.
Moc bych nesázela na to, že pokud jim mladí takhle usnadní situaci, že se prarodiče vzepnou k ještě většímu výkonu a trávení času s tím vnukem. Spíš bych to typla, že skončí jakýkoliv individuální kontakt a hlídání úplně protože: přece jsme Honzíka včera na obědě u vás viděli...
A ještě budou mít mladí další úvazek na krku v podobě pravidelných rodinných obědů, které sami zavedli. Tohle je totiž nejvděčnější rodinný kontakt, na hodinu dojet, nemusit vařit, najíst se, vytáhnout paty z domova a tím mít i nějaký program na neděli - a druhá strana kvůli tomu uklízí, vyvařuje, pak se věnuje návštěvě - a skutečný důvod - vnouček - ten tam bude tak nějak povlávat kolem, u oběda ani kafe si s ním rozhodně hrát nebudou.
možná to vidím černě, ale spíš to vidím takhle
|
| Kudla2 |
|
(30.8.2011 12:21:30)
Jano, koukám, že Tobě je asi dost těžké se zavděčit, že?
Pokud ti prarodiče mají k dětem jako takovým laxní přístup, tak myslíš, že by to bylo diametrálně jiné, kdyby Ti je hlídali?
Pokud jsou takoví, tak přes to nejede vlak, ale aspoň by člověk měl pocit, že pro vzájemné vztahy prarodič-vnouče udělal maximum, co mohl.
A nevím, ale to, že ode mě rodič odchází najedený a spokojený, ve mně žádné negativní pocity nevzbuzuje, spíš naopak.
|
| Marťa11 |
|
(30.8.2011 12:32:05)
Tak nějak Kudlo
|
|
|
|
| Marťa11 |
|
(30.8.2011 11:59:37)
Kudlo a přesně o tomhle je většina diskuzi zde...
Vztah k prarodičů k vnoucatum je zde omezen a zároveň hodnocen jen podle míry hlídání...
Pokud se vidi naše děti s prarodiči, tak jednak je to poměrně často a jednak asi z 90% je to o tom, ze travime čas společně... Ne o hlídání...
Ale tady je to hlídání jedine měřítko... Pak se ani nedivím, ze ty vztahy jsou jake jsou...
|
| Maťa. | 
|
(30.8.2011 21:05:47)
Marťo myslíš? Čítam Tvoj príspevok, že sa navštevujete (deti za prítomnosti rodičov) a čas od času sa nabídnou. Z druhé strany že babička nie je.
Takže...nemáš ako porovnávať.
Ty totiž máš to čas od času a nie je nikto, kto by tam figuroval ešte s inými deťmi do takých extrémov, aké boli opisované.
Myslím, že trošku prekrucuješ. Teoretizuje sa jednoducho, praxe, ver mi, je podstatne ťažšia v tak extrémnom prípade.
|
| Maťa. |
|
(30.8.2011 21:07:33)
Inak ja mám svoju tchýni a tchána rada napriek tomu, že určité veci sú tak jak sú. Ale stálo ma to veĺa práce na sebe samej, aby som to zlé ignorovala.
Snáď sa to raz pozitívne vráti na deťoch.
|
|
| Marťa11 |
|
(30.8.2011 21:13:58)
jasně, ale mám bráchu... ten má také 2 děti a bydlí ve stejném městě jako moji rodiče... a opravdu by mě nenapadlo počítat a zjišťovat, jestli náhodou nehlídají víc je  navíc švagrovou beru jako svoji ségru... není to můj konkurent
když potřebuju pohlídat, domluvím se s kamarádkou, tohle si prostě vzájemně řešíme spolu... prarodiče jsou především rodina, nikoli hlídači...
manžel měl ještě nedávno svoji babičku, brali jsme si jí sem vždy na neděli, pokud jsme byli doma, aby si užila dětí, oni jí, najedla se, dostala jídlo a nákup ještě s sebou a večer ji zavezli domů... měla jsem jí moc ráda a nikdy by mě nenapadlo ji poměřovat tím, jessli hlídala nebo ne...
nepřekrucuju, jen prostě zřejmě žiju jinak, jiné hodnoty, vztah k rodině atd....
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ona se potom zase bude muset smířit s tím,že Tvoje děti k ní nebudou mít až tak vřelý vztah,jako by to bylo,kdyby hlídala často.
Přemýšlíme o druhém dítěti, já měla hrozné těhotenství, byla jsem i v nemocnici, manžel jezdí na služebky, tak přemýšlím, kdybych se rozhodla pro druhé, co s klukem bude, kdybych šla do nemocnice, nebo kdyby to druhé těhotenství bylo taky blbé a já to prostě sama nezvládala...jasně asi chůvou, ale prostě mě to mrzí....
. Nejde asi ani tak o to, že dítě dcery je jí bližší než dítě syna, spíš má k dceři blíž než k synovi, a tím pádem i k její rodině. Jak jste se vídaly (a jak ony dvě se vídaly) před tím, než se vám děti narodily? Nejspíš se ony dvě vídaly víc, toto se s příchodem dětí asi nijak razantně nezmění. 
- což je dané i věkem, dcera je starší. Každopádně když je má odděleně, užívá si víc dceru než syna. Můj taťka je naprosto neutrální, ale zase si nesedl s neteří, je velmi velmi od miminka podobná snaše, která do naší rodiny nezapadla - mamka naopak s neteří v pohodě..
Vždyť každý má právo si snad někdy odpočinout, ne? Rodiče i děti. 
určitě částečně moje blbost 
V její náručí
Ondrášova valaškaVsetín 
Il canto del SudHodonín 
Řezbářské sympoziumSemily 
Závody dračích lodíTábor 
VědaFest 2024Praha 6 
Ondrášova valaška
Il canto del Sud
Řezbářské sympozium
Závody dračích lodí
VědaFest 2024
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)